Z tiskových konferencí

Většina z nás, když se řekne Frankenstein, si vybaví ono monstrum, které bylo zrozeno v rámci experimentu šíleným vědcem. Tato chyba, či nedorozumění byly snad zapříčiněny řadou filmů, které jméno Frankenstein mají v názvu. „Tím Frankensteinem je pochopitelně vědec, nemluvíme o tom stvoření, ale o tom, kdo ho stvořil. Je to původně románová postava, námět pochází již z roku 1818, kdy manželka známého básníka P. B. Shellyho Mary Shelleyová napsala gotický romantický román o vědci Viktoru Frankensteinovi a jeho monstru. Od té doby Frankenstein neboli Moderní Prométheus, jak zní celý název knihy, inspiroval řadu dalších umělců a tvůrců k řadě nejrůznějších zpracování,“ řekla na úvod dramaturgyně Klára Latzková.

Kdo očekává, že Mladý Frankensteinem nějak navazuje, bude dalek od pravdy. S genezí muzikálu je to úplně jinak...
„Renesanční osobnost šoubyznysu, Mel Brooks, scénárista, režisér, herec a hudební skladatel (vlastním jménem Melvin Kaminský) se na počátku své kariéry toužil dostat na Broadway. Po dvou neúspěšných pokusech ale na divadlo zanevřel. Své nápady a mimořádnou všestrannost pak zhodnotil ve filmovém debutu. V roce 1967 měl premiéru film Producenti, který si otevřeně dělá legraci ze zákulisní mašinerie velkolepých muzikálových produkcí. Brooks zde dokonale zúročil svou podrobnou znalost divadelního prostředí a vytvořil výbornou parodii, z níž se během let stal kultovní snímek. Obdobně tomu bylo s Mladým Frankensteinem. Brooks, velký obdivovatel klasických hororových filmů, vytvořil filmovou parodii, jíž nechyběla hluboká znalost žánru. Dělá si legraci z toho, co dokonale zná. Oba tyto filmy po několika desetiletích přepracoval do divadelní podoby a jako muzikál – sám dopsal i hudbu. Producenti se dočkali premiéry v roce 2001, jevištní verze Mladého Frankensteina (v originále Young Frankenstein) pak o šest let později. Na Broadway tato novinka dosáhla zatím na 500 repríz a v Evropě se objevila zatím jen v produkci menších společností,“ přibližuje Klára Latzková.

Klára Latzková, Petr Gazdík (foto: Michal Novák)

Petr Gazdík, který navštěvuje různé světové produkce a aktivně hledá možné tituly pro Městské divadlo Brno, prozradil, že Mladého Frankensteina viděl, dokonce krátce po premiéře, úplnou náhodou. „Neznal jsem Brooksův film, ani to nebyl titul, který by mě extra lákal, ale uviděl jsem ten hezký barevný plakát, a zrovna jsem neměl co dělat. Představení se mi líbilo, ale myslel jsem si, že ve mně nezanechalo žádný dráp. Po čase, když jsme tak s panem ředitelem Mošou vedli úvahy, co zahrnout do dramaturgických plánů, vzpomněl jsem si, že to byla opravdu dobrá legrace. Je to sice parodie, ale parodie dělaná někým, kdo nejenže rozumí tomu, z čeho si dělá legraci, ale navíc fantasticky ovládá svoji profesi nebo pamatuje setkání s mnoha legendami své doby. No, dnes už je to 87letý pán.“

Muzikál Mladý Frankenstein nezapře ducha doby Freda Astaira, ačkoli je nový. Je to muzikál ve stylu, který se u nás moc nehraje. „Toho jsem se trochu obával,“ přiznává Petr Gazdík. „Trošku vás postraší, chvilku je to vážně, pak zas legrace, vstoupí do toho láska. Podle mě je nutné toto dílo na jevišti odehrát jako činoherní konverzační komedii, což samo o sobě je náročná disciplína, a k tomu všechno musí být propojeno s hudebními a tanečními čísly. Hudba je napsaná jako ten nejlepší swing a tak to kapela musí hrát, tak to musí znít (tento muzikál je velkým úkolem pro sound designéra). A ve výsledku, což je nejdůležitější, to musí vypadat jakože nic... Zatím se zkoušením bavíme, ani nejsme ve stresu, věříme, že se budou bavit i diváci.“

„Vše bude příjemně swingovat,“ ujišťuje dirigentka Ema Mikešková, která bude pracovat s šestnáctičlenným orchestrem. „Mel Brooks paroduje nejen v ději, ale paroduje i hudbu. Používá velice často vtipné citace jiných autorů, z různých klasických nebo jazzových skladeb (schválně, zdali poznáte, že i Antonína Dvořáka). Čili neustále objevujeme... Hudba se tedy nese především ve znamení swingu, který autor různě kombinuje s folklorními prvky, jenž evokují bavorské nebo rumunské prostředí.“ To víte, ve vnímání Američanů je Rumunsko hned vedle Německa, jak podotkla výtvarnice kostýmů Veronika Hindle.

„Humor je a musí být nenuceně obsažen v každé složce, včetně hudby, včetně choreografie, včetně hereckého projevu. Hrajeme vážně příběh, který byl napsán jako parodie. I ta hudba je myšlena zcela vážně, taneční prvky jsou míněny zcela vážně, ale ve výsledku to musí být sranda. Tendence jakkoli podtrhnout, že scénka je vtipná, zde okamžitě vede k výsledku, že scénka je trapná. Jsme národem estrád, ale tady by takový přístup vedl k hodně špatnému výsledku. Ze stejného důvodu je velmi obtížné inscenovat i Producenty...,“ myslí si Petr Gazdík.

Z předchozích slov vyplývá jednoznačná klíč, jak Mladého Frankensteina inscenovat: Nic neozvláštňovat, nic neshazovat, ani – a to v prvé řadě – námět samotný.

na tiskovém setkání (foto: Michal Novák)

A kdože je mladý Frankenstein? Hlavní postavou muzikálu je špičkový odborník přes mozky, uznávaný lékař a přední profesor na univerzitě, jehož jedinou šmouhou v životopisu je, že jeho dědečkem byl onen pošahaný stvořitel umělého člověka, kterého všichni znají z románu Mary Shelleyové. Tento potomek je nucen vydat se po dědečkových stopách, neboť musí vypořádat jeho pozůstalost kdesi v Transylvánii. Po příjezdu na místo propadá rodinnému předurčení, nechtěně oživuje starou historii...

Scéně bude dominovat jedna velká centrální kulisa a tento základ, jak prozradil scénograf Dave Benson, doprovodí solitérní prvky. Bizarní vědecké přístroje chybět rozhodně nebudou. Výtvarná podoba muzikálu pracuje s částečným realismem, ale rozhodně to realistická scéna není. Dave Benson se dále zmínil, že byl velmi překvapený tím, jakým způsobem pracuje výroba scény. „Kamkoli jsem přišel, ať do dílny, kde někdo vařil konstrukci, nebo k malíři, který připravoval textury, všichni stále přinášeli nápady, které pochopitelně i mě inspirovali pro další práci,“ vysekl poklonu lidem v technickém zázemí MdB.

Na závěr zodpovíme častou otázku, která se světovými muzikálovými produkcemi, obvykle souvisí. Bude brněnská verze Mladého Frankensteina kopií, nebo non-replicou? Jaké byly požadavky zahraniční agentury, potažmo autorů, tentokrát? Petr Gazdík popisuje: „Zadání bylo (jako vždy) hrozně komplikované, znělo: udělejte to jinak, ale tak trochu, jak to máme my. Z hlediska vizuálního se naše inscenace od broadwayské odlišuje zcela, spíše vycházíme z filmu, na druhou stranu se nesnažíme dělat všechno jinak za každou cenu. Vznášející se stůl, postava hrbáče Igora, to musí zůstat, to je dané...“
„To je, jako kdyby Krteček měl být jiný...“ (vsuvka Milana Němce)
„Kdybychom to celé obšlehli nebo soustředili se jen na technickou dokonalost, ale nevystihli ducha, smysl by to nemělo. Bohužel často se stylem důkladné repliky pracuje, na to ostatní se však zapomíná.“ Dodejme, že i choreografii bude mít brněnská inscenace z vlastní dílny (Lucie Holánková). „A režie bude nová taky,“ směje se režisér Petr Gazdík.

Brooksovu parodii Mladý Frankenstein, muzikál navazující na slavnou éru velkolepých tanečních broadwayských show, uvede Městské divadlo Brno mezi prvními v Evropě v překladu a režii Petra Gazdíka (s překladem zdatně pomáhal Karel Škarka). V roli doktora Frankensteina uvidíte Milana Němce nebo Jakuba Zedníčka, monstrum hrají Karel Škarka nebo Miroslav Urbánek, Igora, doktorova společníka, Jiří Mach nebo Lukáš Vlček, doktorovu asistentku Ingu Viktória Matušovová nebo Sára Milfajtová, doktorovu snoubenku Petra Jugmannová nebo Tereza Martinková a hospodyni, madam Bletcher, Jana Musilová nebo Monika Světnicová.

-mys-