Zpráva

Román Clochemerle (vydán 1934) klasika francouzského humoru Gabriela Chevalliera, je dodnes jednou z nejbrilantnějších satir, zobrazující provinciální mravy, pokrytectví a přetvářku. K popularitě románu v Čechách přispěl geniální překlad Jaroslava Zaorálka (1937), který překřtil autorovo Clochemerle na "Zvonokosy", postavám dal zvučná česká jména a zachoval švih i ducha originálu.

Zvonokosy jsou kronikou malého městečka na jihu Francie v krajině vína Beaujolais, kterým hýbe jediná věc: postavení pisoáru v jeho centru. Nejde jen o „veřejné blaho“, jak tvrdí starosta Pěšinka, ale především o předvolební tah. Obecní záchodek rozdělí místní obyvatele na dva nesmiřitelné tábory – proti jeho existenci protestuje především stará panna Eulálie Čubíková. Zastánci této veřejné stavby naopak poukazují na to, jak záchodek všem prospívá. Všechno dospěje tak daleko, že po rvačce v kostele, kde farář Calaba na popud baronky káže proti záchodku, je do města povoláno vojsko, aby „zjednalo pořádek“...

Novou inscenaci Zvonokos připravuje s muzikálovým souborem DJKT mladý režisér Martin Vokoun (v l. 2008–2012 byl v angažmá plzeňské činohry; režíroval např. Jitřní paní, Portugálii či klubové inscenace S vyloučením veřejnosti a Jako naprostý šílenci). Zvonokosy jsou jeho muzikálovým debutem, nestárnoucí titul považuje i v dnešní době za dobrou volbu: „Všichni známe nějaké Zvonokosy, ať už je to maloměsto, velkoměsto nebo vesnice, pořád je to o soužití skupiny lidí, jejichž příběhy do sebe zapadají či nezapadají, kteří se vzájemně sledují – je to o povrchnosti, o maskách a jejich odhalování. Doufám, že i dobře se bavící divák si něco z toho odnese.“

Plzeňští inscenátoři zvolili pro uvedení Zvonokos zpracování textaře Petra Markova a skladatele Jindřicha Brabce z r. 1983, praxí českého hudebního divadla mnohonásobně prověřené. „Je kvalitní, ať už způsobem zkrácení dějových linek románu a zapracováním důležitých motivů do dramatických situací, tak samozřejmě hudebně. Je to v pravém slova smyslu hitmuzikál,“ podotýká režisér Martin Vokoun.

Nápaditá scéna španělského scénografa Eufrasia Luceny-Muñoze dýchne prosluněnou atmosférou jižních krajů, doplňovat ji budou pestré dobové kostýmy Agnieszky Oldak Páté. Choreografii vytvořila Petra Parvoničová, muzikálový orchestr DJKT budou řídit dirigenti Pavel Kantořík či Jiří Petrdlík.

Militantní starou pannu Eulálii Čubíkovou ztvární Stanislava Topinková Fořtová, místní krasavici Juditu Čuprovou Soňa Hanzlíčková Borková, jejího amanta Lorenze Pořízka Pavel Režný a podváděného manžela Ferdu Radek Štědronský Shejbal. Starostu Bartoloměje Pěšinku hraje Ondřej Černý, jeho nohsleda učitele Inocence Kulíška Aleš Kohout. Plejádu výrazných figur a figurek vytvoří všichni členové muzikálového souboru vč. hostů a externistů.

V Plzni poprvé zazněly Zvonokosy 5. dubna 1987 v Komorním divadle. Inscenace přežila sametovou revoluci a po 65 reprízách měla derniéru 15. února 1991.

zdroj zprávy: Divadlo J. K. Tyla Plzeň