Premiéry

Na scéně Divadla Bolka Polívky se představí autorská inscenace v podání herce Pavola Seriše a v režii Hany Mikoláškové. Fyzickým stand-upem i komediální pantomimou autor vypráví bláznivý příběh o mimozemšťanovi, který při svém pobytu na Zemi shledá, že by se rád stal člověkem. Pavol Seriš v inscenaci satiricky pohlíží na chaotický svět, který dnešní člověk přijímá jako normu. Pozemšťan je divadelní zprávou o lidech 21. století, kteří se dívají všude kolem sebe, jen ne do zrcadla. Při putování po planetě Zemi zjišťuje zbloudilý mimozemšťan, že by se chtěl stát člověkem. Bedlivě zkoumá, jak se takový člověk projevuje, a po letech studia se z něj stává opravdový specialista! Mimozemský původ mu umožňuje nezaujatý a zcela nový pohled na lidi i na každodenní situace. Podaří se mu pochopit naše chování natolik, aby se mohl rozloučit se svou šedivou planetou a zapadnout do společnosti na pestrobarevné Zemi?

Známá hudební komedie se odehrává na luxusní zámořské lodi při její plavbě z Ameriky do Anglie. Na palubě se vedle vdavekchtivých žen a zamilovaných párů objevují i sňatkoví podvodníci a hochštapleři všeho druhu, včetně falešného faráře, a pochopitelně nechybí ani černý pasažér a agent FBI. Na parníku se tedy pohybuje a setkává celá paleta typů a postav, které chtějí dosáhnout svého děj se co děj. Zkrátka se pohybujeme ve světě, kde je všechno možné. Bohatý počet postav umožňuje ukázat se celému souboru operety/muzikálu v plné parádě. Ostravské nastudování je teprve druhou inscenací tohoto muzikálu v České republice. Režíruje Peter Oravec. Účinkují Kateřina Marie Fialová nebo Martina Šnytová, Radek Melša nebo Adam Živnůstka, Andrea Gabrišová nebo Veronika Prášil Gidová, Roman Harok nebo Lukáš Vlček, Pavel Liška, Veronika Forejtová nebo Alena Sasínová-Polarczyk, Hana Fialová nebo Eva Zbrožková, Libor Olma nebo Marcel Školout, Juraj Čiernik nebo Tomáš Savka, Jan Drahovzal nebo Peter Svetlík, Josef Lekeš nebo Lukáš Moravec, Josef Novák-Wajda, Janka Hoštáková a další.

Na scéně divadla Komedie bude uvedena divadelní adaptace románu Petry Hůlové o převýchově mužů v nedaleké budoucnosti. Inscenace vznikla v koprodukci Městských divadel pražských s Činohrou Státního divadla Norimberk a Činohrou Státního divadla Stuttgart. Ne příliš vzdálená budoucnost, nastává období Hnutí, aktivistky u moci nastolují nový trend - ženy už nejsou sexuálními objekty, touha na základě tělesné přitažlivosti je zakázaná, nejdůležitější je duše. Kdo se nové ideologii nepřizpůsobí, bude převychován v Institutu. Ve Stručných dějinách Hnutí autorka satirickým a kontroverzním způsobem zpracovává aktuální debaty o sexismu a dovádí ad absurdum extremismus a tupý biologismus. Současně krouží kolem věčné otázky, jaké prostředky může posvětit záměr stvořit lepší a spravedlivější svět. V inscenaci účinkují Sarah Haváčová, Stephanie Leue, Martin Donutil a Felix Mühlen. Hraje se v českém, německém a anglickém jazyce s českými a německými titulky.

Kdyby slavnou autorskou muzikálovou dvojici Tim Rice - Andrew Lloyd Webber nezaujal životní příběh Evy Marie Duarte de Perón, narozené 7. května 1919, patrně by tato druhá manželka argentinského prezidenta Juana Peróna byla známá jen historikům Latinské Ameriky. Její charizma, které jí dopomohlo z chudého venkova na post první dámy země a povýšilo ji na novodobou ikonu, se přeneslo i do světoznámého muzikálu. Ten od premiéry v londýnském West Endu v roce 1978 získal celosvětovou oblibu a dočkal se i filmové podoby s popovou ikonou Madonou a Antoniem Banderasem v hlavních rolích. Po sametové revoluci zdomácněl i na tuzemských scénách, zejména díky znamenitému překladu Michaela Prostějovského. Jihočeské divadlo na scéně DK Metropol uvede tento slavný muzikál v režii Lumíra Olšovského. Titulní roli alternují Michaela Gemrotová a Michaela Nosková. Postavu Che ztvární Lukáš Adam nebo Lukáš Randák, Peróna pak Oldřich Kříž nebo Josef Škarka.

Pasi Mäkelä, finský konceptuální umělec, performer, choreograf a hudebník částečně žijící v Praze připravil sólový nonsensovou performance ve stylu Lewise Carrolla, která si nestydatě pohrává s různými aspekty scénického umění, off-off divadla, stand-up komedie, tance butó, grotesky, performance art, nebo pohádek a s varováním, či bez něj míchá různé Mäkelou vymyšlené postavy. Genderu prostý, vyhubením ohrožený upírský mrož uprchl z tajícího severního pólu a nyní se pod identitou performačního umělce ukrývá ve střední Evropě... Performance je rozdělena na několik choreografovaných částí s dostatkem prostoru k improvizaci. Každé představení bude tak trochu jiné, vyvíjí se a zraje přímo před očima diváků. Svým anarchistickým a ironickým postojem částečně odráží zmatek jednotlivce a jeho marnou snahu ovlivnit průběh věcí ve světě, který se může mnohdy zdát zcela absurdní. Show mrožího upíra se pohybuje v rozmazané realitě a s neostrou logikou vytváří absurdní jevištní teze. Styl inscenace vychází částečně z předchozích dlouhodobých projektů Pasiho Mäkely (Uuno Turhabuto 2002-2006 a Tonttu 2013-2017), z velké části založených na jeho studiích japonského tance butó, nová inscenace však nabírá nový směr, pohrávající si s moderními uměleckými idiomy.

Jedna z nejskandálnějších her v dějinách světového divadla, ve které se nesmysl proměňuje na smysl v proudu fantazie, humoru, perzifláže, lyriky a drastické grotesky. Druhou premiérou sezóny „Kam směřujeme?“ Divadla D21 bude hra enfant terrible francouzské literatury a otce patafyziky Alfreda Jarryho - Král Ubu. Režie této grotesky, která je považována za předchůdce absurdního dramatu a dada, se ujal umělecký šéf D21 Jakub Šmíd. Nestoudná groteska o prasáckosti života vezdejšího popisuje nezadržitelný společenský vzestup jednoho zbabělého negramotného primitiva. Skrze ikonický text groteskní a absurdní literatury, jímž Král Ubu beze sporu je, je možno vytvořit zábavně otřesný obraz dnešního chaotického světa. V hlavní roli Krále Ubu se představí Petr Pochop po boku Matky Ubu, kterou ztvární Hana Mathauserová. Dále hrají Vojtěch Hrabák, Libor Stach a Lukáš Šolc. Inscenace bude uváděna v malém sále.

Drama s podtitulem Pokus o pravdu… Hra o lásce, nebo hra o manipulaci? Příběh o potřebě vlastnit, nebo příběh o touze být milován? Německý dramatik Tankred Dorst napsal svého Fernando Krappa v roce 1992 a inspiroval se přitom povídkou španělského spisovatele Miguela de Unamuna Celý muž, která vznikla už ve dvacátých letech dvacátého století. Kdo je Fernando Krapp? Muž stejně uhrančivý, jako nesnesitelný, muž s tajemnou minulostí a obrovským majetkem, muž silný, majetnický, krutý i milující. Muž, o němž je všeobecně známo, že dosáhne všeho, čeho si zamane. Tak to o sobě alespoň říká. Ale je tu ještě Julie. Krásná, navenek křehká, vnitřně silná, a především nenapravitelně romantická dcera zadluženého otce. Má se stát odměnou za Krappovu finanční výpomoc. Jenže Fernandovi nestačí vlastnit, Fernando chce víc, chce lásku bezpodmínečnou. A také ji dokáže získat. Protipólem tvrdého manipulativního Krappa je potom rozbolavěný a citlivý hrabě Bordavela. Poetický snílek, který ale s Julií manipuluje možná úplně stejně. Nebo ji stejně miluje? Jak ven ze života, který se stává peklem? A jak nemilovat bezcitné lidi, kteří si bolestí bližních zahřívají svá ledová srdce? Ve Studiu Beseda účinkují Sara Venclovská, Jan Sklenář, Jakub Tvrdík, Jiří Zapletal a Jan Bílek. Režisérem inscenace je Jan Holec.

Vypadá to na klasickou bankovní loupež, ale nic není, jak se zdá. Podaří se vedení malé banky v Minneapolisu ochránit vzácný diamant? Kdo tady vlastně krade? A co na to maďarský princ? Gejzír bláznivých, mnohdy doslova krkolomných situací se odehrává nejen v bance, ale třeba i ve sklápěcí posteli, či dokonce ve větracím potrubí. Nebude chybět ani pořádná love story a hudební hity rock’n’rollové éry minulého století. Svižná komedie s původním názvem The Comedy About a Bank Robbery baví diváky londýnského West Endu od roku 2016, a stala se tak už třetím velkým úspěchem trojice mladých britských autorů, zakladatelů londýnského Mischief Theatre. Jejich tvorba vycházející z autorského divadla v lecčems připomíná styl bratří Marxů nebo legendárních Monty Pythonů. Typicky fraškovité komedie plné gagů a slovních hříček přetékají černým, ale vždy hluboce lidským humorem vedeným ve všudypřítomné nadsázce. V parodické crazy komedii o jedné netradiční loupeži hrají Ladislav Špiner, Josef Láska, Ludmila Mecerodová, Petr Dohnal, Petr Borovec, Kristýna Hulcová, Zbigniew Kalina, Radek Žák, Josef Pejchal a Jan Musil. Komedii režíruje Robert Bellan.

Na počest hrdinům, kteří kdysi zbláznili lidi... Muzikálová groteska podle námětu filmu Jana Hřebejka a Petra Jarchovského a povídek Petra Šabacha. Je rok 1957, na oběžnou dráhu vstříc novým zítřkům vzlétá Lajka, Klement Gottwald spokojeně odpočívá ve vítkovském mauzoleu, nad Prahou se stále ještě tyčí pomník zavrženého Stalina a do šedi tepláků budování socialismu přichází Bejby. Barevný, svěží a svůj, vnáší rytmus rock and rollu do pevně zakotveného maloměstského života pod rudou hvězdou. Oživí dětské fantazie, zformuje sny a ukáže, že ne všichni musí šlapat, jak se jim píská. Z dětského pobrukování tluče bubeníček se stanou válečné bubny a z klidu dospělých klid před bouří. Někdo musí z kola ven. Hra o hudbě, o svobodě, o dětských snech, o životě lidí v nelehké době, kdy jinakost se nenosí a každý krok mimo rytmus je po zásluze potrestán. O síle a slabosti charakteru, o lásce a žárlivosti. V režii Adama Skaly hrají Marek Lambora nebo Lukáš Adam, Daniel Krejčík nebo Vojtěch Vodochodský, Štěpánka Fingerhutová nebo Magdalena Kuntová, Adam Kralovič nebo Prokop Zach, Josef Polášek nebo Karel Zima, Tomáš Smička, Sára Halušková, Jiří Roskot, Petr Jeřábek, Veronika Lapková nebo Anna Jiřina Daňhelová, Aneta Krejčíková nebo Vanda Chaloupková, Jiří Racek nebo Zdeněk Vencl, Angelika Sbouli nebo Eliška Hanušová a další. O živý hudební doprovod se postará rock and rollová kapela GREEN MONSTER.

V divadle Reduta vznikla inscenace, která přiblíží polozapomenuté osudy muže, jehož život bolel - novináře a spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. Kdo by neznal jeho Lišku Bystroušku! Půvabná vyprávění o nezbedných příhodách chytré lišky. Ale co víme o jejím autorovi? Málokdo tuší, že jeho životní příběh je plný tajemství a osobních tragédií. Celý život trpěl pocitem společenské vyděděnosti jako „rasův syn“. Bojoval s depresemi a profesním nedoceněním jako novinář. Jeho první žena zemřela za nevyjasněných okolností na sva­tební cestě v Norsku. Druhé manželství skončilo krachem. Za svého poměrně krátkého, ale nesmírně činorodého života zanechal nesmaza­telnou stopu v mnoha oblastech. Psal básně, prózu i dramata, pro děti i dospělé. Překládal z norštiny. Svými soudničkami pro Lidové noviny povýšil novinařinu na svého druhu umění. Byl vášnivým Sokolem, speleologem a znalcem argotu brněnského podsvětí. Založil tradici vánoč­ních stromů na náměstí Svobody, dětský domov Dagmar, objevil pro Čechy Eskymo Welzla… Osudy tohoto muže, od jehož smrti loni uplynulo devadesát let a který fatálně spojil svůj život s Br­nem a jeho okolím, připomene inscenace v rámci volného cyklu Spílání Brnu. Její režiérkou je Zoja Mikotová a Rudolfa Těsnohlídka ztělesní Dušan Hřebíček.

Všem lidem, kteří přijdou na představení Vladař, tvůrci vzkazují: sál patří lidem, jeviště, hlediště a všechna sedadla patří lidem. Šatna a všechna její zrcadla patří lidem. Osvětlovací kabina i zvukařský pult patří také lidem! Všechny sály, předsálí, schodiště, chodby, foyer, šatny a fundusy, které patří lidem, patří lidem! Tak jsme se dohodli. Pokud ale přistoupíme na tezi, že divadlo Komedie patří lidem, měli bychom se ptát: jaké divadlo se v Komedii bude hrát? A kdo ho bude hrát? Všichni lidé v sále? Je možné, aby se všichni v sále na něčem domluvili? Není výhodné, aby se někdo stal divákem a sledoval hru zpovzdálí? Není výhodné, aby se hercem stal někdo z přítomných herců? Není v určitých situacích výhodné dát prostor kompetentní menšině před neorganizovanou masou? Autorská inscenace o mechanismech moci, o dohodě a válce, o komfortu a diskomfortu, o chápání se a chápání se moci je inspirována příručkou o tom, jak vládnout, kterou v roce 1513 napsal Niccolò Machiavelli. Inscenace je příležitostí pro nastupující generaci: v režii Anny Klimešové hrají Cyril Dobrý, Kryštof Krhovják, Štěpán Lustyk, Milan Vedral a Vojtěch Vondráček.

Jedna hluboká noc, spousta bezedných lahví a v tom všem se utápí čtrnáct opilých. V osmi scénách se divák seznámí s postavami z různých společenských, profesních i věkových skupin. Jejich smutky a bolesti a stejně tak i radosti a lásky vyplouvají na povrch a tahle noc může nenávratně změnit osud každého z nich. Oni všichni jsou totiž tělem Boha a slyší jeho šeptání ve svých srdcích. „A jenom Bůh nikomu nelže, protože mu je u prdele, co si o něm kdo myslí.“ A právě proto se z jejich srdcí může ozvat pravda – místy krutá, místy milosrdná, ale v každém případě očišťující. Hořko-směšná hra jedné z vůdčích osobností současné ruské dramatiky, která (stejně jako Vyrypajevovy další texty) klade znepokojivé otázky týkající se smyslu naší existence na tomto světě. Na komorní scéně Divadla „12“ účinkují Sára Erlebachová, František Strnad, Petra Lorencová, Petra Kocmanová, Ivan Dejmal, Petr Houska, Kateřina Vainarová, David Viktora, Renáta Klemensová, Vít Hofmann, Ondřej Malý, Vít Roleček, Robert Finta a Anna Polcrová. Inscenaci režíruje slovenský režisér Lukáš Brutovský.

Třetím titulem v Komorní scéně Aréna, který inspiroval i název sezóny 2018/2019, jenž zní "Rok rozkvetlých mandragor", je výtečná italská renesanční komedie. Příběh o hloupém manželovi, který si v podstatě říká o to, aby byl klamán, u nás proslavil především Jiří Menzel, který hru režíroval v Činoherním klubu v roce 1965. Mandragora je pětiaktovou komedií v próze a vypráví o podvedeném manželovi a o tom, jak se tento podvod nakonec vyplatil všem zúčastněným. Pan Mikula velmi touží po dědici. Po jeho ženě, krásné Lukrécii, zase touží jistý Kallimach a je připraven podstoupit cokoliv, aby se mu to povedlo. Využije služeb Ligura, vychytralého „šikuly“ a příživníka, který pro peníze udělá cokoliv, třeba zkonstruuje komplikovanou lest, díky které sám pan Mikula předá svou ženu Kallimachovi. Lukrécie je počestná žena, a proto je důležitá i spoluúčast její matky Sostraty a zpovědníka, frátera Timoteje. A svou důležitou úlohu v obelstění pana manžela sehraje i nápoj z tajemné rostliny mandragory. V překladu Jaroslava Pokorného a v režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího se můžete těšit na Šimona Krupu, hostujícího stále ještě studenta DAMU Adama Langera, Josefa Kalužu, Michala Čapku, Danu Fialkovou, Vladislava Georgieva a Pavlu Dostálovou.

Povedená rodinka v legendární klasické komedii. Harpagon, lichvář chorobně závislý na mamonu, je schopen vydělat všelijakými praktikami hodně peněz a tyto peníze chránit jako oko v hlavě proti celému světu. Jeho děti, které nic neumějí, zase nehodlají hnout prstem, ale chtějí si užívat všech atrakcí života, a proto se jim otcovy peníze náramně hodí. A pokud jde o peníze, musí jít láska, rodina a úcta stranou. Pokud jde o peníze, všichni bezostyšně lžou, podvádějí, ubližují a kradou. Pokud jde o peníze, jde víc než o život. A pokud jde o peníze, je o zábavu postaráno. Kdo si přivlastnil proti vůli majitele legendární kasičku? Harpagonova dcera Eliška, syn Kleantes, servilní správce Valér, mazaný sluha Štika, chudá Mariana, hubatá Frosina, kočí Jakub nebo snad starý Anselm? Kam zmizely penízky, ty chudinky penízky? Rozbušku nejznámější Molièrovy komedie tvoří dva generační postoje, starý, despotický, konzervativní, proti mladému, bezohlednému a nezodpovědnému. Maniakální touha po penězích a podvod jako legitimní řešení problému byly aktuálním tématem už v roce 1668, pojďme se tomu společně s největším francouzským dramatikem vysmát i dnes! A to v neotřelém pojetí režiséra Michala Háby. Účinkují Filip Richtermoc, Kryštof Bartoš, Natálie Holíková, Matěj Anděl, Anna Peřinová, Kamila Sedlárová, Zora Valchařová-Poulová, Miroslav Zavičár a František Staněk.

Jeden z nejznámějších českých divadelníků. Dramatik, dramaturg, režisér, kritik, esejista, který proměnil zdejší divadlo. Karel Hugo Hilar (1885–1935), vlastním jménem trochu nepoeticky Karel Bakule, přišel do Národního divadla na vrcholu své tvůrčí a životní síly v roce 1921 a přišel, jak praví historikové, „na území velmi komplikované a nepřátelské“. On sám píše: „Úsilí o styl na moderním divadle jest úsilí o jeho zevnitřnění. Jest to konečně pochopení, že jediným cílem umění jest krása.“ Divadelní inscenace jako pocta velkému duchu, osobě výrazné, umělci, který posunul české umění o míle vpřed a jehož slova jsou dnes vzrušující stejně jako před sto lety. Nepůjde o suchopárný životopisný výklad, ale pokus o živý dialog s těmi, kdo zakládali českou divadelní tradici. Zkusíme si představit, jaké to mohlo být v kůži K. H. Hilara… Inscenaci připravil režisér Daniel Špinar s herečkami Kateřinou Císařovou, Martinou Preissovou, Janou Strykovou, Alenou Štréblovou a dalšími. Hrát se bude na Nové scéně při neobvyklém uspořádání hracího prostoru.

Divadlo Tramtarie uvede vlastní dramatizaci klasického románu Emily Brontëové . Autorem adaptace a zároveň režisérem je umělecký šéf souboru Vladislav Kracík. Slavný román svým nekonvenčním pojetím dobra a zla šokoval viktoriánskou Anglii 19. století. Na počátku všeho byla láska Kateřiny a Heathcliffa. Ta se však postupem času proměnila v běsnící nenávist, která navždy poznamenala nejen všechny obyvatele Větrné Hůrky, ale i nedaleko vzdáleného Drozdova... Hlavním tématem inscenace je motiv spravedlivé odplaty. Existuje vlastně vůbec? A kdo dokáže určit její správnou míru? Když Heathcliff náhodou zaslechne rozhovor, při kterém se doslechne, že si Kateřina hodlá vzít jeho soka v lásce Edgara, rozhodne se z Hůrky zmizet. Tramtarijní inscenace začíná ve chvíli, kdy se po třech letech na Větrnou hůrku vrací, aby si vyrovnal účty nejen s Kateřinou, ale se všemi, kdo mu ublížili. Jeho „vyrovnání“ je neobvykle kruté, ale časem se dozvídáme, že veškerá Heathcliffova surovost vychází právě z temné historie rodiny Earnshawů. Kromě strhujícího děje plného nečekaných zvratů a souvislostí stojí inscenace také na prokreslených charakterech hlavních postav, které jsou překvapivé a důsledně nešablonové. Postupné odkrývání jejich rozporností znemožňuje tradiční dělení postav na kladné a záporné, což je stěžejní princip jak literární předlohy, tak divadelní inscenace. V hlavních rolích se představí Barbora Šebestíková a Miroslav Černý.

Symbol „Woyzeck“ jako moderní tragédie světa, který je cynický a jeho tlak nezná mezí. Roztrojený člověk a hranice práce. Nic se nezměnilo. Dvě stě let zpátky! Tempo Woyzeck: Ze služby na nákupy. Nástup, nácvik. K cirkusu. Holit. Od hejtmana domů – k Marii. Dítě hladoví, Woyzeck se stará. Tělo Woyzeck v kleštích lékařského experimentu ztrácí sílu (hrachová dieta!). Je šance odtud zmizet? Někam jinam – za okraj tuhé reality? Halucinace nebo smrt! Nebo vykoupení? Stihneme si vůbec vybrat? V inscenaci Miroslava Bambuška je určující dramatickou figurou hudba Tomáše Vtípila: zvuk jako rezonátor paralyzovaných stavů (anti)hrdinů a jejich vnitřní tísně. A naděje. Schizofrenní opera. Česko-německá připomínka nadčasového Büchnerova dramatického fragmentu. Hrají Mark Kristián Hochman, Kamila Valůšková, Simona Peková, Jiří Miroslav Valůšek, Jiří Svoboda, Jan Lepšík, Miloslav Maršálek, Cyril Drozda nebo Miroslav Kumhala, Agáta Kryštůfková nebo Marie Ludvíková, Magdalena Straková, Karel Hanák, Eva Pešová, Markéta Hasilová, Barbora Hortvíková a Anna-Natalia Fajnorová.

Ctihodný manžel, starostlivý bratr a milovaný syn. Něco se zvrtlo. Rodina zdánlivě skýtá bezpečí a zázemí, ale může se stát i tou největší pastí. Kde je zbraň, tam jsou nakonec ranění a mrtví. Alice, Hana a Marta už ví, odkud může přijít skutečné nebezpečí a začínají tušit, co je může zachránit. Balada o třech obětech a jednom mrtvém. Jařabův text zkoumá hranice intimity. Kam až je možné v lidském jednání zajít, abychom tomu stále ještě neříkali násilí, nebo naopak co už násilí je? Vyvstávají otázky kulturního prostředí a genderových kódů, kterými obvykle vnímáme vztahy mezi muži a ženami. A proč tomu tak je? Je to dané výchovou, předešlými generacemi či dobou obecně? Je sexuální násilí podmíněno sociálně? Nebo je člověku prostě vlastní? Platí, že k násilí musí být stejně jako na lásku především dva? A je tím druhým vždycky člověk z masa a kostí? A co by se stalo, kdyby oběť domácího násilí dostala do ruky zbraň? V autorově režii hrají Miloslav König, Barbora Bočková, Johana Matoušková, Magdaléna Sidonová, Dita Kaplanová a Michal Balcar.

Oldřich z Chlumu je se svými věrnými druhy, panošem Otou a velitelem Divišem, pozván do Jižních Čech, aby zde na hradě jednoho z mocných Vítkovců vyšetřil sérii podivných zločinů. Vraždí opravdu přízrak mrtvého komtura, nebo se za vším skrývá nebezpečný šílenec? Čas kvapí a na cestě už je vyslanec svaté inkvizice. Ale ještě nebezpečnější než inkvizitor jsou svůdné ženy… Jak obstojí tři vyšetřovatelé v této dvojí zkoušce? Dramatizaci historické detektivky od jednoho z nejčtenějších soudobých českých autorů Vlastimila Vondrušky uvede Jihočeské divadlo v režii umělecké šéfky činohry Martiny Schlegelové. V historické detektivce hrají Pavel Oubram, Václav Švarc, Petr Halíček, Tomáš Kobr, Tomáš Drápela, Věra Hlaváčková, Kamila Janovičová, Milada Vyhnálková, Dan Kranich, Teresa Branna, Jiří Untermüller, René Šmotek, Jan Dvořák, Daniela Bambasová, Jaroslava Červenková, Jaroslav Kukrál, Jan Mrkvička a Markéta Heidenreichová.

Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost. David Košťák ji napsal přímo pro Švandovo divadlo. Hra předkládá tragikomickou vizi městečka, v němž domácí pracují jen minimálně, ale o to víc se účastní hostin a oslav. Pracují za ně chlapi v dolech, kteří kutají. Požehnat jim a poslat pod zem. A jít to pořádně zapít k milé hospodské, která má téměř pro všechny a všechno dostatek pochopení. Jsou tu ale věci a události, o nichž se tu nemluví. Nikoho nesmí ani nenapadnout, že podivná nemoc starosty, možná souvisí s heslem „po nás potopa“, hlavně ať neztrácí na důvěře a oblibě. Zvláště nejmladší generace má držet hubu a krok; moc se neptat a nerozhlížet se po jiných místech. Z našeho městečka se totiž neodchází. Proč také? Když je tu tak dobře. A bude ještě lépe právě díky novým nalezištím. Pod povrchem ráje se však skrývá mnohem více než jen nerostné bohatství. Čím více se slaví, tím více se z temnot vynořují zapomenuté zločiny a možná také tajemný cizinec, který přišel napravit dávnou křivdu. Někteří již slyší jeho kroky. Jiným připadá až příliš povědomý. V režii Štěpána Pácla účinkují Andrea Buršová, David Punčochář, Tomáš Petřík, Petr Buchta, Denisa Barešová nebo Martina Krátká, Bohdana Pavlíková, Marie Štípková, Luboš Veselý, Filip Březina a Samuel Toman.