Počet komentářů: 0
Nový komentář

Zpráva z...
Divadlo v Dlouhé

90. výročí divadelní činnosti v Dlouhé třídě 39
[3.12.2019]
4. prosince 2019 uplyne přesně 90 let od chvíle, kdy se v Dlouhé třídě č. 39 začalo hrát divadlo. V novém moderním paláci, který na rohu ulic Hradební a Dlouhé nechal postavit velkoobchodník Ottomar Sušický, zahájila provoz Velká opereta divadelního podnikatele Bedřicha Jeřábka. Nové divadlo bylo otevřeno 4. prosince 1929 americkou operetou Píseň pouště od Sigmunda Romberga na text Otto Harbacha a Oscara Hammersteina, kterou dirigoval Oskar Nedbal.

1929 – 2019
V roce 1928 se velkoobchodník Ottomar Sušický rozhodl zbourat své staré domy v Dlouhé a Hradební ulici a místo nich postavit moderní palác, v jehož suterénu se počítalo s velkým kinosálem. Do tohoto záměru vstoupil divadelní podnikatel Bedřich Jeřábek (ředitel holešovické Uranie), který Sušického přemluvil ke změně stavebního plánu, takže místo kinosálu vznikl v suterénu budovy na rohu Dlouhé třídy a Hradební ulice sál divadelní. Berlínský architekt Pavel Sydow vyprojektoval sál pro 800 sedících diváků s poměrně nevelkým jevištěm a orchestřištěm a s poněkud stísněným zákulisím.

Nové divadlo s názvem Velká opereta bylo otevřeno 4. prosince 1929 americkou operetou Píseň pouště od Sigmunda Romberga na text Otto Harbacha a Oscara Hammersteina, kterou dirigoval Oskar Nedbal. Bylo to první pražské divadlo věnované výhradně operetnímu žánru. Ředitelem byl do roku 1933 Bedřich Jeřábek, po jeho smrti bylo ustanoveno konsorcium skládající se ze tří velkoobchodníků-finančníků: Sušického (majitele budovy, ve které Velká opereta sídlila), Jana Egera (majitele krejčovského salónu na Jungmannově náměstí) a Karla Davida (majitele likérky v Mochově), kteří jmenovali ředitelem dosavadního obchodního tajemníka Hugo Krause a dramaturgem a uměleckým šéfem redaktora Miloše Čtrnáctého. Příznivý vývoj tohoto divadelního podniku byl násilně ukončen k 1. září roku 1944, kdy byla uzavřena všechna divadla na území velkoněmecké říše a protektorátu. Při divadelní reorganizaci po květnu 1945, která cíleně likvidovala komerční, zvláště operetní podniky, nebyla Velká opereta již obnovena.

V květnu 1945 prostor získalo Národní divadlo pro nově vzniklé Studio Národního divadla (původně Soubor mladých Jindřicha Honzla), které tu působilo jednu sezonu. Další dvě sezony měla v Dlouhé 39 svou domovskou scénu Činohra 5. května.

V roce 1949 zde začalo působit Městské divadlo pro mládež, které vzniklo spojením Pražského divadla pro mládež Míly Mellanové a Divadla mladých pionýrů Václava Vaňátka. Jeho zřizovatelem se stalo hlavní město Praha, 13. října 1953 bylo přejmenováno na Divadlo Jiřího Wolkra. V prvních sezonách divadlo vedl režisér a herec Miloslav Stehlík, umělecká trojice složená z členů souboru, herec a režisér Stanislav Vyskočil a režisér ND Vojta Novák. Od roku 1957 do roku 1974 byl ředitelem pedagog režie na pražské DAMU Vladimír Adámek, v letech 1974 – 1990 dlouholetý člen uměleckého souboru Karel Richter. V roce 1991 se ředitelem stal Jan Řeřicha, do té doby člen hereckého souboru, a divadlo změnilo název na Divadlo na Starém Městě. V roce 1995 se Řeřicha rozhodl pro reorganizaci divadla, na což herci reagovali stávkou a dopisem primátorovi, ve kterém požadovali jeho odvolání. Řeřicha byl z funkce odvolán na podzim 1995 a ředitelem divadla byl dočasně jmenován člen Rady HMP a člen kulturního výboru MHMP František Ringo Čech s tím, že ve funkci setrvá do té doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel Divadla na Starém Městě.

Výběrové řízení bylo vypsáno po jednáních zřizovatele se zástupci majitelů objektu, kteří vzhledem k dlouholeté tradici potvrdili zájem o zachování divadelní činnosti v tomto prostoru. Jejich vstřícné stanovisko patrně zabránilo úplnému zrušení divadla, které bylo v té době jednou z aktuálních variant. Ze strany zřizovatele nebyly pro výběrové řízení stanoveny jiné zavazující podmínky, než že by měl nový subjekt fungovat jako příspěvková organizace zřizovaná hl. m. Prahou. Původně se do výběrového řízení přihlásilo deset kandidátů, čtyři projekty pak postoupily k ústnímu projednávání do druhého kola.

Překladatelkou vítězné koncepce byla Daniela Šálková, která se od 1. července 1996 stala ředitelkou nově vzniklého Divadla v Dlouhé. Spoluautory projektu byli Hana Burešová, Štěpán Otčenášek a Jan Borna, kteří vytvořili umělecké vedení nového divadla. Po smrti Jana Borny v lednu 2017 se členy uměleckého vedení stali režiséři Martin Kukučk a a Lukáš Trpišovský (duo SKUTR). Herecký soubor, původně složený z bývalých herců Dejvického divadla a divadla Labyrint, byl v průběhu let rozšířen o další členy. Vedle domácích režisérů zde v průběhu let hostovaly přední osobnosti české režie (J. A. Pitínský, V. Morávek, J. Nebeský, J. Mikulášek, M. Františák aj.).

Velká opereta 1929 – 1944
Studio Národního divadla 1945 – 1946
Činohra 5. května 1946 – 1948
Městské divadlo pro mládež 1949 – 1953
Divadlo Jiřího Wolkra 1953 – 1991
Divadlo na Starém Městě 1991 – 1996
Divadlo v Dlouhé od r. 1996

.



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.