Počet komentářů: 0
Nový komentář

Zpráva z...
Divadlo v Dlouhé
> Élektra

Sofoklovo drama v Dlouhé
[20.3.2018]
Druhou premiérou Divadla v Dlouhé v letošní sezoně je Sofoklova Élektra v překladu a režii Hany Burešové a úpravě a dramaturgii Štěpána Otčenáška. Titulní roli ztvární Eva Hacurová, čerstvá držitelka Ceny divadelní kritiky v kategorii Talent roku.

Élektra byla dcerou bájného vojevůdce Řeků v trójské válce, Agamemnóna. Její příběh, završující spletitou a krvavou historii rodu Átreovců, inspiroval vznik řady uměleckých děl od antiky až do současnosti. Lidské vášně a city se po staletí nemění, určité činy však v různých dobách získávají tu kladné, tu záporné znaménko. S posunem nábožensko-etických hodnot za dva a půl tisíce let od svého vzniku Sofoklovo drama provokuje stále palčivými otázkami, zda je možné násilím ukončit násilí a nastolit spravedlivý řád, zda pomsta, byť sebevíc oprávněná, může vskutku přinést očistu a omluvit i matkovraždu.

K volbě titulu dramaturg Štěpán Otčenášek říká: „Po deseti letech od premiéry Faidry jsme měli chuť vrátit se opět k antice, a to k řecké klasice, která je dosti jiná než římské drama Senekovy doby. Je zajímavé, že antická dramata teď uvádí více divadel, potřeba hledání etických základů v rozkolísané době je zřejmě ve vzduchu. Hledali jsme hru s výraznými ženskými rolemi, protože máme momentálně v souboru řadu výborných hereček a chtěli jsme jim dát příležitost. Příběh Élektry, dcery krále Agamemnóna a jeho ženy Klytaiméstry, zpracovali všichni tři klasičtí řečtí autoři, každý po svém. Vybrali jsme si Sofoklovu verzi, která je kompozičně nejlepší, výborně vystavěná a maximálně dramaticky účinná. Je velmi koncentrovaná, odehrává se celá během jednoho dne. Sofoklés rád staví hlavní postavy do kontrastu a činí tak i v Élektře. Svou pravdu má i Chrysothemis, která mocné neprovokuje a chová se tedy jako většina lidí, také Klytaiméstra má pro vraždu manžela své důvody. Élektra tudíž není jediná představitelka správného postoje. Sofoklés pokládá věčné otázky, co ještě snést a kdy už je nezbytné se bouřit. Trochu ovšem rozporujeme jeho jednoznačné vyznění, že splnění povinnosti a obnovení řádu i za cenu matkovraždy je správné.“

Záhy se ovšem ukázalo, že velkým problémem bude překlad vybraného dramatu: „Měli jsme hru a hlavní představitelky, ale neměli jsme překlad. Existující překlad Ferdinanda Stiebitze z roku 1942 je archaický a opravdu nehratelný. Je to vlastně obecný problém, že nemáme v češtině k dispozici moderní překlady antických dramat, pro které je nutná kombinace či spolupráce klasického filologa a básníka. Nakonec nám nezbylo než se pokusit o vlastní verzi. Vycházeli jsme z doslovného, věcného překladu klasické filoložky Aleny Sarkissian a dalších dostupných překladů českých, slovenských i anglických a kdybychom věděli, jaká práce nás čeká, nikdy bychom se do ní nepustili.“

Na inscenaci Élektry se podílejí častí spolupracovníci režisérky Hany Burešové – scénograf Martin Černý a výtvarnice kostýmů Hana Fischerová. Hraje se v komorním prostoru s diváky sedícími na forbíně. „Celkem rychle jsme došli k tomu, že nejlepší bude syrový industriální prostor. Odhalené jeviště je svým způsobem také fabrika, takže z dekorací nakonec nezbylo skoro nic a vše je vidět. Také kostýmy jsou zbavené každého ornamentu a snaží se jít po podstatě,“ upřesňuje Štěpán Otčenášek. Hudba jsou tentokrát spíše zvuky než melodie a vytváří je sami herci, kteří jsou všichni stále na scéně. Autorem scénické hudby je Aleš Březina, zvukový design vytvořil Pavel Ridoško.

Sofoklés: Élektra
Mrtví se vracejí a svoji krev smývají krví svých vrahů.
Překlad - Hana Burešová za filologické spolupráce Aleny Sarkissian. Úprava - Štěpán Otčenášek. Režie - Hana Burešová. Dramaturgie - Štěpán Otčenášek. Scéna - Martin Černý. Kostýmy - Hana Fischerová. Hudba - Aleš Březina. Zvukový design - Pavel Ridoško. Světelný design - Filip Wiesner.
Hrají Eva Hacurová (Élektra), Pavel Neškudla (Orestes), Marie Poulová (Chrysothemis), Petra Špalková (Klytaiméstra), Jan Vondráček (Vychovatel), Jan Meduna (Aigisthos), Klára Sedláčková-Oltová, Marie Turková, Magdalena Zimová (Chór)
Premiéry 22. a 24. března 2018


zdroj zprávy: Karola Štěpánová



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.