Vít Thalei

Pochválil bych scénář, i scénu. Ale jinak je představení nekompaktní, rozházené. Myslím, že je to chyba režiséra, je vidět, že je nezkušený. To představení nese na zádech B. Niedobová, která tam opravdu září a je skvělá. Tradičně dobrý je J. Hönig. A k tomu L. Jančíková ukazuje, že není malých rolí. Překvapil mě vždy výborný R. Šmotek, který byl tentokrát nevýrazný a slavné výroky "Abych z vás neudělal nezaměstnaného" šly tak nějak mimo mísu. Bylo to nějaké utlumené. A mladí, začínající herci potřebují dobrého režiséra, který z nich vytáhne to nejlepší. To režisér nedokázal. Ale není to špatné představení, běžte se na to podívat sami.

Šumperské divadlo poslední sezóny nasazuje hry, která se nikde nehrály, pak hry ?z místního prostředí?, nebo prvotinu spřáteleného autora. Něco takového je i tento kus. Myšlenka je dobrá, v prostředí českého sportu se připomínají české dějiny. Ovšem jak? Z počátku se scénáristovi podaří udělat ?jako detektivku? a je to i zdařilé. Pak už je text jen horší. Ani režie nezáří, přestavení je nekompaktní, roztrhané , i když občas je i legrace. Opírajíce se o zkušeného A. Stankuše, nesli na bedrách toto představení spíše mladší členové souboru. Snad nám taky neutečou. Tak před prázdnými místy v hledišti se nehraje dobře. No, přijďte se podívat sami.

Představení je výpravné, plnokrevné, kompaktní. Křiže na scéně zjevně mluví o kříži, kteří ti lidé nesou. Špatnost postavy Antoše ztvárnil T. Przybyla se strhující až děsivou pravdivostí, až si člověk začal myslet, že takový musí být i ve skutečnosti. Herci nemuseli mluvit slováckým nářečím. V jejich hlase zněl podivný přízvuk a myslím že je to zbytečné. A pánové, téměř na konci představení uslyšíte P. Sutorého říct to, co občas rádi chceme slyšet: "Všechno se srovná, uvidíš. Držím tě. Opři se o mne." Ano, není malých rolí. Ten moment je opravdu silný. A že je vyprodáno? Určitě se to bude hrát s reprodukovanou hudbou, a možná to bude i lepší.

Prázdná místa v hledišti, o přestávce odešli další diváci. Chyba, druhá půlka byla lepší. Herci hrají s poctivým nasazením, L. Jančíková svou energií září, K. Marxová je vyrovnaně autentická, přirozená, B. Niedobová ukazuje v jedné postavě tu, kterou muži nesnášejí, i tu kterou milují a i tu, které jiné ženy opravdu rozumí. R. Šmotek se svým botoxovým úsměvem nezklame. A pak je ocení vlažný potlesk, díky špatné práci dramaturga, který na divácích zkouší, jestli ten kus půjde, nebo ne. Díky slabému scénáři ani zkušený režisér neudělá zázrak. Zápletka je dost hloupá, ale některým divákům se zjevně líbila. Zkuste vidět a udělat si svůj obrázek.

Tohle představení se skládá ze tří samostatných částí a zdálo se mi dost nevyrovnané. Mně se nejvíc líbila ta první část s B. Niedobovou, její výkon byl skvělý. Druhá část mne opravdu nezaujala, myslím, že si měl režisér dát se začínajícími herci více práce. Třetí část se velmi líbila divákům, kteří seděli kolem mne a moc se bavili. Sebekriticky přiznávám, že můj styl humoru to není, ale v každém případě nelze upřít hercům, že makali na sto procent. R. Šmotek skutečně zabral a byl výborný. Bohužel, celkově se mi to představení moc nelíbilo. Nejspíš hlavně pro výkon pana Šmotka stojí za to tohle představení vidět.

Tohle představení je kompaktní, hezké a dá se na něj dívat. Příjemná veselohra. Mně jen vadilo to, že jednu část herci vlastně hráli v hledišti, že byli někde vzadu, dokonce tak, že na ně nebylo vidět. Přitom to nemělo žádný smysl. Ani konec se poněkud nepovedl. I když Šumperské divadlo bývalo plné kvalitních zpěváků, tentokrát jim to opravdu nezpívalo. Trochu to vypadá tak, že si s tím koncem režisér opravdu nedal žádnou práci. Celkově se však dá říct, že to představení je pěkné, veselé a má švih. Pan Šmotek zase září, ale pochválit musím to, že jsou výkony vyrovnané, nikdo nevyčnívá. A pánové, řekl bych, že se tu herečky opravdu vyřádily.

Letní byt v Těšíně má zajímavou scénu, která velmi jednoduše určuje prostředí děje. Z osob mne zaujala hlavně postava Guglielma, které D. Kuboň dává opravdovost váhání a pocit složité odpovědnosti. Líbil se mi Fulgenzio (V. Kryške), který dokonce utrousil i nějaký ten vtípek. Vtírka Ferdinando (T. W. Przybyla) byl protivný sice pěkně, ale přiměřeně. Ovšem režisérovy obavy, aby to nebyla zas až taková legrace, opravdu nebyly na místě. Vzniklo tak bohužel utahané, nezáživné představení, místo jiskřivé komedie. Napadlo mne, že snad nemám tedy Goldoniho hry rád. Ale kdepak: ono je to tím, že se mi prostě nelíbí, jak se dnes Goldoniho hry hrají.

Zkušený režisér, nápaditá scéna, snažící se herci, kteří se rvou o to, aby zachránili z představení, co se zachránit dá. Zlo je z Jeseníků, dobro je z Japonska? Proč? Hönigovo zlo je skvělé, ale s dobrem si nevěděl rady ani režisér, ani jinak vždy výborná l. Jančíková. Podle mne není dost dobrý scénář. A to měl poznat dramaturg. Musíme to být my, diváci, na kom se vyzkouší, zda ten kus půjde či ne? A je jedno, je-li autor místní, nebo zahraniční. Musí se zkoušet na nás, zda se bude přece jen líbit to, co se nikde nehraje? Ano, je to chyba dramaturga. Ale odpovědnost nese i ředitel. Škoda představení Senzibil, škoda promarněné příležitosti.

Režisér V. Klemens vytvořil velmi pěkné, milé představení, které stojí za to vidět. Je to klasika a není to klasika, je to pohádka a není to pohádka. Postavy jsou v rovnováze, a přitom v krásném protikladu kouzelného dítěte. Velmi náročný výkon předvedla L. Jančíková v roli Malého prince. Ne, nevidíte herečku, ale skutečného malého prince, vidíte to dítě, které je chvílemi přirozeně tolik dojemné. Také se mi líbila postava hada. Moc a tajemství, nebezpečí a pokušení, moudrost, smrt a návrat. To všechno O. Král této postavě dal. Jinak, než režisér, bych viděl roli Lišky. To představení není strhující, ale je kouzelné. Je to pohlazení po duši.

To přestavení má švih, tempo ? možná až na úkor srozumitelnosti drmolených slov. Je ze života: každý zná častý konflikt matka ? dcera, a tady B. Niedobová jako Carmen a L. Jančíková jako Sabina, tedy matka a dcera, opravdu září. Je tu sice i konflikt otce, ztvárněný R. Šmotkem a syna F. Černého, ale to už žádná sláva není, byť někomu se to ? stejně jako ?sexuální vtípky? může líbit. Na druhou stranu tam taky někdy padne sprosté slovo, které však naštěstí zazní tak, že na situaci sedí. Problém mám s koncem představení, ale za to asi může nepříliš vydařený text. Jinak ale režisér a herci vytvořili představení, na které se člověk rád podívá.

Téhle divadelní hře předchází pověst ?nekorektní komedie?, která ovšem není až tak nekorektní, aby se vůbec mohla hrát. V Těšíně jsem viděl pěknou komedii, která bohužel vedle nějaké nekorektnosti ani neprošla. Nějakou nekorektnost u zpracování Othella mohl vnímat jen člověk mimořádně přecitlivělý a lehká parodie na debatu bývalých státníků už šla spíše s hlavním proudem. Přesto je to komedie příjemně bláznivá, která má švih a spád, skvělé nasazení herců, asi těch nejlepších, které Těšínský soubor pro takový kus má. A velmi příjemné bylo průvodcovství P. Sutorého, jeho komunikace s diváky a zapojení diváků do představení. Kus stojí za vidění.

Ten kus jsem viděl v TV s Heřmánkem a Bartoškou. Ale to samé v Šumperku se mi líbilo víc. Nápaditá scéna, pěkné kostýmy a hlavně vynikající režie! Ta dokázala z herců vytáhnout to nejlepší. Samotná hra není můj šálek kávy, ten styl různého vyprávění se mi prostě nelíbí, ale díky režii jsou některé repliky podány přímo fantasticky. Vedle výborných hlavních hrdinů v tomto představení skutečně zářila B. Niedobová. Některé její věty byly jako rána bičem. Věřte, nevěřte, Bára to s bičem fakt umí. Jen ještě dodám, že představení "Kdo je tady ředitel", které režíroval stejný režisér, se mi líbilo víc, ale i Jakub v Šumperku stojí za zhlédnutí.

Scénář hry patří mezi autorovy nejúspěšnější, i když mne až tak nenadchl. Pozitivem je dobrá režie J. Macečka, byť mně se mnohem více líbila jeho režie Královy řeči tady v Šumperku. Výborná je L. Jančíková jako učitelka, stejně tak B. Niedobová v roli mluvčí rodičů a přátel... Ovšem skvělý je O. Král v roli Káji. Pravda ? jako postižený Billy v kuse Mrzák Inishmanský byl výborný, ale tady byl ještě lepší. Z počátku jsem dokonce uvěřil tomu, že prostě byl do ženské role obsazen. Role Káji musí jak režiséra, tak herce svádět k přehánění, parodování. K tomu naštěstí nedošlo a jeho dialog s Lemmym stojí za to vidět, tak jak toto představení.

Bude se vám to líbit, slibovala paní uvaděčka při vstupu do hlediště. A po přestavení diváci aplaudovali ve stoje. Mně se to zas tolik nelíbilo. Ano, tradičně pěkné kostýmy, které vynikly zvlášť ve skupinových scénách, dobří zpěváci Těšínského souboru i hostující M. Zahnašová. Velmi pěkná loutkařská práce. Vyrovnaný, vyzrálý výkon Tamina (T. W. Przybyla) poněkud kontrastoval s postavou Papagena (K. Malec) který ne vždy udržel potřebnou rovinu. Důležitá měla být Mozartova hudba, kterou ovšem zvukař občas "přepálil" tak, že se ztratily party zpěváků i sborů. Bohužel tohle zvukař v Těšíně dělal i v Baladě pro banditu. A to je škoda.

Toto přestavení je kompaktní, herecky velmi vyrovnané, dějově strhující a řekl bych, že je takové hlavně díky výborné režii F. Nuckollse. Velmi se mi líbila scéna L. Kuchinky a to, jak s ní velmi efektně režisér pracoval. Skvělé výkony od vyšetřovatele O. Krále, a Hanse J. Höniga, až po ?muže s kolem? P. Komínka. A přesto všechno se mi to představení nelíbilo. Autor T. Syrovátka smířlivě píše, že to není o hodných Němcích a zlých Češích. Ale výsledek je o těch zlých Češích. Chápu. V USA řeší problém s tím, jak utiskovali černochy, my jsme tedy aspoň páchali zvěrstva na Němcích. Ta inscenace jde mimo tu autorovu proklamaci. Je to aktivismus.

Stejnojmenný film i hru Amadeus od jiných souborů jsem viděl, ale Těšínské představení se mi líbilo nejvíce. Funkční scéna, tradičně krásné kostýmy a výborná režie vytvořily velmi pěkné představení. Postava Salieriho v podání O. Frydrycha je od počátku do konce představení pravdivá, přesvědčivá, pochopitelná. Dle mého názoru herec velmi dobře přechází z postavy starce na konci života do postavy plné sil a také plné vnitřního boje, snahy vyrovnat se přicházející situací. Jeho zoufalství a hněv jsou podány přesně a přesvědčivě. Přestavení je kompaktní, výkony herců vyrovnané. Myslím, že to je nejlepší představení sezóny a to nejen té letošní.

První část představení, které jsem viděl, se ztěžka rozbíhalo, jako by to ani nebyla komedie. Až po přestávce hra dostala spád. Velmi se mi líbila scéna M. Syrového a kostýmy T. Kypty. Policisté v nich byli šviháci a noční úbory tetiček byly přímo kouzelné. Jonatana se skutečně všichni báli, zvlášť dr. Einstein P. Sutorého dával najevo, že ví, čeho je schopen. Ovšem já, na rozdíl od tetiček, Jonatanovu zlu Z. Klusáka moc nevěřil. Naopak Tedyho (K. Malec) bludy byly přesvědčivé včetně toho, jak příbuzní dokážou s jeho nemocí pracovat. Vztah Mortimera k Elen se mi zdál plochý. Líbil se mi strážník Z. Hrabala. Představení stojí za to vidět.

První část Pekelnej večer asi měla být legrace. Je otázkou, komu se to nepovedlo víc, jestli autorovi, režisérovi či hercům. Že to až taková legrace nebyla, bych přičetl autorovi. Nápad se sedmi smrtelnými hříchy nebyl naplněn a ten děj by se bez obrazů a jako "naplňování hříchů" úspěšně obešel. Druhá část Past na blby se povedla víc a oceňuji, že režie nesklouzla do propagace osobních politických názorů. Jistě, ani zde není příběh perlou, ale herci dělali, co mohli, aby to zachránili. Nejvíce se mi líbila L. Jančíková, cením si rozdíl ztvárnění postavy "lovkyně rolí" z první části a důrazné asistentky (a její vývoj) ve druhé části.

Baladu pro banditu jsem viděl od různých tvůrců, tato se mi líbila nejvíc. Ano, hudební aranže byla trochu mimo, tomu představení spíš ublížila. Ovšem těšínský soubor má výborné zpěváky, T. W. Przybyla v roli Nikoly k nim patří a velmi se mi líbil. V představení, které jsem viděl já, se ukázalo, jak důležitá je u role zvukaře. Mnohdy hlasitost hudby přehlušila jak zpěváka, tak sbory. Kupodivu při zpěvu Jolany Ferencové bylo vše v pořádku, až to vypadalo jako zvukařova schválnost. Velmi se mi líbil výkon Z. Klusáka v roli Mageriho, Z. Hrabala v roli Derbaka. Nápaditá a funkční je scéna: Opravdu jste v lese či na četnické stanici. Pěkné!

I v reklamním letáku říká režisér tohoto představení, že je odvaha tento kus uvádět. Dvacet let to nikdo neuvedl, ale dramaturg Sodomka tu odvahu má. On totiž nestojí na jevišti proti poloprázdnému hledišti, on nemusí poslouchat vlažný potlesk na konci, byť se režisér snažil a herci opravdu makali. Ano výkon E. Navrátilové byl dobrý, zejména její průvodcovská část role. Upřímný, čistý, příjemný. Režisérovi bych vytkl, že pralidé asi nemuseli být tak uřvaní a že mnou oceněné komentáře však scénu s nosorožcem rozbily. Vystoupení H. Vozino jako Kopčemovy matky ve snu bylo pěkné a dojemné. Ovšem scény s loutkou mamuta byly akorát tak pro školku.

Anna Karenina v Těšíně je představení, kde se sešel výborný scénář A. Patrase s pěknými kostýmy A. Schäferové a velmi dobrou režií Michala Spišáka. Uznávám, že ne každý divák to tak viděl, ano i v naší řadě se nějaký pár po přestávce nevrátil. Já naopak byl tímto představením nadšen. Pojetí, kdy herec v určitém momentu řekne pár slov za vypravěče, se mi líbilo a bylo dobře zpracováno. Hlavní představitelka M. Slowiková byla skvělá, báječný byl Levin T. W. Przybyly, bojující s pocity, které znají mnozí muži. Velmi se mi líbilo, jak Z. Kusák vedle postavy Karenina ztvárnil postavu malého Kareninova syna. Ano, opravdu stojí za to to vidět.

Režisér Groszmann odvedl celkově dobrou práci. V roli Lízala P. Komínek ukazuje skutečnou postavu přísného otce, který si nakonec upřímně uvědomuje svou chybu. Postava je mnohovrstevnatá a líbila se mi. Pěkná je scéna s přemlouváním Maryši jak tetou (O. Kaštická), tak matkou (D. Tolarová). Problém mám s postavou Vávry, kdy se mi zdálo, že jej ty ostatní postavy pomlouvají a kterému jsem věřil, že to se svou nastávající myslí dobře a bylo vidět, že to s ní bude umět. Naopak jsem nevěřil scéně s bičem, byť Rozára E. Navrátilové se zjevně strašně bála. Proč to tak režisér chtěl? Jinak je to ovšem představení pěkné, strhující a stojí za vidění.

Přiznávám, že tento kus není můj šálek kávy, tedy hlavně hudba slavného D. Yazbeka, byť herci odvedli opravdu zdařilou práci. Ano, Pepa B. de Sousa a Lucie B. Niedobové byly dobré, líbil se mi výkon L. Jančíkové v roli Candely. Paní režisérka dodala představení glanc, příjemnou kompaktnost a překvapila, přestože její Racek zde v Šumperku se mi tenkrát opravdu nijak nelíbil. Ovšem toto dát vedle Šumperáku, vidím jak dramaturgickou chybu. I toto je pro milovníky telenovel. Nebo je to snaha o jejich přitáhnutí? Dramaturgie mi začíná dělat starosti, nová sezóna s tituly ?Lovci mamutů? a ?Úča musí pryč? může staré diváky otrávit a mladé nezískat.

Režie P. Kracíka je skvělá. Představení je kompaktní, gradující, vyvážené. Naivní postava Anděla T. Háby či Smrti A. Krulikovské jsou úsměvné, ne však směšné. Persona Ježíš D. Kuboně je vedena střídmě, ale právě v tom je její síla. Stejně tak je tu kontrast čerta Demona (Z. Hrabal), který je jen pokušitel, svůdce ke zlému a Kaifáše (P. Sutorý), který je zlý s klidem, přehledem a rozvážnou bezohledností tak, jak někteří lidé. Těžko uvěřit, že chladnokrevného, mazaného Kaifáše a ustrašeného čerta Peklo hrál jeden a ten samý herec. Lidsky je pojat Jidáš T. W. Przybyly. Liská snaha šetřit, lidská snaha zradit i lidská lítost a snaha vše napravit.

Kus Mrzák Inishmannský se mi velmi líbil. Představitel Billyho byl skvělý, ale mne nadchly Billyho tetičky. Byl to herecký koncert paní Růžičkové a paní Kaštické který divákovi předal i kus legrace. A "kráska" Susan? Herečka předvedla děvče, které se dokáže o sebe postarat a dokáže být potřebně rázné. Navíc s kouzlem, kterému Eliška Navrátilová dovolila neočekávaně vykouknout na konci představení, kdy Susan mluví s Billym. Její opatrné přijetí nabídky bylo perfektní. Stále to byla "drsňačka" Susan a přesto se ukázala laskavost a touha dívčího srdce. Tohle bylo moc hezké. Ano, režisér Adam Doležel odvedl skvělou práci