Zpráva

Zlatý osel v Komorní scéně Aréna
vydáno: 16.10.2019
Komorní scéna Aréna uvádí vlastní dramatizaci jediného v úplnosti dochovaného antického románu, který nás napříč staletími bohužel utvrzuje v poznání, že jsme se jako lidstvo nikam neposunuli a stále tápeme ve stejném bludném kruhu přání a tužeb jako naši vzdálení (a často tak vychvalovaní) antičtí předkové. Román Proměny platónského filosofa Lucia Apuleia z 2. století n. l. líčí neuvěřitelné příhody zámožného mladíka Lucia, který se díky své touze po rozmarných dobrodružstvích proměnil v osla...

„Zlatý osel je nový dramatický text Tomáše Vůjtka a Jiřího Pokorného, se kterým jsme v minulé sezóně spolupracovali na inscenaci Zabiják Joe,“ říká o kusu, který uvede sezónu Rok rozmarných her umělecký šéf divadla Ivan Krejčí. „Je to velká příležitost pro naše nové herecké posily Adama Langera a Viktórii Pejkovou. Současně je to i celosouborová záležitost, můžeme tak ukázat souhru, kterou je Komorní scéna Aréna tak pověstná,“ říká Ivan Krejčí.

Antický literární klenot jako předloha

„Apuleiovy Proměny byly ve své době, řečeno dnešním jazykem, bestsellerem. Díky tomu si získaly svůj druhý název Zlatý osel, pod kterým je známe i dnes (zlatý ve významu skvělý, nejlepší, zkrátka literární klenot). Motivy z Apuleiova románu zřetelně rezonují v Boccacciově Dekameronu a dodnes jsou nesmrtelné. Nejspíš proto, že společnost, kterou ve svém románu zobrazil tak kriticky, se od té naší v ničem podstatném neliší. Z tohoto poznání vychází i naše dramatizace,“ říká dramaturg inscenace Tomáš Vůjtek a zdůrazňuje, že jde o dramatizaci velmi volnou, což demonstruje například postavou Marka Oratoria, kterého bychom v románu hledali vskutku marně. „Marcus Oratorius sarkasticky ztělesňuje naše přesvědčení, že lidstvo je nepoučitelné, a proto se stále motá v bludném kruhu svých pošetilých přání a tužeb,“ dodává Tomáš Vůjtek.

V případě Zlatého osla je zásadní životní příběh jeho autora Lucia Aupleia. Z textu je zřejmé, že jde o jeho autobiografii, o vzpomínku na mladická léta muže, který se narodil v zámožné rodině v oblasti dnešního Alžírska, studoval na univerzitě v Kartágu a pak filosofii v Aténách. „Doba, v níž Lucius Apuleius žil, přála mystice, okultismu a nejrozmanitějším pověrám. Po studiích tak Lucius Apuleius cestoval po Řecku a Malé Asii, aby tato tajemná náboženství a kulty poznal. Dlouhou dobu pobýval v Římě, kde také s největší pravděpodobností román Proměny napsal,“ popisuje Tomáš Vůjtek rané období autorova života. Lucius Apuleius byl vynikajícím rétorem. Toto své nadání více než využil, když byl nařčen z čarodějnictví. Závažná obvinění vyvrátil, etabloval se jako vážený občan a do Severní Afriky se vrátil jako slavný muž. V Kartágu byl jmenován hlavním knězem provincie, pečoval o císařský kult a předsedal provinciálnímu sněmu. „Podezření z provozování černé magie na něm však ulpělo po zbytek života. I po smrti se jeho věhlas šířil dál. Legendy ho líčily jako mocného čaroděje. Dokonce byly využívány i ke zmenšování významu samotného Ježíše Krista (Apuleius byl prý dokonce větším divotvůrcem),“ dokresluje obraz Lucia Apuleia dramaturg Tomáš Vůjtek.

Zlatý osel v Komorní scéně Aréna

„Chystaná adaptace Zlatého osla je příležitost pro mladého talentovaného režiséra Pavla Gejguše, který profiloval Starou Arénu,“ říká Ivan Krejčí o režisérovi inscenace, který je absolventem brněnské JAMU a v současnosti krom Komorní scény Aréna spolupracuje i s ostravským Studiem G a Divadlem loutek Ostrava. Pavel Gejguš má s režií adaptací literárních děl zkušenosti a za nejdůležitější v tomto případě považuje způsob, jakým byla uchopena dramatizace textu. „U Zlatého osla se hojně pracuje s vypravěčstvím, zůstalo zde tedy hodně původní literatury. A literatura dokáže být velmi rychlá v tom, že jednou větou nás dokáže přenést na jiné místo, rychle přetočit čas, či obratně změnit atmosféru scény. Úskalím, ale zároveň i výjimečným principem, u Zlatého osla tedy je, že pro divadlo není snadné držet s rychlým tokem literatury tempo. Proto je potřeba brát text často jako hlavní "postavu" a nechat jednání na mluveném slově, naopak se uskromnit v rozehrávání dramatické situace, na kterou jsme zvyklí z klasické činohry,“ říká o pojetí inscenace a dodává, že tmelem je právě slovo a vypravěč, také však mocná hudba i výtvarno a především téma, ke kterému vše směřuje. „Je to průřez lidskou společností, všemi společenskými patry, všemi neřestmi a společenskými nešvary. To, co vidíme, je někdy groteskní, jindy děsivé. Na konci se však rozprostírá katarzní prozření,“ říká o celku díla Pavel Gejguš.

Kostýmy pro inscenaci Zlatý osel navrhuje výtvarnice Jana Hauskrechtová. Ta už spolupracovala na více než stovce divadelních inscenacích a pro Komorní scénu Aréna naposledy tvořila v roce 2012 kostýmy inscenace Amigo. „Děj se odehrává v období před pádem Říma. Přijde mi, že je to v podobném stavu dějin, v jakém se nacházíme dnes. I pod tímto dojmem jsme se snažili najít tu pravou míru stylizace, aby to nebylo jen starověké Řecko, nebo jen současnost. Ač i to by šlo, jen by to přece jen přišlo o nějaký humorný odstup,“ říká Jana Hauskrechtová o atmosféře, kterou budou kostýmy dokreslovat. Aktuální inspiraci překvapivě našla i na přehlídkových molech nedávných týdnů módy. „Téma antiky s různými průsvity a rafinovanými překryvy se objevilo v několika kolekcích,“ říká Jana Hauskrechtová a těší ji, že i díky tomu není takový problém sehnat různé vhodné doplňky. „Kostýmy společně s líčením budou procházet celkovým vývojem děje, kde se vše postupně ničí a upadá. Snažili jsme se proto najít jistou kontinuitu i zde a myslím, že se nám to povedlo,“ říká kostýmní výtvarnice.

Scénu Zlatého osla navrhuje Milan David, přední český jevištní výtvarník, který spolupracoval na více než pěti stech divadelních a tanečních inscenacích a působí také jako pedagog na pražské Divadelní fakultě AMU. Původní hudbu pro inscenaci skládá Ivan Acher. Ten je známý svou nadžánrovou tvorbu a využíváním netradiční instrumentace a aranží i používáním nehudebních nástrojů. V případě Zlatého osla zvolil použití starověkých řeckých nástrojů v kombinaci s temnou elektronikou. Nástroje jako aulos, salphynx, kithara, lyra, askaulos a tympanon budou probuzeny k životu injekcí granulární syntézy.

Na jevišti uvidíme kompletní herecký souboru

„Děj Zlatého osla se skládá z epizodních příběhů včetně báje o Amorovi a Psýché,“ říká ředitel divadla Jakub Tichý a dodává, že budeme mít díky tomuto rozsahu příležitost vidět na jevišti kompletní soubor divadla a mnohé herce i ve více než třech různých rolích. Všemi epizodami inscenace prochází mladík Lucius, hrdina, jež je postupně formován zkušenostmi se světem plným zkaženosti, smyslných pokušení a magických rituálů. „V roli Lucia a posléze osla se představí jeden z nejmladších členů hereckého souboru Komorní scény Aréna Adam Langer,“ uvádí novou posilu divadla Jakub Tichý. Adam Langer popisuje postavu Lucia jako mladého nadějného kluka s velkým osobním kouzlem a s velkou chutí do života. „Ačkoliv je z dobře situované rodiny, přitahuje ho, dá se říci, rizikové chování. Zajímá ho společenská špína, jinakost a nebezpečí, až nakonec dojde za hranu a stane se zvířetem, a jako zvíře se hodně naučí o lidech. I o sobě, i o tom, jaký byl,“ prozrazuje o Luciovi Adam Langer. V roli cynického vypravěče, který komentuje probíhající děj uvidíme Marka Cisovského.

Vyprodaná premiéra Zlatého osla se odehraje v sobotu 26. října 2019. Nejbližší reprízy jsou v pondělí 28. října, ve čtvrtek 31. října (vyprodáno), v neděli 10. listopadu a ve čtvrtek 14. listopadu.

zdroj zprávy: Michaela Davidová