Šimon Slavík

Exkluzivní vaudevillovská groteska, která si vypůjčuje motivy z Moliéra, aby se vysmála současnému světu a zejména herectví a divadlu samotným. Nebeský připravil zábavnou a nekorektní jízdu, která s vkusem pálí do vlastních řad, čemuž přispívají četné dvojsmysly a výborní herci brechtovsky vystupující ze svých rolí. Aby si ale diváci užili představení stejně jako herci a tvůrci, měli by si zejména starší abonenti konečně uvědomit, že do ND už se nechodí na klasiku. Svým nepochopením kazí zážitek ostatním, což je škoda. Nebeskému ale potřeba za Tartuffa zatleskat!

Vizuálně strhující, herecky fantastické, ale obsahově bohužel úplně prázdné. Pár zajímavých myšlenek a silnějších momentů na hodinu a čtyřicet minut nestačí. Kdyby herci nemuseli vše třikrát opakovat, mlčky hopsat přes celé jeviště apod., mohlo to být o hodinu (!) kratší a mnohem zajímavější. Připomnělo mi to poetiku Tiger Lillies, ale chyběla tomu hlubší myšlenka a přesah do současnosti. Kabaret o hrůzách velké války mohl být strhující ve dvacátých letech, ale ne v roce 2015. Škoda nevyužitého potenciálu.

Pro mě byla hra příjemně zmodernizovanou verzí nestárnoucí klasiky, zasazenou do nádherných kulis střelnice (výborný nápad!). Hudební složka skvěle doplňuje atmosféru, kterou především nesou na bedrech svými výbornými výkony slizký David Prachař a intenzivní Karel Dobrý. Ženskou složku reprezentuje upřímná Desdemona, obyčejná Emilie a svůdná Bianca. Postava Šaška je pak krutým zrcadlem současné společnosti a dokonale splňuje svou roli, když uvádí obecenstvo do trapných rozpaků. Jediná výtka míří k přestávce, která měla přijít o 20 minut dřív. Zde ubírá představení na atmosféře a intenzitě.

Hluboce satirická kritika směrem k divadelním recenzentům, teoretikům a akademikům se Ortonovi v 60. let nadmíru povedla. A zůstává vtipná dodnes, jen v čase experimentálního divadla vyznívá trochu naprázdno. Stejně tak jako rozhodnutí Činoheráku ponechat policistu "britského patriota" mluvit francouzským přízvukem, to je trochu ztraceno v překladu... Jinak však inscenace splňuje, co má - je vtipná, skvěle zahraná (Finger a Míčová jako obvykle skvělí), doplněná hudebními prvky a tradičně bezchybnou scénou Kamily Polívkové. S patřičným smyslem pro humor se nudit nebudete, ale nic moc nezůstane.

Vynikající, citlivá a moderní úprava (včetně proškrtání textu) Havlovy stále trefné klasiky. Dušan Pařízek přenesl na prkna Národního divadla svěží vítr a ukazuje dlouholetým abonentům tvář moderního divadla. Navíc s vynikajícím výkonem Vladimíra Javorského a standardně dobrým Martinem Pechlátem.