Profil uživatele

Eva Vestaj


Východiska jsou jasná: Neumím psát o divadle. Umím do něj chodit. Umím o něm zapáleně mluvit u baru. Umím před ním postávat. Umím tleskat. Umím dorazit na poslední chvíli. Umím si nevypnout telefon a dokonce odejít před koncem – ale zachytit dojmy z představení písemně pro mně není jednoduché.
Možná je i-divadlo.cz jednou z možností, jak se s tím pokusit něco dělat. Taková vlastní terapie. Prosím, vnímejte mé psaní jen jako malý divadelní deníček - poličku na úvahy.
Fundovanou kritiku přenechme jiným. Pokud Vás – tvůrce – to co v mých textech čtete uráží – neztrácejte tím čas. Je vlastností názorů, že bývají mylné.
Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.6.2017)
Vanilková džungle - Divadlo NaHraně: 80 %
Philipa Ridleyho považuji za jednoho z nejzajímavějších současných britských autorů. Jeho postavy, zdá se, vždy přestupují hranice různých tabu pod zástěrkou těch nejlepších principů: dobra, lásky, rodičovství apod...A nebývá to od nich alibi vědomé, ale plně žité. Diana Toniková, jak zde všichni zmiňují, podává nadstandartní výkon. A není to jen Dianou Tonikovou, která je sama o sobě velice dobrá herečka, ale i nevtíravou a přitom chytou režií Šimona Dominika. Tak se z monodramatu - které může snadno být traumatizující pro diváky i protagonisty - stává pevný kus divadla o něž se lze opřít.
(zadáno: 10.6.2017)
Navždy spolu! - Farma v jeskyni: 90 %
Inscenace klade na divákovu racionální stránku veliké nároky - totiž aby na chvíli odešla a zavřela za sebou dveře. Nebo aby alespoň mlčela, neanalyzovala a nechala ho volně splývat v proudu obrazů z nichž mrazí. Jednotlivé výjevy působí intuitivním až surreálným dojmem a přesto uhranou precizností, technikou zpracování a promyšlenou prací s detailem. Standartně nadstandartním výkonům E. Vavříkové a H. Varadzinové sekundují obdivuhodné výkony seniorů. Ti ohromují překvapivým citem pro temporytmus i tím, jak dokáží přirozeně existovat v tak moderním a zvláštním typu divadla jakým Farma jistě je
(zadáno: 21.5.2017)
Spejbl a město hříchu - Divadlo Spejbla a Hurvínka: 70 %
Do tohoto divadla jsem šla s obavami, o to větší bylo mé překvapení. Obstojný muzikál, skvělá, neinfantilizující hudba Jana Lstibůrka a nenáročný avšak chytrý humor. Námět sice není úplně původní: velice se opírá o jedno Allanovské téma, ale je pro účel takového kusu ideální. Zaujalo mne nenásilné propojení dialogů a písniček ,které děj komentují, dotváří a místy se zdánlivě pouze "vyskytnou", přesto se jim daří tmelit inscenaci v kompaktní celek.
Myslím, že to co se u Hurvínků podařilo je výjimkou, která podřezává větev pravidlu, že Češi muzikály zkrátka neumí.
(zadáno: 21.5.2017)
Triptychon_di_voce - Cabaret Calembour: 80 %
Inscenace sympaticky rozdělena do tří částí, z nichž každá přináší něco nového a přitom pro poetiku Calembouru typického. Je radost pozorovat vývoj souboru: Kvalita slovního humoru se neustále tříbí, úroveň písňových textů roste, stejně tak souhra je stále přirozenější a tím i svobodnější: pánové Šotek, Orozovič a Suchý /z T./ ve svém autorském konání zrají lépe než kdekterý plísňový sýr. Do popředí se dostávají i další členové souboru: L. Polišenská, zejména v první části svůj prostor sympaticky využívá a K. Farag přesvědčuje autenticitou své jevištní existence a svými hlasovými schopnostmi.