PRAHA
aktuální festivalyZ tiskových konferencí
Intersekce - nedisciplinovaný projekt PQ
vydáno: 25.3.2011
Nejen podobu, ale i život centra české metropole promění na jedenáct červnových dní Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Výrazně se na tom bude podílet i mezinárodní projekt Intersekce: Intimita & spektákl, jeden z hlavních programových pilířů letošní přehlídky. V rámci tohoto „nedisciplínovaného projektu Pražského Quadriennale“ dojde k propojení rozličných oblastí a žánrů současného umění, které pracují se scénickou akcí jako instalace, video art, performance, body art, nová média, architektura či site-specific. Intersekce nabídne mimo jiné nepřehlédnutelnou venkovní instalaci / performance, tzv. boxy. Tento nový, architektonicky originálně pojatý prostor pro umění čítající 30 boxů naplněných instalacemi a performancemi bude na piazzettě Národního divadla přístupný od 16. do 26. června.
„Intersekci, jeden ze zásadních dílčích projektů PQ 2011, chápeme jako křižovatku, místo setkání,“ charakterizuje tuto akci, kurátorka Intersekce a zároveň umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Sodja Lotker.
Na diváka se ostatně soustřeďuje celý projekt; Intersekce otevírá návštěvníkům dvojí zkušenost se současným uměním – může si vytvořit individuální prožitek, intimní a zcela osobní, a zároveň se může stát součástí společenských spektáklů ve veřejném prostoru, teatrálně velkolepých, ale iritujících a naléhavých. „Vždy se však budeme ptát na to samé, co z toho je divadlo? A kdo vlastně hraje? Je to pouhá iluze, či dokonce naprostá lež, anebo je to vlastně způsob, jakým se každodenně vyjadřujeme? Chceme odvést divadlo z divadelní scény a umožnit divákovi vstřebat ho jinak, než je převážně zvyklý. Kromě toho chceme ukázat, že scénografie není spojena jen s činohrou či hudebním divadlem, ale objevuje se třeba ve vizuálním umění, instalacích, videoartu a dalších formách umění,“ vysvětluje Sodja Lotker.
Piazzetta Národního divadla se díky unikátnímu architektonickému prostředí, jemuž vtiskl podobu izraelský architekt a scénograf Oren Sagiv, stane po Veletržním paláci druhým hlavním centrem letošního Quadriennale. Zde začne od druhé poloviny května vyrůstat labyrint třiceti bílých krychlí o průměrné velikosti 3x3 metry. Tvůrčí tým pod vedením Sodji Lotker nabídne v době konání PQ návštěvníkům ojedinělý zážitek zapojení se do současné umělecké tvorby a přímého kontaktu s jednotlivými umělci – v mnohých případech světoznámými autory. Projekt slučuje formu instalace a živé performance, stává se sám „performující, živou výstavou“. Jednotlivé části budou tvořit různá scénografická prostředí, choreografie, labyrinty, sekvence divadelních výstupů, zvukové instalace anebo dokonce lekce tance a také bar a noční kino. Tvůrci počítají s proměnlivou podobou některých boxů, a to i díky kreativitě diváků.
Jednotlivé projekty byly vybrány tak, aby ukázaly co nejširší záběr různých oborů a disciplin, v nichž se objevuje performance a performativita. Zároveň ukazují nekonečné možnosti témat spojených s myšlenkou performance (téma války coby performance, tango coby performance, oblečení coby performance atd.). „Nezastíráme, že jde zároveň o velkou výzvu i pro samotné umělce, které bude zajímat, zda je v rámci performance možné navázat s publikem intimní vztah, či jak lze vůbec vystavit performance a dosáhnout její přitažlivosti pro diváka,“ dodává Sodja Lotker, která tím mimo jiné poukazuje na zásadní teoretický přesah a diskurs celé Intersekce.
Výzvu k účasti přijali etablovaní a uznávaní tvůrci, ať vizuálního nebo divadelního umění. Sodja Lotker přiznává, že výběr je nakonec poněkud „politicky nekorektní“, ale prostě to tak vyšlo; nejvíce zastoupenou zemí na Intersekci bude Lotyšsko.
Programová část Intersekce nabídne i další výrazné projekty, které se odehrají na veřejných prostorech i na netradičních místech v centru. Na akci, jež by vydala na samotný festival, participují věhlasní umělci či soubory jako zřejmě nejvýznamnější současná scénografka a spolupracovnice režiséra Christopha Marthalera Anna Viebrock, tvůrčí dvojice Ilya a Emilia Kabakovovi, choreograf a tanečník Josef Nadj, soubory Societas Raffaello Sanzio v čele s obdivovaným Romeem Castelluccim či Abbey Theatre, výtvarníci Josef Bolf a Nathaniel Mellors, ale také vyhledávaní režiséři Arpád Schilling, Claudia Bosse či Alice Nellis. Do Prahy se vrací rovněž scénografka Monika Pormale, jež reprezentovala Lotyšsko na posledním Quadriennale v roce 2007. Mimochodem – mnohé akce počítají i se zapojením nejširší veřejnosti.
Českou republiku bude vedle fotografa Bohdana Holomíčka reprezentovat jeden z nejuznávanějších tuzemských všestranných umělců, jenž díky tématům, rukopisu a uhrančivé atmosféře svých maleb pronikl do předních domácích i světových sbírek – Josef Bolf. Pro Intersekci připravuje projekt Sklad/Storage kombinující instalaci, video i performativní akci.
-mys-
(s využítím tiskových materiálů PQ)
Sodja Lotker
„Intersekci, jeden ze zásadních dílčích projektů PQ 2011, chápeme jako křižovatku, místo setkání,“ charakterizuje tuto akci, kurátorka Intersekce a zároveň umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Sodja Lotker.
Na diváka se ostatně soustřeďuje celý projekt; Intersekce otevírá návštěvníkům dvojí zkušenost se současným uměním – může si vytvořit individuální prožitek, intimní a zcela osobní, a zároveň se může stát součástí společenských spektáklů ve veřejném prostoru, teatrálně velkolepých, ale iritujících a naléhavých. „Vždy se však budeme ptát na to samé, co z toho je divadlo? A kdo vlastně hraje? Je to pouhá iluze, či dokonce naprostá lež, anebo je to vlastně způsob, jakým se každodenně vyjadřujeme? Chceme odvést divadlo z divadelní scény a umožnit divákovi vstřebat ho jinak, než je převážně zvyklý. Kromě toho chceme ukázat, že scénografie není spojena jen s činohrou či hudebním divadlem, ale objevuje se třeba ve vizuálním umění, instalacích, videoartu a dalších formách umění,“ vysvětluje Sodja Lotker.
Piazzetta Národního divadla se díky unikátnímu architektonickému prostředí, jemuž vtiskl podobu izraelský architekt a scénograf Oren Sagiv, stane po Veletržním paláci druhým hlavním centrem letošního Quadriennale. Zde začne od druhé poloviny května vyrůstat labyrint třiceti bílých krychlí o průměrné velikosti 3x3 metry. Tvůrčí tým pod vedením Sodji Lotker nabídne v době konání PQ návštěvníkům ojedinělý zážitek zapojení se do současné umělecké tvorby a přímého kontaktu s jednotlivými umělci – v mnohých případech světoznámými autory. Projekt slučuje formu instalace a živé performance, stává se sám „performující, živou výstavou“. Jednotlivé části budou tvořit různá scénografická prostředí, choreografie, labyrinty, sekvence divadelních výstupů, zvukové instalace anebo dokonce lekce tance a také bar a noční kino. Tvůrci počítají s proměnlivou podobou některých boxů, a to i díky kreativitě diváků.
Oren Sagiv prezentuje architektonický návrh Intersekce
hrůzný požár Průmyslového paláce na Výstavišti byl také v jistém smyslu pro Orena Sagiva inspirací
Oren Sagiv představil i prvotní náčrty
Jednotlivé projekty byly vybrány tak, aby ukázaly co nejširší záběr různých oborů a disciplin, v nichž se objevuje performance a performativita. Zároveň ukazují nekonečné možnosti témat spojených s myšlenkou performance (téma války coby performance, tango coby performance, oblečení coby performance atd.). „Nezastíráme, že jde zároveň o velkou výzvu i pro samotné umělce, které bude zajímat, zda je v rámci performance možné navázat s publikem intimní vztah, či jak lze vůbec vystavit performance a dosáhnout její přitažlivosti pro diváka,“ dodává Sodja Lotker, která tím mimo jiné poukazuje na zásadní teoretický přesah a diskurs celé Intersekce.
Výzvu k účasti přijali etablovaní a uznávaní tvůrci, ať vizuálního nebo divadelního umění. Sodja Lotker přiznává, že výběr je nakonec poněkud „politicky nekorektní“, ale prostě to tak vyšlo; nejvíce zastoupenou zemí na Intersekci bude Lotyšsko.
Programová část Intersekce nabídne i další výrazné projekty, které se odehrají na veřejných prostorech i na netradičních místech v centru. Na akci, jež by vydala na samotný festival, participují věhlasní umělci či soubory jako zřejmě nejvýznamnější současná scénografka a spolupracovnice režiséra Christopha Marthalera Anna Viebrock, tvůrčí dvojice Ilya a Emilia Kabakovovi, choreograf a tanečník Josef Nadj, soubory Societas Raffaello Sanzio v čele s obdivovaným Romeem Castelluccim či Abbey Theatre, výtvarníci Josef Bolf a Nathaniel Mellors, ale také vyhledávaní režiséři Arpád Schilling, Claudia Bosse či Alice Nellis. Do Prahy se vrací rovněž scénografka Monika Pormale, jež reprezentovala Lotyšsko na posledním Quadriennale v roce 2007. Mimochodem – mnohé akce počítají i se zapojením nejširší veřejnosti.
Českou republiku bude vedle fotografa Bohdana Holomíčka reprezentovat jeden z nejuznávanějších tuzemských všestranných umělců, jenž díky tématům, rukopisu a uhrančivé atmosféře svých maleb pronikl do předních domácích i světových sbírek – Josef Bolf. Pro Intersekci připravuje projekt Sklad/Storage kombinující instalaci, video i performativní akci.
-mys-
(s využítím tiskových materiálů PQ)
