Zpráva

Třetím titulem v Komorní scéně Aréna, který inspiroval i název sezóny 2018/2019, jenž zní "Rok rozkvetlých mandragor", je výtečná italská renesanční komedie Mandragora Niccola Machiavelliho.

Příběh o hloupém manželovi, který si v podstatě říká o to, aby byl klamán, u nás proslavil především Jiří Menzel, který hru režíroval v Činoherním klubu v roce 1965. Soubor Arény je díky svým hereckým kvalitám s Činoherním klubem často srovnáván, proto se nabízelo, že dramaturgie sáhla po tomto legendárním titulu.

Mandragora je pětiaktovou komedií v próze a vypráví o podvedeném manželovi a o tom, jak se tento podvod nakonec vyplatil všem zúčastněným. Pan Mikula velmi touží po dědici. Po jeho ženě, krásné Lukrécii, zase touží jistý Kallimach a je připraven podstoupit cokoliv, aby se mu to povedlo. Využije služeb Ligura, vychytralého „šikuly“ a příživníka, který pro peníze udělá cokoliv, třeba zkonstruuje komplikovanou lest, díky které sám pan Mikula předá svou ženu Kallimachovi. Lukrécie je počestná žena, a proto je důležitá i spoluúčast její matky Sostraty a zpovědníka, frátera Timoteje. A svou důležitou úlohu v obelstění pana manžela sehraje i nápoj z tajemné rostliny mandragory.

Mandragorou se Machiavelli navždy zapsal do dějin světové literatury. „Na rozdíl od většiny soudobých veseloher, v nichž hrdinova směšná posedlost vlastními tužbami či sled nečekaných situací jenom dočasně narušují v závěru obnovenou harmonii vztahů, posměšný happyend v Mandragoře je založen na pouze zdánlivém zachování dobrých mravů. Komedie je podle Machiavelliho ´zrcadlem soukromého života´, autor v ní však reflektuje stejný svět jako ve svých politických traktátech (´Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří´). Machiavelli demonstruje, jak vratké jsou veškeré mravní zásady, pokud se střetnou s reálným, konkrétním zájmem, neboť bez ohledu na něj postupují lidé tak, aby dosáhli svého cíle. Motorem všeho lidského počínání jsou podle Machiavelliho právě tyto konkrétní zájmy. Tam, kde se střetávají s morálkou nebo náboženskými příkazy, musí se nakonec morálka i náboženství těmto zájmům přizpůsobit. Proto je Mandragora komedie velmi krutá a také dvojaká. Co je k smíchu, je také k pláči,“ míní dramaturg Tomáš Vůjtek.

O datu a okolnostech vzniku Mandragory byly vyslovovány různé hypotézy a jejich časové rozpětí je dost velké. Od roku 1504 (kdy se děj podle některých narážek odehrává) až do roku 1520, kam ji řadí první výslovná zpráva o jejím uvedení. Zřejmě byla poprvé uvedena o karnevalu nebo v červnu 1518 a napsána těsně předtím. V obou případech lze předpokládat, že její vznik souvisí se sňatkem Lorenza II. de' Medici, vévody urbinského, s Madeleine de la Tour d'Auvergne. Jestliže byla uvedena o karnevalu, hrála se před odjezdem ženicha do Francie, jestliže až v červnu, hrála se při oslavách příjezdu manželského páru. Druhá verze ovšem nevylučuje první, protože mohlo běžet i o reprízu.

Ohlas Mandragory byl veliký. V roce 1520 se patrně hrála v Římě v přítomnosti papeže Lva X., nejspíše v provedení florentských herců. V únoru 1522 se hrála v Benátkách a na repríze bylo tak nabito, že se poslední dějství nemohlo dohrát. O čtyři roky později se zde hrála znovu, tentokrát však pod titulem Komedie o Kallimachovi, což je i název prvního knižního vydání asi z roku 1518. O představení psal Machiavellimu G. Manetti, který při něm dělal nápovědu. Zdůrazňuje, že téhož dne před týmž publikem hrál jiný soubor Plautovy Menaechmy a „ač je to komedie antická a krásná a hráli ji velmi dobří herci, přesto ji ve srovnání s tou vaší všichni považovali za mrtvou věc.“

Veřejnost se proto těšila na další Machiavelliho hry, nicméně v té době se už ve Florencii hrála jeho druhá komedie Clizia, která se však Mandragoře ani zdaleka nemohla rovnat. Machiavelli tak prakticky zůstal autorem jen této jediné komedie, ale komedie natolik jedinečné, že se hraje dodnes.

V překladu Jaroslava Pokorného a v režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího se můžete těšit na Šimona Krupu, hostujícího stále ještě studenta DAMU Adama Langera, Josefa Kalužu, Michala Čapku, Danu Fialkovou, Vladislava Georgieva a Pavlu Dostálovou. Scénu navrhl Milan David, autorkou kostýmů je Marta Roszkopfová.

Vyprodaná premiéra se odehraje v sobotu 16. března 2019 a i všechny březnové reprízy inscenace jsou již vyprodány. Nejbližší volný termín pro zhlédnutí Mandragory je tak v úterý 2. dubna 2019 v 18:30 hodin.

zdroj zprávy: Alice Taussiková