Doktor Faustus

65%
I přes dílčí výhrady, které ke zpracování Mannova románu mám, je mi tahle "dramatizace nedramatického textu" v Mikuláškově režii a Cpinově výpravě se svou upřímnou, byť ne dokonalou snahou milejší, než většina jejich formálně i herecky cizelovaných póz a kašírovaných až sebestředných exhibic z Reduty/Zábradlí.
Dnes mě ale víc zaujaly ženy - G. Štefanová, I. Hloužková. A taky užití kamery zesilující detail, živá hudba, scéna, zajímavé a odlehčující režijní vtípky včetně nápadu "shrnutí děje předem,"... a další.
Bylo to fajn, díky.

Zběsilé a neotřelé. Jak je to u Jana Mikuláška typické. Navíc chválím použití kamery; tento prvek chápu jako možnost diváka stát se ještě větším voyeurem. Herecké výkony skvělé, nápaditost maximální. Na představení jsem vzala svoje rodiče, kteří nic takového nikdy předtím neviděli a byli na jednu stranu dost překvapení, na druhou unešení.

divadelní orgie, skvělá režie, stylizace, scéna, choreografie a hudba a velmi zajímavé herecké výkony, organické propojení všech složek slibují velký zážitek (možná až na ten závěrečný monolog, kde trošku chyběla gradace a náboj - že by tou délkou? hrálo se dnes skoro 2 hodiny bez přestávky). ale super!

Pro mě exkluzivní zážitek.

(Divadlo Archa, 15.4.2012) Spíš 65% - živé obrazy plné zajímavých detailů a skvělé hudby. Ale příběh samotný se mě nijak nedotkl.

Studené, intelektuálně vykalkulované, formálně dokonalé, ale naprosto odosobněné, odtažité představení. Přesně vystihuje určitou (velikou) skupinu německých intelektuálů. Tolik k dramatizaci. Pokud chtěl režisér postihnout právě toto, povedlo se. Mne to nechává chladným. Jinak ovšem režie hýří spoustou zajímavých (a fungujících) nápadů, herci plní požadavky režie na víc než 100 % (kolektivně, nikdo není slabší) a Marek Cpin vykouzlil dokonalou scénu (funkcionalistický interiér). (Archa, Praha, 15.4.2012)

15.4. 2012 (Divadlo Archa): Začíná se mi práce J. Mikuláška poslední dobou líbit více. Líbí se mi jeho nápady, přístup k hercům a látce. Více ve svých inscenacích si hraje se symboly a využívá multimediální techniku (pro smysl detailu). Opět ve skvělé výpravě M. Cpina připravil řadu velmi zdrařilých obrazů. Celou tuto práci tentokrát podtrhuje i skvělá hudba P. Hromádky. Herecky vyrovnané, ale nejvíce mne zaujala P. Bučková. Celé "víkendové" hostování považuji za velmi zdařilé :-). Těším se na další!

Vyvrcholení Mikuláškovy "hudební dramaturgie". Síla krásných divadelních obrazů je oslabena častou absencí dramatického rámu.

Místy je sice patrné, jak moc těžké je z šestisetstránkového románu udělat dvouhodinovou inscenaci, i tak je to ale zdařilé přestavení, k jehož nejsilněším stránkám patří hudební provedení.
(14.4.2012, Praha, Divadlo Archa)

65%
I přes dílčí výhrady, které ke zpracování Mannova románu mám, je mi tahle "dramatizace nedramatického textu" v Mikuláškově režii a Cpinově výpravě se svou upřímnou, byť ne dokonalou snahou milejší, než většina jejich formálně i herecky cizelovaných póz a kašírovaných až sebestředných exhibic z Reduty/Zábradlí.
Dnes mě ale víc zaujaly ženy - G. Štefanová, I. Hloužková. A taky užití kamery zesilující detail, živá hudba, scéna, zajímavé a odlehčující režijní vtípky včetně nápadu "shrnutí děje předem,"... a další.
Bylo to fajn, díky.

Zběsilé a neotřelé. Jak je to u Jana Mikuláška typické. Navíc chválím použití kamery; tento prvek chápu jako možnost diváka stát se ještě větším voyeurem. Herecké výkony skvělé, nápaditost maximální. Na představení jsem vzala svoje rodiče, kteří nic takového nikdy předtím neviděli a byli na jednu stranu dost překvapení, na druhou unešení.

divadelní orgie, skvělá režie, stylizace, scéna, choreografie a hudba a velmi zajímavé herecké výkony, organické propojení všech složek slibují velký zážitek (možná až na ten závěrečný monolog, kde trošku chyběla gradace a náboj - že by tou délkou? hrálo se dnes skoro 2 hodiny bez přestávky). ale super!

Pro mě exkluzivní zážitek.

(Divadlo Archa, 15.4.2012) Spíš 65% - živé obrazy plné zajímavých detailů a skvělé hudby. Ale příběh samotný se mě nijak nedotkl.

Studené, intelektuálně vykalkulované, formálně dokonalé, ale naprosto odosobněné, odtažité představení. Přesně vystihuje určitou (velikou) skupinu německých intelektuálů. Tolik k dramatizaci. Pokud chtěl režisér postihnout právě toto, povedlo se. Mne to nechává chladným. Jinak ovšem režie hýří spoustou zajímavých (a fungujících) nápadů, herci plní požadavky režie na víc než 100 % (kolektivně, nikdo není slabší) a Marek Cpin vykouzlil dokonalou scénu (funkcionalistický interiér). (Archa, Praha, 15.4.2012)

15.4. 2012 (Divadlo Archa): Začíná se mi práce J. Mikuláška poslední dobou líbit více. Líbí se mi jeho nápady, přístup k hercům a látce. Více ve svých inscenacích si hraje se symboly a využívá multimediální techniku (pro smysl detailu). Opět ve skvělé výpravě M. Cpina připravil řadu velmi zdrařilých obrazů. Celou tuto práci tentokrát podtrhuje i skvělá hudba P. Hromádky. Herecky vyrovnané, ale nejvíce mne zaujala P. Bučková. Celé "víkendové" hostování považuji za velmi zdařilé :-). Těším se na další!

Vyvrcholení Mikuláškovy "hudební dramaturgie". Síla krásných divadelních obrazů je oslabena častou absencí dramatického rámu.

Místy je sice patrné, jak moc těžké je z šestisetstránkového románu udělat dvouhodinovou inscenaci, i tak je to ale zdařilé přestavení, k jehož nejsilněším stránkám patří hudební provedení.
(14.4.2012, Praha, Divadlo Archa)

Studené, intelektuálně vykalkulované, formálně dokonalé, ale naprosto odosobněné, odtažité představení. Přesně vystihuje určitou (velikou) skupinu německých intelektuálů. Tolik k dramatizaci. Pokud chtěl režisér postihnout právě toto, povedlo se. Mne to nechává chladným. Jinak ovšem režie hýří spoustou zajímavých (a fungujících) nápadů, herci plní požadavky režie na víc než 100 % (kolektivně, nikdo není slabší) a Marek Cpin vykouzlil dokonalou scénu (funkcionalistický interiér). (Archa, Praha, 15.4.2012)

15.4. 2012 (Divadlo Archa): Začíná se mi práce J. Mikuláška poslední dobou líbit více. Líbí se mi jeho nápady, přístup k hercům a látce. Více ve svých inscenacích si hraje se symboly a využívá multimediální techniku (pro smysl detailu). Opět ve skvělé výpravě M. Cpina připravil řadu velmi zdrařilých obrazů. Celou tuto práci tentokrát podtrhuje i skvělá hudba P. Hromádky. Herecky vyrovnané, ale nejvíce mne zaujala P. Bučková. Celé "víkendové" hostování považuji za velmi zdařilé :-). Těším se na další!

divadelní orgie, skvělá režie, stylizace, scéna, choreografie a hudba a velmi zajímavé herecké výkony, organické propojení všech složek slibují velký zážitek (možná až na ten závěrečný monolog, kde trošku chyběla gradace a náboj - že by tou délkou? hrálo se dnes skoro 2 hodiny bez přestávky). ale super!

65%
I přes dílčí výhrady, které ke zpracování Mannova románu mám, je mi tahle "dramatizace nedramatického textu" v Mikuláškově režii a Cpinově výpravě se svou upřímnou, byť ne dokonalou snahou milejší, než většina jejich formálně i herecky cizelovaných póz a kašírovaných až sebestředných exhibic z Reduty/Zábradlí.
Dnes mě ale víc zaujaly ženy - G. Štefanová, I. Hloužková. A taky užití kamery zesilující detail, živá hudba, scéna, zajímavé a odlehčující režijní vtípky včetně nápadu "shrnutí děje předem,"... a další.
Bylo to fajn, díky.

Místy je sice patrné, jak moc těžké je z šestisetstránkového románu udělat dvouhodinovou inscenaci, i tak je to ale zdařilé přestavení, k jehož nejsilněším stránkám patří hudební provedení.
(14.4.2012, Praha, Divadlo Archa)

(Divadlo Archa, 15.4.2012) Spíš 65% - živé obrazy plné zajímavých detailů a skvělé hudby. Ale příběh samotný se mě nijak nedotkl.

Pro mě exkluzivní zážitek.

Vyvrcholení Mikuláškovy "hudební dramaturgie". Síla krásných divadelních obrazů je oslabena častou absencí dramatického rámu.

Zběsilé a neotřelé. Jak je to u Jana Mikuláška typické. Navíc chválím použití kamery; tento prvek chápu jako možnost diváka stát se ještě větším voyeurem. Herecké výkony skvělé, nápaditost maximální. Na představení jsem vzala svoje rodiče, kteří nic takového nikdy předtím neviděli a byli na jednu stranu dost překvapení, na druhou unešení.