Počet komentářů: 0
Nový komentář

Za oponou

Myšlenky pádí rychlostí transkontinentálního expresu
[vydáno: 5.11.2015]
František Němec a Radek Holub se divákům představí v psychologickém duetu o náhodném setkání univerzitního profesora a bývalého trestance. Jak je patrné, režisér Petr Slavík s uměleckým šéfem Divadla Ungelt Milanem Heinem vybrali hru amerického spisovatele a dramatika Cormaca McCarthyho The Sunset Limited (což je název amerického transkontinentálního expresu) oběma hercům tak říkajíc na tělo. V českém překladu se název mění na „obecnější“ Expres na západ. Petr Slavík na Milana Heina prozradil, že „běžel koupit“ práva na uvedení této hry hned po jejím přečtení, tak ho prý zaujala. Je téměř výjimkou, že tentokrát nejde v Ungeltu o českou premiéru hry; již před pár lety ji inscenovala režisérka Hana Mikolášková s Jiřím Vyorálkem a Tomášem Sýkorou.

Drama o nečekaném setkání dvou zcela rozdílných lidí - od autora kultovních románů Tahle země není pro starý a Cesta - se dá charakterizovat jako dobrodružně romantická konverzační hra o smrti. Pojednává o setkání dvou různých pohledů na život a jeho smysl, sahající až k podstatě lidské existence, k otázkám víry v Boha, v člověka, v dobro a zlo. McCarthyho hra z roku 2006 je jedním z jeho mála dramatických počinů, neboť patří k těm literátům, kteří až upjatě vyznávají románovou tvorbu jako tu nejvyšší možnou metu. Expres na západ v sobě obsahuje většinu témat, která McCarthy zkoumá ve svých románech a především v Cestě, s níž ho pojí stejná doba vzniku a stejný výchozí problém – víra. Je hrou o zoufalství jedince nad neschopností nalézt či dokonce naplnit smysl svého života. Konec je sice děsivě neuzavřený, ale právě v této nedořešenosti můžeme nacházet snad i záblesk autorova optimismu.

Petr Slavík, Radek Holub, Milan Hein (foto: Michal Novák)
Petr Slavík, Radek Holub, Milan Hein (foto: Michal Novák)


„Nabídneme výsostný filozofický kousek vyžadující divákovu napjatou pozornost, zvídavou mysl a tlukoucí srdce...,“ říká Milan Hein. Titul podle něj uvozuje celou divadelní sezonu, neboť i další chystané premiéry jsou hry řekněme dramatického charakteru. „Hrám se závaznější psychologickou tematikou se v našem divadle věnujeme programově,“ vysvětluje Milan Hein.

Pro Petra Slavíka je McCarthy velkou literární láskou. „...Ačkoli jsem ho jako autora objevil asi před deseti lety. Bylo to zvláštní setkání, už nečtu tolik jako za mlada, témata se opakují, ale tohle byl pro mě najednou nový svět.“

Dá se očekávat, že zcela rozdílný herecký naturel Františka Němce a Radka Holuba přispěje k velmi poutavému typologickém odlišení postav v této emotivně silné a myšlenkově bohaté hře.

„On je to vlastně román v dramatické formě,“ zamýšlí se Radek Holub. „Hned jsme narazili na úskalí, že ty postavy nedrží dramatickou linku, nedrží kontinuitu, skáčou v té posloupnosti, kterou v divadelním textu obvykle hledáte. Jsme svědky hádání se rozumu a srdce, těchto dvou mocností. Přestože hra nedává žádné odpovědi a jen pokládá otázky, snad jsme se k podstatě textu dobrali.“

„Zjevnou kontinuitu hra nemá, je skrytá, je zhmotněním situace dvou lidí. Text je navíc plný paradoxů, jedním z nich je, že postavy vlastně ani nemají jména. A je natolik složitý, že na jevišti ho může interpretovat jen takový herec, který má za sebou určitou zkušenost. Museli jsme nejdříve pro sebe objevit všechny ty významy a pak přemýšlet, jakým způsobem je ozřejmit divákovi. Primárně jsme se zabývali textem a jeho obsahem, a na tom se snažíme stavět. Ungelt je divadlo, které svým prostorem, svou dramaturgií, i díky vnímavým divákům, kteří sem chodí, je herecké divadlo. Jen jsem se snažil pro ty dialogy bez akce najít ekvivalent i v tom vizuálu,“ říká režisér Petr Slavík, který je též autorem výpravy.

Koho by nenapadla otázka, jak jde dohromady opravdu malé jeviště a herecký naturel Radka Holuba. „Je tady prostor i pro rozevlátá gesta,“ směje se ten, o němž je řeč.
Režisér Slavík to okomentoval slovy: „No, nevím, jestli je Radek rozevlátej, ale pořád zkouší hledat nové cesty. Jen někdy musí přijít ten moment, kdy se musí přestat hledat a to, co se našlo, zafixovat.“
„Ano, dát mě do formičky. Což se na prvních zkouškách ještě nikomu nepodařilo,“ významně pronesl Radek Holub.

-mys-



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.