Počet komentářů: 0
Nový komentář

Zpráva z...
Národní divadlo Brno
> Jánošík Revisited

Zbojnická legenda ožije v Mahenově divadle
[7.12.2018]
Jiří Mahen je autorem třiatřiceti her a tou nejúspěšnější z nich je Janošík. Drama o slavném slovenském zbojníkovi napsal o prázdninách 1909 během pobytu v evangelické škole v Javorníku u Velké na Moravě. Při psaní ho inspirovali Zbojníci Miloše Jiránka, slovenské knížky o Jánošíkovi, Alois Jirásek, různá lidová vyprávění a mocně také zapůsobilo vlastní okouzlení přírodou po odchodu z Prahy.

„V té době,“ píše ve třicátých letech Mahen, „nikdo nevěřil pomalu v člověka, ale najednou jsme našli mezi lidem člověka, nedávno skorem popraveného, a ten člověk žil v paměti národa jako světec. A kolem toho člověka kvetly píseň i naděje.“ Jenže pak přišla krutá zkušenost první světové války a jánošíkovské téma se samotnému autorovi začalo jevit z poněkud proměněné perspektivy.
Dvacet let po napsání Janošíka se Mahen vyznává ze svého pokušení napsat drama znovu a jinak: „Byl by daleko prostší, bez písniček a bez barev. Předem ho vidím v opuštěné ohradě na Liptovských horách, jak čeká na své, kteří nepřicházejí. Pak ho vidím někde v dolině, jak prchá střelen do prsou závějemi. Konečně ho vidím, jak dříme pod zemí věčný sen… O čem sní jeho veliká duše?“ Do Mahenových úvah zasáhla národní tragédie, jejíž zoufalství autor nepřežil. Dva měsíce po okupaci Československa se v Brně oběsil.

Do mysli se vkrádá otázka: Jakého Janošíka by napsal dnes? Po sto osmi letech od světové premiéry v roce 1910 v pražském Národním divadle? I od brněnské premiéry, která se uskutečnila téhož roku v režijním nastudování Františka Laciny? Po všech slavných filmových zpracováních, toho němého z roku 1921, i toho ikonického z roku 1935 v režii Martina Friče?
Idylický mýtus dnes postupně bledne pod tíhou zkušeností nacismu a komunistické diktatury. Ocitáme se pomalu v situaci, kdy se zas přestává věřit v člověka a čeká se na mesiáše. Jaký hrdina po tom všem může ještě přijít? Jaký sen o Jánošíkovi sníme? Vnímáme ho jako hrdinu, či jako obyčejného zloděje a zabijáka? Jaká je etika vzpoury? Cena cesty ke svobodě? Platí boží přikázání: Nezabiješ? Spasí vše láska? Pojďme si ten příběh o Janošíkovi vyprávět znovu!

Jiří Mahen je jednou z nejvýznamnějších osobností brněnského kulturního života. Do Brna přišel v roce 1910 a upsal se mu na celý svůj život. Byl redaktorem Lidových novin, režisérem a prvním dramaturgem Národního divadla, pedagogem na konzervatoři, knihovníkem i ředitelem knihovny či zakladatelem rybářského sdružení. Tuto klíčovou postavu meziválečného kulturního života připomínají dnes názvy dvou divadel, jedna ze scén Národního divadla a Husy na provázku, knihovna, ulice, památník a k jeho odkazu se hlásí i Mahenova společnost a Moravský rybářský svaz.
Mahen je neslavnější z autorových četných pseudonymů (jeho občanské jméno bylo Antonín Vančura), které vzniklo náhodou sazečovou chybou, když opravil báseň podepsanou jménem hrdiny Zolova románu Germinal – Maheu – v domnění, že jde o překlep.
Psal básně, romány, povídky, příběhy pro děti, drama, filmové scénáře, publicistické i vědecké články. K jeho nejvýraznějším dílům patří např. sbírky Plamínky a Balady, román Kamarádi svobody či pohádkové knihy Co mi liška vyprávěla a Dvanáct pohádek. Nejvíc je však ceněna jeho tvorba dramatická.


Jiří Mahen, Martin Františák: JÁNOŠÍK REVISITED
„Zbojnická legenda ožívá. Spravedlnost. Pomsta. Zrada a láska. Nezabiješ!“
Premiéra: 14. prosince 2018 v Mahenově divadle
Režie a úprava: Martin Františák
Dramaturgie: Lucie Němečková
Scénografie: Marek Cpin
Kostýmy: Markéta Oslzlá-Sládečková
Hudba: Nikos Engonidis
Korepetice: Petr Svozílek
Asistent režie: Petr Klarin Klár

Osoby a obsazení:
Janošík: Dominik Teleky j.h.
Ilčík: Tomáš David
Garaj, Kněz: Jaroslav Kuneš
Hrajnoha: Jan Grygar
Adamčík: Martin Sláma
Putnok: Pavel Doucek
Uhorčík: Petr Halberstadt
Harala: Josef Králík j.h.
Gajdoščík: Jaroslav Dostál j.h.
Vlček: Petr Bláha
Michalčík: David Kaloč
Ďurica, Otec Jánošíka: Vladimír Krátký
Mucha: Jiří Pištěk j.h.
Anka: Elena Trčková
Matka Anky: Monika Maláčová
Samko: Tomáš Žilinský j.h.
Šandor: Bedřich Výtisk
Šandor´s Panters: Jakub Šafránek, Martin Veselý
Cikánka: Jana Štvrtecká
Ďuricovi synové, Kněz: Šimon Bílina, Radek Melša, Jan Horák (studenti JAMU)
Muzikanti: Jitka Šuranská, Nikos Engonidis


zdroj zprávy: Gabriela Kodysová



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.