Premiéry

Česká premiéra hry kultovního režiséra, dramatika a herce Rainera Wernera Fassbindera o partě lidí na maloměstě. Čas tráví posedáváním, popíjením, nárazovým sexem, nekonečnými hovory o ničem a sny o nových začátcích… dokud nepřijde jeden takovej. Nájemný dělník s patřičně horkou jižní krví a dobře stavěnou figurou zvládá nejen tovární práci, ale také pořádně rozvíří sukně zdejších žen. Není divu, že mužům se pak v kapsách začnou otvírat kudly. Dostal se ke všem až příliš blízko. A to se tu trestá! Rainer Werner Fassbinder (1945 – 1982) byl jednou z nejvýraznějších osobností německé nové vlny, a to nejen díky svému sebezničujícímu způsobu života, ale především díky velmi ostrému a provokativnímu pohledu na společnost, její stereotypy, potlačovanou agresi a skrytou xenofobii. Mistrně vystihuje skrze drobné situace podstatu lidského puzení, konání a selhávání. Navíc s patřičnou dávkou ironie a humoru. Tato hra byla poprvé uvedena v mnichovském Action-Theateru již v dubnu 1968 a Fassbinder v ní hrál hlavní roli. V následujícím roce se dočkala své filmové podoby. Ve vyobrazení společnosti, která své „malé jistoty“ hodlá ubránit za každou cenu, zůstává až příliš bolestivě aktuální. Ve studiu ŠD hrají Jan Grundman, Andrea Buršová, Bohdana Pavlíková, Anna Stropnická, Sára Venclovská, Miroslav Hruška, Robert Jašków a David Punčochář. Režisérem inscenace je Jan Holec.

Na Provázku uvádí výroční zprávu z planety seniorů... Společnost, uctívající mládí, produktivitu a výkon, stárne. Civilizační problém, nebo výzva? Medicínský pokrok výrazně prodlužuje lidský život, atributy mládí jsou stále na špičce vyznávaných hodnot, naše doba se zahleděla sama do sebe – je tak snadné podlehnout iluzi vlastní neohroženosti a nesmrtelnosti. Je lákavé témata spojená se stářím vytěsnit. Nebo je možné hledat v nich ztracený horizont vlastní konečnosti a svědectví o hluboké lidské zkušenosti. Autorská inscenace režisérky Anny Davidové jako ponor do témat stárnutí, stáří a vyhoštěné smrti i osobní mezigenerační výpověď. Dobrodružná výprava na konec světa a za horizont času. Memento mori? No more! Účinkují Růžena Dvořáková, Ivana Hloužková, Sylvie Krupanská, Tereza Volánková, Dalibor Buš, Milan Holenda, Ondřej Kokorský, Dominik Teleky, Tomáš Žilinský a Pavel Zatloukal.

Mladí herci z činohry i Malého divadla spojili své síly, nechali vytrysknout svou tvůrčí energii a vytvořili nesmírné dílo pro všechny sci-fi fans z Českých Budějovic a okolí. Vznikl autorský muzikál s hudbou Jana Čtvrtníka. Někde uprostřed nekonečna se nachází obyčejná planeta. Na té planetě se nachází jedno obyčejné město. V tom městě žije jedna obyčejná dívka. Obyčejná dívka, která má stanout tváří v tvář svému neobyčejnému osudu. Síla. Hrdinství. Přátelství. Ale i temnota a smrt. Příběh tak velký, že ho musíme uvádět na malé scéně. Osud tak spletitý, že by vydal na tři knihy, nebo dvanáct řad seriálu. Neobyčejný příběh o obyčejných věcech v nesmírném nesmíru. (Podobnost s jinými fiktivními postavami je čistě náhodná...) Účinkují Kamila Janovičová, František Hnilička, Dan Kranich, Pavel Oubram a Vít Piskala. Sci-fi muzikál bude uváděn v prostoru studiové scény Na Půdě.

Zasněžená venkovská usedlost, dočasně odříznutá od vnějšího světa. Pán domu je ráno nalezen v ložnici s dýkou v zádech. V domě zůstalo osm žen. Každá z nich má k zavražděnému nějaký vztah… Charaktery se tříbí a odhalují ve své pravé podstatě. Anebo přece jen něco zůstává skryto? Která z žen je onou nebezpečnou vražedkyní? Jeho úchvatná manželka, citlivá setra, švagrová, přísná stará panna, oddaná hospodyně, tchýně, jedna ze dvou rozkošných dcer nebo nová komorná? A jak to může dopadnout, když se vyšetřování ujme osm odhodlaných amatérek? Místy hororová komedie se záludnou detektivní zápletkou plná napětí, vtipné ironie a hereckých příležitostí. To je hra Osm žen Roberta Thomase, mistra důvtipných a promyšlených dějových zvratů. V režii Ivana Krejčího hrají Kateřina Breiská, Aneta Klimešová, Sára Erlebachová, Marie Logojdová, Renáta Klemensová, Lada Bělašková, Michaela Rykrová a Anna Cónová. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Antonína Dvořáka.

Kočka v oreganu (Invincible) současného britského dramatika Torbena Bettse se stala hned po své londýnské premiéře v roce 2014 diváckým hitem a provázely ji i stejně nadšené recenze. Jde o chytrou konverzační komedii, která dokáže sdělit i leccos podstatného o světě, v němž žijeme, a která reflektuje i ty méně veselé aspekty naší doby. Velkoměstští intelektuálové Emily a Oliver se přestěhují z Londýna do levnějšího domu na severu Anglie, aby měli blíž ke „skutečným lidem“. Jejich sousedé, manželé Alan a Dawn, však namísto diskuzím o politice a umění dávají přednost fotbalu a popíjení plechovkového piva. Tento střet dvou odlišných kultur nezůstane bez následků a poznamená všechny zúčastněné... V rolích dvou manželských párů z různých kulturních prostředí uvidíme Petru Kocmanovou, Michala Čapku, Terezu Cisovskou a Josefa Kalužu. Mnohovrstevnatou a místy docela temnou komedii v Komorní scéně Aréna režíruje Petr Svojtka.

Druhá divadelní hra Milana Kundery z roku 1966 se zabývá mocí a tím, jak dokáže zničit obyčejného člověka, když se jí nechá příliš omámit. Ředitel školy nakreslí z nudy na tabuli žlutý kosočtverec. Celá událost se následujícího dne začne vyšetřovat, čímž se ředitel sarkasticky baví. Je totiž znechucen světem, ve kterém každý na každého donáší a kde musí nestále něco hrát. A kde je potřeba tvářit se přísně a surově, aby si člověk zachoval svou slušnou tvář. A právě tehdy zahoří láskou k mladé učitelce Evě, která pochopí podstatu jeho chování. Happy End se však zdaleka ještě nekoná. Kunderova Ptákovina byla po roce 1968 stažena z repertoáru všech divadel jako nevyhovující a po roce 1989 se hrála pouze jednou, a to v pražském Činoherním klubu. Sám autor si totiž nepřál, aby tato hra o osobních nedostatcích a frustracích, které ovlivňují svět kolem nás, byla kdekoliv uváděna. A právě Klicperovu divadlu se dostalo té cti a jedinečné příležitosti tuto skvělou hru nastudovat. A je to nastudování vskutku velkolepé, neboť spolu s touto hrou se na hradecké jeviště vrací bývalý dlouholetý šéf Klicperova divadla a oceňovaný režisér Vladimír Morávek. Hrají Petr Jeništa, Jiří Zapletal, Natálie Holíková, Kamila Sedlárová, Zora Valchařová-Poulová, William Valerián, Marie Kleplová, Martina Nováková, Filip Richtermoc, Michal Lurie, Jan Bílek, Kryštof Bartoš, Michala Gatialová, Jakub Tvrdík, Karel Pešek a Martin Sedláček.

Requiem za sen jednoho obyčejného člověka, který bolestně zjišťuje, že na sklonku života dosáhl jediného – pro všechny má větší cenu mrtvý než živý. Willy Lohman není hlavní postavou. Hlavní postavou je jeho sen. Sen o úspěchu. Popularitě. Ocenění. Naplnění. Rodině jako z reklamy na životní pojištění. Ale Willy Lohman je jenom obchodní cestující za volantem otřískaného auta. V rozpadajícím se domě s hypotékou a ledničkou na splátky. Kde skončí jeho jízda čím dál složitějším světem? Komu by ještě prodal vlastní důstojnost? Nejslavnější drama Arthura Millera, oceněné Pulitzerovou cenou. V hlavních rolích v režii Michala Dočekala Miroslav Donutil a Zuzana Kronerová. Dále hrají Viktor Dvořák, Martin Donutil, Jiří Štrébl, Michael Vykus, Aleš Bílík, Milan Kačmarčík, Evellyn Pacoláková, Sára Affašová, Tereza Slámová a Kryštof Krhovják. Inscenace bude uváděna v Divadle ABC.

Tajemný příběh, v němž se konec světa sice očekává, ale možná neuskuteční. Nepříliš zodpovědný otec Gabriel York neviděl svého syna čtvrt století a žijí každý na jiném kontinentu. Pak mu syn nečekaně zavolá a otec ho pozve na oběd. Ale nemá mu vlastně co nabídnout. Když bezradně vyjde do ulic, kde neúprosně prší, stane se něco nečekaného. A ještě než nadejde chvíle nejnádhernějšího oběda otce se synem, Gabriel York otevře velmi starý kufr. Vyndá z něj několik zdánlivě nesourodých předmětů, které mu připomínají jeho otce, matku, otčíma a babičku. Za každým z předmětů je tajemství několika lidských životů, které se v průběhu hry proplétají a rozkrývají. Odehrávají se v Londýně a na různých místech Austrálie v letech 1959–2039. Australský dramatik Andrew Bovell (*1962) je u nás známý především fascinujícím filmem Lantana, k němuž vytvořil scénář podle vlastní hry. Mysteriózní hru Až ustane déšť napsal roku 2008 a od té doby s ní slaví úspěchy po celém světě. Režisérem inscenace je Filip Nuckolls a uvidíte v ní Martina Mejzlíka, Josefa Lásku, Romanu Chvalovou, Veroniku Malou, Josefa Pejchala, Ludmilu Mecerodovou, Martinu Sikorovou, Alexandra Postlera a Petra Borovece.

Když v roce 1907 psal francouzský dramatik Georges Feydeau hru Brouk v hlavě, určitě netušil, že se právě ona stane jednou z nejslavnějších komedií všech dob. Komedie či vlastně fraška ve vaudevillovém stylu popisuje zkoušku manželské nevěry, kterou nachystá manželka Marcela na svého muže Viktora Emanuela Champboisyho v pařížském podniku „U galantní kočičky“. Klasické situace žárlivosti a nevěry ještě umocňuje přítomnost hotelového sluhy Boutona, jenž je dvojníkem pana Champboisyho… Brouk v hlavě se po sedmadvaceti letech vrací na jeviště DJKT. Nyní v režii Thomase Zielinského a opět sršící ironií, humorem, vtipem i osobitým šarmem. V hlavní roli, respektive dvojroli se představí Martin Stránský. Dále hrají Klára Krejsová, Martin Zahálka ml., Kamila Šmejkalová, Michal Štěrba, Josef Nechutný, Jan Maléř, Marek Mikulášek, Vladimír Pokorný, Jana Ondrušková, Andrea Mohylová, Petr Kotora a Karel Vondrášek. Komedie bude uváděna ve Velkém divadle.

Absurdní komedie o hledání vlastní identity, manipulaci, maloměšťáctví, lhaní si do kapsy z nudy nebo nedostatku tvůrčích podnětů či o neschopnosti vymanit se z pohodlíčka zajetých kolejí, to je hra současné hvězdy francouzského dramatu Sébastiena Thiéryho s názvem Kdo je pan Schmitt?. Jedná se o rafinovaný žánr, který nápaditě kombinuje prvky frašky a existenciálního dramatu. Divákovi při sledování dění na jevišti hrají koutky, ale zároveň tuhne úsměv na rtech. Pan a paní Béliérovi se totiž ocitají v situaci, kdy je překvapují i ty nejobyčejnější detaily jejich života. Najednou zvoní telefon, který vůbec nemají. Dveře se nedají otevřít. Knihy nejsou jejich. A každý, kdo je v jejich před očima se měnícím světě navštíví, jim klade tu nejjednodušší a zároveň nejsložitější otázku: Kdo jste? V režii Lukáše Pečenky hrají Jitka Ježková, Jaromír Nosek, Filip Cíl nebo Lukáš Rous, Vasil Fridrich nebo Denny Ratajský a Lukáš Štěpánek.

Když v cimrmanovské hře Záskok seznamují Karla Infelda Prácheňského s novým kusem, hostující herecký virtuos zarytě trvá na tom, že by se měla raději uvést jedna z her „starých a osvědčených“: Lucerna nebo Maryša. Skutečně nenajdeme tituly pro české divadlo emblematičtější. Jedná se o dva vrcholy zásadních linií českého dramatu: pohádkové hry a vesnického realismu. Každá generace se k této klasice vrací a znovu po svém vypráví příběh jednoho ze dvou tak rozdílných mlynářů: Libora nebo Vávry. Po více než 20 letech od inscenace Zbyňka Srby nadešel čas pozvat vás opět do Mahenova divadla na kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska s pohádkovými prvky, k němuž se vrací každá generace. Celosouborová komediantská Lucerna je první režií Štěpána Pácla v pozici kmenového režiséra Mahenovy činohry. V roli Mladé kněžny v Mahenově činohře debutuje Petra Lorencová a v roli Haničky Zuzana Černá, nové tváře souboru. V roli Mlynáře hostuje Jiří Suchý z Tábora. Dále hrají Martin Siničák, Tomáš David, Marie Durnová, Bedřich Výtisk, Jan Grygar, Ivan Dejmal, Tereza Groszmannová, Roman Blumaier, Vladimír Krátký, Petr Bláha, David Kaloč, Martin Sláma, Pavel Doucek, Elena Trčková, Jaroslav Kuneš a Jiří Pištěk.

Brilantní komedie Woodyho Allena, která velmi trefně vypráví o strastech i radostech partnerského života. Co byste si počali, kdyby vás z ničeho nic opustila manželka? Vrhli byste se do víru společenského života nebo se naopak schovávali v ústraní? A co když jste navíc filmový kritik, který má s láskou odjakživa problémy? Hlavní hrdina Felix je navíc velký fanoušek filmu Casablanca, a tak mu rádcem v jeho milostném trápení je jeho idol Humphrey Bogart. Bohužel jen skrz televizní obrazovku, a tak všechno není tak, jak si to ve své fantazii vysnil... V komedii hrají Ivo Theimer, Lucie Končoková, Petr Prokeš, Veronika Bajerová, Malvína Pachlová, Svatava Hanzl Milková, Lucie Matoušková a Adéla Řehořová. Režisérem inscenace je Vít Vencl.

Co všechno se dělo v našem domě i v naší ulici. Události oživené minulosti. Bejvávalo, bejvávalo. Národ sobě v každé době. Svět je nám dnes otevřen, zato doma se už ani pořádně nevyznáme. Místo, na němž stojíme, má své dějiny. Dům, v němž hrajeme, má své fluidum, už si něco zažil jako i celá ulice a my nevíme, na co z toho třeba navazujeme. Inscenace je věnována také 30. výročí sametové revoluce, zejména pak oněm bouřlivým událostem, které se v pátek 17. listopadu odehrávaly na Národní třídě, a kdy herci Ypsilonky, během právě probíhajícího představení Kafkovy Ameriky vybíhali postupně na ulici a tak se stávali prvními očitými a bezprostředními svědky počínající revoluce. Archivy vydaly neuvěřitelné množství materiálu o lidech nějak spjatých - trvale, či dílem náhody - s tímto místem a hlavním tématem nové inscenace je historie (paměť) místa jako proces odkrývání jedinečného, zároveň však také proces rozpoznávání již známého. Historie Spálené ulice i budovy, v níž Ypsilonka sídlí, je bohatá a pestrá. I proto se na jevišti Ypsilonky potká snad největší počet herců a muzikantů v historii divadla. Hrají a zpívají Lumíra Přichystalová, Roman Janál, Jan Jiráň, Lenka Loubalová, Jana Synková, Petr Vršek, Arnošt Goldflam, Pavel Nový, Kryštof Mende, Jan Večeřa, Martin Bohadlo, Jan Bradáč, Barbora Skočdopolová, Jiřina Vacková, Renata Rychlá, Veronika Soumarová, Martin Janouš, Roman Mrázik a další. Vzácnými hosty inscenace jsou zpěvačka Jitka Vrbová nebo vynikající klavírista Tomáš Víšek.

Pokud má středoevropský prostor nějakého komediálního klasika, je jím nepochybně Johann Nepomuk Nestroy. Je to dáno především díky kvalitám jeho komedií nabitých mimořádnou divadelností, nápaditostí zápletek, umného snování všech komických omylů a nedorozumění a nebývale vytříbených dialogů, prošpikovaných proslulými nestroyovskými bonmoty („Ještě, že utápím svůj smutek ve víně, jinak bych mohl propadnout chlastu!“). Protagonisty Nestroyovy komedie jsou kočovní herci Artur a Picl – první z nich se dostává do milostných eskapád, které ho nutí k nejrůznějším převlekům a intrikám, druhý to vše ironicky komentuje. Základním paradoxem této komedie je skutečnost, že lásce ústřední milostné dvojice zde vlastně nic nestojí v cestě. Artur miluje slečnu Emu Bušovou, aniž ví, že Ema je schovankou jeho strýčka, továrníka Truchlanta. A pan Truchlant se rozhodl, že Emu provdá – právě za Artura. Artur se ovšem mylně domnívá, že Truchlant si chce Emu vzít sám, a začne plánovat její únos... Nestroy bravurně ovládá principy zápletkové komedie, dokáže je propojit se svébytnou poezií života kočovných herců, a zároveň si nad vším snaživým lidským hemžením udržuje lehounký nadhled, laskavý a pobavený zároveň. Příznivci chytré zábavy v nostalgickém rakousko-uherském stylu se mají určitě nač těšit. Na Činoherní scéně MdB hrají Jan Brožek, Aleš Slanina, Barbora Goldmannová, Petr Štěpán, Milan Němec, Eliška Skálová, Marco Salvadori, Michal Isteník, Marek Hurák a Lucie Bergerová. Režisérem inscenace je Mikoláš Tyc.

Blížící se ekologická katastrofa na Zemi a teoretická možnost osídlení některé z planet naší sluneční soustavy je hlavní zápletkou hry Mars, německého dramatika Maria von Mayenburga. Zachránit si život tím, že se člověk stane jedním z kolonizátorů Marsu, je možné poté, co vybraní jedinci projdou náročným výcvikovým kurzem. Na odlehlém místě připomínajícím prales se uprostřed prázdného domu sejdou čtyři lidé – vystrašený otec s dcerou a psychicky nevyrovnaná dvojčata. Nesourodá čtveřice však místo školení dostává úkoly, které má plnit jednotlivě i společně. Z původně výzkumného projektu se stává podivná soutěž, ve které jsou účastníci hodnoceni podle svého rozhodování a konání. Tlak na skupinu je silný a člověk se pod ním dokáže neobvykle pružně měnit v bezohledného, ale zato odolného tvora. Navenek ponuré, apokalypticky laděné sci-fi, zaujme vtipnou kombinací odkazů, skrývajících se v narážkách na žánrové filmy, na klasická divadelní dramata, reality show a především na společenskou situaci v Evropě. Prostřednictvím jazyka pak autor buduje humor celé hry – od absurdního až k černému. V režii Natálie Deákové hrají Petr Kubes, Michal Bumbálek, Annette Nesvadbová, Vojtěch Blahuta, Martin Veselý a další. Česká premiéra proběhne v divadle Reduta.

Králi Oidipovi mohl dlouho leckdo závidět jeho štěstí – rozluštil hádanku Sfingy, stal se respektovaným vládcem Théb a založil velkou rodinu. Zkrátka miláček bohů! Pak ale přišel strmý pád. Poznávaná minulost je totiž vždycky součástí přítomnosti a hodnotit dary Osudu můžeme pouze zpětně… Tragédie řeckého dramatika Sofokla zpracovává starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny. Příběh vladaře, jenž musí nastolit řád i za cenu sebezničení... Na jevišti Národního divadla titulní roli ztvární Pavel Batěk. V dalších rolích Jana Stryková, Igor Orozovič, David Prachař, Jana Preissová, Alena Štréblová a Taťjana Medvecká. Jako sbor Thébanů Lucie Polišenská, Martina Preissová, Mikuláš Čížek, Filip Kaňkovský, Václav Marhold, Jiří Pěkný, Petr Vančura. Inscenace režiséra Jana Friče.

Celosvětově úspěšné dílo prestižních evropských tvůrců představuje životní osudy proslulé císařovny Alžběty, zvané Sisi, v nichž se prolínala láska, nenávist, radost i smrt. Děj muzikálu vypráví o životním osudu legendární nekonformní císařovny Elisabeth Bavorské, manželky císaře Františka Josefa I. zvané Sisi, která se vzhledem ke svému osobnímu charakteru těžce vyrovnávala se zvyklostmi konzervativního císařského dvora. Podmanivý příběh nešťastné ženy, která „pouze“ žila na nevhodném místě a v nevhodnou dobu, slibuje velkolepou divadelní podívanou ještě umocněnou působivou hudbou. Divadlo J. K. Tyla uvede tento muzikál jako první divadlo u nás. Inscenaci připravuje tým v čele s režisérem Lumírem Olšovským a překladatelem Michaelem Prostějovským. Do náročné titulní role byly po konkurzech a osobním schválení autory obsazeny sólistka muzikálového souboru Soňa Hanzlíčková Borková a hostující muzikálová a operní zpěvačka Michaela Gemrotová. Vraha Elisabeth Luigi Lucheniho ztvární Lukáš Ondruš v alternaci s Martinem Holcem, v  uhrančivé roli Smrti se představí Pavel Režný nebo Jan Kříž, jehož muzikálová kariéra začala před 12 lety právě v Plzni. V dalších stěžejních rolích uvidíte rolích Jozefa Hruškociho, Venuši Zaoralovou Dvořákovou nebo Renátu Podlipskou, Pavla Klimendu, Jana Ježka nebo Romana Krebse a Stanislavu Topinkovou-Fořtovou.

Do pražského Divadla Na Prádle přivádí spolek art4rent tento naprosto výjimečný muzikál v době, kdy slaví 10. výročí od své premiéry na newyorské Broadwayi. Libreto současného pop-rockového muzikálu přibližuje rodinné drama o boji matky s duševními chorobami a důsledcích, které doléhají i na její rodinu. Na začátku hry se zdá, že Diana vede ideální život - je vzdělaná, finančně zajištěná, šťastně vdaná, má dvě dospívající děti. Brzy se však ukáže, že vše není tak, jak se zdá. Diana trpí bipolární poruchou, provázenou úzkostmi, výkyvy nálad a bludy, které se postupem času zhoršují. Během hry vystřídá několik lékařů, se kterými o svých problémech otevřeně hovoří a podstoupí několik druhů léčby. Pod vedením svého lékaře, Dr. Maddena, Diana bere poctivě léky, poprvé otevřeně hovoří o svých problémech a podstupuje kontroverzní elektrokonvulzivní terapie. Mezitím se její manžel Dan snaží čelit životnímu zmatku a depresi; dcera Natalie prožívá pocit izolace i začínající románek se studentem hudby Henrym; a syn Gabe slouží Dianě, jako důvěrník a odkaz na šťastnější minulost. Ačkoli každá postava hledá svůj vlastní mír a štěstí a rodina se ze všech sil snaží žít normálně, je neustále konfrontována s ne/normální realitou. Přes svůj dramatický nádech nabízí hra spoustu odlehčených momentů, výjimečnou hudbu, a prezentuje příběh rodiny s láskou a soucitem. Diváci se tak hluboce vkrádají do myslí a srdcí každé postavy, v nichž najdou i kus sebe... V režii Martina Vokouna účinkují Daniela Šinkorová, Zbyněk Fric, Štěpán Komárek, Kateřina Herčíková, Štěpán Klouček a Tomáš Vaněk. Muzikál bude pravidelně uváděn v Divadle Na Prádle.

Brechtova politická komedie přivádí na scénu Artura Uie, člověka obratného a všehoschopného. Bohatství už má, takže teď touží po moci. Po moci, která by mu zajistila nerušenou prosperitu. Krok za krokem budete sledovat, jak roste jeho vliv, jak se mu daří manipulovat politiky, korumpovat tisk, policii i soudy a postupně ovládat celou zemi. Jeho vzestup je stále nebezpečnější a nebezpečnější, dá se ještě zadržet? Hra vznikla jako reakce na vzestup moci Hitlera, tato satira však je platná i dnes a v českých reáliích... Inscenace režisérky Martiny Schlegelové je uváděna v limitovaném počtu repríz v Divadelním areálu Bouda na českobudějovickém Mariánském náměstí. V titulní roli uvidíte Tomáše Kobra. Dále hrají Natália Drabiščáková, Václav Švarc, Pavel Oubram, Dan Kranich, Daniela Bambasová, Dana Verzichová, Jiří Untermüller, Tomáš Drápela, René Šmotek, Věra Hlaváčková, Teresa Branna, Martin Hruška nebo Josef Průdek, Daniela Šišková, Jaroslava Červenková, Kamila Janovičová, Jaroslav Kukrál, Jan Čtvrtník, Markéta Vejdovcová a Jan Saska.

BAB CDCD EFEF GG je pevný půdorys, jeviště světa, na kterém se Shakespearovy sonety odehrávají. Láska, smyslnost, stárnutí těla, rozklad, nevěra, žert, slovní hříčka, paradoxy života, čistá krása, nesmrtelnost, milostný trojúhelník, milostný cit k muži i ke stárnoucí ženě; William Shakespeare uchopil upadající sonetovou formu po svém a vtiskl jí věčné a autentické pocity, které prožíváme dodnes, pokud jsme někdy alespoň trochu někoho milovali. Obsah Shakespearových sonetů je natolik výbušný, že byl dlouhou dobu upravován nebo cenzurován. Je skutečným zrcadlem člověka v jeho kráse i slabosti. Inscenační tým s herci Divadla v Dlouhé se pokusí sonety přetavit v divadelní obrazy pomocí hudby, slova a pohybu. Účinkují Eva Hacurová, Marie Poulová, Marie Turková, Magdalena Zimová, Jan Meduna, Pavel Neškudla, Ondřej Rychlý, Jan Sklenář, Tomáš Turek a Miroslav Zavičár. Režie SKUTR.