Z tiskových konferencí

Divadelní Praha po dvou letech opět uvítala vzácnou návštěvu, britského dramatika Marka Ravenhilla. Přijel osobně předat ocenění, které nese jeho jméno. Cena Marka Ravenhilla za inscenaci nového textu je ocenění za počin v oblasti inscenování současné dramatiky v českém divadle. Novým textem se rozumí takový text, který vznikl v posledních letech a dočkal se české premiéry v roce 2010. Oceněná inscenace je volena na základě konsensu členů Festivalové rady Centra současné dramatiky, kteří zohledňují symbiózu kvalitního textu a kvalitu jeho inscenování.
Cena je součástí projektu Centra současné dramatiky, jehož hlavním organizátorem je Divadlo Letí. CSD by se dalo podle slov režisérky Divadla Letí Martiny Schlegelové vymezit jako širší platforma věnovaná současným hrám, podporující také jejich cirkulaci po českých jevištích.

Mark Ravenhill, Martina Schlegelová (vpravo)

V prvním ročníku bylo na Cenu Marka Ravenhilla z více než 80 premiér v českých divadlech nominováno 10 inscenací. Nebudeme napínat. Jestliže se před aktem slavnostního vyhlášení v Divadle Komedie hrála inscenace Pražského komorního divadla Černé panny v režii Dušana D. Pařízka, bylo více než okaté, která inscenace bude tou vítěznou. Součástí slavnostního večera bylo také vystoupení Marka Ravenhilla, který představil coby bytostný divadelník svůj dvacetiminutový autorský monolog s názvem Experiment.

„Krátkou hru Experiment jsem napsal před rokem a půl, vznikla na základě práce se studenty herectví,“ říká Mark Ravenhill. „Dotýká se etických stránek experimentování se zvířaty a také fenoménu, jakým je nespolehlivost naší paměti a který poměrně hodně přispívá k omlouvání zla ve světě. Rádi si pamatujeme z minulosti jen fragmenty, které si chceme pamatovat. No a lákalo mě vyzkoušet si zahrát jako herec to, co jsem vlastně napsal...“

„Jsem rád za každé představení, které se v našem divadle odehraje a které zároveň nás nic nestojí,“ s nadsázkou vítá Marka Ravenhilla ředitel Divadla Komedie Dušan D. Pařízek.

Mark Ravenill patří mezi průkopníky tzv. coolness dramatiky, která ve druhé polovině 90. let šokovala publikum otevřeností a zobrazením fyzických i psychických krutostí současného světa. Na českých jevištích se objevily jeho hry Shopping and Fucking, Faust je mrtvý, Polaroidy a před dvěma lety proslulý autor dokonce navštívil českou premiéru své hry Bazén (bez vody) v produkci Divadla Letí. Často se režiséři zaměřovali na krutost, kterou „cool“ hry obsahují. „Máme reputaci „krutých“ autorů, s tím mnoho nenaděláme, důležitý je ale také lidský aspekt v našich hrách. Proto věřím, že časem nadšení z krutosti opadne a režiséři se zaměří na jiné stránky těchto dramat. Na druhou stranu si vezměte, že okolní svět je opravdu krutý a bylo by nemorální to nezmínit. Nechci však psát pouze o tom,“ zdůraznil Mark Ravenhill. „Doufám, že mé hry se budou svým zaměřením měnit tak, jak se mění svět okolo nás. I když jisté autorské obsese, která je mi vlastní, se už těžko zbavím...“

Mark Ravenhill

„Je milé, že ocenění pro nejlepší inscenaci nového textu nese moje jméno...má maminka to velmi prožívá...“ směje se Mark Ravenhill po dotazu, co tomu říká. „Ne, je to pro mne čest, jsem rád i proto, že odmění inscenaci nových dramatiků. Je logické, že hry té řekněme mojí generace se hrají méně, protože nastupují jiní autoři. Bál jsem se, aby se opakovanými reprízami našich starších her z nás nestali kulturní imperialisté,“ poznamenal.

Cena pro vítěznou inscenaci prvního ročníku má poněkud zvláštní podobu. Žádná váza, žádná soška, ale kabát. Neobvyklá forma ceny se váže k jedné „veselé historce“, která se přihodila během zkoušení Ravenhillovy hry Bazén (bez vody), kterou v české premiéře uvedlo před dvěma lety právě Divadlo Letí. Jeden z herců se bránil tomu, aby v něm hrál, s odůvodněním, že se přece před Markem Ravenhillem neztrapní... Mark Ravenhill se o tom dověděl, ptal se po tom kožichu, aby pak s humorem sobě vlastním si jej provokativně oblékl a v den premiéry v něm chodil. A tak se zrodil nápad...
„Cena by měla symbolizovat ne odtažité umění, které si oceněný vystaví někam do vitríny, ale něco, co jde na tělo, a je za něco, co se dotklo diváka. Autorem návrhu ceny-kožichu je scénograf Martin Chocholoušek,“ přibližuje Martina Schlegelová.

„Moc mě těší přebírat takové ocenění z rukou autora, kterého si velice vážím. Mám i radost z iniciativy Divadla Letí a Centra současné dramatiky. Na tomto jevišti jsme uvedli v českých nebo světových premiérách více než šedesát titulů. Mám tedy pocit, že se naše dramaturgické směřování v posledních devíti letech nemíjelo s městem, ve kterém a pro které pracujeme. Ocenění navíc přichází v době, kdy se soubor Pražského komorního divadla připravuje ukončit svou činnost v Divadle Komedie. Tento večer je příležitostí bilancovat a vzpomenout si na to, o co jsme se zde po celou dobu snažili,“ uvedl při převzetí ceny režisér Dušan D. Pařízek. Slova současného ředitele Divadla Komedie poukazují na údajně pokřivenou grantovou politiku města Prahy a finanční podhodnocení této scény (proti jiným srovnatelným divadlům). Nyní navíc je vše opepřené plošným krácením příspěvku držitelům víceletých grantů...

Mark Ravenhill ochotně pózuje na schodišti v Divadle Komedie s hlavní cenou - kožichem...

-mys-