Premiéry

Tři generace žen. Jejich životy se na jevišti odehrávají současně, přestože každá patří do jiné doby. Všechny hledají odvahu žít po svém. Lze přerušit příběh, který se začal psát dávno před naším narozením? Carol, Anna a Bonnie. První se stane matkou a zjišťuje, že život se nezačne odvíjet podle slibovaného scénáře. Druhá se snaží najít vlastní cestu navzdory tomu, co zdědila. Třetí se rozhodne, že některé věci nebude opakovat vůbec. Každá vyrůstá v jiné době, každá sní o jiném životě a každá hledá vlastní svobodu. Anatomie sebevraždy  patří mezi nejoceňovanější hry posledních let. Navzdory názvu je to především hra o životě – o tom, co si mezi sebou předáváme, a o tom, zda lze přerušit příběhy, které vznikly dávno před naším narozením. A o tom, jak pod nánosem minulosti konečně svobodně dýchat a najít štěstí. V režii uměleckého šéfa MDP Mariana Amslera hrají Nina Fridrichová, Gabriela Míčová, Petra Tenorová, Viktor Dvořák, Evellyn Pacoláková, Aleš Bílík, Milan Kačmarčík, Tomáš Pavelka a Daniela Kaňkovská. Inscenace bude uváděna v divadle Rokoko.

Současný muzikál zrozený z vášně a krve. Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku. Nový titul španělských autorů vychází z nejslavnějších zpracování tohoto mýtu: z novely Carmen (1845) francouzského spisovatele Prospera Mériméeho, podle které vznikla o 30 let později i stejnojmenná opera Georgese Bizeta. Carmen je krásná, nespoutaná a neuchopitelná. Miluje vášnivě, ale nikdy se nevzdává své nezávislosti. Když se do ní zamiluje muž vychovaný v řádu, disciplíně a poslušnosti, vzniká výbušný střet dvou světů. Zamilovaný muž postupně opouští vše, co dosud tvořilo jeho identitu, a propadá ničivé posedlosti. Carmen však odmítá být majetkem kohokoli a její rozhodnutí má fatální následky. V současném zpracování známého příběhu je Carmen dcerou kubánských přistěhovalců, pracuje v nočním klubu a jejímu kouzlu podlehne policista Joey. Autory jsou hudební skladatel Iván Macías a libretista a textař Félix Amador, které naše publikum zná díky úspěšnému muzikálu Medicus. Ten byl v našem divadle uveden záhy poté, co měl svou premiéru v Madridu. Pro své nové dílo autoři oslovili přímo režiséra Stanislava Mošu a stejný realizační tým jako v případě Medica, aby v Brně uvedl světovou premiéru. Režisér ve spolupráci se scénografem Christophem Weyersem, kostýmní designerkou Andreou Kučerovou, překladatelkou Zuzanou Čtveráčkovou a autorem hudebního nastudování a dirigentem Danem Kalouskem tak měli možnost podílet se na zrodu nového titulu a Hudební scéna se může těšit na další světovou premiéru. Účinkují Kristýna Daňhelová nebo Lesana Krausková, Libor Matouš nebo Marco Salvadori, Esther Mertová nebo Irena Freudenschussová, Jáchym Šíma nebo Rastislav Širila, Andrea Zelová nebo Romana Horáková, Tereza Navrátilová nebo Veronika Varšová, Lukáš Janota nebo Aleš Slanina, Milan Němec nebo Kristian Pekar, Robert Jícha nebo Daniel Rymeš, Jana Musilová nebo Ivana Vaňková, Jiří Mach nebo Tomáš Vaněk, Jiří Daniel nebo Aleš Hutník, Adam Kaňák nebo Tomáš Skýva, Marek Kolář nebo Alan Novotný, Jakub Mauer nebo Robert Rozsochatecký, Rastislav Gajdoš nebo Tomáš Sagher, Lucie Bergerová nebo Radka Coufalová, Barbora Slaninová nebo Alena Trojek, Barbora Remišová nebo Sofia Chalányová, Nikol Wetterová nebo Terezie Vosáhlová nebo Hana Kubinová, Diana Velčická nebo Alena Juráčková, Nikolaos Natanailidis nebo Jan Juráček, Ondřej Komínek nebo Šimon Fikar a Michael Matušák nebo Nikola Šmahel.

Orchestr se schází ke zkoušce. Nástroje naladěné, ego ještě víc. Každý hráč je sólista – alespoň ve vlastních očích. A dirigentka? Jen nutné zlo. Divadelní adaptace filmu Zkouška orchestru  přenáší slavnou groteskní alegorii Federica Felliniho na jeviště s veškerou její ironií i chaosem. Hudební těleso se během jediné zkoušky promění v malou společnost plnou názorů, křivd, revolučních hesel i osobních ambicí. Každý chce být slyšet. Nikdo nechce poslouchat. Co začíná jako nevinné ladění, mění se během pár chvil v hádku o smysl autority, svobody a společného rytmu. A když se rozpadne řád, zůstane otázka: Kdo vlastně udává tón? Svižná, místy absurdní a překvapivě aktuální podívaná, kde místo velkých symfonií zní lidské ego a kde ticho může být hlasitější než celý orchestr. Přijďte na zkoušku, která se snadno může změnit v generální zkoušku společnosti. V Divadle Jiřího Myrona hrají Kateřina Breiská, Kamila Janovičová, Sabina Muchová, Magdaléna Kubatková, Sára Erlebachová, Marie Logojdová, František Strnad, Jan Fišar, Tomáš Jirman, Petr Panzenberger, Vojtěch Johaník, Vladimír Čapka, Alois Bartoň, Jakub Samlík, Alena Sasínová-Polarczyk, Jiří Sedláček, Robert Finta, Petr Houska, Martin Dědoch, František Večeřa, Vít Roleček a David Viktora.

Nostalgická komedie s vůní sladu, heřmánku a čerstvých jitrnic. Kdo by neznal krásnou Maryšku s vlající hřívou oslnivých vlasů… Jejího rozvážného manžela Francina, usrkávajícího vlažnou kávu a toužícího stát se ředitelem pivovaru… A hulákajícího strýce Pepina, který přijel „na čtrnáct dní“ a zůstal napořád. Jimi a dalšími svéráznými postavami zalidnil Bohumil Hrabal městečko, „kde se zastavil čas“, večery se tetelí v mihotavém světle petrolejových lamp a Okrašlovací spolek velebí všechny místní pamětihodnosti, které už zanikly. Z poklidné dřímoty město budí jen výstřelky nezkrotné paní Maryšky a bezbřehý proud pábení strýce Pepina. Ovšem když se ti dva dají dohromady, je najednou vzhůru i hasičský sbor. A navíc – čas nelze zastavit. Přichází „rádio do každé rodiny!“, přichází doba zkracování vzdáleností, vlasů i sukní… Přichází začátek nových časů! V režii Petra Novotného hrají Romana Chvalová (Maryška po letech), Eliška Jechová (Maryška), Štěpán Pospíšil (Francin), Petr Borovec (Pepin) a v dalších rolích Tomáš Lněnička, Martin Mejzlík, Josef Pejchal, Radek Žák, Jan Vápeník, Alexandr Postler, Jindra Janoušková, Dagmar Novotná, Martina Sikorová a Ludmila Mecerodová.

Heimo je zdatný šedesátník, čerstvě v důchodu, který měli se ženou v plánu strávit ve vilce ve Francii. Ale po pár týdnech v Heimovi začne růst touha: možná ještě existuje něco, co by pro svou zemi dokázal udělat, možná že ještě jednou přijde jeho chvíle, všude po světě je přece tolik krizí a výzev! A tak se ještě jednou vrátí do rodného Finska, aby se zapojil do rozvoje jaderné energetiky. Ale svět se Heimovi nepozorovaně změnil pod rukama a najednou to vypadá (těžko tomu věřit), že i on sám je jiný, než dříve – a do jeho rodiny vstupují vlivy, kterým nerozumí: ekologie, feminismus, terapie. Heimova rodina nechápe, že zrovna teď má přijít jeho poslední velká mise. Nebo je právě rodina tím úkolem? Rodinné drama se zaměřením na generaci mužů, kteří odmítají odejít z výsluní i za cenu narušení vztahů se svými nejbližšími, napsal finský autor Juha Jokela pro finské národní divadlo. Činohra NdB hru uvádí v české premiéře. Na jevišti Mahenova divadla hrají Jan Grygar, Helena Čermáková, Tomáš David, Kateřina Liďáková, Anna Čonková, Roman Nevěčný, Monika Maláčová, Jakub Svojanovský, Viktor Kuzník a Kateřina Mizeráková.

Neprobíhá život lidský vždycky jenom sympaticky… Své o tom ví tramvajačka Marie, která při jedné z rutinních cest Prahou natrefí na svého manžela, akorát že v objetí s úplně jinou ženou. Najednou jako by se život scvrknul do tohohle jediného okamžiku, jako by se země přestala točit a celý svět se zastavil. Co teď? Plakat? Naštvat se? Dělat, že se to nestalo? Svést boj o muže, o rodinu, či o poslední zbytky důstojnosti? Hledat lásku u jiných, nebo se naučit mít ráda sebe samu? Rázem se tak z cesty po vyježděných kolejích centra Prahy stává mnohem nepředvídatelnější putování. Putování plné velkých gest i komických zvratů, smutku i humoru. Jak už to – ostatně – na cestě po vlastním osudu bývá. Nová divadelní úprava kultovního filmového muzikálu se s láskou a respektem opírá o původní dílo Vratislava Blažka, přináší ikonické melodie i několik nových, které přímo pro Fidlovačku napsali Petr Malásek a Václav Kopta. Režisér Lukáš Pečenka se navíc rozhodl příběhu ponechat jeho typickou podobu a ke spolupráci přizval scénografa Jozefa Huga Čačka, který vytvořil scénu vizuálně odkazující k šedesátým letům a přesto nesmírně originální výpravu. V hlavních rolích Marie a Václava Kučerových se představí Vendula Příhodová a Ivan Lupták, uhrančivým boxerem Béďou se stane Lukáš Rous a role mírně vlezlých, ale o to víc okouzlujících našeptávačů řádu i chaosu ztvární Milan Peroutka nebo Petr Kolman a Martin Überall.

Dramatický debut spisovatelů Karla Kuny a Igora Malijevského. Autoři v něm využívají svých schopností přesného pozorování a groteskního humoru. Za ním se však skrývá bolestná sonda do měkkých tkání společnosti, která nahradila individuální odvahu skupinovou terapií. Hra popisuje, jak do každodenního života domácnosti náhle vstupuje podivný cizinec, který zpočátku vnáší do poněkud nudné rodinné atmosféry svěží vzduch, romantiku, mužnou suverenitu a naléhavost. Jeho chování i řeči jsou však stále podivnější a postupně přerůstají v manipulaci a fyzické násilí, kterému se rodina nakonec podmaní. Tato temná groteska se po loňské scénické črtě dočká také plnohodnotného uvedení, jak jsme si ve výzvě k dramatické soutěži vytyčili. „Závěrem bychom vás jen chtěli poprosit, zkontrolujte si hned teď a opravdu pečlivě, jestli máte doma zamčeno!“ Inscenace bude uváděna v Kašparově Klubovně v Jindřišské ulici. V režii Barbory Maškové hrají Petr Halíček, Jitka Nerudová, Kateřina Zapletalová, Kryštof Kotek, Marek Pospíchal, Iris Kristeková a Kristián Stolařík.

Naše životy se pohybují ve spirálách – od dvojité šroubovice naší DNA až po rituály každodenní existence. Opakují se, proměňují, někdy stoupají vzhůru, jindy se stáčí dolů, ale nikdy se nevrátí na totéž místo. Inscenace kombinuje prvky tance, divadla, pantomimy, hudby, projekce a designu do synchronizovaných a neustále se vyvíjejících smyček. Vypráví příběh rozpadajícího se vztahu, v němž se vzpomínky na minulost přetvářejí v kaleidoskopický vizuální jazyk. Apartment 24  přináší nový pohled na taneční divadlo, je to dílo plné detailního a hluboce nuancovaného fyzického vyprávění, kde se pohyb stává vzpomínkou a opakování odhalením. Každodenním gestům dodává virtuózní preciznost a odkrývá tak intimní příběh lásky, ztráty a úzkosti. Jako švýcarské hodinky, které si pomalu rvou vlastní srdce z těla. Inscenace vznikla v koprodukci s Městskými divadly pražskými (bude uváděna v Komedii) a účinkují v ní Adam Sojka, Paolo Terranova, Lukas Lizama Garrido, Jana Maroušková, Paula Morejón García a José Martinéz Guzmán.

Přetržené pouto, změna skupenství, hlasité ticho. Orientace v prostoru, který se proměnil, ale ještě to nevidíme. Někdo navždycky odešel, ale svět a moje tělo chatrně a čím dál hůř trvají. Jak dlouho ještě? A Bůh, ten se tomu směje? Elfriede Jelinek, držitelka Nobelovy ceny za literaturu, v textu Popel z roku 2024 (uváděném jako součást trilogie Sonne/Luft/Asche) reaguje na smrt životního partnera, skladatele a informatika Gottfrieda Hüngsberga v září 2022. Reaguje na ni elegickým textem, jehož jazyk i zacílení se vymykají z obvyklé břitkosti, se kterou po desetiletí popisuje tento upadající svět. Reaguje na ni bolestným úsměvem, ve kterém doznívá touha znovu si, tak blízko horizontu života, přeříkat původ světa, (jak ho zachytili starořečtí básníci a filozofové), a přidat k němu vlastní komentář z „doby plastové“, kdy nás pravděpodobně přežijí naše vlastní odpadky. Vzpomínka na tělesný půvab lidí, na fyzickou krásu Země, se v hořce něžném vyznání mísí s rozpačitostí nad obsluhou strojů, se smutkem po zaniklém jazyku dvou spřízněných duší, ale také s ujištěním, že některé dráhy, některé způsoby putování, dosud trvají i na přehřáté planetě. Prvního českého uvedení v překladu Jitky Jílkové se v MeetFactory ujala německá režisérka Katharina Schmitt. Nabídne divadelní pásmo jako smuteční cestu nejen po obrazech Popela, ale také po zákoutích smíchovské fabriky. Společně s autorem hudby Christophem Wirthem, scénografem Pavlem Svobodou a kostýmní výtvarnicí Terezou Kopeckou diváky zavedou do zásvětí hudebního klubu, do koridoru utečených bytostí, nebo před MeetFactory na místa, kde došlo ke katastrofě. V inscenaci se představí herci Ivana Uhlířová, Pasi Mäkelä, Kateřina Měchurová a Jáchym Sůra.

Inscenace inspirovaná jedním z nejslavnějších českých románů. Když se objevily první příběhy o svérázném vojáku Josefu Švejkovi, nikdo nepředpokládal, že se zrodí fenomén, který ovlivní českou kulturu zásadním způsobem. V době vydání Haškova románu se našlo jen málo těch, kdo plně pochopili význam díla, které se mělo stát nejpřekládanější českou knihou a kultovním literárním fenoménem. Švejka celá řada generací opravdu četla, uměla z něho citovat, a dodnes bychom těžko hledali Čecha, který o Švejkovi nikdy neslyšel. Švejkování se stalo pojmem, o kterém se dokonce tvrdí, že vystihuje národní povahu. Je tomu ale skutečně tak? Cílem inscenace je nejen přiblížit divákům známý příběh, ale především si položit otázku, kdo je Švejk. Kým byl v době svého zrodu a kým je dnes, pro lidi jednadvacátého století. V čem je stále aktuální, čím nás usvědčuje i inspiruje. Hašek, věčný rebel, anarchista, svérázně bojující proti systému, skrze Švejkův dětsky naivní pohled nahlíží na hrůzné okolnosti svého světa, na devalvaci mravních hodnot, všeobecnou profízlovanost celé společnosti, pokrytectví a brutalitu, která vrcholí odhodláním vraždit se navzájem. Jsme dnes jinde? Dál? Výš? Žijeme lépe? To vše jsou otázky, které přináší nové dynamické zpracování známé groteskní látky, plné nezaměnitelného humoru a tradičních situací v netradičním pojetí. Účinkují Antonín Holub, Tereza Vítů, Denisa Pfauserová, Ondřej Černý a Lenka Tietzová.

Současná adaptace klasického románu, tentokrát jako viktoriánská show, u které vás zamrazí a slzy pomalu překryjí váš poněkud nepřítomný, stárnutím strnulý úsměv. Pohledný mladíček Dorian Gray vymění svoji duši za věčnou krásu. Život je náhle opojný, je totiž nádherné milovat, být milován – a prohlížet si u toho luxusní textilie. Potom vše zajde nečekaně daleko a místo lásky a krásy zbyde narcismus, posedlost a… krutost. Jak se tohle stalo?! Kdo tohle napsal?!! A o čem?!!! A kde vůbec končí autor a začíná jeho dílo? Jediný román Oscara Wilda Obraz Doriana Graye  zaznamenal při svém vydání v roce 1890 skandální úspěch. Okamžitě uchvátil tisíce čtenářů, jeho autor byl však (nejen kvůli němu) obviněn z porušování zákonů veřejné morálky. Strhující dramatizace britského týmu autorů Phoebe Eclair-Powellové a Owena Horsleyho sleduje úpadek hlavního hrdiny, který se prolíná s Wildovým vlastním životním příběhem, jeho pronásledováním a uvězněním. Zatímco Dorian v bezpečí ateliéru pozoruje, jak za něj stárne a trpí jeho obraz, Wilde v soudní síni a později v cele žaláře v Readingu platí za svou odvahu být jiný. V režii Adama Svozila hrají Mikuláš Matoušek, Jiří Hába, Jan Augustin a Karolína Šafránková. Inscenace bude uváděna na komorní scéně VČD, Malé scéně ve dvoře.

Manželé Tesmanovi se vracejí ze svatební cesty, aby konečně začali žít společný život ve vysněném domě. Zatímco Jørgen se již nemůže dočkat, až nastoupí na univerzitu, což mu zajistí prestiž i slušný příjem, Heda, za svobodna Gablerová, si maluje život na úrovni, po kterém vždy toužila. Brzy se ale ukáže, že jejich před stavy o budoucnosti se pramálo potkávají s realitou. Do jejich života totiž nevstupuje pouze dobrý rodinný přítel doktor Brack, až příliš starostlivá tetička Julie nebo Hedina spolužačka ze školy Tea Elvstedová, ale hlavně Eilert Løvborg, Hedin bývalý milenec a konkurent Jørgenových akademických ambicí. Toto setkání otevírá staré křivdy a zároveň vrhá temné stíny i na současný život Tesmanových. Tím se rozehrává sled událostí, které vedou k nevyhnutelné tragédii. Heda Gablerová  měla svou světovou premiéru v roce 1891 v Mnichově, a i když se tehdy příliš kladného diváckého přijetí nedočkala, stala se nakonec oceňovaným dílem vrcholného realismu. Dnes patří již mezi klasická díla světové dramatiky a stále si nachází své místo na jevištích po celém světě. V olomouckém divadle se bude jednat teprve o druhé uvedení, poprvé se diváci s příběhem Hedy Gablerové setkali hned v první sezoně českého divadla v Olomouci v roce 1921. Režie nové inscenace se zhostí slovenský režisér Marián Pecko. Titulní roli ztvární Kristína Jurková. Dále hrají Jan Vrbacký, Vendula Nováková, Roman Vencl, Tomáš Krejčí, Ivana Plíhalová a Natálie Tichánková.

Divadlo AQUALUNG obnovuje inscenaci Vzducholoď, kultovní retroscifi aviatické dobrodružství, ke dvacátému výročí existence souboru. Vzducholoď Imperial LS1 startuje tentokrát z „Žižkovského letiště“ a míří přímo na Měsíc. Fantazie, humor, hudba a hravá výprava se tu mísí s jemnou nostalgií po době, kdy se létalos odvahou, elegancí a vírou v nemožné. Takže jste-li povahou alespoň trochu dobrodruh či snílek, kupte si letenku na Imperial LS-1, komerčně-výletní vzducholoď společnosti Lütke & Lütke Lunaraisen. Na její palubě se přenesete do počátku minulého století a podniknete dobrodružnou, ve všem všudy průkopnickou cestu daleko, až na Měsíc. Vzducholoď je luxusně vybavená a dlouhý let vám zpříjemní živá hudba mechanických muzikantů či ďábelské míchané nápoje poněkud dekadentního barmana. V nové verzi hrají Václav Krátký, Miloš Mazal, Barbora Poláchová, Zita Morávková, Patrik Vojtíšek, Lubor Šplíchal, Gustav Hašek a Martin Dusbaba nebo Petr Gelnar. Inscenace bude uváděna v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.

Divadelní adaptace kultovního románu polského spisovatele Michała Witkowského představuje syrovou, vtipnou a nepřikrášlenou sondu do trans a homosexuální komunity v éře před i po pádu železné opony. Vítejte v říši touhy, přetvářky a rokokových paruk! Příběh dvou stárnoucích „tetiček“ Lukrécie a Patricie, které barvitě vzpomínají na svá milostná dobrodružství, se stal nejen v Polsku kultovním. V Chlípnicích se potkává láska s odporem, maska s pravdou a peroxid s potem. Osudy se proplétají v kabaretně vyhrocené koláži lidské křehkosti a chtíče. Divadelní zpracování Daniely Špinar balancuje na pomezí dravého stand-upu a tragikomické grotesky. Inscenace s queer tematikou nepřináší výsměch, ale nastavuje upřímné a zábavné zrcadlo. Ve Venuši ve Švehlovce hrají Michal Kern a Tomáš Kobr.

Loutková hra o čase, lásce a touze, která překračuje staletí. Propojuje současný svět dětí s temnými legendami staré Prahy. Co se stane, když se někdo pokusí zastavit čas, aby napravil chyby a uchoval lásku? A co všechno může být ztraceno, když touha přeroste v posedlost? Když se na Staroměstském orloji zastaví čas, probudí se dávné prokletí a do přítomnosti vstupuje Šváb Smíchovský – bytost uvězněná mezi vteřinami. Hurvínkovo přání spustí řetězec událostí, v nichž se minulost mísí se současností a humor se střetává s tísnivou poezií. Příběh o lásce, paměti a odpovědnosti připomíná, že ne všechno lze napravit – a že největší moc má někdy obyčejné lidské porozumění. Inscenace Mikiho Kirschnera je tentokrát určena spíše starším dětem.

Bláznivé představení o hledání kamarádů a strouhané mrkvi! Proč se všichni jmenujeme Já, když jsme každý jiný? Proč dodržujeme pravidla a nejíme jen povidla? Proč je někdy nuda a někdy pohoda? Kdy je Teď? A proč je Tady vždycky jinde? Co to šustí v rákosí? Jedno Já špicuje ucho, aby mu nic neuteklo. Druhé Já se bojí, třetí Já má pro strach uděláno. Jiné Já se všemu diví a další Já je pořádně nafoukané. Každé Já je prostě jiné. Ale každému Já je smutno, když nemá kolem sebe žádné Ty. Nová autorská inscenace Jiřího Adámka Austerlitze, jednoho z nejvýraznějších tvůrců současného českého divadla, propojuje hudbu, jazyk a hravou scénickou imaginaci. V poeticky absurdním světě plném slovních hříček, hudebních výstupů a proměnlivých emocí vzniká příběh o hledání sebe sama i přátelství. Velkou devizou představení je jeho interaktivita – děti nezůstávají jen pasivními pozorovateli dění na jevišti, ale herci je přirozeně vtahují do hry, obracejí se na ně s otázkami a dávají jim možnost stát se součástí vznikajícího příběhu. Každá repríza tak může být díky bezprostředním reakcím dětského publika trochu jiná. V inscenaci vhodné pro děti od 3 let účinkují Marian Mazur, Ondřej Vyhlídal, Jakub Georgiev, Tomáš Podrazil, Tomáš Rossi, Andrea Zatloukalová a Naďa Melková. Hrát se bude na Hlavní scéně DLO.

Slavný muzikálový thriller v podání souboru opery ND. Dílo jednoho z nejvýznamnějších tvůrců moderního muzikálového divadla patří k ikonám svého žánru. SWEENEY TODD: Ďábelský holič z Fleet Street  je strhující syntézou černého humoru, hororu a melodramatu, prodchnutou Sondheimovou brilantní hudební ironií. Rozehrává mrazivý příběh pomsty, která se rodí z nespravedlnosti a postupně požírá vše lidské. Londýn viktoriánské éry se zde mění v dusivý labyrint chudoby, korupce a pokrytectví, v němž se právo ohýbá podle moci a spravedlnost je výsadou těch, kdo si ji mohou zaplatit. Londýnský lazebník Sweeney Todd, okradený o svou rodinu i identitu, se po letech deportace vrací v přestrojení a s jediným cílem: trestat. Jeho břitva se stává nástrojem „spravedlnosti“, zatímco pekařka paní Lovettová proměňuje Toddem podřezané zákazníky v kulinářskou senzaci, po níž Londýn šílí. Sondheimova partitura je mimořádně bohatá, plná kontrastů – od groteskně lehkých čísel přes lyrické pasáže až k efektním ansámblům, které ženou děj neúprosně vpřed. Humor zde mrazí, tragédie se maskuje ironií a divák je neustále nucen balancovat mezi smíchem a zděšením. Zároveň hledá odpovědi na otázky: lze zlu čelit zlem, aniž bychom se mu sami stali podobní? A kolik lidskosti jsme ochotni obětovat ve jménu spravedlnosti? Sondheimův muzikál v hudebním nastudování Anny Pozidis a pod režijní taktovkou Martina Čičváka bude uváděn ve Státní opeře. Hrají Adam Plachetka nebo Aleš Jenis nebo Jiří Hájek, Barbora Perná nebo Tamara Morozová nebo Lucie Hájková, Daniel Kfelíř nebo Michal Bragagnolo, Eva Hartová nebo Zuzana Kopřivová, Michael Skalický nebo Vít Šantora, Ivo Hrachovec nebo František Zahradníček nebo Miloš Horák, Jaroslav Březina nebo Peter Malý, Vanda Šípová nebo Sylva Čmugrová, Martin Šrejma nebo Daniel Matoušek, Petr Jeřábek nebo Marek Frňka a další.

Autorská inscenace inspirovaná skutečnými událostmi u tučňáků. V zoologické zahradě se našlo vajíčko. Všechny samičky a samečci se střídají v péči o to své a naše vajíčko je samo, opuštěné. Zachrání ho dva tučňáčí kluci, kteří zatím o výchově nic nevědí, ale moc by se chtěli o někoho starat? Ubrání ho před predátory a ukrutným mrazem? Jsme stále ve venkovním výběhu, nebo je to opravdická Antarktida? Dobrodružství právě začíná! Pojďte s námi vypiplat jedno nezbedné mládě, které je šťastné, že získalo rodinu, která ho miluje... Inscenaci pro děti od 4 let autorsky i režijně připravil Štěpán Gajdoš. Účinkují Martin Belianský, Lucia Čižinská a Eliáš Jeřábek. Za tučňáky se vydejte na Malou scénu divadla Minor.

Legendární román Eduarda Basse o lesku manéže, potu zákulisí a síle lidských snů v nové dramatizaci, napsané přímo na tělo činohernímu souboru DFXŠ. Příběh o dospívání malého Vaška, kterému učaroval svět velkého cirkusu – svět, kde se žije z potlesku, odvahy a odhodlání dělat věci naplno, svět, ve kterém obstojí jen ti nejvytrvalejší, kde se každá chyba počítá a kde se i v pádu může skrývat krása. Artisté, krotitelé, klauni a všichni ti nepostradatelní lidé z maringotek žijí a společně tvoří pro kouzlo svého umění, jako jeden živý a pestrobarevný organismus; podobně jako lidé u divadla. Chybět nebude romantika, humor ani dramatické chvíle – a především atmosféra, kvůli které jsme jako děti tajně snili o velkém šapitó. Ve výpravné inscenaci účinkují Martin Stránský, Michal Květák, Oliver Kabeš nebo Šimon Mach, Eliška Jansová, Zdeněk Kupka, Jana Hejret Vojtková, Tomáš Impseil, Václav Helšus, Martin Polách, Kateřina Kornhäuserová, Stavros Pozidis, Tomáš Váhala, František Florián, Eva Goldmannová, Tomáš Holý, Jakub Kabeš, Tomáš Přikryl a Štěpánka Prýmková. Inscenaci režijně připravila umělecká šéfka činohry DFXŠ Kateřina Dušková.

Magická balada z vesnice na konci světa. Svatý Jiří je zapomenutá vesnička kdesi v rakousko-uherské monarchii. Mimo ni, ve světě líných řek a širokých rovin, už 20. století vypuklo naplno. Světu vládne racionalita, věda a technika. Ale ve Svatém Jiří jsou nebesa ještě na dosah: lidé si zde krátí cestu přes hladinu rybníka, myslivci loví zvěř bez pušky a rybáři rybaří bez prutu, sochy svatých a andělů mluví k lidem a v neděli nikdy nefouká vítr. A kdo odejde na léto z vesnice, zapálí na návsi svou svíci – pokud svíce zhasne, zapíše farář Metoděj jeho jméno do matriky jako zesnulého a nikdy se nezmýlí. Když se proto o Velikonocích léta Páně 1903 do vesnice nečekaně vrátí Odysseus Pastýř, jehož svíce už dávno zhasla, pochopí to Metoděj jako zmrtvýchvstání svého druhu. Odysseus se tak stává zvěstovatelem nových časů, který jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Nečekaně vyzrálý románový debut se stal hitem současného knižního trhu a vynesl svému autorovi cenu Magnesia Litera za nejlepší Knihu roku 2025. Dramatický příběh o vesnici na konci světa, v níž musí nastat konec světa – tedy toho dosavadního –, autor mistrně propojuje jak s magickým realismem, tak s báječně chytrým humorem. Zároveň jeho podobenství o „odkouzlení“ světa klade nelehkou otázku: pokud jsme vyměnili nadpřirozeno a zázraky za rozum a pokrok, co jsme tím získali a co jsme ztratili? Pouhé dva roky po vydání knihy se Letnice objeví na jevišti Městského divadla Brno v režii Stanislava Slováka a v dramatizaci téhož tvůrčího týmu, který podle jiné vynikající současné prózy Pavla Tomeše připravil v nedávné době mimořádně úspěšnou inscenaci Až na ten konec dobrý. Hrají Dušan Vitázek, Igor Ondříček, Martin Mihál, Alžběta Janíčková, Jakub Przebinda, Petr Halberstadt, Míma Krajčová, Patrik Možíš, Markéta Bílková, Eva Jedličková, Lenka Janíková, Eliška Horňáková, Ladislav Kolář, Viktor Skála, Jan Mazák, Miloslav Čížek, Patrik Bořecký, Oldřich Smysl, Zdeněk Junák, Jakub Uličník, Ondřej Halámek, Marek Hurák a Patrik Földeši.