Z tiskových konferencí

Hned 2. a 3. září uvede Divadlo Bez zábradlí premiéru muzikálu Cabaret autorů Johna Kandera, Freda Ebba a Joe Masteroffa. Muzikál vyprávějící příběh mladého Američana, který na přelomu dvacátých a třicátých let přijíždí do stále ještě bohémského Berlína, jehož atmosféru už ale začíná rozežírat sílící nacismus, představí v Divadle Bez zábradlí inscenační tým režiséra Adama Skaly ve výrazné scénografické a kostýmní úpravě, která klade důraz na dekadentní rozměr společnosti, jež se uprostřed nastupující totality chce ubavit k smrti.

„Fascinuje mě, kolik vrstev jsme postupně při práci na tomto libretu objevili. Naše cesta je přitom paradoxně určitě zjednodušení, minimalizace textu a odhalení situací. Cabaret má totiž velice chytrou stavbu, kdy se pod nánosem kabaretního (divadelního) pozlátka skrývá tvrdý, tragický příběh o lidském selhání a toleranci ke zlu. Přirozeně jsme měli na začátku tendenci přistupovat k muzikálovému žánru možná až trochu moc lehce. Cabaret se ale nenechal,“ vysvětluje režisér Adam Skala. „Cabaret je o zavírání očí před zlem, o relativizaci morálních hodnot. My jsme však především hledali, jak jej udělat tak, aby byl čitelný pro dnešního diváka. Aby to nebyla jen reminiscence roku 1930, v němž se příběh odehrává. Položili jsme si tedy otázku, co spojuje rok 1930 s rokem 2021. A odpovědí se pro nás stala určitá nálada ve společnosti, ve které je tolik možností se bavit, zabavit, soustředit se sám na sebe a svoje emoce, až člověk zapomene dívat se kolem sebe. To je něco, co denně vidíme kolem sebe.“

Cabaret: Jan Fanta a Michaela Tomešová (foto: archiv Divadla Bez zábradlí)

„Vlastně nám ani nešlo o to dělat nějaké paralely mezi rokem 1930 a 2021,“ doplňuje dramaturg Kryštof Pavelka. „Soustředili jsme se na určitou společenskou náladu, která může být příbuzná, byť společnost je již jiná. Šlo nám ale o to ukázat společnost, která se chce ubavit k smrti a nevšimla si, že se zadními vrátky do veřejného prostoru dostává špína a zlo, s kterým lidé kolaborují. Hra je proto nadčasová, otevírá i téma zodpovědnosti umělců, jejich zavírání očí a kolaborace s jakýmkoli typem totality a autoritativními prvky ve společnosti, jejich nadbíhání a vyměňování výhod a ustupování z morálních pozic.“

ze zkoušky muzikálu Cabaret v Divadle Bez zábradlí

„Cabaret je nádherný titul, který velice chytře spojuje dva divadelní žánry dohromady – činohru a muzikál. Je to příběh obyčejných lidí, jejichž životní osud je tvrdě poznamenán dobou, ve které žijí. Dobou dekadence a úpadku. Je to světový muzikál s hudbou, která překročila hranice divadla a stala se nesmrtelnou. Jsme proto nadšení, že můžeme Cabaret po delší době znovu uvést na pražské scéně a připravit tak pro naše diváky neopakovatelný zážitek, tentokrát v našem provedení, navíc s živou hudbou. Jde zatím o největší projekt našeho divadla,“ vysvětluje Karel Heřmánek mladší, principál Divadla Bez zábradlí. Ten v připravovaném muzikálu zároveň ztvární ikonickou postavu Kabaretiéra. V ústřední milenecké dvojici se představí Jan Fanta s Michaelou Tomešovou v alternaci s Rozálií Havelkovou. Dále se diváci mohou těšit na Josefa Cardu, Filipa Kaňkovského, Jitku Sedláčkovou, Hanu Seidlovou, Dušana Sitka, Nikol Kouklovou a devítičlenný orchestr Jakuba Šafra.

režisér Adam Skala

Záhy po uvedení jazzového muzikálu Cabaret, již 8. a 9. září, plánuje Divadlo Bez zábradlí v české premiéře představit moderní adaptaci jednoho z nejdůležitějších eposů v dějinách lidstva – Homérovu Iliadu, jejíž exkluzivní předpremiéra měla proběhnout exkluzivně 7. srpna v Lidicích (představení nebylo z důvodu nepřízně počasí dokončeno).

Jde o mimořádné představení, které propojuje prvky původního homérského projevu s moderním jazykem, humornou polohu plnou životního nadhledu s pasážemi vyjadřujícími prožitky, které nás jednotlivě přesahují a navzájem spojují. Díky skvělému textu autorů dramatizace, jimiž jsou Lisa Peterson a Denis O’Hare, práci amerického režiséra Guye Robertse i hudbě skotského skladatele Neila Doyla vzniklo představení, které dokazuje, že Homérův text nepatří jen do osnov hodin literatury, ale že jde o dílo plné emocí a že je to příběh, který zůstává po tisíce let aktuální. V hlavní roli se představí Karel Heřmánek ml.

Karel Heřmánek ml. v inscenaci Iliada (foto: archiv Divadla Bez zábradlí)

„Guy Roberts tuto inscenaci uvedl v anglickém originále ve Stavovském divadle, kde jsem ji viděl, a naprosto mě uhranula. Iliada měla v New Yorku premiéru v roce 2012, jde tedy o zcela současný pohled na Homérův epos. Rozhodli jsme se ho uvést v Divadle Bez zábradlí, kde se snažíme vedle zábavného repertoáru zařazovat i náročnější tituly, jakým byla třeba inscenace Po konci světa. Nejedná se však o kopii první Robertsovy inscenace už jen z důvodu českého předkladu, kterého se zhostil můj bratr Josef, ale také díky jinému obsazení i jinému kontextu. Na rozdíl od Ameriky, kde je vnímáno hlavně téma patriotismu, v našem prostředí je to rovněž téma lidského hněvu, které prostupuje příběh Iliady a na něž odkazuje postava básníka, současně i vojáka, který si prošel mnoha válečnými konflikty. Myšlenka, že hněv plodí jen další hněv, je stále aktuální. V době covidové pandemie, kdy jsem se text učil, jsem vnímal, že společnost byla, po počáteční solidaritě, hněvem nasáklá. Takže i v tomto směru má hra šanci diváky oslovit, nejen samotným tématem války,“ uvedl Karel Heřmánek ml.

Kromě vlastních premiér Divadlo Bez zábradlí ve své jubilejní třicáté sezóně rovněž naváže ještě bližší spolupráci s anglickojazyčným divadelním souborem Prague Shakespeare Company v čele s režisérem Guyem Robertsem, který bude právě od nové divadelní sezóny stálým hostem Divadla Bez zábradlí. Ve čtvrtek 7. října uvede na jeho scéně ve spolupráci s Hammedem Animashaunou moderní adaptaci Snu noci svatojánské. Toto nastudování Shakespearovy nadčasové klasiky vychází z překladu do moderního anglického jazyka, jehož autorem je držitel ceny Tony Award a nominace na Oscara, scénárista Jeffrey Whitty. Jeho Sen noci svatojánské přináší divákům novou a moderní interpretaci, která byla připravena tak, aby si současný divák mohl užít a porozumět Shakespearově klasice tak jako za doby jejího vzniku, a přitom věrně zachovává krásu původního verše a většinu textu. Je tedy vhodná pro diváky všech věkových kategorií, kterým nabízí unikátní příležitost oslavit Shakespearovu kouzelnou hru. Inscenace je doplněna originální hudbou skotského skladatele Patricka Neila Doyla. Představení se hraje anglicky s českými titulky.

Poslední říjnový den se programu Divadla Bez zábradlí ujme spolek Tres Deseos, jehož cílem je představit českému divákovi současné hry reflektující sociálně politické dění v hispánském světě a vytvářet tak místo pro setkávání témat, myšlenek i umělců. Program, který bude probíhat od odpoledne do večera, bude zasvěcen rituálu Dia de los Muertos (Svátku mrtvých). Diváci se mohou těšit na premiéru hry Motýlí vytí od mladého mexického autora Alejandra Romána Baheny. Španělsky mluvená část večera proběhne ve spolupráci s literárním spolkem Luces de Bohemia. Závěr večera bude patřit mexickému jídlu, pití a tanci.

Diváci se mohou těšit rovněž na oslavu 30. výročí Divadla Bez zábradlí za přítomnosti hereckých osobností, jako jsou Jiří Bartoška, Jana Švandová, Pavel Zedníček, Zdeněk Žák, Veronika Freimanová a řada dalších, kteří se na budování Divadla Bez zábradlí podíleli. Slavnostní večer je plánovaný na 4. listopad.
Krátce poté se brány Divadla Bez zábradlí již potřetí otevřou přehlídce divadelní tvorby, Noci divadel, kterou organizuje Institut umění – Divadelní ústav. Program v podobě setkání s herci v rámci scénického čtení či večerního představení Divadlo Bez zábradlí nabídne 20. listopadu.

Na jaro 2022 pak Divadlo Bez zábradlí chystá premiéru komedie Alexise Michalika Edmond.

Během nuceného volna, kdy byla divadla kvůli epidemii zavřená, přitom využilo Divadlo Bez zábradlí čas produktivně. A od nové sezóny se tak diváci mohou vedle představených premiér a projektů těšit na novou divadelní kavárnu Offstage. Výraznou změnou pak prošel i celý vizuální styl divadla. O nový design i nové webové stránky se postarala společnost Blackfish, jejíž snahou a cílem bylo vytvořit vizuál a designový jazyk, který nezestárne po jedné sezóně, ale dokáže nabídnout prostor pro posun, vytvořit unifikovaný a jasně rozpoznatelný symbol, který bude využit skrz všechny aplikace brandu od plakátu v metru přes vstupenky až po program. Tímto prvkem se stalo symbolické písmeno „Z“, kterému chybí podstatná středová část, umožňující jednoznačnou identifikaci toho, že jde o Divadlo Bez zábradlí.
„Bratři Heřmánkovi měli poměrně jasnou vizi, jak by budoucí identita jednoho z nejstarších soukromých divadel v Čechách měla vypadat – měla být zapamatovatelná, moderní a hlavně nadčasová. Nové logo, brand a web tak rovněž sekundují předání divadla od legendárního herce Karla Heřmánka jeho synům,“ uvedl za celý tým Blackfish Vít Schlesinger.

zpracovala: Iva Bryndová
.