Divadlo Kampa [ostatní produkce]

Lidský hlas

Premiéra: 13.5.2015. Překlad: Jan Kučera. Scéna: Olga Jindřichová, Gabriela Pejchalová. Kostýmy: Marie Adlerová Herrera. Hudební spolupráce: Libor Pešek. Režie: Boris Hybner.
1:05x


Duodrama pro jednu herečku a jednu zpěvačku, inspirované textem francouzského dramatika Jeana Cocteaua, napsaným původně jako monolog. „Telefonní sluchátko jako poslední možnost spojení s milovanou osobou...“
v průběhu představení se na jevišti kouří
Divadlo Kampa
Hodnocení inscenace
Redakce
53 %
Uživatelé
80 %
8011000
Hodnocení redakce
Jiří Koula 60 %
Jiří Landa 50 %
Pavel Širmer 50 %
aktivovat hlídání nových termínů
Chci vidět - přidat do seznamu
Volby

Hodnocení

HODNOCENÍ REDAKCE:
Jiří Koula 60 %
(zadáno: 3.1.2016, počet hodnocení: 1548)
přínosný / zajímavý komentář
Stejně jako v případě Tonky Šibenice i zde Jitka Sedláčková dokazuje, že by měla na to utáhnout monodrama, jen kdyby se jí dostalo správného textu a režijního vedení. Na rozdíl od kolegů však oceňuji angažování Dáši Zázvůrkové, jejíž interpretace šansonů byla světlejšími místy večera (přičemž nechávám zcela stranou vztah k textu).
Jiří Landa 50 %
(zadáno: 31.7.2015, počet hodnocení: 2862)
přínosný / zajímavý komentář
Z představení jsem odcházel s přesvědčením, že kdyby toto monodrama s J. Sedláčkovou nastudoval zkušený režisér, mohla by se inscenace stát v pražském divadelním dění nepřehlédnutelnou. Herečka se totiž v mnohých scénách dopracovala k zajímavým polohám, které bych od ní, přiznávám, vlastně ani nečekal. Připsání melodramatické postavy Černého anděla však vyznění celku dost uškodilo, stejně jako písně, které D. Zázvůrková (ač procítěně) interpretovala.
Pavel Širmer 50 %
(zadáno: 24.6.2015, počet hodnocení: 1552)
přínosný / zajímavý komentář
Monodrama, v němž osamělá zoufalá žena drží telefonní sluchátko a rozmlouvá s bývalou láskou, je dnes už „retrem“; nejen vzhledem technickému pokroku, ale i kvůli společenským posunům. Do textu je těžké zasahovat a hledat v něm nadčasové, se silnou osobností však může vzniknout zajímavá inscenace. Jitka Sedláčková by potřebovala pevnější režijní vedení, ale často se jí daří niterně a pravdivě zachytit stavy trpící bytosti, některé momenty jsou silné. Vyznění bohužel ublížily některé kostrbatější aktualizace a také nešťastně (až kýčovitě) koncipovaný zpívající „černý anděl“ D. Zázvůrkové.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ:
NinadeL 80 %
(zadáno: 13.5.2017, počet hodnocení: 106)
přínosný / zajímavý komentář
Ačkoli jsem se seznámila se slavnou variací Jaroslavy Adamové a s fragmenty tak odlišných hereček, jakými byla Olga Scheinpflugová nebo Sophia Loren, byla jsem ke hře Cocteauově stále poněkud skeptickou. Až Jitka Sedláčková byla natolik uvěřitelná ve svých emocích a niterných prožitcích, že jsem musela smeknout. Ten text je neskutečně těžký a zážitek, který je schopna z něho vykřesat a předat svým divákům Sedláčková, je vynikající.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.