Zpráva

Od mejdanu po drama. Ve Švandově divadle připravují Chlast, divadelní adaptaci stejnojmenného kultovního filmu.
vydáno: 28.3.2023
Divadelní adaptaci snímku Chlast oceněného v roce 2021 Oscarem za nejlepší cizojazyčný film uvede koncem dubna Švandovo divadlo v Praze. Autory adaptace jsou režisér filmu Thomas Vinterberg a Claus Flygare. Ti svou divadelní verzi Chlastu postavili na ústřední pánské čtveřici: kamarádech, kteří jsou na hraně vyhoření a potýkají se s krizí středního věku. Na smíchovské scéně je ztvární Robert Jašków, Jacob Erftemeijer, Tomáš Petřík a hostující Petr Stach. Režie se chopil Thomas Zielinski, renomovaný divadelník, který vytvořil inscenace v řadě českých i německých divadel.

Hořká komedie Chlast bude poprvé uvedena 29. dubna ve Velkém sále Švandova divadla, kde se divákům představí v české premiéře. Účast na ní přislíbil i spoluautor divadelního scénáře Claus Flygare s manželkou, dánskou herečkou Tinou Gilling Mortensen.

Může půl promile alkoholu v krvi posunout život k lepšímu? Proč muži vlastně pijí a čím mohou trpět? Pomáhá řízená opilost k sebejistějšímu vystupování, šťastnějšímu manželství nebo dokonce k vytoužené partnerce? Čtveřice hrdinů inscenace Chlast se to pokusí zjistit…

Radost, úžas, uvolnění
Vše spustí zdánlivě nevinná glosa na oslavě čtyřicátin Nikolaje (Jacob Erftemeijer), středoškolského učitele psychologie. Ten se svým třem kolegům a kamarádům zmíní o teorii filosofa a psychiatra Finna Skårderuda. Dle ní člověku chybí od narození půl promile alkoholu v krvi k tomu, aby byl kreativnější, energičtější a šťastnější. Brzy teorii vyzkouší v praxi Martin (Petr Stach), učitel dějepisu, kterého trápí nejen apatie studentů, ale i rozpadající se rodina. Záhy jej následují Nikolaj i další dva přátelé - poněkud ušlápnutý učitel hudby Peter (Tomáš Petřík) a Tommy (Robert Jašków), učitel tělocviku, který už, jak se ukáže, o popíjení něco ví. A výsledky jejich „vědeckého pokusu“ jsou opravdu překvapující…

„Divadelní adaptace Chlastu je podle mne příběhem o vztazích – k sobě a svým nesplněným ambicím, k pití, ke kamarádům a také k ženám, ať už skutečným nebo těm vysněným,“ říká režisér Thomas Zielinski. „Jde také o generační příběh - o moment, kdy čtyřicátník či padesátník začne bilancovat. V jednu chvíli se přestane hnát dopředu, ohlédne se a dostaví se deprese… Rád bych zároveň, aby tato inscenace vyzařovala i radost, nával energie, pocit uvolnění a také úžas, že nad přízemní existenci se lze aspoň chvíli povznést, protože i tyto emoce ke stavům mírného podroušení patří,“ říká Zielinski.

„Stejně jako filmová i divadelní verze Chlastu je lomeným žánrem,“ doplňuje Zielinského dramaturgyně Martina Kinská. „Od téměř nespoutaného mejdanu a čiré komedie přechází v tragikomedii až drama, aby konec zůstal v jistém smyslu otevřený a každý z diváků jej mohl uchopit po svém. I díky tomu se vyvarujeme černobílému či moralistnímu kázání,“ dodává. Dramaturgyně Kinská zároveň připomíná, že v divadelních adaptacích severských filmů má Švandovo divadlo tradici: „K těm nejúspěšnějším patřila komedie Kdo je tady ředitel?, na níž navázal Kurz negativního myšlení a poté v předloňské sezóně Adamova jablka.“

Kouzlo divadelního prostoru
Výhodu divadelního ztvárnění vidí Thomas Zielinski v možnosti naplno využít kouzla divadelního prostoru. „Podívaná se tu – na rozdíl od filmu - odehrává ve 3D a umožňuje nám tak citlivě vtáhnout do děje i diváky. Ti zde představují studenty, kteří alkoholovým „výkonům“ svých učitelů přihlížejí,“ říká režisér.

Učitelské povolání ústřední čtveřice inspirovalo režiséra Zielinského a scénografa Lukáše Kuchinku k zasazení hry do minimalistického prostoru s bílými magnetickými tabulemi. „Ty slouží hrdinům k zaznamenávání experimentu, umožňují ale i projekce a posun ve vnímání reality, jež se s užíváním alkoholu pojí – víc bychom zatím neradi prozrazovali,“ říká Martina Kinská.
Také Andrea Králová jako výtvarnice kostýmů respektuje čistotu a jednoduchost. A i ona pro diváky nachystala jisté překvapení…
Z obvyklého klišé, spočívajícího v okázalém padání a hulákání „opilých“ postav, pomohla hercům najít nevšední východisko choreografka Jana Burkiewiczová. Odborným poradcem, který dlouhodobě pracuje s lidmi trpícími alkoholovou závislostí, je psychiatr Jakub Šimek.

Náhled do křehké mužské duše
Na otázku, proč do Švandova divadla na Chlast přijít, odpovídá režisér Zielinski jednoznačně. „Protože Chlast je především o vztazích a ty jsou v životě to nejdůležitější. Mužům, těm už bilancujícím i těm teprve na prahu kariéry, nabízí vážné téma podané v podobě chytré a netuctové zábavy. A ženám zas umožňuje nahlédnutí do křehké mužské duše,“ uzavírá režisér.

Premiéra je 29. dubna ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 12., 24. a 29. května.

Víte, že…
… psychiatr a filosof Finn Skårderud skutečně existuje? Stejně tak i jeho výrok o scházejícím půl promile v krvi. Jedná se však o chybně interpretovaný Skårderudův citát ze zhruba dvacet let staré předmluvy k novému vydání knihy Itala Edmonda de Amicis O psychologických účincích vína z roku 1881. „Na první stránce jsem napsal, že po jedné nebo dvou skleničkách ano, život je docela dobrý, myslíme si, že se možná rodíme s 0,05 % deficitem," řekl norskému veřejnoprávnímu rozhlasu NRK. Ale „v následujícím odstavci tuto teorii zcela odmítám,“ zdůraznil.
…Thomas Zielinski ve Švandově divadle zrežíroval už úspěšný titul Příliš drahý jed, jenž je stále na repertoáru? Také toto působivé drama vyprávějící o likvidaci Alexandra Litviněnka dokazuje režisérovu precizní práci s herci, jeho vybroušené výtvarné cítění i schopnost využít tragikomičnosti látky, aby téma nahlédl z různých úhlů.
…podle údajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti se v kategorii rizikové konzumace alkoholu v roce 2020 nacházelo 18,9 % populace ve věku 15 a více let (27,1 % mužů a 11,1 % žen). Do kategorie středního rizika spadalo 8,9 % respondentů (12,6 % mužů, 5,5 % žen) a do vysokého rizika, tedy škodlivého pití alkoholu 9,9 % (14,5 % mužů, 5,6 % žen).
…v ČR je odhadem 890 tisíc denních nebo téměř denních konzumentů alkoholu? Přibližně jeden milion osob se pravidelně alespoň jednou týdně vystavuje nadměrným dávkám alkoholu, když vypije pět a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti. Nadměrné dávky alkoholu s denní nebo téměř denní frekvencí pak konzumuje přibližně 160 tisíc osob. Známky rizikové konzumace alkoholu vykazuje celkem 1,7 milionu osob a z nich 890 tisíc spadá do kategorie velmi vysokého rizika.


zdroj zprávy: Magdalena Bičíková