Lucie Zakopalová

Bohužel ve druhé půlce byla cítit nutnost rychle proletět zbytek děje velmi tlusté knihy. Možná chovám nezdravou nostalgii ke knize, kterou jsem četla na střední škole a zapůsobila na mě. Ale je to dobrých 70 procent - míněno jako pochvala. Práce se scénou, herecké výkony.

Doporučuji jako rodinné představení (děti 10+). Hra propojuje legendu o Golemovi a Faustův příběh bez nutnosti znát více než základní informace (a možná i bez nich by bylo pro děti srozumitelné). Vyzdvihuji hravost a nápaditost (loutky, práce se scénou), narážky a vtipy jsou takové "cimrmanovské", některé na první dobrou, jiné trošku promyšlenější, ale pro dospělého spíše milá oddychovka. Pokud vyrazíte s tímto postojem a nebudete očekávat hluboké zapojení faustovských nebo kabalistických významů (inscenace to ovšem ve své anotaci ani neslibuje!), je to dobré představení a nebudete zklamáni.

Pro mě jeden z nejsilnějších divadelních zážitků tohoto roku.

Moje osobní hodnocení je vyšší než 70 procent, protože jsem jako milovník Jizerských hor a Liberce ocenila také lokální reálie. Upravuji ale s ohledem na ty, kteří toto nadšení nesdílejí. Je nutné předem přistoupit na hru se žánrem, lehkost, zpěvy, humor. Potom si můžete užít režisérovy nápady a průlet dějinami. My jsme s tím počítali, na představení jsme vyrazili i s dětmi (9 a 11 let) a celá rodina byla spokojená.

Na začátku (protože to je důležité): dětem se představení líbilo. Za dospělého oceňuji skvělou výpravu (kostýmy), hravost, některé gagy samozřejmě odpovídají dětskému publiku, ale rozhodně jsme se bavili i jako dospělí (a to máme laťku vysoko, chodíme často do pražského Minoru). Příběh je pro děti dostatečně srozumitelný a přitom není triviální ani lacině didaktický.

Doporučuji přečíst si před představením knižní předlohu, Ganbare Katarzyny Boni. Rozhodně je zajímavé reflektovat i to, jak japonská společnost vnímá smrt, a jak tento text adaptuje české divadlo. Představení se skládá z jednotlivých výstupů herců, kteří i významně zapojují publikum (odkazuje k názvu "workshopy"), samozřejmě nelze očekávat lineární děj, ale výstupy herců se prolínají, reagují na sebe, propojují se. Za mě další povedené představení Divadla X10.

Skvělé představení, nápaditá hra se scénou, herecké výkony výborné. Jen se už několik let divím: je nutné se v každé druhé hře svlékat?

Nápad není špatný, herecky dobré, ale z mého pohledu předvídatelný děj a trochu gymnaziální vtipy.

Kdo má rád Minor, nebude zklamán. Sněhurka is not dead je zase trochu jiná (nemůže být pořád všechno jako Bratři naděje nebo Zátopek), je hodně hudební, hraje si s kamerou a snímáním herců. Líbilo se i dětem! (8 a 10 let) Rozhodně je to i hlasitější představení, a pokud by někdo čekal klasickou pohádku o princezně, bude v šoku, ale nepředpokládám, že by se to stalo - stačí si přečíst anotaci. Doporučujeme a díky za další divadelní zažitek, Minore!