Zpráva

Živá tvorba
LYSISTRATA RELOADED - pohybová femme komedie
vydáno: 11.11.2025
„Žena musí navrátit lidstvu ztracený ráj, onu drahocennou perlu. Dřív však musí vědět, že ta perla spočívá na dně jejího vlastního srdce, tam že se musí pro ni ponořit.“  Božena Němcová

Projekt Lysistrata Reloaded vychází z Aristofanovy komedie z pátého století před naším letopočtem, jejíž pacifistické poselství se bohužel stává stále aktuálnějším. Inscenace využívá její námět - tedy ženskou stávku - v renovované formě a pod heslem No peace? No sex! Směřuje ke scénickému ztvárnění otázek dnešního světa - Jak zastavit válku? Je válka rodu mužského? Co mohou a mají udělat ženy?

Toto multižánrové divadlo má na svědomí kolektiv mladých tvůrkyň a tvůrců, kteří do něj promítají své osobní frustrace ve formě intimních výpovědí a také zkušenosti z různých kulturních zázemí a různých tanečních či performativních odvětví (od contemporary po vogue femme). Tento mix je východiskem k vysoce živé interpretaci, která kombinuje různé jazyky, různé pohybové jazyky, různé osobní postoje k válce a míru. Tvůrkyně a tvůrci se nechali inspirovat nejen Aristofanovou komedií, ale i knihou feministické antropoložky Riane Eisler, která v lidské historii definuje dva modely soužití - model dominanční, který známe z naší současnosti a který se vyznačuje výraznou hierarchií, nadvládou mužů nad ženami, hromaděním hmoty a moci a... VÁLKAMI. A model partnerský, kdy je společnost organizovaná nehierarchicky, spoléhá na velmi rozvinutou komunikaci, nikdo nikomu nevládne jen z důvodu pohlaví a pečuje o MÍR. K tomuto modelu lidského společenství inscenace vyzývá.

Hlavní role Lysistraty se ujala herečka Anežka Rusevová, která kromě činoherního ukáže i své pohybové nadání. Málokdo totiž ví, že Anežka Rusevová je bývalou vynikající moderní gymnastkou a v inscenaci nádherně kombinuje svůj komediální talent, silný tragický herecký odstín a pohybové schopnosti.

Výrazným prvkem je scénografie, kterou tvoří vrak auta znázorňující patriarchát jako rozkládající se systém dominance a moci, který je třeba změnit. Vrak je používán jako symbol toxické touhy po ovládnutí přírody, ženské energie, energie života.

Zásadní pro celkové vyznění inscenace jsou také kostýmy, které se v průběhu inscenace dynamicky proměňují. Začínají jako citace antiky ozvláštněné motivem čistě bílých šermířských vest, pokračují přes revoluční erotickou červenou a končí v absolutní prostotě - v akcentaci “svlečení” všeho, co nás omezuje. Většina kostýmů a scénografických prvků je up- cyklovaná. Autorkou scény a kostýmů je Emma Fiala.

Kdo za projektem stojí?
Anežka Rusevová (CZ), Emma Fiala (CZ), Josefína Prachařová (CZ)/Lili Harutjunjan (ARM), Naya (BK), Alyssa Dillard – Ledet (US), Vlada Klimek (UA/CZ), Flamboy (SK), Matěj Výborný (CZ)

Scéna: Emma Fiala, Jan Fiala
Kostýmy: Emma Fiala, Karolína Grygarová
Hudba: Alyssa Dillard Ledet, Petra Horváthová
Světla a zvuk: Vojtěch Řehák, Václav Brož
Produkce: Simona Dejmková, Kryštof Kotík
Producentka: Petra Horváthová & Živá tvorba
Režijní konzultace: Viktorie Čermáková
Dramaturgie: Kateřina Jonášová
Premiéra: 5. června 2025, nejbližší reprízy: 19. a 20. listopadu, 17. prosince 2025, Venuše ve Švehlovce


„Neexistuje lepší a horší pohlaví. Můžeme na sebe navzájem házet špínu klidně další desetiletí, ale tento boj nemůžeme vyhrát. Nikdo z nás. Cesta, po které máme jít, je přesným opakem boje. Je to pochopení. Je to střed. Je to rovnováha.“  Riane Eisler