Počet komentářů: 0
Nový komentář

Za oponou

Ypsilonka vzdá poctu Jaroslavu Ježkovi
[vydáno: 15.12.2017]
Poněkud komplikovanější název nové inscenace Studia Ypsilon „Kostky jsou vrženy aneb Don Juan a hlavně pocta Jaroslavu Ježkovi“ vystihuje její podstatu a společný jmenovatel, který všichni známe a milujeme. Bude typickou ypsilonskou montáží, vystavěnou tentokrát na principu revue.

„Připravili jsme inscenaci, v níž vzpomeneme na Voskovce a Wericha a především na Jaroslava Ježka, k němuž máme velký dluh. Název inscenace je právě v duchu připomínky tohoto geniálního českého hudebního skladatele,“ vysvětluje motivaci k inscenování tématu autor kompozice celé revue a režisér Jan Schmid.

Jan Schmid
Jan Schmid


Touto inscenací vrcholí tanečně hudební triptych, kam patří nové tituly posledních dvou sezon „Swing se vrací neboli o štěstí“ a „Varieté Freda A. aneb Chytání větru“.

Nová ypsilonská hra není encyklopedickým heslem, ale tvůrci využívají různých materiálů o Ježkovi, které byly publikovány ve vztahu k Osvobozenému divadlu a především k jazzu. Děj není místně určen, časově se potom odehrává v období třicátých let. Současně není záměrem napodobovat Voskovce a Wericha, a proto nejsou v inscenaci nijak personifikováni, jsou spíše vyjádřeni kolektivně. Hlavní by totiž měl být v tomto smyslu pocit „jak prožijeme večer s Ježkem“.

„Inscenace modelově vychází ze dvou představení Osvobozeného divadla, tzv. Silvestrů, které pořádalo jako speciální jednorázové atrakce plné scének, hudebních a tanečních čísel, vždy ovšem s pozvanými hereckými osobnostmi, známými z jiných divadel. Představení proto bude mít charakter revue a budou ji propojovat chtění pamětníci i nejrůznější zvědavci. Celistvost večera bude udržovat velmi zkrácené průběžné nastudování hry Don Juan&Company v originálním překvapivém obsazení,“ dodává Schmid.
„Jan Onder není jen choreografem, rovnou ztvární postavu Dona Juana,“ prozradil dramaturg Jaroslav Etlík.

Tvůrci zapojili hru Voskovce a Wericha Don Juan & comp. právě jako záminku, aby se celá inscenace tzv. stala divadlem. „Původně jsme ji nechtěli, vhodnější byla pro tento účel hra Kostky jsou vrženy, ale zjistili jsme, že je ztracená, a že existují pouze fragmenty, které se ovšem nedají použít. Nakonec jsme zvolili hru Don Juan, která byla strukturou natolik volná, aby se dala vsadit do večerů. Vybírali jsme z her V+W, jenomže od roku 1933 jsou všechny politické, a to jsme nechtěli,“ vysvětluje Jaroslav Etlík. Název přesto ale odkazuje na původní záměr: „Uvidíme, jak to všechno dopadne, ale protože to je pro nás rozhodnutí tímto způsobem pomyslně překročit řeku Rubikon, necháváme představení název Kostky jsou vrženy podle fragmentu hry, která je pro nás dnes velmi přitažlivá, zcela dobová a plná poetismu,“ doplňuje Schmid.

Nová inscenace má tři roviny, a to ypsilonskou, ve které tvůrci hledali společné rysy s prvky revuálního divadla V+W. Druhou rovinou je samotná osobnost Jaroslava Ježka, který byl geniálním skladatelem vážné a dramatické hudby, proto Jan Schmid přizval ke spolupráci koncertního mistra Tomáše Víška, který se programově věnuje klavírnímu dílu Jaroslava Ježka. Diváci se setkají samozřejmě s postavou Jaroslava Ježka v podání Dominika Renče. Objeví se také například postava výtvarníka (hraje scénograf Ondřej Zicha, který zároveň celou inscenaci vypravil), dále postavy různých pamětnic, což jsou v podstatě dvoudomé role, například Jaroslava Kretschmerová jako Hana Vítová (resp. Jana Lašková), je také vědmou, ale i sama za sebe, aby v souvislosti uvedla, že se podobné večery (Tzv. večery na přidanou nebo Večery pod lampou) dělali po celou dobu existence Ypsilonu.

Miroslav Kořínek
Miroslav Kořínek


„Kostky jsou vrženy“ jsou o Ježkovi a jazzu ve všech jeho rovinách. Důležitou roli opět hraje hudba a hudební aranžmá, kterého se ujal vrchní aranžér a vůbec hudební mág Miroslav Kořínek spolu s Dominikem Renčem. Tentokrát je doplnil ještě mladý houslista a herec Jan Bradáč. V různých aranžích potom zazní mnoho Ježkových písní spjatých s V+W (Babička Mary, Život je jen náhoda, Tmavomodrý svět, Civilizace, Ezop a brabenec a další).

Až představení navštívíte, všimněte si vizuální podoby Dominika Renče, muže za pianem. Jako by na jevišti Ypsilonky se zjevil Ježek sám…

V Ypsilonce zažijete originální večer. Silvestr s Osvobozeným divadlem, ačkoli to nebude přímo definováno či zosobněno. Revuálním večerem bude seriálovým způsobem probíhat příběh slavného svůdníka a provokatéra, zároveň ale i jiné zábavné atrakce, vždy s nejrůznější hudbou Jaroslava Ježka, včetně pohledů na jeho tvorbu mimo Osvobozené divadlo. Budou to pohledy, které možná povedou k ještě většímu údivu nad jeho fenomenálním dílem. Zazní (v podání virtuózního hosta - Tomáše Víška) některé jeho miniatury, což byla na svou dobu velice moderní hudba plná upřímnosti a krásy, ale možná se na ni zapomíná…

„Duch Osvobozeného nad námi visel už dlouhou dobu,“ potvrdil Jan Schmid. „Bylo potřeba jen vymyslet klíč k představení, které by mělo povahu, že se odehraje jenom jednou, že je neopakovatelné. Tak se budou chovat i reprízy. Klíč jsme našli v tom silvestrovském programu, který V+W koncipovali jako revue s různými čísly a výstupy hostů, ať to byli výtvarníci, hudebníci, spisovatelé či Vlasta Burian. Ta demokracie se mi líbí - že se spojili konkurenti, kteří tehdy vlastně podnikali v oboru zábavního divadla. Inspirativní moment pro dnešek! Velikáni jako Voskovec, Werich, Burian a řada dalších byli schopni se vždy domluvit a uměli se k sobě chovat, to je další jejich nadčasové poselství.“ Dodejme, že v Ypsilonce zásadním klíčem k tématu je radost ze hry.

„Každej jsme si toho Ježka zažili. Pro řadu generací to je hudba jejich mládí, pro mě je Ježek celej život. Hrál jsem ho na stovkách mejdanů, stačilo něco brnkout, a hned se všichni sesypali kolem piána a už to jelo…,“ vzpomíná Miroslav Kořínek. „Je to ouzkej, intimní vztah. Jsem rád, že jsme se já a Ježek zase sešli při práci. Jak přistoupit divadelně k Ježkovi? V podstatě jednoduchá záležitost. Když vezmete písně V+W+J, jsou to takové epické příběhy, podložené nádhernou muzikou, to jde samo… U Ježka mě nejvíce fascinují jeho nádherná tanga! (ne na sobě). Nebo ty waltzy!“

Ypsilonka, zejména tedy ta mladší generace, na nichž tato nová inscenace stojí, je nakažena tou kouzelnou vlezlostí písní Osvobozeného divadla. Z hlavy to nemůže dostat ani tanečník a choreograf Jan Onder. „Dnes ráno mě pronásledovala píseň Civilizace…,“ směje se. „Práce v Ypsilonu je pro mě hodně příjemné vybočení a jsem z ní naprosto nadšený. Ne, v této inscenaci se nebudeme vracet ke swingu a nevymýšlím kroky, které by to jenom nějak ilustrovaly. Skoro na každou píseň máte hned pohyb, aby to vyznělo příjemně a šířilo dobrou náladu. Jak jsou ty písně „vlezle geniální“, udělat choreografii je rychlé, tedy když máte nápad a pracujete s lidmi, kteří jsou šikovní. Ypsilonka je specifická tím, že zdejší herci jsou velcí univerzálové, od muziky až po pohyb, i když říkají, že nejsou. Pro mě je zkoušení s nimi odměnou…“

Jan Onder
Jan Onder


„Choreografie je tady hrozně moc důležitá, stejně jako muzika. Je v ní totiž neustále přítomen běh času,“ poznamenal Jan Schmid. A výprava? Scénografa Ondřeje Zichu, který mimochodem je žákem Miroslava Meleny, napadala různá řešení, až úvahy bezpečně zakotvily u ústředního symbolu - tím jsou Ježkovy typické brýle. K tomu se přidávají další drobné historické citace.

Inscenací projdou čísla všeho druhu, od těch veselých až po vážné a v jistém smyslu pozoruhodné výpovědi. Nejdříve byly vybrány písně: „Skoro třicet, Mirek Kořínek mi na to řek, že jsem se zbláznil,“ usmívá se Jan Schmid. „Samy o sobě jsou nosné, přesto jsme to ještě začali propojovat tou činohrou. Dnes nehratelnou verzi Dona Juana bylo nutné napsat znova a možná ho ani neukončíme, protože to není podstatné. To spíše téma rozkradené země, v níž se Voskovcův a Werichův Don Juan odehrává. Vedle uzavřených segmentů z Juana a Kostek se nám do scénáře a akcí samozřejmě dostávají prvky z Ježkovy hudby, což je krásný materiál pro kolektivní improvizace. A texty těch písní vůbec nestárnou, platily do tehdejší doby, jsou platné i dnes.“

.....
foto: Michal Novák



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.