Herečka

Neměl jsem ještě chuť prchnout, takže podle "Kauzální tabulky..." je to lehce podprůměrné představení. Asi je potřeba se projet po republice a umořit nějakou tu složenku.
Chemie mezi herci skutečně není, nebo já ji necítil.
Hra jako taková toho mnoho nenabízí, ani filozofii ani humor, ale celkem uplnyle.

Nikterak objevný, nosný ani zajímavý text, který aby dokázal zaujmout, musela by se sejít herecká dvojice, mezi níž bude patřičná chemie, a muselo by to být bezchybně odehrané. To se však nestalo. O. Volejník s I. Svobodovou hráli vedle sebe, nikoliv spolu. Nevěřil jsem jim, že mají jakoukoliv společnou minulost či přítomnost. A ještě horší byla jejich nesehranost. Na to, že hra není nijak dlouhá, tam byla řada zadrhnutí, kdy po prvních písmenech či slovech oba herci zmlkli a chvilku přemýšleli, zda začali odříkávat správný text. To je v kombinaci s obyčejným textem vražedná kombinace. Hodnotím jako velice slabší průměr. /1.11.2023 v Táboře/

55%
Dramatik Peter Quilter je velmi plodný a na českých jevištích hojně uváděný autor. I přes kolísavou úroveň jeho jednotlivých inscenací. Mezi ty oceňované patří Je úchvatná nebo 4000 dnů. Herečka je dle mého názoru hra dosti tuctová a nedá se z ní vykřesat o mnoho více, než co se podařilo v inscenaci studia DVA.
Z hereckého dua se mi více líbila Ilona Svobodová. Z výkonu Ondřeje Volejníka jsem poněkud rozpačitý.
Největší slabinou této inscenace je nenápaditá režie Martina Vokouna.

No žádná bomba to nebyla. Dialog dvou herců - odcházející sebestředné hvězdy a jejího exmanžela. Nic objevného, nic zásadně veselého ani poučného. Jen díky tomu, že jsme měli o 50% zlevněné vstupenky jsem byla ke hře víc shovívavá. Za plnou cenu, bych zřejmě odcházela dost rozladěná.

Zábavný a někdy i trochu vážný pohled do herecké šatny, jedné divadelní hvězdy :-)

Neměl jsem ještě chuť prchnout, takže podle "Kauzální tabulky..." je to lehce podprůměrné představení. Asi je potřeba se projet po republice a umořit nějakou tu složenku.
Chemie mezi herci skutečně není, nebo já ji necítil.
Hra jako taková toho mnoho nenabízí, ani filozofii ani humor, ale celkem uplnyle.

Nikterak objevný, nosný ani zajímavý text, který aby dokázal zaujmout, musela by se sejít herecká dvojice, mezi níž bude patřičná chemie, a muselo by to být bezchybně odehrané. To se však nestalo. O. Volejník s I. Svobodovou hráli vedle sebe, nikoliv spolu. Nevěřil jsem jim, že mají jakoukoliv společnou minulost či přítomnost. A ještě horší byla jejich nesehranost. Na to, že hra není nijak dlouhá, tam byla řada zadrhnutí, kdy po prvních písmenech či slovech oba herci zmlkli a chvilku přemýšleli, zda začali odříkávat správný text. To je v kombinaci s obyčejným textem vražedná kombinace. Hodnotím jako velice slabší průměr. /1.11.2023 v Táboře/

55%
Dramatik Peter Quilter je velmi plodný a na českých jevištích hojně uváděný autor. I přes kolísavou úroveň jeho jednotlivých inscenací. Mezi ty oceňované patří Je úchvatná nebo 4000 dnů. Herečka je dle mého názoru hra dosti tuctová a nedá se z ní vykřesat o mnoho více, než co se podařilo v inscenaci studia DVA.
Z hereckého dua se mi více líbila Ilona Svobodová. Z výkonu Ondřeje Volejníka jsem poněkud rozpačitý.
Největší slabinou této inscenace je nenápaditá režie Martina Vokouna.

No žádná bomba to nebyla. Dialog dvou herců - odcházející sebestředné hvězdy a jejího exmanžela. Nic objevného, nic zásadně veselého ani poučného. Jen díky tomu, že jsme měli o 50% zlevněné vstupenky jsem byla ke hře víc shovívavá. Za plnou cenu, bych zřejmě odcházela dost rozladěná.

Zábavný a někdy i trochu vážný pohled do herecké šatny, jedné divadelní hvězdy :-)

55%
Dramatik Peter Quilter je velmi plodný a na českých jevištích hojně uváděný autor. I přes kolísavou úroveň jeho jednotlivých inscenací. Mezi ty oceňované patří Je úchvatná nebo 4000 dnů. Herečka je dle mého názoru hra dosti tuctová a nedá se z ní vykřesat o mnoho více, než co se podařilo v inscenaci studia DVA.
Z hereckého dua se mi více líbila Ilona Svobodová. Z výkonu Ondřeje Volejníka jsem poněkud rozpačitý.
Největší slabinou této inscenace je nenápaditá režie Martina Vokouna.

Nikterak objevný, nosný ani zajímavý text, který aby dokázal zaujmout, musela by se sejít herecká dvojice, mezi níž bude patřičná chemie, a muselo by to být bezchybně odehrané. To se však nestalo. O. Volejník s I. Svobodovou hráli vedle sebe, nikoliv spolu. Nevěřil jsem jim, že mají jakoukoliv společnou minulost či přítomnost. A ještě horší byla jejich nesehranost. Na to, že hra není nijak dlouhá, tam byla řada zadrhnutí, kdy po prvních písmenech či slovech oba herci zmlkli a chvilku přemýšleli, zda začali odříkávat správný text. To je v kombinaci s obyčejným textem vražedná kombinace. Hodnotím jako velice slabší průměr. /1.11.2023 v Táboře/

Neměl jsem ještě chuť prchnout, takže podle "Kauzální tabulky..." je to lehce podprůměrné představení. Asi je potřeba se projet po republice a umořit nějakou tu složenku.
Chemie mezi herci skutečně není, nebo já ji necítil.
Hra jako taková toho mnoho nenabízí, ani filozofii ani humor, ale celkem uplnyle.

Zábavný a někdy i trochu vážný pohled do herecké šatny, jedné divadelní hvězdy :-)

No žádná bomba to nebyla. Dialog dvou herců - odcházející sebestředné hvězdy a jejího exmanžela. Nic objevného, nic zásadně veselého ani poučného. Jen díky tomu, že jsme měli o 50% zlevněné vstupenky jsem byla ke hře víc shovívavá. Za plnou cenu, bych zřejmě odcházela dost rozladěná.