Z tiskových konferencí

I prosté slovo může mít význam
vydáno: 19.3.2013
Současné Divadlo Na Fidlovačce, které v době svého vzniku bylo vnímáno jako vlastenecká scéna, jakoby chtělo pokračovat v této slavné tradici tím, že do repertoáru pravidelně zařazuje ta nejlepší díla z české klasiky. Nyní přichází na řadu dramatizace vrcholného díla české literatury, Babička Boženy Němcové. Všichni ji známe, ale přiznejte se, kdo ji četl... Pro divadlo Babičku nově zdramatizoval režisér inscenace Jan Jirků. Na jevišti se sejde celý soubor DNF a od začátku bylo jasné, že titulní roli si zahraje Eliška Balzerová.

Jan Jirků, Adéla Šotolová
režisér Jan Jirků, dramaturgyně Adéla Šotolová


Je možná pošetilost se právě v této době do takové zásadní klasiky pustit, ovšem kdy jindy si připomenout naše největší kulturní tradice, než v době společenského marasmu. Jan Jirků to ale ještě chvíli zlehčuje: „Pustili jsme se do toho, protože to dramaturgyně Adélka Šotolová vymyslela a Eliška Balzerová se do toho zamilovala. Pro mne je Babička velké dobrodružství. Zprvu mě pronásledovalo napětí, jak se sejde naše „alternativně-loutkové divadlo“, které obvykle děláme, s echtovní činoherní scénou, nebo naše výtvarné cítění a vyjadřování s čistě činoherním herectvím. Výsledek, ke kterému se blížíme, snad bude dialogem (nebo konfrontací?) mezi loutkovým a výtvarným divadlem na straně jedné a činoherním divadlem na straně druhé. Ať to dopadne jakkoliv, už teď vím, že je to velmi příjemná práce a na ty dva měsíce zkoušení budu rád vzpomínat.“

Režisér Jan Jirků zdůraznil, že od samého začátku záměrem bylo vytvořit divadelní inscenaci zcela v intencích toho, jak Božena Němcová svou Babičku napsala. Tvůrci se zaměřili pouze na to, co do textu vložila Božena Němcová. Dalším důležitým faktorem při hledání inscenačního klíče bylo, že představení musí být srozumitelné a silné jak pro dospělého, tak i pro dětského diváka, protože na Fidlovačce se již dlouhodobě věnují práci s mládeží, o čemž například svědčí pravidelná dopolední představení pro školy. Ředitelka Divadla Na Fidlovačce Eliška Balzerová si v této souvislosti povzdechla, že tomu absolutně neodpovídá kulturní politika města, grantové řízení toto údajně vůbec nezohledňuje. Každý ředitel divadla vám potvrdí, jak ztrátová tato představení jsou. Přitom jde o nezpochybnitelnou obrovskou investici do budoucna, ale to páni radní zřejmě nechápou...


setkání v klubu DNF


Eliška Balzerová říká: „Okolo nás, v mnoha pražských divadlech je tolik vášní a exaltovanosti, že se mi zdálo důležité vrátit se k obyčejnému lidskému slovu a významu, které nese. Když jsme začali ta slova říkat v té překrásné češtině, tak se nám to zalíbilo, i když jsme, přiznáme se, nejprve zamýšleli text trošičku zmodernizovat. Nakonec se ukázalo, že to opravdu nebylo nutné; dáte-li slovům ten pravý význam, který v sobě mají, pak zjistíte, jak je ta řeč krásná a sdělná. Pokusíme se vrátit k vřelému slovu, přeneseně až k pohlazení, dotyku. To je něco, co nám hrozně chybí. Chtěli bychom pomocí této inscenace vrátit do společnosti vědomí, že když někdo řekne prosté slovo, to slovo může mít význam. Jádro inscenace je v tom slyšet se, poslouchat se a pomoci si.“ K tomu ostatně ponoukal samotný text, jednoduchý věru není a bez vzájemného naslouchání by se na něm herecky pracovat asi nedalo. „Božena Němcová vytvořila jakousi sociologickou studii své doby, ve které jsou všechny možné vztahy ať už vztah vrchnosti k poddaným, genderový vztah a hlavně vztah mládí k stáří. Navíc babička je vlastně takový venkovský ombudsman, všichni k ní chodí o radu a ona je všechny vyslyší!“

A to jste věděli, že postavě Babičky v knize je „pouhých“ 55 let? „Občas se někdo diví, že Babičku budu hrát já, přitom už několik let přetahuju,“ směje se Eliška Balzerová.

Eliška Balzerová
Eliška Balzerová


Co se týká dalších postav a jejich představitelů, Jan Jirků zdůraznil: „Máme dvě představitelky Barunky, jsou to Anika Menclová a Rebeka Chudobová, které prošli konkurzem. Rozhodli jsme se, že naše Barunky nebudou studentky konzervatoře, ale že si vybereme holčičky, které budou věkově odpovídat zadání. To je stejné i u hlavní role. Babičku nestylizujeme jako osmdesátiletou stařenku, chceme z ní mít živou, akční paní. Důraz chceme dát i na další zásadní témata, která do příběhu vnášejí Kristla (Marie Doležalová), Hortenzie (Vanda Chaloupková), kněžna (Iva Pazderková) a samozřejmě Viktorka (Barbora Mošnová). Z mužských postav bych rád dal důraz na Myslivce (Daniel Rous), to je snad jediný muž, kterému autorka dala nějakou větší šanci. (smích)“ Dodejme, že Černého vojáka si zahraje jeho syn Lukáš Rous.


setkání v klubu DNF


„V naší inscenaci jsme se soustředili právě na výrazné ženské postavy, takže společně s Babičkou prožívá svoji osudovou lásku několik dalších dívek a žen, a my se stáváme svědky jejich životních osudů. Celý děj navíc protíná velmi zajímavá linie, ve které se dozvídáme, za jakých okolností Božena Němcová své slavné dílo psala,“ říká dramaturgyně inscenace Adéla Šotolová.

„Je to jednoduše o lásce, štěstí a lidském zoufalství všech těchto žen. O smrti. O základních věcech člověka - ženy. Ženy. Ženy! Ženy!! Ženy!!!,“ tak to vidí Jan Jirků...


Lukáš Rous, Eliška Balzerová, Zdeněk Palusga, Jan Jirků, Ludmila Molínová ad.


Základním tématem připravované inscenace má být láska ve všech svých podobách. Ať už se jedná o lásku mateřskou, mileneckou, lásku ke své zemi nebo lásku k Bohu, láska je v Babičce stěžejním principem. „Vedle toho je v Babičce přítomný naprosto přirozený obdiv a respekt ke staršímu člověku. Dnešní doba bohužel velmi často přistupuje ke starým lidem jako k někomu, kdo už našemu „pokrokovému světu“ nemá co nabídnout. Babička díky své životní moudrosti a zkušenosti dokáže dohlédnout dál než ostatní a vrací nás k přirozeným a důležitým hodnotám, které je potřeba v dnešním světě stále připomínat,“ dodává Adéla Šotolová.

Divadlo Na Fidlovačce vás všechny srdečně zve na zábavný i moudrý, dojemný a dramatický příběh a především na podívanou pro celou rodinu.


Eliška Balzerová v roli Babičky


-sar- -mys-
[foto: Michal Novák, Šárka Schmarczová]