Zpráva

Muzikál Biograf láska přivede na jeviště písničky Hany Zagorové
vydáno: 6.5.2022
Celkem 24 slavných písní legendární zpěvačky, autorky, devítinásobné Zlaté slavice Hany Zagorové zazní v novém původním českém muzikálu Biograf láska, který uvedou Divadlo Kalich a společnost No.Art poprvé 16. září 2022.

Autorkou scénáře je úspěšná spisovatelka a publicistka Uljana Donátová, režie i scéna byla svěřena herci a scénografovi Janu Křížovi. Divadlo Kalich tím otevírá další prostor pro spolupráci se svým kmenovým hercem, jenž je oceňován jako jeden z nejzářnějších talentů současného českého muzikálu, a navíc umělecky uspěl i za hranicemi. Podobně divadlo vsadilo na talent kostýmního návrháře Radka Fišera, kterého muzikáloví diváci doposud znají především jako tanečníka.

Choreografkou představení je Petra Parvoničová, autorem hudebního nastudování Ľubomír Dolný, kteří se v Divadle Kalich spolupodíleli již na několika respektovaných muzikálových titulech.

„Hanka Zagorová nám dává velkou tvůrčí svobodu, sama dobře ví, jak moc je pro každého umělce důležitá. Scénář muzikálu samozřejmě zná, četla ho, diskutovali jsme s ní nad ním a dál už nás nechává pracovat. Nicméně moc si vážím toho, že celý projekt zaštiťuje a že s námi u něj stále je,“ poodhaluje dosavadní spolupráci se zpěvačkou na dva roky připravovaném muzikálu režisér Jan Kříž.

„Myslím si, že mým vkladem jsou písničky, které jsem dala k dispozici, a nerada bych se pouštěla do práce, kterou neumím nebo jí nerozumím,“ doplňuje ho Hana Zagorová.

Divadlo Kalich bylo v roce 2007 dějištěm jejího návratu k herectví, které na začátku své kariéry studovala, když přijala roli v muzikálu Jack Rozparovač. Následovala dlouholetá spolupráce zpěvačky a divadla, jejímž je muzikál Biograf láska vyústěním. Hana Zagorová byla oslovena k podobnému projektu už několikrát, nabídka Divadla Kalich ji přesvědčila „libretem, vizí celého týmu a pracovním nasazením.“

„S producenty muzikálu jsme si na úplném počátku vybrali základní portfolio písní, o nichž jsme byli přesvědčeni, že v muzikálu prostě musí zaznít. Jsou to písničky, které Hanu Zagorovou jako zpěvačku charakterizují a jsou s ní neoddělitelně spjaté, posluchač si je již při prvních tónech okamžitě vybaví. Ale v průběhu procesu jsme našli i takové, které právě díky emocím, které zprostředkovávají, pomohou dotvořit a posunout příběh a charaktery hrdinů,“ přibližuje autorka scénáře Uljana Donátová začátky práce na muzikálu. K samotnému příběhu prozradila:

„Chtěla jsem laskavý příběh s písničkami Hany Zagorové, který může prožít úplně každý. Proto tři hlavní ženské postavy, okolo nichž se celý děj muzikálu točí, dokáží i vážné situace přijímat s humorem a nadhledem, dokáží se navzájem tak trochu špičkovat, dělat si ze sebe legraci, ale v důležitých okamžicích se podržet. Ale muži v tomto příběhu mají také důležitou, ba přímo zásadní roli.“

Herecké obsazení vzešlo z několikakolových konkurzů. Na své představitele čekalo osm dospělých rolí, dvě role dětské i role v company. „Nikdy bych si netroufla dávat rady hotovým, výborným zpěvákům. Myslím si, že si s tím určitě poradí každý sám, jen bych trochu doporučila zapomenout na moji interpretaci a dát do toho kus svého názoru, kus svého já a prosadit svou osobnost,“ vzkazuje hercům na začátku jejich práce na muzikálu Biograf láska Hana Zagorová.

Patronem inscenace je spisovatel Michal Viewegh.

V hlavních rolích hrají: Marie Křížová, Elis Ochmanová / Kateřina Bohatová, Michaela Tomešová / Denisa Nesvačilová, Roman Tomeš / Bořek Slezáček, Zbyněk Fric / Jan Tenkrát, Přemysl Pálek / Milan Peroutka, Natálie Halouzková / Felicita Prokešová ad.

-----

Rozhovory...

HANA ZAGOROVÁ

Napadlo vás někdy, že by vaše písničky, které jsou častokrát samy o sobě ucelenými příběhy, mohly posloužit vyprávění příběhu na divadelním jevišti?
Mou ctižádostí nebylo mít muzikál ze svých písniček, ale v posledních letech mi tři scénáře na muzikál došly a představte si, dva z nich se jmenují Biograf láska. Takže nějaký význam to asi má a já vlastně beru, a to jsem vždy hlásala, každou písničku jako uzavřené divadelní představení, tak jsem si říkala: A proč ne…

Co vás přesvědčilo ke kývnutí na oslovení právě z Divadla Kalich?
Asi libreto, vize celého týmu a pracovní nasazení. Když jsem viděla, že celý tým věnuje tomu projektu strašně moc práce, říkala jsem si, že vlastně já nemůžu kazit práci někoho jiného.

Příprava a vznik divadelního představení je kolektivní úsilí řady lidí a profesí. Do jaké míry nebo jakým způsobem jste se rozhodla na představení podílet vy osobně?
Myslím si, že mým vkladem jsou písničky, které jsem dala k dispozici, a nerada bych se pouštěla do práce, kterou neumím nebo jí nerozumím.

Jeviště Divadla Kalich se v roce 2007 stalo místem vašeho návratu k herectví, které jste původně studovala. Jaké vzpomínky máte na muzikál Jack Rozparovač?
Ty nejkrásnější a vůbec na Divadlo Kalich, protože tam funguje nějaký genius loci. Jednak se v něm moc krásně dělají koncerty, kterých jsem tam odehrála spoustu, a jednak Jack Rozparovač byl takový můj výlet do herectví a moc krásné představení. Měla jsem v něm, okamžitě mě napadá, jednu nádhernou písničku, kterou napsal Vašo Patejdl a která se jmenovala Já ty oči znám.

Jak vznikala písnička Biograf láska, která dala muzikálu název, a jaký k ní máte vy osobně vztah?
Je to jedno z mých dětiček, protože já svoje písničky, kterých jsem natočila víc než devět set, beru od chvíle, kdy si je vyberu, že je budu zpívat, tak trochu jako svoji rodinu. Biograf láska vznikl v období, kdy Jiří Zmožek měl z nebe úžasnou invenci a psal mi jeden větší šlágr než druhý, a Biograf láska k nim patří.

Interpreti muzikálu nyní začnou korepetovat a až do zářijové premiéry vašimi písničkami intenzivně, téměř každodenně žít. Měla byste pro ně na začátku tohoto tvůrčího dobrodružství nějakou radu či vzkaz?
Víte, já bych si nikdy netroufla dávat rady hotovým, výborným zpěvákům. Myslím si, že si s tím určitě poradí každý sám, jen bych trochu doporučila zapomenout na moji interpretaci a dát do toho kus svého názoru, kus svého já a prosadit svou osobnost.

ULJANA DONÁTOVÁ, autorka scénáře

Jaký máte vztah k tvorbě Hany Zagorové?
Písničky Hany Zagorové mě provázejí vlastně celým životem, mnoho z nich mám spojených s osobními situacemi a zážitky a myslím, že to není jen moje zkušenost, ale týká se to většiny jejích posluchačů. Proto má Hana Zagorová tisíce fanoušků napříč generacemi. Proto se v nich nacházejí, a proto je milují.

Kdo zná vaše romány a zároveň písničky Hany Zagorové, toho jistě napadne, že spolu tyto dva umělecké vesmíry do značné míry souzní. Souhlasíte s tím?
Písničky Hany Zagorové jsou opravdu mimořádné. Mají silné texty a samy o sobě jsou často takové mikropříběhy. Rezonuje v nich to, co prožívá snad každý - hledání lásky, přátelství, ženské i mužské touhy. Hrdinky mých knížek - protože já píšu hlavně o ženském světě - jsou takovými kamarádkami ženám, o nichž Hana Zagorová ve svých písních zpívá. Při psaní příběhu mi v určitých situacích okamžitě naskakovaly texty, které mám roky v hlavě.

Na samém začátku práce na muzikálu před vámi stály stovky písní, které Hana Zagorová za svou kariéru nazpívala. Podle jakého klíče jste se pustila do jejich výběru?
S producenty muzikálu jsme si na úplném počátku vybrali základní portfolio písní, o nichž jsme byli přesvědčeni, že v muzikálu prostě musí zaznít. Jsou to písničky, které Hanu Zagorovou jako zpěvačku charakterizují a jsou s ní neoddělitelně spjaté, posluchač si je již při prvních tónech okamžitě vybaví. Ale v průběhu procesu jsme našli i takové, které právě díky emocím, které zprostředkovávají, pomohou dotvořit a posunout příběh a charaktery hrdinů.

Stejně tak na začátku úvah o muzikálu s písněmi Hany Zagorové před vámi jistě muselo stát nekonečně mnoho cest, jak jeho příběh uchopit, v jakém žánru ho napsat atp. Jakou prvotní úvahou jste se vedla?
Chtěla jsem laskavý příběh s písničkami Hany Zagorové, který může prožít úplně každý. Proto tři hlavní ženské postavy, okolo nichž se celý děj muzikálu točí, dokáží i vážné situace přijímat s humorem a nadhledem, dokáží se navzájem tak trochu špičkovat, dělat si ze sebe legraci, ale v důležitých okamžicích se podržet. Ale muži v tomto příběhu mají také důležitou, ba přímo zásadní roli. Přiznám se, že když jsem paní Zagorové dala přečíst jednu z prvních verzí scénáře, její hlavní připomínka se týkala právě mužských postav, chtěla, aby jejich role v příběhu byla ještě výraznější. A měla pravdu. V průběhu práce jsem mužské role hodně posílila, aby se mužský a ženský svět v příběhu prolínal, aby divák mohl souznít nejen s hrdinkami, ale také s jejich protějšky. A nesmím zapomenout na dětské postavy, které jsou takovou protiváhou často komplikovaného světa dospělých.

V názvu muzikálu se ocitá slovo biograf, projevuje se v příběhu ještě dalším způsobem vaše celoživotní vášeň pro film?
Název Biograf láska je titulem jedné z nejúspěšnějších a pro mě nejkrásnějších písniček Hany Zagorové, takže ten prvotní impuls byl spojen s touto písničkou a jejím textem. Až následně jsem si uvědomila, že má pro mě vlastně další, osobní symboliku, že se vztahuje k oboru, jemuž se desítky let věnuji a který je mou životní vášní a láskou.

JAN KŘÍŽ, režisér a scénograf

Jaký máte vztah k písním Hany Zagorové?
Podle mého názoru jsou Hančiny písničky tak úzce spjaté s českým popem, s českou kulturou, že je máme ve svých životech všichni. Například já jsem u jednoho jejího elpíčka už jako dítě pravidelně usínal. Vzpomínám si, že jedna strana začínala písničkou Studánko stříbrná, takže tu mám uloženou jako součást vzpomínek na svoje útlé dětství. A postupem let přicházely další… Zrovna nedávno jsem si uvědomil, jak často písně Hany Zagorové pořád slyším z rádií. Kolik nesmrtelných hitů má. Dokonce jsem si někde přečetl, že skladba Maluj zase obrázky je prý nejžádanější písnička na přání. To jen potvrzuje mou úvodní domněnku.

Když se s nimi teď už nějakou dobu setkáváte i pracovně, našel jste v nich něco, co jste před tím neslyšel nebo co jste si neuvědomoval?
Dřív jsem si neuvědomoval, jak velký záběr Hančin repertoár má. Co všechno si hudebně, žánrově vyzkoušela. Od lehoulinkých písní, romantických hitů až k hlubokým lidským úvahám a divadelním monologům v hudbě. Došlo mi, jaký má dar ve svých písních dát člověku naději. Že dokáže i kolikrát hodně vážné, smutné příběhy podávat s neuvěřitelnou lehkostí, s úsměvem, velkorysostí… A až na úplné výjimky v těch písních dá člověku naději, že to všechno nakonec dobře dopadne.

Co pro vás rezonuje v příběhu Biografu láska nejvíce?
Asi ta zmiňovaná naděje z písní Hanky. Naděje, kterou v sobě postavy příběhu hledají a nacházejí. Přátelství, díky kterému člověk na to hledání naděje není sám ve chvílích, kdy se s ním třeba život zrovna nemazlí.

Jak byste přiblížil spolupráci s Hanou Zagorovou na muzikálu Biograf láska?
Hanka nám dává velkou tvůrčí svobodu, sama dobře ví, jak moc je pro každého umělce důležitá. Scénář muzikálu samozřejmě zná, četla ho, diskutovali jsme s ní nad ním a dál už nás nechává pracovat. Nicméně moc si vážím toho, že celý projekt zaštiťuje a že s námi u něj stále je.

Je pro vás velká změna postavit se najednou před herecké kolegy jako režisér?
Pro mě to není krok do nějakého velkého neznáma. U divadla jsem vyrostl, věnuju se mu jako herec i jako scénograf, proto mi má současná úloha asi nepřijde nějak zvláštní. Ověřil jsem si to už před časem při své první režii. Beru to tak, že všichni děláme jen jedno divadlo. Pouze se v tomto případě ocitám na jiném místě a účastním se jiné části té práce, ale v principu budeme stejně jako kdykoli před tím všichni hledat způsob, jak správně vyprávět příběh, aby byl pro diváky v hledišti i pro nás na jevišti co největším zážitkem.

Nebojíte se, že odteď ztichne hovor v herecké šatně, až kolem projdete?
Od začátku příprav Biografu láska dělám dopředu všechno pro to, aby se mezi mnou a mými hereckými kolegy nic nezměnilo. I z toho důvodu, že nemám ambici přejít natrvalo na pozici režiséra, protože mě baví stát na jevišti. Věřím, že s kolegy máme dobré vztahy, navíc o mně za ta léta už vědí, že i jako herec během zkoušek nad věcmi někdy až přehnaně přemýšlím, řeším každý detail. Čili ani v tomhle to pro ně žádná novinka asi nebude.

A novinkou to nebude ani u vás doma, když v obsazení muzikálu je i vaše manželka Marie?
Myslím, že to už vůbec, my jsme totiž s Maruškou zvyklí spolu do hloubky konzultovat svoje role, pomáhám jí třeba se na ně hudebně připravovat, bavíme se večer doma o každé odehrané repríze. Proto se toho moc nebojím. Já se Biografu láska intenzivně věnuji už rok a půl, Marie u toho všeho je, takže spíš doufám, že od léta, v době každodenních zkoušek, budeme umět v určitou chvíli za prací zabouchnout dveře a netahat si ji domů.

Jste podepsaný i pod scénografií Biografu láska. Co o ní prozradíte?
Mým hlavním cílem bylo, aby scéna odrážela náladu textu a aby byla praktickým i hravým prostředím pro písně a příběhy, které budeme na jevišti sledovat. Zároveň chci, abychom se příběhem pohybovali spolu s diváky plynule a elegantně, proto jsem se snažil scénu vymyslet tak, aby přestavby, které jsou důležitou součástí temporytmu vyprávění, představení nezpomalovaly nebo dokonce na okamžik nezastavily. Náš příběh je malebný, občas velmi melancholický a nostalgický, jindy hravý a vtipný, přál jsem si, aby toto scéna odrážela a zároveň aby v sobě nesla něco nostalgického, ovšem nebyla staromódní, nýbrž svižná a hravá. Písně Hanky Zagorové jasně rámují tón představení a nasazují laťku hodně vysoko pro jeho každý další element - scénář, režii, choreografii, herce, kostýmy, scénickou hudbu… a scénografie samozřejmě není výjimkou. Snad se mi záměr vydaří a scéna bude tím správným “hřištěm” pro náš příběh.

ĽUBOMÍR DOLNÝ, autor hudebního nastudování

Jak se na písničky Hany Zagorové díváte z čistě profesního hlediska?
Písně Hany Zagorové vznikaly v tvrdé konkurenci „písňotvůrců“. Nejsou to rychlokvašené melodie napsané za jeden večer, a proto jejich sláva netrvala pouze pár týdnů v mainstreamových médiích. To, že fungují dodnes a oslovily tvůrce muzikálu, hovoří za všechno. Jejich texty jsou plné silných příběhů, a tím pádem jsou předurčené pro jeviště. Po hudební stránce mě na nich baví, že ve většině případů jsou totálně propojené s textem.

Jakým způsobem s nimi budete pro potřeby představení pracovat?
Pro potřeby inscenace se samozřejmě nevyhneme změnám forem, případně jemným změnám charakteru, ovšem nebude se jednat o dramatické změny. Ty písně jsou opravdu hodně divadelní. Změny vyplývají z potřeb režiséra. V některých případech půjde o plnokrevné muzikálové árie.

PETRA PARVONIČOVÁ, choreografka

Jak náročné jako pro choreografku je pro vás pracovat na muzikálu s písněmi Hany Zagorové?
Písně Hany Zagorové mě doprovázejí celým životem. Dynamika, text a náplň písní spolu s režijním zadáním Honzy Kříže jsou pro mě ukazatelem, že tvorba to bude velmi příjemná. Třešničkou na dortu budou hudební aranže mého milovaného Luba Dolného. Naším úkolem je vytvořit muzikálovou pecku, ukázat dalším generacím, že jde opravdu o ikonické písně, které si budou zpívat i naše děti. Diváci se mohou těšit na čísla uchopená v muzikálovém a jazzovém stylu, ale na své si přijde i mladší generace, která má v oblibě street dance. Mám opět to štěstí, že v Divadle Kalich budu spolupracovat s bezvadnou partou tanečníků, zpěváků a herců. K tomu mi nově pomáhají asistenti, machři ve svých oborech, Voku a Kewin a má stálá výborná asistentka Karolina Havelková.

V příběhu jsou i dětské postavy. Budete pracovat také s jejich představiteli?
Ano, v tomto muzikálu budou děti tančit! Víc neprozradím. Spolupráce s dětmi mi není cizí, v Plzni vedu svou taneční školu, která má v současné době okolo 350 tanečníků od 3 let, tedy mučit děti umím již od raného věku.

RADEK FIŠER, kostýmní výtvarník

Diváci Divadla Kalich, ale samozřejmě nejen oni, vás znají především jako tanečníka. Jak se vyvíjely vaše aktivity v oblasti kostýmních návrhů a co vás k nim přivedlo?
Vzhledem k tomu, že pocházím z krejčovské rodiny, mám k módě a stylingu velmi blízko. Tato oblast mě zajímala v podstatě od dětství, ale jsem toho názoru, že není možné sedět jedním zadkem na dvou židlích, proto jsem se v mládí rozhodl věnovat více tanci. A teď cítím, že nastal ten správný čas se pomalu přesunout ke kostýmnímu výtvarnictví.

Jaké své dosavadní práce jako kostýmní výtvarník považujete za zásadní?
Velmi mě baví výroba tanečních kostýmů, protože taneční kostým je specifický a musí odpovídat konkrétnímu zadání - tanečnímu stylu, prostředí či dynamice. A to vše dává prostor ke kreativitě. Proto mám za sebou celou řadu tanečních videoklipů, ale nejzásadnější pro mě byla spolupráce na projektu Tvoje tvář má známý hlas.

Jak byste přiblížil kostýmy pro muzikál Biograf láska?
Kostýmy budou velmi rozmanité a pestré. Díky tomu, že máme na jevišti spoustu různých charakterů postav, mohli jsme se odvázat a využít nespoutanost a kreativitu dnešní módy.

Kolik kostýmů se v představení vystřídá?
V představení se vystřídá více jak stovka kostýmů. Za raritní považuji jedno snové číslo, za které by byli rádi i na West Endu, ale více neprozradím...

zdroj zprávy: Jaroslav Panenka