LordHmmmmm

Scénář je spíše průměrný a představení by prospěly nůžky dramaturga. Co ale ohromně zvedá úroveň jsou herecké výkony. Vidět Petra Kostku, který je výborný v gestech, mimice, srozumitelně mluví (dnes to není samozřejmé u mladých "herců"), to je prostě nádhera. Paní Carmen zaslouží obdobné absolutorium. Mimochodem, má také stále svůj šarm a ženskost (opět bych mohl povzdechnout, ale máme dnes vůbec muže a ženy?). Pan Jílek přinesl osvěžení a myslím, že vedle mistrů pozitivně roste. Osobně preferuji italské či francouzské hry, které jsou blíže českému humoru. Zde byly navíc ostré přelomy tragiky a komiky (lepší, když se to plynule prolíná). Nic to však nemění na skvělém zážitku. Děkuji.

Vynikající Bolek Polívka. Ano, samotná hra je vlastně velice jednoduchá, ale jde prostě o určitý žánr. Na druhou stranu mám raději do Itálie laděné buffo, než britský styl. Viděno s Vetchým, Chýlkovou, Dulavou, kteří hráli obstojně. Ale zpět k mistru Polívkovi - je to lahůdka jej sledovat. Gesta, mimika, ale i dikce řeči, prostě každý detail je promyšlený a zároveň vlastně geniálně impromizovaný, aby odpovídal existenciálnímu momentu, který se na jevišti odehrává. Děkuji, Bolku.

Je to zajímavé. Nejdříve jsem si říkal, že jde o nejslabší představení, které jsem v divadle Bez zábradlí viděl. Jenže nakonec je to hra, o které - s odstupujícím časem - čím dál, tím více, přemýšlím.