Sestup Orfeův

Modernizace textu pomohla, na velmi slušné úrovni jsou rovněž herecké výkony představitelů hlavních i vedlejších rolí. Problémem inscenace je ovšem neujasněná režijní koncepce - zatímco vedlejší postavy jsou pojaty jako vyložené karikatury a tvoří úplně panoptikum zla, hlavní hrdinové jsou K.Sedlárovou a J.Tvrdíkem ztvárněni v realistickém duchu. A dohromady to zkrátka moc nesedí. 65%

75% Díky novému překladu M. Glasera dostala hra současnější kabát, což jí prospělo. Scéna J. Vlčka čítající regály s krabicemi podtrhovala dění, které bylo zbaveno původní romantizující polohy. Vztah mezi Lady a Valem byl více o sexu a penězích, i když ani motiv lásky nebyl rozhodně vynechán. Oba představitelé K. Sedlárová a J. Tvrdík spolu s režisérem dokázali mezi postavami vybudovat vztah, jenž působil přinejmenším věrohodně. Nadstandardně sehraný soubor ukázal, že není malých rolí. Z těch musím vyzdvihnout především ošetřovatelku K. Kociánové. Právě ona na mě zapůsobila nejpřesvědčivěji.

67,5%. V originální verzi hry se pro dnešní jeviště nachází přemíra slov. Režisér M. Glaser text redukoval a zesoučasnil, zároveň oslabil romantické a sentimentální prvky. Hra částečně ztratila své kouzlo, ale zase se přiblížila současnosti. Scéna s krabicemi v regálech a určité prvky v koncepci nemusí být každému blízké, ale nelze jim upřít opodstatnění a zajímavost. V několika málo okamžicích K. Sedlárová zaváhala, J. Tvrdík by možná mohl zřetelněji postihnout některé Valovy motivace. Oba hlavní představitelé však zaujali a podali propracované výkony, stejně jako herci ve vedlejších rolích.