Profil uživatele

Ondřej Doubrava

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Sněhurka a sedm trpaslíků - Městské divadlo Brno: 100 %
Nakor: Ten Ježíš u "úmrtí" Sněhurky + spousta dalších hudebních citací (Fantom opery) jsou tam schválně, je to další z vrstev humoru.

Pro mě nejlepší muzikálová inscenace loňské sezóny (a viděl jsem jich dost), takže ten plný počet střelím, i když je to mírně nadhodnocené... leč Sněhurku (a oba dva Macechy) zkrátka nelze nemilovat.
Svět plný andělů - Městské divadlo Brno: 100 %
Nejlepší původní český muzikál pro dospělé, ve kterém se snad každý musí najít, každý přece v životě hledáme tu svoji Sandru a životní štěstí, jenže životních ztroskotancům se to zkrátka nějak nedaří. A dokonce i ti Andělé jsou tak nějak naprosto reální a kdo ví, autoři nikdy nepopřeli použití určitých prvků ze svého života. A já sám začal na strážné anděly věřit. Mimochodem, inscenace by se měla někdy brzy zaznamenávat pro TV vysílání a to se asi, aniž bych chtěl snižovat předchozí názor, u 20%ních inscenací nedělá. ;-)
Sny svatojánských nocí - Městské divadlo Brno: 90 %
Co dodat, můj začátek lásky k hudebnímu divadlu, 18 let na repertoáru, stále živý brněnský kult (a stále bez problémů funkční, musí se okamžitě dodat!), je tedy pravda, že takové to porevoluční kouzlo už to trochu ztratilo, ale nahradilo jej jiné, hraje se také na trochu jiné scéně, ale jakmile se tato návštěva mezi skřítky jednou za čas objeví v programu (a okamžitě se vyprodá), neváhám a jedu nostalgicky zavzpomínat do Brna. Navíc neznám v českém muzikálu lépe napsanou vypravěčskou roli, než je právě Puk. (I když si jí Jan Apolenář podle svých slov hodně dotvořil sám). Již řadu let se snažím tomuto dílu vytvořit pořádnou poctu, aby u mladších ročníků zůstalo stále živé, práce byly zahájeny, snad se to jednou podaří dokončit.
Balada o lásce /Singoalla/ - Městské divadlo Brno: 80 %
Tak právě takovéto muzikály náš český rybníček potřebuje, aby se trochu pohnul z místa, dokonce se nebojím ho v tomto směru za mírně zásadní. Dílo sice nenabízí žádný hit, tak jak ho vnímáme, ale zato si naprosto perfektně zapamatujete emoce, které ve vás děj a melodie vyvolají. Hudba Daniela Fikejze si navíc posluchače podmaní (ty náročnější a přístupnější zejména) natolik, že malé chybičky inscenace (moc jich není, ale například scénografie je bohužel řešena tak, že z krajů občas některou postavu zkrátka neuvidíte) se zdají být naprosto lhostejné. ;-) Nicméně slyšel jsem i dost názorů z jiného názorového pole, rozhodně si zajeďte udělat názor sami.
Síla zvyku - Městské divadlo Brno: 80 %
Vstup MdB do sezóny se opět velmi velmi vydařil, nedivil bych se opět mnoha nominacím na prestižní ceny, minimálně Jan Mazák by ji měl mít v kapse, ovšem Viktor Skála ani Michal Isteník jsou též úžasnými hereckými sekundanty. Celá inscenace je po režijní stránce naprosto vybroušena, nic tak brilantně nazkoušeného jsem neviděl dlouho. Pro mou osobu dokonce lepší než lonští "Tři Mušketýři", už jen díky únosné délce (pozor, hraje se ale 2 hodiny bez přestávky) a díky tomu, že se v ději nestřílí. ;-) Ani nevím, proč nedám ještě o deset procent víc, ale přece si nemohu procenta vystřílet hned na začátku sezóny. :-) Přeji této inscenaci mnoho diváků, kteří ji docení.