Premiéry

Hra se stala hned po své londýnské premiéře v roce 2014 diváckým hitem a provázely ji i stejně nadšené recenze. Velkoměstští intelektuálové Emily a Oliver se přestěhují z Londýna do levnějšího domu na severu Anglie, aby měli blíž ke „skutečným lidem“. Ty ve hře zastupují jejich sousedé, manželé Alan a Dawn, kteří však namísto diskuzím o politice a umění dávají přednost fotbalu a popíjení plechovkového piva. Tento střet dvou odlišných kultur nezůstane bez následků a poznamená všechny zúčastněné. V komorním prostoru Klubovny v Jindřišské ulici hrají Jitka Nerudová, Jan Zadražil, Eva Elsnerová a Petr Halíček. Inscenaci současné úspěšné britská komedie režijně připravil Pavel Lagner.

Dramatizace švédského románu proslaveného úspěšným filmem mísí drsné hororové scény s nadčasovou love story a na jeviště přináší neokoukaný hororový žánr. Oskar je osamělý chlapec, kterého ve škole šikanují. Žije s matkou v paneláku na kraji města. Eli je mladá dívenka, která se přistěhovala naproti. Nechodí do školy a přes den nikdy neopouští byt. Jejich vyděděnost je k sobě přitahuje a jejich přátelství se stává den ode dne bližším, zatímco sousedstvím otřásá série vražd… Drama inspirované upírským mythem se rozplétá ve stylu severských detektivek, představuje nečernobílé postavy a vybízí k vyprávění v poutavých jevištních obrazech. Příběh hry čerpá z fantaskních motivů vampirismu, ale ve své podstatě je psychologickým dramatem o dospívání ve společnosti, v níž veškeré autority selhávají. Neznepokojuje krvavými výjevy ale pozvolnou manipulací slabými jedinci na okraji společnosti, aby se obrátili proti těm, jimiž jsou utlačováni. Úspěšnou adaptaci, jejíž autor Jack Thorne má na kontě například proslulou divadelní hru ze světa Harryho Pottera, uvede Švandovo divadlo v české premiéře. V režii Jana Holce hrají Oskar Hes, Denisa Barešová, Tomáš Petřík, Jan Grundman, Marie Štípková, Jacob Erftemeijer, Tomáš Červinek, Petr Buchta a Matěj Anděl.

Fabulující historická freska, která vychází z Napoleonovy (1809) a Churchillovy (1908) vazby k Brnu. Rok 1809. Napoleon Bonaparte je vládcem obrovské říše, rozkládající se od Královce po Pyreneje, od Varšavy až k Neapoli, od Antverp k horám severozápadního Balkánu, od Hamburku po ostrov Korfu, zkrátka nejmocnějším mužem Evropy. Když v září tohoto roku navštíví podruhé a naposledy ve svém životě Brno, tou dobou okupované jeho vojáky, je krátce po jeho červencovém vítězství v bitvě u Znojma a sjednaném příměří, které znamenalo fakticky porážku Rakouska. Napoleon je tudíž prakticky na vrcholu. Neodpustí si tedy vykonat slavnostní přehlídku svého vojska na bojišti u Slavkova, na místě, kde čtyři léta předtím slavil své vrcholné válečnické vítězství. Rok 1908, o 99 let později. Na pozvání lorda Mořice Arnolda de Forest, britského politika, automobilového závodníka a majitele hradu Veveří, zavítá na jeho hrad již potřetí jeho přítel z mládí, toho času anglický ministr obchodu – Winston Churchill. Na rozdíl od předchozích dvou návštěv je tato speciální: Churchill je se svou ženou Clementine právě na svatební cestě. Clementine má ovšem důvod ke stížnostem. Její manžel se totiž více než novomanželce věnuje své vznikající knize o Napoleonovi, ve které si troufá konečně vysvětlit důvod jeho epochálních vítězství. Tuší, že je to právě ztracený Napoleonův proslov k jeho vojsku z roku 1809, který by mohl být klíčem k „Napoleonově šifře“. Když se však jednoho rána na Veveří probudí a zjistí, že Clementine někdo unesl, musí mladý Winston začít řešit zcela jiné problémy a vydat se až do hlubin brněnského podsvětí… Skutečnost Napoleonovy a Churchillovy vazby k Brnu autorský tým, který si s brněnskými dějinami a legendami pohrával už v Baronu Trenckovi, Mendelovi a Brněnském kole, inspirovala opět k dumasovsky rozkošnické fabulaci. Kolotoč neuvěřitelných, ať už ověřených či neověřených historických situací, se tak opět ve zpěvoherním hávu roztočí pod holým nebem v podmanivých prostorách Biskupského dvora. V titulních rolích uvidíte Milana Němce a Kristiana Pekara. Dále hrají Marta Matějová, Alžběta Janíčková, Libor Matouš, Barbora Goldmannová, Lukáš Janota, Robert Jícha, Lenka Janíková, Petr Halberstadt, Dušan Vitázek, Rastislav Gajdoš, Marco Salvadori, Daniel Rymeš, Marek Hurák, Patrik Bořecký, Jan Brožek, Jan Apolenář, Jakub Przebinda, Ondřej Halámek, Jiří Ressler, Igor Maršálek, Jiří Mach, Jaroslav Záděra, Robert Hamala, Lucie Bergerová, Hana Kubinová nebo Barbora Remišová nebo Sára Milfajtová, Dana Puková a Michaela Mrkosová.

Nová hra Tomáše Dianišky, který se po pár letech znovu vrací na libereckou scénu jako autor a režisér. Tentokrát obrátí svou pozornost k jednomu z nejslavnějších libereckých rodáků Vlastovi Burianovi. Život „krále komiků“ byl plný velkých zvratů. Zažil strmý vzestup a obří popularitu, kterou vystřídal pád až na samé dno a smutné dožívání v nedůstojných podmínkách. Když Němci 1. září 1944 zavřeli všechna divadla v republice, přišel Burian ze dne na den o své milované publikum, brzy však bylo ještě hůř. Po válce byl obžalován z kolaborace, vyřazen z herecké obce, vystěhován z vily a skončil za mřížemi. K herectví se stárnoucí a unavený Burian vrátil až po šestileté pauze, už to ale nikdy nebyl ten energií nabitý komik. Právě tyto osudové eskapády jsou základním stavebním kamenem Dianiškovy nové hry. Jak ovšem známe jeho autorskou poetiku, nabídne nám na všechny události velmi osobitý a originální pohled, ve kterém se jistě najde spousta humoru, ale také plno mrazivých dramatických situací. Dojemný příběh nejslavnějšího libereckého rodáka, krále komiků, překvapí obsazením titulní role: Buriana ztvární herečka - Veronika Korytářová. Jeho svět tvoří Michaela Foitová, Eliška Jansová, Jana Stránská, Tomáš Impseil a Ladislav Hampl. Inscenace bude uváděna v Malém divadle.

Variace na Schnitzlerovo vrcholné drama, které se vrací k zásadním tématům začátku 20. století, která jsou bohužel stále ještě (či snad už opět?) děsivě aktuální. Veřejné mínění, lačné po senzacích a zkreslených interpretacích, může i dnes tvrdě dopadnout na kohokoliv. I lékaři, kdo svůj život zasvětili léčení jiných lidí, dnes podléhají rasovým i náboženským předsudkům, šířeným ve veřejném prostoru bez skutečného opodstatnění. Vrchní lékařka v institutu zabývajícím se léčbou neurologických nemocí ambulantně přijme čtrnáctiletou umírající dívku – pokouší se jí dopřát co nejklidnější odchod. Po náročné noci se ke dveřím pacientčina pokoje dostaví nečekaný návštěvník: kněz z farnosti, k níž náležejí dívčini rodiče, který jí přišel dát poslední pomazání. Odmítnutí nechat neznámého a nikým nepozvaného kněze vejít k pacientce, vyvolá zběsilou reakci – ne nepodobnou honu na čarodějnice... Hra nám představuje příběh plný otázek o naší identitě, na které neexistují jasné odpovědi, ale přesto se úzce dotýkají současné rozdě­lené společnosti, v níž vzrůstá tlak médií či různých zájmových skupin. Příběh, v němž se intimní drama jedné ženy může proměnit ve spole­čenský thriller. V divadle Reduta hrají Hana Tomáš Briešťanská, Tereza Richtrová, Martin Siničák, Petr Kubes, Roman Nevěčný, Ivan Dejmal, Michal Bumbálek, Vladimír Krátký, Viktor Kuzník, Jana Štvrtecká, Petra Lorencová a Veronika Lapková. Režisérem inscenace je Lukáš Brutovský.

Autorská inscenace o fenoménu konspiračních teorií jako uzavřená společnost otevřená všem. Heslo: Δ. Věříte, že existují náhody? Myslíte si, že máte věci ve svých rukou? Slouží podle vás 5G sítě k šíření mobilního signálu, nebo virů? Je Země kulatá? A můžete to dokázat? Věříte, že Hillary Clintonová pije dětskou krev? Věříte v pravdivost příběhu o tzv. sametové revoluci, v existenci Finska nebo třeba… v Boha? Každá odpověď je správná, ačkoli vám možná někdo tvrdí opak. Vstupte do bezpečného prostoru našeho přátelského kruhu a uleví se vám. Naše skupina nabídne pochopení a otevřenou náruč pro sdílení vašich i našich zkušeností s konspiračními teoriemi. Jako bonus se dozvíte, co Pavel léta zatloukal a proč se Dominik Teleky už nechce skrývat za talent. Dojde k odhalení jediné skutečné pravdy o Divadle Husa na provázku. Za scénářem a režií hry stoji dvojice Petr Erbes a Boris Jedinák. Účinkují Růžena Dvořáková, Sylvie Krupanská, Tereza Volánková, Vladimír Hauser, Milan Holenda, Jan Kolařík, Dominik Teleky a Pavel Zatloukal.

Komedie osudovosti a tragédie malichernosti. Nedělní ráno na Vsetíně. V činžovním domě se probouzejí dva manželské páry. Za okny mašírují Hitlerjugend a major Krůta radostně vstupuje do pokoje novomanželů Jiřího a Aleny Nečasových, aby jako každý den seřídil svou rozsáhlou sbírku hodin. Pouze řád, disciplína a hlavně nikde nepřebývat, to je jeho návod na život. Ale kde jsou proboha klíče od bytu? Příběh Jiřího Nečase, který za protektorátu ukryje v bytě svého tchána dívku na útěku a zároveň v kapse svých kalhot schová klíče od tohoto bytu – to jsou spojité nádoby velkých a malých dějin, vznešených gest a přízemních pohnutek. A zároveň obraz současného světa, za jehož okny se jeho „majitelé klíčů“ stále mění. Milan Kundera, světový spisovatel, důsledně rozvíjející „zneuznávané dědictví Cervantesovo“ a tradici středoevropského románu s důrazem na rabelaisovsky nevážný pohled na svět je autorem pouze tří divadelních her. Majitelé klíčů (1962) zaujmou kompoziční precizností, povědomou z rovné desítky Kunderových románů. S neotřelým smyslem pro humor i sžíravou ironii zobrazuje Kundera v této hře neustálý souboj jedince s dějinami, ve kterých i ta nejbanálnější rozhodnutí mohou mít osudové následky. Jak ostatně říká major Krůta: „Každý člověk má na světě své vymezené poslání. Některým je určena Evropa, jiným rohožka. A když si to někdo splete, tak to může skončit katastrofou.“ Inscenace v režii Martina Glasera bude uváděna na scéně Mahenova divadla. Hrají Jakub Svojanovský, Zuzana Černá, Petr Kubes, Tereza Groszmannová, Petra Lorencová, Martin Siničák, Tereza Richtrová, Pavel Čeněk Vaculík, Viktor Kuzník, Vladimír Krátký a Jan Grygar.

Shakespearův Macbeth je nejkratší a nejsevřenější Shakespearovou tragédií, která má zběsilý rytmus i velkou psychologickou hloubku. Autor v ní odhaluje temné stránky lidské duše a přitom ukazuje, jak se v člověku rodí zlo, které jej nakonec ovládne. Je to strhující drama Macbethova vzestupu a pádu. Drama muže, který nalezl cestu k moci, a když se po ní vydal, ztratil vše, pro co dříve žil. Drama, které nás nutí k zamyšlení nad tím, jak málo stačí, aby se probudilo to nejhorší v nás. V režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího se můžete těšit na klasické alžbětinské drama, v němž není nouze o vraždy ani o duchaplné promluvy, a místy se v něm dokonce objeví i humor, byť poněkud černý. V titulní roli se představí Michal Čapka. Dále hrají Petra Kocmanová, Vojtěch Lipina, Josef Kaluža, Vlastimil Burda, Alena Sasínová-Polarczyk, Renáta Klemensová, Zuzana Truplová, Vladislav Georgiev, Viktória Pejková, Milan Cimerák, Jan Chudý, Tereza Cisovská, Jan Lefner, Marek Cisovský a Adam Langer.

Inscenace inspirována životními i tvůrčími peripetiemi slavného švédského spisovatele a dramatika Augusta Strindberga, světově proslulého „nepřítele žen“. Autorka scénáře Lucie Trmíková volně pracuje s motivy z knihy Bláznova obhajoba, ve které Strindberg reflektuje svůj vztah se Siri von Essen. Jejich čtrnáctileté manželství zažilo snad všechny myslitelné vztahové vzlety a pády: láska na první pohled, zbožňování nedostupné ženy, utajené těhotenství, odložené dítě, rozvod, svatba, naděje, zklamání, jedno dítě za druhým, nuda, podezírání, žárlivost, nevěra, obviňování, lesbický vztah, pokus o založení divadla... Manželství končí vleklým a bolestným rozvodem. To, že se Strindberg na konci svého života přestěhoval do bytu v ulici, kde se poprvé setkal se Siri, to, že jí a jejich dětem rozdělil všechny peníze za prodej svých autorských práv a že zemřel jen tři týdny po Siriině smrti, svědčí o tom, že to byl vztah pro oba fatální. Hlavní postavy inscenace Manželská historie jsou hned tři - jeden geniální autor, jedna špatná herečka a jedna dobrá herečka. V režii Jana Nebeského je ztvárňují David Prachař, Lucie Trmíková a Anna Fialová. Místy expresivní působení na scéně s prvky kabaretu živě doprovází přední jazzový klavírista a skladatel Emil Viklický, dále se hrou na trubku o hudební doprovod stará Ladislav Kozderka.

Původní česká hra napsaná přímo pro Divadlo X10 a jeho herce kombinuje konverzační humor, poetické obrazy, šílené songy i dystopické vize. Mladému manželskému páru dochází benzín, a tak zastaví kdesi ve vyprahlém vnitrozemí na benzínové stanici. Stanou se obětí místních nevypočitatelných obyvatel nebo dokážou zachránit svůj holý život? Zůstanou uvězněni v temném podzemním bunkru nebo spíše v klaustrofobické temnotě vlastního vztahu? Stejně jako v mušli slyšíme jen zvuk připomínající šumění dávného moře, v životě s druhým člověkem zakoušíme jen otisk druhého člověka. Realita se vždy míjí s našimi sny a očekávaná apokalypsa vypadá jinak než v devadesátkovém katastrofickém filmu. Inscenace vznikla v koprodukci s NdB v rámci festivalu Divadelní svět v Brno.

Měli si říct ANO, ale ona řekla NE a přímo u oltáře se vrhla na jiného muže. Sedm mužů se snaží pochopit, co ji k tomu vedlo. Aby pochopili ženské chování, musí nejprve pochopit jejich uvažování, a tedy jejich podstatu. A to bude šok… V názorovém střetu o získání ženské přízně stojí na jedné straně dominantní alfasamci s bohatými, mnohdy neobvyklými zkušenostmi a na druhé straně submisivní, snad až křehcí znalci biologie a práva, kteří sice zkušenosti nemají, zato umí vtipně a uspokojivě vysvětlit fungování přírody a našeho živočišna. A kdo že z tohoto sporu vyjde vítězně? Žena. Skvělé dialogy, skvělé herecké příležitosti, muži na dně vlastní upřímnosti… to je Testosteron. Úspěšná komedie o mužích. A o ženách… V Divadle Jiřího Myrona v režii Vojtěch Štěpánka hrají Martin Dědoch, Jan Fišar, David Viktora, Petr Panzenberger, Vladimír Polák, Vít Roleček a Jiří Sedláček.

Zajíc, liška, muflon a jejich sousedé žijí pospolu v lese. Žije tam i detektiv dudek - další z řady charismatických českých tradičních zvířátek, která vždy tak plně zaplavovala srdce českých školáků. V tomto smyslu navazuje na své starší předchůdce představované zejména kocourem Mikešem a mravencem Ferdou. Svět zvířátek je světem našich dětí, s hudbou, mátovou limonádou, klubovnou, kapelou, chytrým telefonem a natáčením veselého videa pro kamarády. Příběh, v němž i žába může být opicí a nakonec každý tím, čím si přeje. Příběh, který poodhalí některá tajemství. Co všechno ví starý sumec v lesním rybníčku? Chodí neštěstí jenom po horách a po lidech, nebo i po lesní zvěři? Co vypátrá dudek? Jakou hudbu má vysoká i nízká nejraději? A bude karneval? Přijďte se podívat do Divadla Alfa! Tvůrčí spojení autora Šimona Olivětína a režiséra Tomáše Procházky si Divadlo Alfa vyzkoušelo v úspěšné inscenaci Cesta do středu Země (sopouchem Milešovky) (premiéra 2016). Teď se vydáváme na další společné dobrodružství. Loutky jsou z dílny Mikoláše Ziky. Nová inscenace je určena dětem MŠ a 1. stupně ZŠ.

Stačilo, aby mladý pan Fadinard na ranní projížďce chviličku nedával pozor na svého koně, a ten rozžvýkal slaměný klobouk zavěšený na nedaleké větvi. Ten klobouk však naneštěstí patřil vdané ženě, která zde v trávě rozhodně neležela se svým manželem. Žena je hysterická a její horkokrevný milenec požaduje po Fadinardovi okamžitou náhradu. Oba ho pronásledují až do jeho bytu, který odmítají opustit. Je toho málo? Pak vězte, že Fadinard se dnes žení! Jeho snoubenka i výstřední svatebčané už jsou za dveřmi. Pokud této delegaci nechce vysvětlovat přítomnost jiné dámy v domě, měl by urychleně opatřit klobouk nový... Geniální půdorys frašky Eugèna Labiche (1815-1888) inspiroval k vlastním variacím Voskovce s Werichem i Miroslava Horníčka a Oldřich Lipský podle něj dokonce natočil film. NdB se vrací k Labichovu originálu a svěřilo ho výbornému režisérovi, neboť bez něj není fraška založená na precizně zvládnutém temporytmu myslitelná. Martin Čičvák známou frašku inscenoval na jevišti Mahenova divadla. Hrají Tomáš David, Viktor Kuzník, Jan Grygar, Pavel Čeněk Vaculík, Bedřich Výtisk, Eva Novotná, Vojtěch Blahuta, Eliška Zbranková, Tereza Groszmannová, Elena Trčková, Martin Sláma, Jana Štvrtecká, Petr Bláha, David Kaloč, Zuzana Černá, Roman Blumaier, Pavel Doucek a Jakub Svojanovský.

Proslulý americký herec William Gillette, legendární představitel divadelního Sherlocka Holmese, pořádá ve svém novém sídle na Štědrý den večírek s kolegy. Prostřednictvím seance na něm chce zjistit, kdo po něm při posledním představení vystřelil a kdo zavraždil vrátného v divadle. Jeho důmyslná venkovská usedlost je plná nevídaných technických vynálezů, které mu pátrání usnadňují někdy více a někdy méně. Například tajný přístěnek u pokoje snadno ukryje nečekaně objevenou mrtvolu, ale odhalí ji zrovna, když přijde policie. Skvěle napsaná komedie hýří situačními vtipy, a přitom nepřestává být napínavá díky překvapivým odhalením a novým zápletkám. Amerického komediografa Kena Ludwiga představilo VČD už komediemi Tenor na roztrhání a Cyrano v Buffalu, na jiných českých scénách se s úspěchem hrála jeho hra Shakespeare v Hollywoodu. V napínavé komedii s detektivní zápletkou z prostředí tajemného hradu na samotě v Connecticutu hrají Jan Musil, Jindra Janoušková, Radek Žák, Romana Chvalová, Ladislav Špiner, Eliška Dohnalová-Lásková, Ludmila Mecerodová a Veronika Malá. Režisérkou inscenace je Janka Ryšánek Schmiedtová.

Jednu ze svých nejzábavnějších frašek napsal Molière, zkušený dramatik, herec a principál herecké společnosti, dva roky před svou smrtí, v roce 1671. Ačkoliv u Scapinových šibalství běží v zásadě o přímočarý příběh mazaného sluhy, který si vždy ví rady a kdekoho oklame, uplatnil autor úžasnou vynalézavost v komických situacích a vytvořil vynikající scény, v nichž ve vnitřním zápasu stojí proti sobě láska k penězům a láska k vlastním dětem. Zdrojem komiky je vyzdvižení mezilidských vztahů a vášní. V prostředí, kde na každém rohu hrozí výplata výpraskem, přivádí svébytná Scapinova mazanost do úzkých maloměstské neduhy. Komedii s vynikajícími hereckými příležitostmi poháněnými neopakovatelnou výřečností světoznámého sluhy režíruje Martin Tichý, známý jihlavskému publiku svou prací na divácky úspěšných inscenacích Sex noci svatojánské a Škola základ života. Titulní roli ztvární Marián Chalány. Dále hrají Michal Kraus, Jan Burda, Lukáš Matěj, Zdeněk Stejskal, Svetlana Hruškociová, Klára Anna Satinská, Ondřej Šípek a Lucie Sobotková.

Kdo jede na konečnou – nepřejede. A naše hrdinka si předplatila jízdenku až na samotné dno. Sledujte její jízdu v přímém přenosu. Česká premiéra britské hry Duncana Macmillana vypráví příběh herečky, která se snaží léčit z drogové závislosti. Emma si uměla život užívat jako nikdo jiný. A teď je na odvykačce. První, co jí radí je, že si musí uvědomit vlastní problém. Ale co když ten problém není v Emmě, ale ve všem ostatním. Za druhé musí začít říkat pravdu. Ale Emma je dost chytrá na to, aby věděla, že nic takového neexistuje. Jak vůbec může vystřízlivět, když se drogy zdají jako jediný způsob, jak v dnešním světe přežít – vždyť i životopis Jima Morrisona se jmenuje „nikdo to tu nepřežije“. Duncan Macmillan je současný britský autor a režisér mladé generace. Lidé, místa, věci mají za sebou uvedení v londýnském Národním divadle, po kterém byla pro velký úspěch přenesena na West End. Hlavním tématem hry je problematika závislosti všech možných druhů. Koncentruje se však i na rozpad osobnosti pod tlakem dnešní chaotické doby. Herečku Emmu sledujeme od jejího pádu na dno, přes pobyt v léčebně po návrat domů. Zvládne ho a nebude pro ni realita už navždy noční můrou? V hlavní roli uvidíte Natálii Holíkovou. Dále hrají Michala Gatialová, Anna Kratochvílová, Martina Nováková, Zora Valchařová-Poulová, Michal Lurie, Karel Pešek, Vojtěch Říha, William Valerián, Jan Vápeník a Michael Vykus. Inscenace bude uváděna v komorním prostoru Studia Beseda v režii Pavla Kheka.

Seznamte se s paní Ádou Harrisovou: žije v 50. letech 20. století, živí se jako uklízečka a bije jí v hrudi jedno z nejvřelejších srdcí, jaká kdy poznáte. Je laskavá, poctivá a skromná. Málokdy myslí na sebe, dny tráví starostí o domácnosti i životy svých klientů. Jediným rozmarem, který si z chabého platu nedokáže odpustit, je pár kvítků, které jí pravidelně zdobí kuchyňský stůl. Jednoho dne spatří při úklidu u bohaté dámy něco nevýslovně úchvatného, něco, co si ani nedokázala představit: nádhernou róbu od Diora. A tehdy si poprvé dovolí snít. Z těch šatů se jí tají dech, jsou pro ni přímo ztělesněním všeho, co je v životě krásné, ztělesněním vyšších hodnot, ke kterým stojí za to se upínat. Takové šaty si paní Harrisová také musí pořídit! Na dlouhé cestě za vysněným módním zázrakem potkává celou plejádu dalších postav a setkání s ní, s její dobrosrdečností, každou z nich více či méně poznamená. Paní Harrisová všem dokazuje, že nic není nemožné a že za svým cílem můžete kráčet neoblomně, a přitom s bezmeznou lidskostí. Muzikál, jehož děj vychází ze stejnojmenného humoristického románu z 50. let, byl poprvé uveden v anglickém Sheffieldu v roce 2016 a vyhrál britskou divadelní cenu za nejlepší muzikál roku i cenu pro nejlepší herečku v titulní roli. Křehká pohádka pro dospělé o ceně lidské laskavosti bude mít v Ostravě (v Divadle Jiřího Myrona) českou premiéru. Režíruje Gabriela Petráková. Hrají Hana Fialová, Patricia Janečková, Jarmila Hašková, Eva Zbrožková, Michaela Horká, Dagmar Mimrová, Lenka Vaňkátová, Ilona Piskořová, Eva Villámová, Tomáš Savka, Roman Harok nebo Tadeáš Hoza, Jan Drahovzal, Juraj Čiernik, Marcel Školout, Pavel Liška, Tomáš Krpec, Adam Živnůstka, Josef Lekeš nebo Roman Žiška a další.

Známý příběh o zlé královně, krásné Sněhurce, zrcadle a sedmi trpaslících je určen pro publikum od 8 let. Kdo by však čekal Sněhurku v podobě milounké princezny, bude nejspíše pořádně zaskočen. Minorská Sněhurka je puberťačka, co radši nosí vytahanou mikinu než šaty a cestu z lesa hledá s mobilem v ruce. Princ probouzející Sněhurku polibkem natáčí kutilská videa na Youtube a trpaslíci jsou členy hudební kapely, která to umí pořádně rozjet. Postavu démonické macechy v inscenaci ztvárňuje zpěvačka a herečka Monika Načeva. Dále hrají Anna Bubníková, Pavol Smolárik, Filip Nebřenský, Ondřej Bauer a Markéta Ptáčníková nebo Hedvika Řezáčová. Režisérem inscenace je Jakub Vašíček.

Krétský král Idomeneus se vrací z trójské války. Na moři ho stihne bouře, z níž nemůže vyváznout živý. Leda by s Poseidonem uzavřel úmluvu, že mu obětuje prvního člověka, kterého po návratu domů spatří. Stane se. Poseidon bouři utiší. Idomeneus si zachrání život. Netuší však, že ho k lodi přijde přivítat jeho vlastní syn Idamantes... Klasický mýtus, který z antiky putoval do řady pohádek a pověstí a jehož námět si vyvolil W. A. Mozart pro svou ranou operu, vypráví Roland Schimmelpfennig po čtyřikráte – tolikráte se u něj Idomeneus pokusí uniknout svému osudu. Můžeme se však z takového „stavu zadlužení“ vůbec dostat? Existují i v dnešním světě fatální chyby a nezvratná rozhodnutí, nebo je vše vždy znovu a snadno účelově interpretovatelné? Dechberoucí hra dramatika, který svými texty koncem 90. let de facto předjal novou inscenační konvenci, byla napsána roku 2008 pro Bayerische Staatsschauspiel a vyznačuje se velkou básnickou, takřka jungiánskou obrazností. V režii Štěpána Pácla účinkují Marie Durnová, Vladimír Krátký, Hana Tomáš Briešťanská, Michal Bumbálek, Tereza Richtrová, Petr Kubes, Petra Lorencová, Ivan Dejmal, Annette Nesvadbová, Martin Veselý a Hana Drozdová. Inscenace bude uváděna na scéně divadla Reduta.

Slavný oscarový film Federica Felliniho Silnice posloužil jako námět divadelní hry, která sděluje prosté a moudré poselství: Každý kámen na světě má smysl. Stejně tak každý člověk, i ten nejubožejší. Také soužití dvojice potulných komediantů, propastně odlišných, má tajemný důvod. Cituplná nota je v pravou chvíli přehlušována veselým rámusem jejich vystoupení. Strhující atmosféra starého cirkusu dokazuje známou pravdu: K tomu, aby umělec diváky pobavil, nepotřebuje technické zázraky, ale spíš pohotovost, vtip a odvahu. V cirkusácké romanci hlavní dvojici ztvární Bára Hrzánová (Gelsomina) a Radek Holub (Zampanó). Dále hrají Klára Cibulková, Radek Zima a Zbigniew Kalina. Inscenaci připravila režisérka Lída Engelová, která je zároveň autorkou úpravy pro divadelní jeviště.