Z tiskových konferencí

Sejdou se v jedné vile...
vydáno: 17.4.2013
Celý tento rok si Ypsilonka připomíná 50 let existence. Jedněmi z bodů připomenutí tohoto neskutečného výročí jsou nová inscenace a připravované vydání rozsáhlé publikace, která ponese název Cesta Ypsilon. Faktograficky zmapuje všechny inscenace, co kdy v Ypsilonce byly uvedeny. Tedy až do té zatím poslední Škaredé středy. „Připravené to máme,“ říká ředitel (a zakladatel) Studia Ypsilon Jan Schmid, „a jen co doladíme několik technických detailů, už to půjde do tisku. Na podzim se kniha zhmotní. Bohužel ne ke všem inscenacím máme nějakou fotografii, jednou jsem totiž vyhořeli, jednou nás vyplavila voda, kdy část archivu byla zničena. Takže budeme vypadat jako nepořádníci. Ale stejně nejlepší fotografie budou mít inscenace Braňa Holička, který to má zdokumentované dokonale.“


Jaroslav Etlík, Jaroslav Malina, Jan Schmid, Oldřich Navrátil, Jiřina Vacková, Renata Rychlá, Martin Janouš


Na publikaci si tedy musíme ještě chvilku počkat, nikoli na premiéru nové inscenace Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu, pod níž je jako autor i jako režisér podepsán právě Jan Schmid. Uvidíte trochu zběsilou komedii o absurdnostech dnešního života, velký trapas, v němž se sejdou lidé, které doba shodou okolností postavila proti sobě, takže budeme svědky různě obrácené logiky. Je to příběh dvou rodin, který se proplete a chce situaci řešit groteskně nesmyslným nápadem. Jenomže ono je vždycky všechno trochu jinak a blbost se stěhuje...

Dramaturg Jaroslav Etlík prozradil, že hra vznikala několik let. „Jan Schmid ji začal psát při svém pobytu v Kanadě na počátku 90. let a pokusil se v ní zachytit téma emigrace a z ní vyplývající změnu mentality člověka, jemuž se uzavřela určitá etapa jeho života a zpřetrhaly se mu kořeny se svým domovem a duchovnem, ze kterého vyšel. Hra zachycuje to potom, u nás doma, když ti emigranti – rodina Kocourkova – sem přijedou a dostanou se do rodiny jiných Čechů – rodiny Zázvorových.“
Jan Schmid tehdy hru někam založil, pak ji po čase objevil, akorát ne celou, jen první jednání a nemohl najít druhé. Minulý rok se rozhodl hru zrekonstruovat a pokračovat nově, ale se stejnou představou tématu i herců.

Jedním z témat komedie je tedy téma emigrace a problematika následného návratu do vlasti. Jak je Ypsilonce vlastní, nic není nahlíženo zcela vážně a vše se trochu zvrhává do příběhu o překvapivém propletení životů dvou rodin. „Ale i ve Studiu Ypsilon může něco vypadat zcela jinak, než možná očekáváte. Tak se stane v inscenaci Škaredá středa, kde třeba Jiří Lábus, byť opět v partnerství s Janou Synkovou, bude jiný než v ostatních inscenacích (a je to do velké míry jeho zásluhou).“ Neméně působivé partnerství rozehrají Oldřich Navrátil a Jiřina Vacková, do hry pochopitelně přistupují jejich děti, snacha, až po ty nejmladší, tedy Martina Bohadla a Barboru Vyskočilovou, kteří děj „průvodcovsky“ provázejí a generačně zprostředkovávají.

Jan Schmid, Oldřich Navrátil
Jan Schmid, Oldřich Navrátil


Jan Schmid přiblížil i další jinakost inscenace: „Scénografie je tentokrát důležitější než hudba, bude to jiné, než je tradiční hierarchie prostředků, s nimiž Ypsilonka pracuje. Mirek Kořínek napsal výbornou hudbu, ale je jí tam méně, nejsou to koláže, hudba je účelová tentokrát jinak, a vedle toho do inscenace napsal píseň Martin Bohadlo, a to už je zas úplně jiný generační pohled, který v inscenaci taky chceme mít. A ta hra je tak blbě napsaná, že se odehrává v jedné místnosti, čili pro scénografa neradostný úkol...“

„Ano, celý život se vyhýbám pokojíčkům,“ reaguje scénograf Jaroslav Malina, „...taky co s tím. Prostor je to nezajímavý, ani v televizi něco takového neberu, vždy jsem chtěl tu výtvarnou expanzi. Faust, Masaryk..., to dávalo možnosti! Ale tohle?,“ Jenže všechno to bude trochu záhadnější... „Zadání totiž znělo, aby to byl pokoj a nebyl pokoj. Ukázalo se, že významy hry jsou mnohem širší, vzniklo tak cosi, co uvidíte...,“ dodal tajuplně uznávaný výtvarník.


Jan Schmid, Oldřich Navrátil, Jiřina Vacková, Renata Rychlá


Do debaty se pak důrazně vložil Jaroslav Etlík: „Nevěřte autorovi, že je to špatně napsaná hra. Je výborná. Je velice vtipná, pracuje s nadsázkou, přitom hluboká, protože pracuje s biblickými motivy, ať jsou to ty starozákonní o vykoupení a nabytí svobody, tak ty křesťanské – najdeme v ní motivy z pašijových her. A všechno tohle visí jako zrcadlo za každou situací. Dochází k určité konfrontaci současného sekularizovaného světa, běžných denních starostí a těch hodnot věčných, s nimiž je nutné, ale zároveň velice obtížné být v souladu.“

A proč se na Škaredou středu do Ypsilonky přijít podívat? „Abyste neměli škaredý čtvrtek,“ vzkazuje všem Jiří Lábus.

-mys-
[foto: Michal Novák]