Dlouhá léta jsem se zamilovávala do hereckého projevu Hany Maciuchové. Byla královnou televizní inscenace a rozhlasové dramatizace. Vnímala jsem nelibě, že film ji zanedbává a tak skvělý talent je oceňován "jen" Týtý a (Ne)viditelným hercem.

Ale nikdy jsem neměla odvahu se jít podívat na Hanu Maciuchovou do divadla. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se objevila na školním představení Loupežníka na Vinohradech. Hana Maciuchová jako Čapkova Fanka. A bylo vymalováno. Pochopila jsem, že chci zažít víc. Rodinu jsem pozvala na Ještěrku na slunci do Řeznické (protože jsem si musela mimo jiné zlepšit chuť po Božské Sarah v Kalichu, která byla příliš bulvární). Nádherné intimní setkání s herečkou v roli herečky.

Plánovala jsem Ženu vlčí mák, ale nevyšlo mi to ani na zájezdu v Horažďovicích, ani v pražském Gongu. Paní Maciuchová byla nemocná.

Naposledy jsem pozvala matku do Vinohrad na Harolda a Maude. Byl to svátek, látku už jsem znala z filmového zpracování, proto jsem se mohla soustředit jen na scény s Maude. S krásnou Maude, překypující životem. Ale na jeho konci. Co na tom, že Simona Postlerová, Šárka Vaculíková a ostatní nesahali Maciuchové ani po kolena. Netušily jsme, že další příležitost takto skvělého setkání už nebude.

26. 1. 2021 jsem si promazala zdejší seznam inscenací, které jsem chtěla v budoucnu vidět, na polovinu. Hana Maciuchová bude chybět. Divákům, kolegům i rodině.