Premiéry

Klicperovo divadlo uvede variaci na slavnou novelu Alexandra Grina Jesiie a Morgiana v autorské úpravě a režii Daniela Špinara. Morgiana a Clara. Dvě sestry. Dobro a zlo. Radost a zášť. Symbolický napínavý příběh snu, světla a temnoty nabízí sugestivní poetickou atmosféru, zajímavé psychologické studie charakterů a nečekané obraty a vyústění. Kde je hranice dobra a zla v člověku? Co způsobí nedostatek lásky a především lásky k sobě? Můžeme potlačit svoji temnou stránku? Krása a ošklivost, teplo a chlad, svědomí a spravedlnost, křídla a pád. Neobyčejný zločin psychikou a optikou vraha. „Krása je všude / Je jí mnoho / Ale je lhostejná / Kráso, tvá moc je nesmírná…“ V rolích dvou protikladných sester se na jevišti představí Kamila Sedlárová (Morgiana) a Pavlína Štorková (Clara), Clařinu svobodomyslnou přítelkyni Evu ztvární Marta Zaoralová, nebezpečnou vyděračku Gerwackovou Martina Nováková, zamilovaného advokáta Glenara Ondřej Malý, mladého letce Filipa Detreye Jakub Tvrdík a doktora Surdrega s ošetřovatelkou Theresou Dušan Hřebíček s Martinou Eliášovou.

Jedna z nejslavnějších básní české literatury Romance pro křídlovku neustále láká k převedení do divadelní podoby – a zlákala i Městské divadlo Zlín. Citová vzplanutí Františka, Teriny a Tonky, nesmělé doteky lásky a smrti v čase mládí nenechávají chladným už generace čtenářů, ale i diváků. V roce 1966 byla poéma Františka Hrubína zfilmována Otakarem Vávrou s Jaromírem Hanzlíkem v hlavní roli. Příběh se odehrává v roce 1930 a je Františkovým retrospektivním vzpomínáním na období svého dospívání, na osudovu lásku k Terině i fyzickou lásku k Tonce. Ve zlínském nastudování postavu Františka ztvární tři herci, kteří zobrazují minulost, přítomnost i budoucnost. Hrát je budou hostující Aleš Petráš, student JAMU, který ztělesňuje nejmladšího Františka, Luděk Randár, který hraje Františka o třicet let staršího, ve věku jeho otce, a hostující Stanislav Valla, který ztvárňuje roli Františka o padesát let staršího, ve věku jeho dědečka. V dalších rolích hrají Michaela Doleželová, Hana Briešťanská, Radovan Král a Petr Vaněk. Inscenci připravil slovenský režisér Jakub Nvota.

„Prožijte pohádkový víkend ve Ztraceném ráji !“ Takhle zněl inzerát v jednom farním časopise, který zlákal do osamělého hotýlku dokonce dvě dvojice. Protože přijely inkognito, pánové tu vystupují pod krycím jménem Smith a přítomné dámy pochopitelně nejsou jejich legitimní manželky ! Z této výchozí situace se odvíjí komediální děj, plný záměn a ztřeštěných situací. Jejich „dirigentem“ je tamní recepční. Skutečným autorem této znamenité frašky je ovšem významný anglický herec a dramatik Derek Benfield, který se na českém jevišti objeví vůbec poprvé! Hrají Petr Rychlý, Iva Pazderková, Martina Randová, Václav Svoboda a David Hák. Komedii režijně připravil Tomáš Töpfer.

Východočeské divadlo jako předzvěst XII. ročníku GRAND Festivalu smíchu uvede o premiéru komedie S cizí dámou v cizím pokoji, kterou pohostinsky režíruje Lumír Olšovský. V hlavních rolích veselohry o nevěře v českých ložnicích diváci uvidí Jiřího Kalužného, Petra Dohnala, Ladislava Špinera, Kristinu Jelínkovou, Pavla Novotného, Zdeňka Rumpíka, Jindra Janouškovou, Stanislava Lavroviče, Petru Tenorovou, Josefa Vránu a další. Kostrou komediální koláže ze tří veseloherních textů je Mořská panna Josefa Štolby, která sleduje tři ženaté pány na dovolenkové plavbě lodí, z nichž jeden naletí krásné vychytralé dámě. Dále se na lodi odehrává příběh aktovky Emila Artura Longena Pokoj za větrem, v níž „sukničkář profesionál“ podstoupí pokoj svému kamarádovi, „nevěrníku amatérovi“. Pokoj má však svou historii, která začne na nového nájemníka nepříjemně padat. Ve scénách frašky Čeňka Šlégla a Jaroslava Marvana Jen jednou za měsíc není muž v pokoji jen s cizí dámou, ale i se svou manželkou. Které z nich dá přednost? Možná si po tomto večeru své zálety rozmyslíte! I když, je to vaše volba...

Ostravské Divadlo loutek připravilo hru na motivy světoznámého bestselleru Josteina Gaardera, který vykládá dějiny filosofie jako tajuplný a dobrodružný příběh zrání lidstva. Tato inscenace si z jeho velkorysého plánu vybírá příběh patnáctileté dívky - ať už Sofie, Hildy či jiné - jejíž dospívání se napínavým procesem poznání povzneslo na zázrak. v roli Sofie Lenka Macharáčková. Dále hrají Lenka Pavlíčková, Jana Zajacová, Veronika Macková, Ivo Marták, Ondřej Beseda a Jiří Krupica. Inscenaci připravila režisérka Lucie Málková.

Jeden z nejuznávanějších souborů fyzického tanečního divadla DOT504 ve spolupráci s proslulým Teatr Novogo Fronta připravili pro divadelní prostor NoD nové představení pod režijním vedením Aleše Janáka nazvané MANSON. Hlavní postavou je kontroverzní, zavrhovaná, ale také stále obdivovaná a kultovní postava jednoho z nejznámějších zločinců - Charlese Mansona. Šílenec nebo vysoce inteligentní manipulátor? I po třiceti letech je Charles Manson ve středu pozornosti. Sám sebe označuje za zákeřného zlého člověka, ale i v roce 2012 se chystá podat žádost o podmínečné propuštění na svobodu. Co se odehrává v hlavě tohoto člověka? Dodnes mu nebyl dokázán žádný ze zrůdných zločinů kromě padělání kreditních karet a krádeží aut. Tančí před kamerami, poskytuje rozhovory jak časopisům tak televizím. Pro mnoho lidí je to kultovní vůdce, pro jiné obyčejný vrah, který nestojí ani za zmínku a je lépe ho vymazat ze světa. Co si o něm myslí pozůstalí obětí, které nechal bez milosti popravit? Má svědomí? Je vůbec možné zlo potrestat, zavřít do vězení? Existuje pokání, které by smylo takovou hrůzu nad kterou zůstává rozum stát? Toto jsou otázky, které čekají na odpovědi. Kde však tyto odpovědi hledat? Účinkují Lenka Vágnerová, Pavel Mašek a Irina Andreeva jako host.

První premiérou A studia Rubín v kalendářním roce 2012 bude inscenace hry renomovaného dramatika a režiséra Jiřího Pokorného Kiler v autorově režii. Stejně jako některé jiné Pokorného hry se i Kiler vyznačuje velmi černým humorem. Základní situací hry je zdánlivě nevinný konflikt mezi avantgardní divadelní režisérkou Sandrou a její asistentkou Patricií, které bojují o slavného herce Luboše, jenž s nimi střídavě spí a se kterým zkouší Goetheho hru Torquato Tasso. Luboš, který je stejně jako většina herců dneška v zajetí nesplnitelného denního programu plného dabingů, seriálů, reklam a dalších drobných kšeftíků, nemá pro prožívající se pseudointelektuální režisérku Sandru zrovna teď příliš pochopení a utíká k momentálně přece jen o něco snesitelnější Patricii. Pošťuchování děvčat pak sleduje s pobaveným nadhledem loveného, avšak nepolapitelného samce. Radovánky při zkoušení hry Torquato Tasso však poněkud naruší nález mrtvoly v kufru Lubošova auta... Titulní postavu Kilera alias herce Luboše ztvárnil Roman Zach, na jeho pouti plné mrtvých těl ho doprovázejí Jana Pidrmanová jako režisérka Sandra a Gabriela Pyšná, která hraje asistentku Patricii.

Sága. Drama roků a let života rodu Čapků. Dětství a dospívání Karla s Josefem, dětství, ve kterém je Matka maminkou a Doktor Galén otcem. Kavárenská bohéma první republiky, mládí a dospívání československé demokracie, Tomáš Garrigue Masaryk, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, poetismus, komunismus, kubismus. Zářivé hlubiny svobodné republiky mezi přáteli a skalničkou v Čapkově zahrádce. Zima a v ní bratři bičováni k smrti mloky české zrady a malosti. Karel a Josef, Josef a Karel. Poutníci bloudící hmyzím světem až k naší přítomnosti. Boj o morálku a charakter českomoravského člověka napříč jedním stoletím. Shrbení Tuláci s bustou TGM v náručí u podchodu pražského supermarketu. Pokus o signál k probuzení. Pokus v duchu čisté snahy Karla a Josefa Čapka. Původní česká hra, spíše však emocionální mozaika, koláž, scénická báseň napsaná na objednávku a na tělo Klicperovu divadlu. Hra a inscenace Martina Františáka po svém vypravuje příběh člověka jménem Karel Čapek (Jan Sklenář). Je to příběh, který je utvářen rodným krajem, rodinnými vztahy, přecitlivělou, exaltovanou matkou (Zora Valchařová – Poulová), prozaickým, praktickým otcem (Jan Bílek), „pohádkovou“ babičkou (Marie Kleplová). Je utvářený celoživotním zájmem o svět a o druhé, o vše nové, studiem nových uměleckých a filosofických směrů, nových objevů. Je zjizven vleklou, bolestivou nemocí, zjizven neuspokojivou láskou ke dvěma ženám – Olze (Helena Plecháčková) a Věře (Eva Kratochvílová). Je ohraničen dvěma světovými válkami, je propojen se jménem Masaryk. Zároveň je však neodmyslitelně spojen s příběhem Karlova bratra Josefa (Josef Čepelka). A také je spojen s příběhem jednoho státu, jedné země. Jedné doby? Dost možná že se odehrává v témže prostoru a době, v níž žijeme i my...

Docela velké divadlo Litvínov uvede novou inscenaci v netradičním komorním prostoru - v divadelním baru. Absurdní komedie Za úplňku se skutečně odehrává v jednom divadelním baru ve chvíli, kdy na jevišti probíhá představení a venku na obloze svítí měsíc v úplňku. Do baru přicházejí herci, kteří zrovna nejsou na scéně, jejich rodinní příslušníci, ale také nezvaní návštěvníci. A protože ve městě zrovna probíhá vojenské cvičení, objeví se v divadle i snaživý plukovník české armády a zmatený americký generál. Jejich přítomnost vyvolává celou řadu absurdních situací, které se divadelní barmanky snaží udržet v takových mezích, aby nemuselo být přerušeno představení. Ale když do baru přijde ještě těhotná žena a policista, vypadá to, že veškerá snaha o záchranu představení je marná. Autor, Robert Geisler, dramatik, scénárista, výtvarník a příležitostný herec, držitel Českého lva za scénář k filmu Protektor a autor scénáře k úspěšnému seriálu Terapie, pracuje v Divadle Na zábradlí v Praze jako grafik. V režii Jurije Galina hrají Andrea Traganová, Lenka Lavičková, Jana Galinová, Zuzana Bartošová, Robert Stodůlka, Lukáš Masár, Petr Kozák, Petr Erlitz, Jan Bouše, Kamila Raková a Hana Marvanová.

Obávaného zločince Butrageňa a jeho komplice Bebe a doktora Ortegu na cestě za vidinou bohatství nic nezastaví: ani láska či mapa rozstřižená na dvě půlky, ani plavba po moři nebo boj s Rapanuici. Napětí, dobrodružství, věrnost, zradu, lásku i humor, to vše můžete očekávat od nové hry režiséra Ondřeje Lážnovského, kterou napsal pro diváky především mladšího školního věku. Výtvarné řešení scénografa Karla Čapka, který v minulosti pro Divadlo Lampion připravil například pohádky Čertík Fidibus, Strašidlo Bublifuk a další, zavede diváky jak do Mexika, tak na moře i na Velikonoční ostrov, kam je zasazena závěrečná část příběhu. Dobrodružnou komedii charakterizují plošné loutky a herecká stylizace. V autorově režii hrají Justin Svoboda, Jakub Hubert, František Čachotský, Václav Rašilov, Kristýna Matějová, Zita Morávková a Pavel Burger.

Nejpopulárnější opereta v Česku vypráví jednoduchý příběh o dívce, která chce napravit muže a dostat ho k oltáři. Jenom do 2. světové války se u nás dočkalo dílo Oskara Nedbala kolem 180 různých nastudování profesionálních i amatérských spolků. Po válce přibylo dalších 61 nastudování a z toho jich bylo sedm v Ostravě! Šéfka operetního/muzikálového souboru a režisérka inscenace Gabriela Haukvicová-Petráková přemýšlela, jak tak notoricky známé dílo uchopit v kontextu 21. století. Polská krev je totiž formálně napsána naprosto předpisově a dodržuje přesně strukturu operety. Tvůrci jejího nového uvedení v Národním divadle moravskoslezském se nakonec rozhodli nejít proti žánru, ba naopak. Nová inscenace dostala podtitul "hrajeme klasickou operetu". Čekejte vše, co můžete čekat a ještě něco navíc. Krásné kostýmy, humorné situace, herecké a hudební pasáže, ale i nadsázku... V roli Heleny Zarembové bude Martinu Šnytovou alternovat hostující Jana Borková, hraběte Bola Baraňského si zahraje Peter Svetlík (v alternaci s hostujícím Josefem Moravcem). Dále se můžete těšit na Olgu Bezačinskou nebo Evu Zbrožkovou (Wanda Kwasiňská), Romana Haroka nebo Tomáše Novotného (Bronio z Popielů), Klemense Słowioczeka (statkář Jan Zaremba) a mnohé další. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Jiřího Myrona.

Enron – slovo, které se stalo symbolem krachu. Začalo to Enronem. Pád této gigantické energetické společnosti předznamenal v roce 2001 současnou světovou finanční krizi. V roce 2009 se Enron objevil také na jevišti, stejnojmennou hru Lucy Prebble uvedlo londýnské Royal Court Theater a hra byla posléze nominována na Olivierovu cenu za drama. Hra zachycuje způsob, jakým se z úspěšné texaské společnosti stal padlý obr s miliardovými dluhy. Sebevědomý, ctižádostivý výkonný ředitel Jeffrey Skilling přivedl fungující společnosti do spirály nadhodnocování výsledků, zkreslování účetních informací a machinace s majetkem. Zpočátku výhradně energetický podnik se pod jeho vedením vrhal do podnikání v nejrůznějších oborech – od videa až po obchodování s šířkou pásma či trh s počasím. Přitom Skilling používal typ účetnictví mark-to-market, v němž se započítavají i budoucí zisky. Ty se ovšem nerealizovaly, propast mezi realitou a představami se rozevřela… Skilling společně s kolegou Andy Fastowem proto vzrůstající dluhy převáděli na nově tvořené krycí společnosti. Jeffrey Skilling byl později odsouzen ke čtyřiadvaceti letům vězení. Kenneth Lay, vlastník společnosti, se svého trestu nedožil. Účetnictví firmy shořelo 11. 9. 2001 při teroristickém útoku. Letos uběhlo deset let od těchto událostí. Přesto se po celém světě neustále opakují případy s podobnými rysy, přesto svět stále balancuje nad propastí finanční katastrofy. Komedie o dluzích uvádí činohra ND v české premiéře na scéně Stavovského divadla. V režii Michala dočekala hrají David Matásek, Jan Dolanský, Václav Postránecký, Petra Špalková, Jan Bidlas, Jan Novotný, Oldřich Vlček, Radúz Mácha, Kateřina Burianová, Jana Janěková ml., Zuzana Stavná, Irena Kristeková, Eva Josefíková nebo Dora Bouzková, Halka Třešňáková, Tomáš Jeřábek, Jiří N. Jelínek nebo Jan Bárta a Philipp Schenker.

Vynikající komedie Ludviga Holberga Jeppe z vršku se po letech vrací do Prahy, tentokrát na jeviště Divadla Na Jezerce. Tuto variaci na téma staré dánské komedie si podle svých slov zamiloval principál „Jezerky“ a režisér Jan Hrušínský, když v ní hrál titulní roli jeho otec, Rudolf Hrušínský, v 60. letech v Národním divadle. Na Jezerce se hlavní role ujme Radek Holub. Jeppe by měl být divákům blízký svým vtipem, lidskostí i prostotou, se kterou prožívá všechny ústrky, které mu život připravil. Je to příběh dobráckého a ženou peskovaného sedláka, na jehož účet si krutě zažertují tři urození páni. Udělají z něj přes noc vládce panství. Pak se touto kamufláží baví a sledují, jaká proměna se v Jeppem, jenž začíná s pocitem náhle nabyté moci „růst“, odehrává. O to tvrdší je jeho procitnutí a návrat k realitě... V režii Jana Hrušínského dále hrají Miluše Šplechtová, Zdeněk Hruška, Václav Jílek, Michal Kern nebo Jan Hofman, Martin Sitta, Václav Chalupa a Kristýna Hrušínská nebo Tereza Němcová.

Divadlo Ungelt uvede dramatickou prvotinu anglického autora Petera N. Darrella, který jinak pracuje jako novinář a umělecký kritik na volné noze. V psychologickém příběhu se představí dvojice, která k Ungeltu patří dlouhá léta – Chantal Poullain a Jiří Schmitzer. Režisérem inscenace je Zdeněk Dušek, pro něhož je to v Divadle Ungelt již druhá režie, dříve zde připravil úspěšnou inscenaci „Šest tanečních hodin v šesti týdnech“. Hlavní postavou hry je kdysi úspěšná francouzská šansoniérka, která přijíždí do Anglie převzít dům po svém zesnulém otci. Dědictví je však komplikované - je totiž spojeno s neobvyklým věcným břemenem v podobě konzervativního univerzitního profesora. Samotáře, který dům obývá... Zápletka je založena na klasické dramatické situaci setkání dvou rozdílných, k sobě nepatřících lidí, kteří by se nikdy nepotkali nebýt vnějších okolností...

Další činoherní premiérou Městského divadla Brno je tragikomedie o konfliktu lásky a cti. Jeden ze základních kamenů klasického dramatu v dějinách divadla námětově čerpá svůj úžasně strhující příběh ze španělských rytířských romancí. Láska Jimény a dona Rodriga spěje ke šťastnému završení ve sňatku, ale situace se nečekaně zkomplikuje. Jiménin otec totiž urazí otce Rodrigova a Rodrigo mstí otcovu pohaněnou čest: v souboji hraběte zabije. Jiména žádá Rodrigovu hlavu, podřizujíc lásku vůli a požadavku rodové cti. Rodrigo však vybojuje Španělsku důležité vítězství nad Maury a získává čestný přídomek Cid (pán), jakož i panovníkovu přízeň za své zásluhy o stát. Jiména nicméně trvá na potrestání muže, který zabil jejího otce, přestože jej miluje... Pod kůži se vtírající dramatický účinek scén, oplývajících velkolepým a přitom zcela logickým patosem, roste z mistrovské výstavby děje, který se točí kolem konfliktu lásky a cti, vášně a vůle a nutí jak Rodriga, tak Jiménu volit mezi vzájemnou láskou a povinností vůči rodině a státu. Zvítězí povinnost, rodová a osobní čest spolu s vyššími a nadosobními zájmy nad individuálním citem, který nazýváme láskou? To se dozvíme až v samotném závěru tohoto mimořádného díla. Corneillovo skvostné básnické drama (staré bezmála čtyři století) tak může v naší době, prosáklé od teorie po praxi egoismem, době, kdy pojmy povinnost a čest zplaněly k bezobsažnosti, rezonovat myšlenkami nejen provokativními a potřebnými, ale i nezbytně krásně podvratnými. V režii Romana Poláka hrají Jiří Mach, Evelína Kachlířová, Viktor Skála, Pavla Vitázková, Zdeněk Junák, Petr Štěpán, Lukáš Janota, Jaroslav Matějka, Patrik Bořecký, Irena Konvalinová a Miroslava Kolářová.

Hráči jsou hra o tom, jak podvodníci podvedou podvodníka, a máme pocit, že v současné době téměř není aktuálnějšího tématu. Doba se za 200 let bohužel nehnula a dnes vlastně žijeme v hodnotovém světě Gogolovy hry. V situaci, kdy si ani podvodník není jistý před ostatními podvodníky... Příběh Ichareva se odehrává v umělém, zinscenovaném světě, který vůbec neprohlédne a my jako diváci také ne. Inscenace režisérů Jana Borny a Miroslava Hanuše bude nejen groteskou, ale zároveň i aspoň trošku existenciální hrou, která končí opravdovou hrůzou člověka, který najednou vůbec neví, jak se pohybovat ve společnosti, jež pro něj nemá žádná pravidla. V titulní roli se představí nový člen souboru DvD Jan Meduna. V dalších rolích uvidíte Jiřího Wohanku, Miroslava Táborského, Tomáše Turka, Pavla Tesaře, Marii Turkovou nebo Ivanu Lokajovou, Vlastimila Zavřela, Martina Matejku a Miroslava Hanuše nebo Tomáše Borůvku.

Západočeské divadlo v Chebu připravilo českou premiéru textu současné německé autorky Dey Loherové. Pojišťovací agent Finn otevře oči a ví, že už nikdy nechce vstávat. Jeho sestra Linda viděla vlka a doufá, že lázně ohrožené bankrotem se brzy změní v chráněnou přírodní oblast. Erwin, otec těch dvou, by si rád někdy jen tak nezávazně poklábosil, o počasí nebo o hvězdách. Vedoucí supermarketu Monika se těší, že ji šéf povýší, možná dokonce povede samoobsluhu v Holandsku. Její muž Thomas, policista, by šel s ní. Manželé Schmidtovi mají neodbytný pocit, že je někdo pozoruje. Nějaké zvíře? Mira je těhotná a váhá, zda si dítě ponechat. Otec dítěte Josef si rozhodně přeje, aby přišlo na svět. Gabi a Rainer shánějí byt. Ira, starší dáma, pohřešuje svého muže. Možná si jen vyšel na procházku? Dea Loherová rafinovaně rozpřádá jednotlivé epizody, a tvoří tak důmyslnou síť životních příběhů plných touhy i ztrát. Postavy se střetávají v nejrůznějších konstelacích a znovu se překvapivě a nečekaně potkávají. Sledujeme zneklidňující, a přesto komické i groteskní panorama lidí naší doby. Fascinující a dojemná hra, jejíž berlínská inscenace byla s velkým úspěchem uvedena loni v listopadu na Pražském divadelním festivalu německého jazyka, jde až na dřeň a zároveň nabízí velkou dávku naděje. Režíruje Petr Štindl a hrají David Beneš, Diana Toniková, Pavel Marek, Petr Konáš, Vladimíra Vítová, Petr Batěk, Radmila Urbanová, Tomáš Kolomazník, Pavla Janiššová, Klára Štěpánková, Jindřich Kotula a Jarmila Šimčíková.

Performerka Barbora Látalová na scéně divadla Alfred ve dvoře připravila taneční sólo velmi volně inspirované poezií a životem české básnířky Irmy Geisslové. Proměny jedné ženy za použití němého slova, tanečního hlasu a videografologie, zastavení se a hledání spojitostí ženy v přelomech různých staletí. „Jednou mi někdo řekl, že žiju v minulém století. Tak jsem si řekla, že nebudu ironická a dovolím si se tam podívat. Abych toho ale byla schopná, musela jsem se naučit zastavit se. A k tomu mi pomohly mimo jiné básně Irmy Geisslové. Zastavení se a uvědomění si sebe sama, alespoň na pár vteřin, historická zkratka, pocit, zážitek z nahlédnutí do minulosti, kterou jsem možná i zažila a která pravděpodobně ovlivňuje i mou současnost.“

Film „Singin‘ in the Rain“ z roku 1952 patří k nejslavnějším a nejoblíbenějším filmům všech dob. Dějištěm této bláznivé, optimistické i romantické komedie o počátcích zvukového filmu, kdy mnohá filmová studia hledala způsob, jak zachránit kariéru svých odporně pištících a špatně mluvících hvězd němého filmu, je Hollywood druhé poloviny dvacátých let. Výtečné swingové melodie a brilantní stepařská čísla jsou základním stavebním kamenem této hudební show. V Horáckém divadle Jihlava tuto známou hudební komedii připravuje režisér Petr Palouš. Hrají Lenka Schreiberová, Jakub Škrdla, Zdeněk Stejskal, Tereza Otavová, Zdeněk Dryšl, František Mitáš, Vladimíra Čapková, Lucie Sobotková-Štorková, Ondřej Šípek, Josef Stara, Kryštof Čeřovský, Lukáš Matěj, Jan Kovář, Taťána Schottnerová a další.

Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti očekávají už druhou premiéru letošního roku. Vyhlášený režisér Jan Antonín Pitínský nastudoval se souborem pozapomenutý příběh z pera Karla Václava Raise s názvem Kalibův zločin. Příběh se odehrává v podkrkonošské vesnici konce 19. století, v rodině Kalibů. Po pohřbu matky zůstává v chalupě syn – starý mládenec Vojta. A protože v hospodářství chybí ženská ruka, uvítá, když se v jeho životě naskytne hezká i vdavekchtivá Karla. S vytouženou ženuškou však přijede na Kalibův statek i Vojtova tchyně. Atmosféra na statku plíživě houstne, smysl života se pomalu rozplývá v mučivých pocitech a neodbytných myšlenkách. Dvě tyranky však nepolevují, naopak - po tom však už následuje pouze zoufalý čin... Jan Antonín Pitínský do hlavních rolí obsadil Tomáše Šulaje, Jitku Joskovou, Pavlínu Hejcmanovou v alternaci s Irenou Vackovou a další. Scéna je dílem Jany Hauskrechtové, kostýmy navrhla Eva Jiřikovská, hudbu složil Tomáš Jeřábek.