Premiéry

Dojemný inspirativní příběh ženy, která i přes postupující nemoc touží zůstat sama sebou. Alice Howlandová žije ve šťastném manželství, je matkou dvou dětí a úspěšnou profesorkou kognitivní psychologie. Jednoho dne začíná zapomínat slova. Když si jde zaběhat, nemůže najít cestu domů. Nejdříve příznaky nemoci bagatelizuje, později je jí diagnostikována raná forma Alzheimerovy choroby. Její rodina i ona sama procházejí náročnými zkouškami, nikdo z nich neví, jak dlouhý čas jim zbývá. Ale Alice to nevzdává. Její úsilí zůstat stále tím, kým kdysi byla, je fascinující. Vrcholí její účastí na výroční konferenci Alzheimerovy asociace. Hra se zabývá vážnou nemocí s fatálními následky, je však také o trpělivosti, empatii a nepostrádá nadhled a humor. Podle románu Lisy Genovy Still Alice byl v roce 2014 natočen také známý film s Julianne Moore v hlavní roli. V hlavní roli Alice diváci uvidí Petru Janečkovou, jejího manžela ztvární Tomáš Lněnička a v roli alter ega Alice se po mateřské dovolené na jeviště vrací Eliška Lásková. Inscenace režisérky Kateřiny Duškové.

Hra poprvé uvedená v roce 1993 (v pražském Divadle Na Zábradlí) rozkročená mezi měšťanskou truchlohru a Alfreda Jarryho od zásadní osobnosti české porevoluční režie J. A. Pitínského. O třicet let později se k témuž textu vrací režisérka Anna Davidová, kterou s autorem pojí nejen smysl pro grotesku a poezii... Podtitulem hry je "jevištní báseň, která napršela a neuschla". Roky nic a najednou všecko. To dnes se mají oslavit třicáté narozeniny dcery Marie. To dnes chce dcera Lída představit rodině svého nápadníka Viktora a strávit s ním noc. A to dnes se domů uteče syn Jirka před vojnou. Kuchyně panelákového bytu bude praskat ve švech. Těsný bude pokoj pro dceru Marii, která se již pátým rokem straní otce i matky, těsná bude klec pro kanárka, který má na povel opakovat „německý mužský člen určitý“, a těsná bude nakonec i klasická dramatická forma. V panelákový byt se změní divadlo Reduta. V Pokojíčku se objeví šestice dospělých herců. Rodičovský pár tvoří Kateřina Liďáková a Petr Kubes. Jejich děti zahrají Isabela Smečka, Viktor Kuzník a hostující herečka, studentka JAMU, Terezie Holubová. Nápadníka Viktora, kterého trápí poměry v navštívené rodině a neustupující akné, zahraje Pavel Čeněk Vaculík.

Akademická divadelní společnost je soubor sice amatérský a nevelký, ale zato nadšený. A svou nejnovější inscenací "Vražda na Havershamském panství" chce dát svému publiku to, co od poctivé anglické detektivky, odehrávající se na venkovském sídle ve dvacátých letech, očekává. Zavražděný šlechtic, elegantní komorník, mazaný postarší inspektor, podezřele se chovající příbuzní… Od začátku premiérového představení se však proti snaživým divadelníkům všechno spikne. Jedna vtipná nehoda střídá druhou a pod tlakem všichni začínají ztrácet nervy. Rekvizity nejsou na svých místech, kulisy se nečekaně hroutí, dveře nejdou otevřít, mrtvoly překvapivě ožívají a herci jsou fenomenálně neschopní. Ovšem zde platí nepřímá úměra: čím méně talentu, tím více vůle dohrát představení až do poslední opony, a to doslova za každou cenu. Podaří se nadšeným amatérům navzdory všem nepřejícím okolnostem divákům předvést, kdo skutečně zabil Charlese Havershama? ...Báječně bláznivá komedie o nástrahách a pastech divadelního představení patří už devátý rok k největším hitům londýnského West Endu a získala Cenu Laurence Oliviera za nejlepší komedii roku 2015. V Městské divadle Brno tento nekompromisní útok na divácké bránice inscenačně uchopil jeho stálý host, režisér Mikoláš Tyc. Účinkují Marta Matějová, Kristýna Daňhelová, Milan Němec, Jiří Mach, Jonáš Florián, Martin Mihál, Jan Valeš a Jakub Przebinda.

„Nemám sebemenší důvod ztrácet nervy!“ Komedie z hereckého prostředí, ve které se nehraje „jako o život“, ale hraje o život. Inscenace podle filmového scénáře Ernsta Lubitsche a scenáristů Edwina Justuse Mayera a Melchiora Lengyela. Jedna z nejlepších válečných filmových komedií všech dob měla v divadelní adaptaci Nicka Whitbyho premiéru na Broadwayi v roce 2008. Ve válce prý mlčí múzy. To ale neplatí pro herecký soubor varšavského divadla, který se proti své vůli stane komickým hrdinou polského odboje. I když ke svým životním rolím přijdou herci díky milostným pletkám a žárlivosti jako slepci k houslím. Jejich úkol je poté jediný – sehrát nejnebezpečnější a nejpřesvědčivější part svého života. Situační komedie z doby, v níž válka vezme největšímu polskému představiteli Hamleta divadlo a on si najde nové jeviště. Je skvělou satirou i pro dnešek. Kdy se z herce může stát nečekaný hrdina. Nebo prezident… V plzeňském Velkém divadle v režii Šimona Dominika hrají Martin Stránský, Andrea Mohylová, Matyáš Darnady, Zdeněk Hruška, Jaroslav Matějka, Zuzana Ščerbová, Michal Štěrba, Monika Švábová, Pavel Pavlovský, Karel Hupač nebo Michal Pešek, Miloslav Krejsa, Marek Mikulášek, Libor Stach a David Kubát.

Hynek Čermák jako muž, který dosáhl ve svém životě všeho – i toho, co nikdo normální v životě nechce. Ale kdo je vlastně normální? Máme právo odsuzovat druhé jen proto, že se vymykají našim představám a očekáváním? Kde se v nás bere právo stanovit meze přijatelnosti? A co se stane, když existenci těchto mezí nade vší pochybnost prokáže někdo, koho milujeme a koho jsme se domnívali dobře znát? Albeeho Koza je hra výsostně provokativní – nikoli jen svou zápletkou, ale především tím, jak rozpracováním na první pohled absurdní a temně komické situace vyvolá otázky, které s dotíravostí a vervou znejistí naše představy o lásce, toleranci a rodině. Inscenaci připravil režisér Ondřej Zajíc. Dále hrají Petra Špalková, Bořivoj Čermák nebo Matěj Votoček a Vilém Udatný.

Dojít až na samou hranici snu... Komorní hra o nepatřičnosti v prostoru, čase a možná i těle. Tři výrazné osobnosti předválečné avantgardy, tři nezaměnitelné osudy, a přece tolik společného, že to nemůže být náhoda. Jediná noc na zlomu zimy a jara 1942, jediná noc v koupelně garsonky v Krásově ulici na Žižkově. Malířka Toyen zde skrývá mladého básníka židovského původu Jindřicha Heislera. Je jediným básníkem současné mladé generace, kterého uznává dlouholetý blízký přítel Toyen – výtvarník Jindřich Štyrský. Ten je však už delší dobu vážně nemocný a tuší, že o čas v tzv. budoucnosti bojuje i on. Tam venku je tma, oni sevřeni v malém prostoru a v sobě příliš mnoho vzpomínek, plánů i imaginace… Mezi prsty se přesýpá minulost, ve vodní hladině objevují se střepiny budoucnosti a z tmavých škvír vystupují horečnaté halucinace. Kde začíná prostor jedné bytosti a končí prostor druhé? Co je ještě realita a lze se s ní skutečně potýkat? Není lepší snít? A co se stane, když dojdete až samou hranici snu? JINDŘICH ŠTYRSKÝ - Jacob Erftemeijer, TOYEN - Anežka Šťastná, JINDŘICH HEISLER - Mark Kristián Hochman. Hra Martiny Kinské pracuje s reálnými motivy ze života těchto osobností. Události v ní jsou však smyšlené. Faktografii čerpá především z knihy Andrey Sedláčkové - Toyen, první dáma surrealismu (vydal PROSTOR, nakladatelství, s.r.o., Praha 2023). Ve scénáři jsou užity i citace z knihy Aloysiuse Bertranda Kašpar noci a texty Jindřicha Štyrského a Jindřicha Heislera. Inscenace bude uváděna ve Studiu Švandova divadla.

Klasika sci-fi žánru poprvé na českém jevišti. Noční můra, nebo krásný sen? Jaký je ten krásný nový svět? Stabilita, prosperita, žádné války, bída a hlad. Žádná monogamie, protože všichni patří všem. No není to nakonec to nejrozumnější uspořádání? Děti se rodí ze zkumavky. Nikdo není nespokojený, protože jsou všichni předurčeni pro svůj budoucí úděl ve společnosti. A pokud na někoho přijde negativní emoce, je tu vždycky soma – droga na potlačení emocí, po které nenastupuje žádná nepříjemná kocovina. Bůh neexistuje, láska neexistuje, umění neexistuje. Nahradila je pocitová kina a okamžité uspokojení všech potřeb. Všichni stejní, všichni šťastní. Není to svět, ve kterém byste chtěli žít? Jenže pak vstoupí do ideální společnosti cizinec: John, který se narodil v divošské rezervaci. John ještě zná náboženství, četl Shakespeara, chce milovat, vlastnit, ale nejdřív se má začlenit do nové společnosti… Zničí on ji, nebo ona jeho? Na scéně divadla Komedie hrají Tomáš Havlínek, Renáta Matějíčková, Tomáš Krutina, Radka Fidlerová, Martina Jindrová, Tomáš Weisser, Tereza Hofová a Viktor Dvořák. Za konceptem inscenace stojí slovinský režisér Jaša Koceli.

Slavné americké drama s autobiografickými prvky mistrně zachycující pomalé snímání rodinného rozvratu. Rodina jako nefunkční, ale pevná síť falešných rolí a nesplnitelných očekávání. Rodina jako sociální děloha. Otec, profesí herec, pro kterého jsou hlavní modlou peníze a zisk navzdory bolesti, kterou uctívání těchto falešných svátostí způsobuje jemu i jeho blízkým. Matka unikající z reality vztahů do závislosti na opiátech maskovaných za léky. Starší syn jako směsice nešikovné nápodoby otce, prázdného vzdoru a alkoholismu. A mladší syn, na něhož se postupně řítí bezvýchodná skutečnost... Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Legendární text amerického psychologického realismu bude uveden v novém překladu Ester Žantovské. Inscenace režiséra Ivana Buraje, který se od sezóny 2025/26 stane uměleckým šéfem DvD. Hrají Jan Vondráček, Barbara Lukešová, Samuel Toman, Matyáš Řezníček, Štěpánka Fingerhutová nebo Táňa Malíková a Daniel Wagner.

„Popel a prach. Vlast. Jarní květy na rodných pláních. Podvod. Psychopati. Stát a rodina. Porod. Pojištění. Krematorium. Hrdinové…" Ostrov Lémnos je výjimečnou zážitkovou destinací. Klimatizace, Sex on the Beach, All Inclusive. Kdysi slavný hrdina Filoktétés zde celou věčnost přežívá jen díky svému zázračnému luku, kterým loví zvěř. Sám. Rána na jeho noze bolí, hnisá a zapáchá. Právě kvůli tomuto zranění ho na ostrově kdysi vysadili jeho přátelé a spolubojovníci vedeni lstivým Odysseem, když se plavili vyplenit Tróju. Mělo to být rychlé vítězství, teď ale jeden po druhém umírají ve válce, do které vlastně nikdo nechtěl. Zvítězit mohou jen díky Filokétovi a jeho zázračné zbrani, a tak se po deseti letech vrací zpět na Lémnos. Ostrov plný ohně a zdechlin. Dokáže mladý hrdina Neoptolemos získat Filoktéta na svou stranu a zároveň si zachovat morální integritu a hodnotovou orientaci své generace? Nebo jen pasivně přijme mocenské strategie starého patriarchálního světa? Osud celé civilizace spočívá v rukou zmrzačeného šílence... Původní česká hra kmenového autora Divadla X10 je suverénní verzí méně známé Sofoklovy tragédie. Představuje svět zasažený nejrůznějšími druhy krizí, které vyústí v dlouhodobý a ubíjející válečný konflikt. Všichni si přejí jeho konec a návrat k normálnímu životu. Jakou podobu má však tento konec mít a co je nebo není tzv. normální? Střet pragmatismu a idealismu, konflikt mezi generací naivních synů a slavných otců vyvstává s aktuální naléhavostí. Co když je sláva otců vylhaná? Zachrání nás vlastní solární panel a sandály z kokosu? Co se stane, až opustíme Lémnos? Pod režijním vedení Ondřeje Štefaňáka hrají Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelařa Václav Marhold. Inscenace vznikla v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno.

Hru August: Osage County, která se v Česku uvádí pod názvem Srpen v zemi indiánů, napsal Tracy Letts v roce 2007. V té době byl již renomovaným dramatikem a jeho hry se hrály po celém světě. Přesto ji i on sám považoval za výjimečnou, a v tomto směru se s ním shodovali také divadelní kritici. Podíváte-li se na internetu na nejrůznější ankety sestavující žebříčky nejlepších divadelních her všech dob, často tam právě tento titul najdete. Letts programově navazuje na velikány americké i světové dramatiky, volí však dnešní prostředky a hra je navýsost originální a současná. Jeho hrdinové touží po lásce a štěstí a musejí se přitom vyrovnat s vlastní minulostí a prohrami. Inscenaci režijně připravuje Petr Svojtka, který se tak po několika letech znovu vrací k práci se souborem DnV. Titul si vybral také proto, že hra nabízí celou řadu skvělých hereckých příležitostí a současně vyzývá k mohutnému inscenačnímu gestu, které sluší velkým divadelním domům, mezi které se bezesporu Divadlo na Vinohradech řadí. Pro herce je to velká výzva, zkoušení bude jistě velmi náročné, ale všichni se moc těší a celý inscenační tým pevně věří, že se společně podaří vytvořit strhující podívanou, která nenechá diváky v klidu. Dějištěm hry je rodinný dům v Oklahomě, kam se sjede široká rodina, aby pátrala po zmizelém otci. Tři sestry Westonovy se svými partnery a dětmi, nemocná matka Violet i její sestra s rodinou se tak setkávají po mnoha letech. V bizarních dialozích plných sarkastického humoru se postupně mezi řádky začne odvíjet složité předivo vzájemných vztahů. Na světlo světa pomalu vycházejí menší i větší tajemství jednotlivých postav a začíná se ukazovat, že ne vše je v rodině tak idylické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mýtus amerického snu se začíná rozpadat před očima, aby se ukázalo, že jediným nositelem skutečných mravních hodnot je indiánská služebná, která dokáže žít bez přetvářky a v souladu s tradicemi svého kmene. Přece jen ale existuje jistá naděje, že život půjde dál, lidé půjdou dál, i když navěky poznamenaní tím, co udělali a co se dozvěděli na sebe i na své blízké. Hrají Regina Rázlová, Andrea Elsnerová, Zuzana Vejvodová, Markéta Děrgelová, Eva Režnarová, Antonie Talacková, Daniel Bambas, Igor Bareš, Ondřej Kraus, Zuzana Matušková nebo Lucie Pokorná, Kryštof Rímský, Tomáš Dastlík, a Svatopluk Skopal.

Veselá klasická komedie o potřebě ovládat a vlastnit v netradičním pojetí. Pán z Pařezova se rozhodne vychovat si ideální ženu. Zavře ji do svého skákacího hradu (protože můj dům můj hrad) a vychovává a vychovává. Jenže v logice Molièrovy rozšafnosti přichází láska a celý plán rozvrací nebezpečná ženská emancipace. Je třeba to uhrát! Co? Všechno! Pro režiséra Michala Hábu po Peer Gyntovi představuje Škola žen druhou spolupráci s Činoherním studiem. V hlavních rolích dostávají příležitost excelovat Jan Plouhar (Arnoulf) a Barbora Váchová (Anežka). Dle účinkují Jan Hušek, Matúš Bukovčan nebo Jaroslav Achab Haidler, Lukáš Černoch a Annette Nesvadbová.

Jiří Havelka, režisér, který se neustále trápí otázkou po podstatě, smyslu a obsahu divadla, počtvrté vstupuje na scénu Divadla Na zábradlí. Po sérii autorských, kolektivních inscenací možná překvapivě otevírá Čechovova Racka. Ve spolupráci se scénografem Dádou Němečkem vzniká rafinované scénografické řešení, které inscenování klasiky tematizuje, problematizuje a vyzývá k novému pohledu. Racek, jedno z nejvýznamnějších děl světové dramatiky, je hrou, která se na české divadelní scéně těší velké oblibě. Čechovova „komedie o čtyřech dějstvích“ láká divadelníky možná díky svému palčivému společensko-kritickému tématu umělecké seberealizace a generačního střetu v umění. Kromě toho na pozadí hlubokých lidských příběhů nese věčné motivy neopětované lásky, odcizení, osamělosti, stárnutí a nekonečného čekání na štěstí, které však nepřichází... Úprava nabídne pohled na sedm Čechovových postav oscilujících mezi svými tužbami, plány a bolestmi. Hrají Johana Matoušková, Vojtěch Vondráček, Jana Plodková, Jiří Vyorálek, Jiří Černý, Jakub Žáček a Kateřina Císařová.

Hořká komedie ze současnosti s Miroslavem Hanušem a Martinem Donutilem v hlavních rolích. Nikdy nevíte, vedle koho si stoupnete baru. Nikdy nevíte, co o vás ví a co vy nechcete vědět o něm. Třeba je to váš nenápadný soused. Ani ve snu vás nenapadne, že když se spolu dáte do hovoru, necháte nakonec i uletět letadlo na důležitou pracovní schůzku. Že vám ten rozhovor jednou provždy změní život... Daniel, úspěšná filmová hvězda, a starší Bruno, věčný smolař. Sousedé žijící ve stejném domě, a přesto v různých světech. Jejich neškodná konverzace se promění ve zrádnou hru na kočku a myš. Bruno na tu chvíli dlouho čekal. A Daniel si brzy uvědomí, že se blíží zúčtování, které daleko přesahuje toto setkání... Inscenace hry rakousko-německého scenáristy a spisovatele Daniela Kehlmanna bude uváděna v divadle Rokoko v režii Michala Dočekala. V dalších rolích uvidíte Danu Batulkovou, Sáru Affašovou, Zdeňka Vencla a Milana Kačmarčíka.

Stylový hodinový hotýlek U galantní kočičky, prostoduchý hotelový sluha Bouton a jeho záliba v alkoholických nápojích, Kamil a jeho neschopnost vyslovovat souhlásky, Carlos a jeho nezkrotný španělský temperament, ředitel pojišťovny a téměř dokonalý manžel pan Champsboisy, vzájemně se neznající hosté a především pak brouk nasazený do hlavy paní Marcely. Donutí ji otestovat v praxi manželovu věrnost – to jsou základní ingredience, ze kterých dokáže šikovný herecký soubor pod vedením citlivého režiséra vykouzlit pravou francouzskou delikatesu hodnou michelinské restaurace. Snad nejslavnější fraška divadelní historie, jedna z nejhranějších francouzských komedií všech dob a herci i diváky nejoblíbenější dvojrole, jakou kdy kdo napsal, to všechno a ještě mnohem více je Brouk v hlavě z pera komediální legendy Georgese Feydeaua. Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová by ráda by olomouckému publiku nabídla poctivou „dveřovou“ komedii, na kterou se bude chodit dlouhá léta a která si své diváky najde napříč generacemi. Po Roku na vsi a Domě Bernardy Alby se tato všestranná režisérka vydá opět na pole divadelní zábavy, aby si splnila svůj dávný režisérský sen a vdechla život klasické francouzské bulvární komedii. Proslulou dvojroli Viktora Emanuela Champsboisyho a Boutona si zahraje Lukáš Červenka. Dále účinkují Vendula Nováková, Tomáš Krejčí, Vladimíra Včelná, Marek Pešl, Zdeněk Julina, Petr Vaněk, Pavel Hekela nebo Dušan Urban, Jan Ťoupalík, Kristína Herz, Romana Julinová, Jaroslav Krejčí, Natálie Tichánková a Lukáš Pořízka.

Komedie Pravda vypráví zábavný příběh plný nečekaných zvratů o dvou manželských párech a jejich (ne)bezpečných vztazích. Autorem bryskní konverzační hry je jeden z nejoceňovanějších a nejhranějších současných francouzských dramatiků Florian Zeller. Komedie o dvou manželských párech a jejich nevěrách, ve které se lže jako o závod. Paul nedávno přišel o práci za velmi pohnutých okolností a zatím se mu nedaří najít novou. Při vzájemných tenisových duelech s nejlepším přítelem Michelem se mu už dlouho nedaří a stále prohrává. Michelovi leží smutný stav života jeho nejlepšího přítele na srdci. Tím spíš, že už půl roku tak trochu spí s jeho ženou. A tak na něj bere ohledy a milosrdně mu lže a nabádá k tomu i jeho ženu. Chce přece před zbytečnou bolestí ochránit své nejbližší, kamaráda i svou manželku. Proč ubližovat lidem, na kterých nám opravdu záleží? Michel zkrátka musí lhát, nic jiného mu v takové prekérní situaci nezbývá. Lež je v tomto ohledu projevem ohleduplnosti. Michel je přesvědčen, že je vždy o krok napřed a že ví víc než ostatní. A ani trochu není připravený na možnost, že by se karta mohla obrátit a události nabrat nečekaný spád. A tak se Michel, který je vyznavačem lhaní z ohleduplnosti, najednou musí vyrovnat s tím, že někdo třeba taky nemusel říct pravdu jemu samému... V Divadle „12“ v režii Vojtěcha Štěpánka hrají Martin Dědoch, Kamila Janovičová, Aneta Klimešová a Vojtěch Johaník.

Peter a Debbie jsou typický britský manželský pár středních let. Pracovní zápřah trochu vyprazdňuje jejich vztah, dětmi cloumá puberta a moc si s nimi nerozumějí… A navíc právě u dveří domu překvapivě zazvonila výstřední Američanka Elsa, s níž se seznámili při prázdninové plavbě lodí a rozloučili se s ní neurčitým příslibem, že se ještě někdy musejí vidět. Zaskočení manželé se samozřejmě snaží být dokonalými hostiteli, jenže Debbi udělá tu "chybu", že si Elsino jméno zadá do Googlu. A od té chvíle se snaží o jediné – svého nenadálého hosta co nejrychleji vyprovodit. Vždycky totiž neplatí známé pořekadlo „host do domu, bůh do domu“… Návštěva na zabití je brilantně napsanou komedií, která vedle originální zápletky, skvěle vystavěných situací a jiskřivých dialogů přináší také otázky k zamyšlení: Mají být naše slušnost, úslužnost a ohleduplnost opravdu bezbřehé? Kde je jejich hranice? A čemu v dnešní přemedializované době vlastně můžeme věřit? Pomáhá nám, nebo se v ní spíš ztrácíme? Jejím autorem je vyhledávaný britský scenárista Steven Moffat, mj. autor kultovní tv série Sherlock s Benedictem Cumberbatchem nebo seriálu Doctor Who. Premiéra na londýnské divadelní scéně se stala senzací. Návštěva na zabití předvádí pověstný britský humor v jeho největší kráse - Divadlo Kalich tuto hru uvádí v české premiéře. Pro roli Elsy byla oslovena Taťjana Medvecká. Dále hrají Matouš Ruml, Sabina Laurinová, Marek Pospíchal, Jan Řezníček, Charlotte Steigerwaldová a Nathanael Ruml nebo Petr Komínek. Inscenaci připravil režisér Pavel Khek.

Tvůrčí tandem Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský se vracejí do Minoru. Po úspěšných inscenacích Záhada hlavolamu a Sněhurka is not dead budou vyprávět příběh podle známého dánského autora pohádek Hanse Christiana Andersena. Příběh o tom, kde je naše místo ve světě, kam směřujeme a čeho jsem schopni se vzdát. Příběh o lásce v několika podobách, lidském světě a tajemném světě podmořském. Hudební inscenace s živou kapelou, ve které uvidíte většinu minorských tváří. Titulní roli ztvární Hedvika Řezáčová, další postavy pak ztvárňují Mikuláš Čížek, Monika Načeva, Anna Bubníková, Ivana Huspeková, Barbora Mišíková, Vendula Holičková, Václav Jelínek, Pavol Smolárik, Petr Reif, Ondřej Bauer, Daniel Šváb, Zdenek Pecháček a Karel Kratochvíl, samozřejmě nechybí ani minorská hudební kapela. Inscenace je vhodná pro děti od 8 let.

„Lidi touží škodit a ubližovat si v každé době.“ Tragikomická fraška i znepokujující společenský apel... Steigerwaldova legendární hra se po 40 letech vrací na pražská divadelní prkna. Dramatik v ní přesně a s poetikou a humorem sobě vlastním pojmenovává naší dobu... Divadelní hra dramatika, scénáristy a novináře Karla Steigerwalda byla poprvé uvedená v roce 1982. Tehdy text trefně reflektoval dobu, a nastavoval zrcadlo normalizační společnosti. Groteskní portréty "mrtvých duší" (s Karlem Heřmánkem a Zdeňkem Duškem) byly v době prvního uvedení v Divadle v Řeznické odvážnou hyperbolou nemocného, bolševismem demoralizovaného lidství. Inscenace tohoto titulu v roce 2024 není náhoda, hra o moci a ponížení se ukazuje jako palčivě aktuální pro jakoukoliv dobu, bez debat pak pro tu naši. Ve vtipném až cynickém dialogu předvádějí dva zbídačelí šašci (Jiří Štrébl, Patrik Děrgel) odvrácenou tvář naší doby. Totéž v písních Aleše Březiny na texty Charmse a Steigerwalda předvádějí dvě zbídačelé zpěvačky (Eva Salzmannová, Anežka Hessová). Dialog, nebo spíš dva prolínající se monology, postupně odkrývá charakterovou pokřivenost obou groteskních podvodníků a v povědomí diváka se skládá obraz prohnívající společnosti, která tyto služebné a zároveň parazitující tvory zformovala. Inscenace režiséra Radima Špačka.

Nová původní česká komedie, která završuje příběh postav z předchozích titulů Davida Drábka Jedlíci čokolády a Velká mořská víla. Ludvík a Róza jsou stále spolu. Za dvacet let se ale mnohé změnilo. Stále žijí ve stejném domě, ale tentokrát jako klienti geriatrického centra. Jan tu žije také, Helena totiž dala přednost lékaři Adamovi a odjela s ním do Austrálie. Přesto si i v sedmdesáti udržují radost ze života a zejména Ludvík se baví organizováním nejrůznějších her, kterými dovádí k šílenství nejen doktory, ale i Rózu. Jenže s Ludvíkem se něco děje. Realita přestává být reálná, vzpomínky se pomalu vytrácejí a naši hrdinové musí čelit možná poslední, ale určitě nejtěžší výzvě svého života... Hrají Pavla Tomicová, Jiří Zapletal, Jan Vápeník, Martina Nováková, Filip Richtermoc, Marie Kleplová, Vojtěch Říha a Anežka Malá.

„Binární jsou jenom stroje.“ Q samo se sebou uzavře sázku o Alanovu duši. Alan je podroben řadě rafinovaných testů a zkoušek, které mají prověřit jeho lidství. Alan stvoří homunkula a odhalí velká tajemství přírody. Alan zažije prudké milostné vzplanutí, které se nápadně podobá bitvě o záchranu představivosti. Alan se naučí několik užitečných iluzí. Kdo je tady Poutník, kdo Všudybud a kdo je Mámení? Má myšlení nějaké meze? Co se nachází za hranicemi citu? Je Alan člověk, stroj nebo buzerant? Jak byste vy uspěli v real life CAPTCHA* testu? Inspirací pro Alana, ústřední postavu hry, je práce a osud britského matematika, logika, kryptoanalytika a zakladatele moderní informatiky a počítačové vědy Alana Turinga. Během druhé světové války navrhl a zkonstruoval elektromechanické kryptoanalytické stroje, kterým se podařilo prolomit kódy německých šifrovacích zařízení. Položil teoretické základy pro vývoj a konstrukci zařízení bezpečné komunikace a moderních počítačů (tzv. Turingův stroj), věnoval se i matematickým zákonitostem přírodní morfogeneze (tzv. Turingovy vzory). Roku 1952 byl obviněn a souzen kvůli své homosexualitě. Aby se vyhnul vězení, souhlasil s „chemickou kastrací“, což mělo za následek nevratná fyzická a duševní poškození. Součástí trestu bylo i zbavení přístupu k utajovaným informacím, pozbyl tak možnost nadále svobodně pracovat a cestovat. Dva roky poté si ve svých 42 letech vzal život. Queer Runner ale není dokumentární inscenace o jeho životě. Autor a režisér JQr před námi otevírá fantastický, jinotajný, šifrovaný svět. Koláž příběhů, citací, odkazů a autorského textu má prvky autobiografie, biografie, pracuje s vědeckými fakty i divokou fikcí. V tekutém obrazivém světě na pomezí iniciačního příběhu, utopie a dystopie, laboratoře, iluzionistické manéže i divoké tělesné párty se postavy s rozmlženými konturami konfrontují s proslulými alegoriemi, současnou realitou i vizemi budoucnosti. V láskyplném boji se lámou zažité kódy, přelévají a přetvářejí se iluze uměle budovaných hranic. V autorově režii hrají Radim Chyba, Magdalena Kuntová, Sara Venclovská, Jan Lepšík, Jáchym Sůra a Jiří Miroslav Valůšek.