Iluze

Já vlastně nemám, co tomu vytknout, sorry. Ten text se do Klubovny zatraceně hodí. Je to tak komorní, že to ani víc nejde. Parta kamarádů vypráví o dvou párech a jejich příhodách. O tom, jaký měli život. O tom, co si prožili a čeho (ne)litovali před svou smrtí. Je to samozřejmě místy smutné, jako život. Hlavně ale k zamyšlení. A celé je to zabalené do takového sousedského setkání uprostřed Prahy, že to na vás dýchne. Tak nějak mile. Hezky. K zamyšlení. Udělalo to na mě opravdu dojem a budu doporučovat.. dokud budu živ! Díky za to!

Text je úžasný a přednes také. Já ale měl problém skousnout patnáctiminutové projevy lidí na smrtelné posteli v den, kdy mají umřít. Prostě mi to přišlo tak nerealistické, že mě to vykolejilo a nemohl jsem se dostat do polohy, že to beru vážně. Ale to je můj problém.

Silný příběh začínající umíráním. Vyznění hodně pomáhá prostředí klubovny, kdy vlastně účinkující se nacházejí mezi diváky.

Reálie představení (atmosféra Klubovny, aranžmá, esence obsahu, postavy a herci, scéna) popsali hodnotitelé přede mnou. Dávám této inscenaci vysoké hodnocení, protože se jedná o vynikající Vyrypájevův text (2011, byl již dříve v ČR inscenován]. Sled překvapujících odhalení s nepředvídatelným vyústěním v závěru. Tato hra se výborně hodí do komorního prostředí Klubovny kde blízkost herců a diváků přispívá k udržení napětí během celého představení.

65 %. V Jindrisske 19.11.2025, 90 min vcetne prestavky, 2 rada. 75 % zeny. Pritomen fotograf
Dva celozivotni manzelske pary pred smrti bilancuji. Znaji se pres 50 let a kazdy jednotlivec vede monology o svem zivote a jak zasahuje do zivota ostatnich. Zvraty usmevne, komicke, trpke i drsne.
Denni / M. Tichy a Sandra / E. Elsnerova. Albert / J. Spalek (cerstvy drzitel Thalie 2025 za sireni divadelniho umeni, kychajici) a Margareth / J. Nerudova. Uprostred Klubovny podlouhly stul pres celou sirku mistnosti, na jehoz koncich sedi uvedene pary. Divaci z poloviny na jevisti a z poloviny v hledisti, proti sobe.
Text OK, provedeni lezerni (- 10 %)

Miluji komorní atmosféru klubovny.
Miluji tu chvilkovou blízkost kterou navazuji herci s diváky.
Miluji i tuhle malou komorní hru.
Myslím, že jsem ji dnes neviděla naposledy. Dokonalosti rodinné atmosféry chyběla jen pocukrovana bábovka. Příště

Omylem jsem koupil ještě jednou lístky na velmi slušné představení v Klubovně divadla v Celetné, Jindřišská 23.

Nesmírně příjemné prostředí pro cca 25 diváků. Uvádějí a o divadelní bufet (výborný Dornfelder a další vína) se starají herci toho večera. Navíc výborné sirupy z dílny Evy Elsnerové.

Lístky za hubičku, 135 Kč, pro děti, studenty a seniory.

Čtveřici účinkujících (viděno s Janem Zadražilem) se už od prvního kontaktu s diváky daří vytvořit atmosféru blízkosti, pospolitosti, jakési rodinné sešlosti. Inscenaci to výrazně pomáhá, je jasné, že iluze budeme vytvářet společně, že to nebude jen na hercích (však se prý už k vypravování přidal i jeden z diváků!). Skvělý text se v nebvyklém prostoru stává jakousi seancí, společnou meditací o životě.

Já vlastně nemám, co tomu vytknout, sorry. Ten text se do Klubovny zatraceně hodí. Je to tak komorní, že to ani víc nejde. Parta kamarádů vypráví o dvou párech a jejich příhodách. O tom, jaký měli život. O tom, co si prožili a čeho (ne)litovali před svou smrtí. Je to samozřejmě místy smutné, jako život. Hlavně ale k zamyšlení. A celé je to zabalené do takového sousedského setkání uprostřed Prahy, že to na vás dýchne. Tak nějak mile. Hezky. K zamyšlení. Udělalo to na mě opravdu dojem a budu doporučovat.. dokud budu živ! Díky za to!

Text je úžasný a přednes také. Já ale měl problém skousnout patnáctiminutové projevy lidí na smrtelné posteli v den, kdy mají umřít. Prostě mi to přišlo tak nerealistické, že mě to vykolejilo a nemohl jsem se dostat do polohy, že to beru vážně. Ale to je můj problém.

Silný příběh začínající umíráním. Vyznění hodně pomáhá prostředí klubovny, kdy vlastně účinkující se nacházejí mezi diváky.

Reálie představení (atmosféra Klubovny, aranžmá, esence obsahu, postavy a herci, scéna) popsali hodnotitelé přede mnou. Dávám této inscenaci vysoké hodnocení, protože se jedná o vynikající Vyrypájevův text (2011, byl již dříve v ČR inscenován]. Sled překvapujících odhalení s nepředvídatelným vyústěním v závěru. Tato hra se výborně hodí do komorního prostředí Klubovny kde blízkost herců a diváků přispívá k udržení napětí během celého představení.

65 %. V Jindrisske 19.11.2025, 90 min vcetne prestavky, 2 rada. 75 % zeny. Pritomen fotograf
Dva celozivotni manzelske pary pred smrti bilancuji. Znaji se pres 50 let a kazdy jednotlivec vede monology o svem zivote a jak zasahuje do zivota ostatnich. Zvraty usmevne, komicke, trpke i drsne.
Denni / M. Tichy a Sandra / E. Elsnerova. Albert / J. Spalek (cerstvy drzitel Thalie 2025 za sireni divadelniho umeni, kychajici) a Margareth / J. Nerudova. Uprostred Klubovny podlouhly stul pres celou sirku mistnosti, na jehoz koncich sedi uvedene pary. Divaci z poloviny na jevisti a z poloviny v hledisti, proti sobe.
Text OK, provedeni lezerni (- 10 %)

Miluji komorní atmosféru klubovny.
Miluji tu chvilkovou blízkost kterou navazuji herci s diváky.
Miluji i tuhle malou komorní hru.
Myslím, že jsem ji dnes neviděla naposledy. Dokonalosti rodinné atmosféry chyběla jen pocukrovana bábovka. Příště

Omylem jsem koupil ještě jednou lístky na velmi slušné představení v Klubovně divadla v Celetné, Jindřišská 23.

Nesmírně příjemné prostředí pro cca 25 diváků. Uvádějí a o divadelní bufet (výborný Dornfelder a další vína) se starají herci toho večera. Navíc výborné sirupy z dílny Evy Elsnerové.

Lístky za hubičku, 135 Kč, pro děti, studenty a seniory.

Čtveřici účinkujících (viděno s Janem Zadražilem) se už od prvního kontaktu s diváky daří vytvořit atmosféru blízkosti, pospolitosti, jakési rodinné sešlosti. Inscenaci to výrazně pomáhá, je jasné, že iluze budeme vytvářet společně, že to nebude jen na hercích (však se prý už k vypravování přidal i jeden z diváků!). Skvělý text se v nebvyklém prostoru stává jakousi seancí, společnou meditací o životě.

Čtveřici účinkujících (viděno s Janem Zadražilem) se už od prvního kontaktu s diváky daří vytvořit atmosféru blízkosti, pospolitosti, jakési rodinné sešlosti. Inscenaci to výrazně pomáhá, je jasné, že iluze budeme vytvářet společně, že to nebude jen na hercích (však se prý už k vypravování přidal i jeden z diváků!). Skvělý text se v nebvyklém prostoru stává jakousi seancí, společnou meditací o životě.

65 %. V Jindrisske 19.11.2025, 90 min vcetne prestavky, 2 rada. 75 % zeny. Pritomen fotograf
Dva celozivotni manzelske pary pred smrti bilancuji. Znaji se pres 50 let a kazdy jednotlivec vede monology o svem zivote a jak zasahuje do zivota ostatnich. Zvraty usmevne, komicke, trpke i drsne.
Denni / M. Tichy a Sandra / E. Elsnerova. Albert / J. Spalek (cerstvy drzitel Thalie 2025 za sireni divadelniho umeni, kychajici) a Margareth / J. Nerudova. Uprostred Klubovny podlouhly stul pres celou sirku mistnosti, na jehoz koncich sedi uvedene pary. Divaci z poloviny na jevisti a z poloviny v hledisti, proti sobe.
Text OK, provedeni lezerni (- 10 %)

Omylem jsem koupil ještě jednou lístky na velmi slušné představení v Klubovně divadla v Celetné, Jindřišská 23.

Nesmírně příjemné prostředí pro cca 25 diváků. Uvádějí a o divadelní bufet (výborný Dornfelder a další vína) se starají herci toho večera. Navíc výborné sirupy z dílny Evy Elsnerové.

Lístky za hubičku, 135 Kč, pro děti, studenty a seniory.

Miluji komorní atmosféru klubovny.
Miluji tu chvilkovou blízkost kterou navazuji herci s diváky.
Miluji i tuhle malou komorní hru.
Myslím, že jsem ji dnes neviděla naposledy. Dokonalosti rodinné atmosféry chyběla jen pocukrovana bábovka. Příště

Silný příběh začínající umíráním. Vyznění hodně pomáhá prostředí klubovny, kdy vlastně účinkující se nacházejí mezi diváky.

Reálie představení (atmosféra Klubovny, aranžmá, esence obsahu, postavy a herci, scéna) popsali hodnotitelé přede mnou. Dávám této inscenaci vysoké hodnocení, protože se jedná o vynikající Vyrypájevův text (2011, byl již dříve v ČR inscenován]. Sled překvapujících odhalení s nepředvídatelným vyústěním v závěru. Tato hra se výborně hodí do komorního prostředí Klubovny kde blízkost herců a diváků přispívá k udržení napětí během celého představení.

Text je úžasný a přednes také. Já ale měl problém skousnout patnáctiminutové projevy lidí na smrtelné posteli v den, kdy mají umřít. Prostě mi to přišlo tak nerealistické, že mě to vykolejilo a nemohl jsem se dostat do polohy, že to beru vážně. Ale to je můj problém.

Já vlastně nemám, co tomu vytknout, sorry. Ten text se do Klubovny zatraceně hodí. Je to tak komorní, že to ani víc nejde. Parta kamarádů vypráví o dvou párech a jejich příhodách. O tom, jaký měli život. O tom, co si prožili a čeho (ne)litovali před svou smrtí. Je to samozřejmě místy smutné, jako život. Hlavně ale k zamyšlení. A celé je to zabalené do takového sousedského setkání uprostřed Prahy, že to na vás dýchne. Tak nějak mile. Hezky. K zamyšlení. Udělalo to na mě opravdu dojem a budu doporučovat.. dokud budu živ! Díky za to!