Z tiskových konferencí

Celkem 42 titulů, z toho 6 koncertů, v 58 hracích dnech letos odehraje divadelní a hudební festival Hvězdné léto pod žižkovskou věží. Jeho druhý ročník odstartuje 1. července a potrvá do 2. září.

Na jevišti letní scény pod žižkovskou věží se opět prostřídá celá řada atraktivních hereckých jmen. Repertoár se opírá vedle pořádajícího Divadla Kalich o inscenace Komorního divadla Kalich, jak zní nový název dřívějšího Divadla v Rytířské, Divadla Palace, Divadla Verze či Činoherního studia Bouře. Pod věž se vrátí rovněž vyhledávané tituly Caveman, Carmen Y Carmen, Dva nahatý chlapi a Federer-Nadal, přibydou autorská féerie Můžem i s mužem či novinka Osm eur na hodinu. A na programu budou rovněž akustické koncerty.

úvodní slovo producenta Michal Kocourka

Také letos bude jednou z předností žižkovské letní scény lehká střecha vysoko nad hlavami diváků, která hlediště chrání nejen před deštěm, ale díky UV filtrům na povrchu i před slunečním zářením.

„Přípravu letošního ročníku jsme samozřejmě s veškerou vážností podřídili celospolečenské situaci, takže jsme připravili řadu nezbytných hygienických a bezpečnostních opatření, aby se u nás mohli diváci bavit bez obav. Prostory budeme dezinfikovat speciálními prostředky, navíc jsme pořídili ozónové čističe vzduchu od virů, dezinfekce bude k dispozici hned na několika místech… Zkrátka na bezpečí diváků nám záleží, ale stejně důležité mi přijde divákům pomoci se vrátit zpátky do normálního života. A kultura je pro mě právě symbolem návratu společnosti k normálu,“ vysvětluje producent Michal Kocourek.

Původně ohlášený program doznal jen několika málo změn, vzhledem k nejisté situaci například musela být stažena ta nejnákladnější muzikálová představení. Záměr zkusit odehrát na letní scéně pod žižkovskou věží i velké muzikály se tak o rok odkládá. O to více bude činoherních komedií…

Bára Hrzánová, Pavel Zedníček, Ladislav Hampl, Josef Polášek

„Věřím, že lidé budou chtít v hledištích divadel zrelaxovat, zase se pobavit. Známá pravda říká, že veselá mysl je půl zdraví. Pamatuji si na několik let starý rozhovor s naší přední imunoložkou Blankou Říhovou, v němž na posílení imunity doporučuje kilo pomerančů a návštěvu divadla,“ doplňuje Michal Kocourek. „Tři měsíce jsme nemohli prodávat vstupenky, protože jsme nevěděli, zda vůbec budeme moct hrát, a pro nás relevantní rozvolnění přišlo až k 8. červnu. Předprodeje po celé republice na tak dlouhou dobu prostě zamrzly. A rozmrzat začínají velmi pomalu. Ale musím to zaklepat, v posledních dnech je znát, že se zájem o kulturu zase zvedá. Nicméně stále nevíme, co můžeme očekávat.“

Doba je plná paradoxů. „Abychom mohli realizovat letní scénu 2020, stálo nás to hodně úsilí. A nejenom nás, ale i ostatních pořadatelů letních divadelních akcí. Neobešlo se to bez velkého lobbingu směrem k úřadům. Navíc, jak víte, Ministerstvo kultury se zbavilo podnikatelů v kultuře, tudíž veškerého soukromého sektoru, a přeřadilo ho pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže nejsme umělci, ale jsme pracovníci v kultuře. Rozhýbat divadlo zřejmě bude velké téma i pro podzim. Podporujme se, dáme to!,“ je přesvědčen Michal Kocourek.

Podtématem všech debat o návratu divadel do normálního provozu je nepochybná teze, a to, že rouška v divadle nedává smysl. Ale jestli je odhodíme a bude se opět hrát divadlo bez přidušených diváků, vlastně stále není (k této hodině a minutě) jasné. Jenom můžeme potvrdit, že Divadlo Kalich v případě své letní scény skutečně dělá maximum pro obnovení důvěry v návštěvu divadelních představení. A jak se na restart těší samotní herci?

„Jsem již restartovaný. Před chvílí jsme totiž skončili projížděcí zkoušku. Jsem rád, že jsme se konečně sešli a že jsme zdrávi. Nic zvláštního se neděje, posílejte tuto informaci dál…“ (Václav Kopta)

„Dokonce jsem už třikrát hrála. Samozřejmě měli jsme velké obavy, zdali diváci vůbec přijdou. My všichni, co jsme na jevišti, si teď budeme úplně jinak vážit toho, když divák za námi přijde. Zřejmě nastává i doba, kdy ekonomická situace se na zájmu o kulturu podepíše. Přesto věřím, že lidi se budou mít k divadlům stejně, jako se vrhli na zahrádky hospůdek. Vůbec se jim po té době nedivím… Ostatně byla jsem mezi prvními.“ (Kristýna Frejová)

„To víte, že jsem měl strach. Ani ne tak o sebe, jako spíš, aby to nechytla celá rodina. Možná to vyzní jako rouhání, ale já jsem si to volno nakonec opravdu užil. Mám sice rád divadlo, ale taky si rád od něj odpočinu. Bylo to volno, ze kterého budu těžit pro další práci... (smích)“ (Josef Polášek)

„Těším na diváky a věřím, že přijdou. Netěším se ale na okamžik, až zjistím, co všechno jsem za ty čtyři měsíce zapomněl.“ (Pavel Zedníček)

„S těma našima „Cigánama“ jezdím pořád. A od dubna se nás nebáli ani v domovech důchodců ani v hospicích ani v dětských domovech. Takže bez roušky, líbačka a vřelá objetí. Doufám, že naši diváci budou mít úplně stejný přístup k této situaci.“ (Bára Hrzánová)

společné provolání Jany Paulové a Ivy Janžurové

„Tak jsem si začátkem března vyjela do Německa, vzápětí za námi zavřeli hranice a pak už jsem jen sledovala tu šílenou hysterii, která se doma vytvořila. Musím říct, že v Německu místo dramat se vše řešilo řekneme věcně a ukázněně… Zatím jsem absolvovala jedno benefiční vystoupení a nyní naplno zkoušíme: to je náš život, a proto…musíme to dát!“ (Dagmar Pecková)

„Už jsem hrála, v malé Viole, a obdivovala všechny příchozí, kteří tam disciplinovaně s rozestupy seděli - a poznatelně se jim hůře dýchalo. Věřím, že toho strachu už je méně a méně a diváci využijí toho, že scéna pod žižkovskou věží to je exteriér, vzduch, volnost. Vždyť setkávat se, žít (pokud možno beze strachu), tváří v tvář druhému, obejmout se, existovat, poslouchat se, koukat si do očí… je to, co uzdravuje a co dělá život životem a k životu dál vede. To všechno se, věřím, brzy ukáže. Kromě toho podpoříme hospody, obchody i třeba divadla. Budeme makat (pro tu ekonomiku). (smích)“ (Tereza Kostková)

„Doufám, že už nikdy neuslyším a nebudu svědkem toho, že někdo chce zavírat hranice na dva roky. Doufám, že už nikdo nebude chtít zachránit tisíce mrtvých. A taky doufám, že budou plná divadla a my budeme moci rozdávat radost.“ (David Suchařípa)

„My se těšíme, snad to ještě umíme.“ (sehraně zarecitovaly Jana Paulová a Iva Janžurová)

„Když jsem před pár dny po třech měsících stál opět na jevišti, bylo hodně příjemný vidět, že nejenom my se těšili, ale že i diváci divadlo chtějí a nebojí se do něj vrátit. Kdosi řekl, že divadlo lidi spojuje. Myslím si, že právě teď ho budeme potřebovat, protože nás (nejen) ta nemoc zaizolovala a potřebujeme najít cestu k sobě zpátky.“ (Jan Kříž)

Léto v rytmu první republiky s Ondřejem Havelkou
Letošní ročník Hvězdného léta pod žižkovskou věží se ponese také v rytmu šlágrů první republiky, a to díky inscenacím a koncertům Ondřeje Havelky. Ve středu 1. července se vrátí pod hlavičku Divadla Kalich trampská hudební retrokomedie Zločin v Posázavském Pacifiku, kterou divadlo s úspěchem uvádělo od jara 2011 do jara 2016. Ondřej Havelka ji napsal společně s Martinem Vačkářem, režíroval ji a nyní se také představí v jedné z hlavních rolí vedle Jaroslavy Kretschmerové, Petra Halíčka, Martina Zbrožka, Rozálie Havelkové, Vojtěcha Havelky ad. „Tehdy jsem dostal nápad, že bychom mohli zkusit žánr, který jsem dosud příliš neprobádal, to jest české trampské a kovbojské písně dvacátých a třicátých let. Tak jsme začali hledat námět, ale moc se toho nedělo. Po nějakém čase jsme to s Martinem Vačkářem zase probírali a já jsem plácnul: Co kdyby se to jmenovalo Zločin v Posázavském Pacifiku, to by mohlo táhnout, zkus k tomu vymyslet nějaký děj. A stalo se. Čili hudební žánr určil téma, já osobně jsem k trampingu velmi zdrženlivý. Klepat kosu ve spacáku a ještě k tomu jej sdílet s mravenci, to není nic pro mě,“ vysvětluje Ondřej Havelka.

Na pražskou divadelní scénu se během Hvězdného léta vrátí také další Havelkova úspěšná hudební inscenace, populární Saturnin, původně z repertoáru Divadla ABC. A na programu letní scény se objeví i dva koncerty Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers.

letní scéna Divadla Kalich

Mezi muzikanty přibyl Daniel Landa
K již ohlášeným koncertům Ondřeje Havelky, Tomáše Kluse, Františka Nedvěda, Michala Hrůzy nebo uskupení 4TET přibyly do programu Hvězdného léta aktuálně dvě vystoupení Daniela Landy s názvem Bez náhubku. Na akusticky pojatých koncertech pro spřízněné duše zpěvák přednese za doprovodu špičkových muzikantů vybrané písně, stejně jako slova reflektující pocity z dnešní vyhrocené doby.

Premiéra TIK TIK s Terezou Kostkovu či Kristýnou Frejovou
Dne 1. září se na Hvězdném létě odehraje premiéra hry francouzského autora, režiséra a humoristy Laurenta Baffie TIK TIK. Tým režiséra Jakuba Nvoty ji v Komorním divadle Kalich dozkoušel přesně v tom březnovém týdnu, kdy byla zavřena divadla. Svých prvních diváků se tedy dočká až pod žižkovskou věží. Její hrdinové se scházejí v čekárně psychiatra, neboť každý z nich trpí svým „tikem“. Autor bravurně ovládá proměny nálad, humor, který neomylně vyvolává smích, a nakonec i dojetí nad lidmi, kteří potřebují lidský vztah. Nápaditě zvládl i překvapivý závěr hry. Svými netradičními postavami připravil velké herecké příležitosti pro Terezu Kostkovou, Kristýnu Frejovou, Evu Josefíkovou, Josefa Poláška, Václava Knopa, Jaromíra Noska.

Pavel Zedníček, Iva Janžurová, Ladislav Hampl, David Suchařípa, Jana Paulová, Jan Kříž, Marie Křížová

Loni navštívilo novou pražskou letní scénu v Mahlerových sadech pod žižkovskou věží přes 24 tisíc diváků. „Rád přiznávám, že ohlasy a návštěvnost prvního ročníku Hvězdného léta předčily moje očekávání a ty nejsmělejší sny. Nejvíc mě těší, že dle všeho se diváci i herci na naší letní scéně cítili dobře,“ ohlíží se producent Michal Kocourek.
.....
foto: Michal Novák