Z tiskových konferencí

Mimořádný ohlas vzbudilo nedávné hostování Slovenského národného divadla v pražském Divadle Kolowrat s komorní inscenací Leni. Původní slovenská hra autorské dvojice Valerie Schulczové a Romana Olekšáka je o fiktivním setkání dvou skutečných lidí. Legendárního moderátora Johnnyho Carsona, jehož „The Tonight Show Starring Johnny Carson“ patřila třicet let k nejsledovanějším talkshow Ameriky, a kontroverzní Leni Riefenstahl, „dvorní režisérky“ Adolfa Hitlera, jejíž filmy vznikaly na přímou objednávku Třetí říše. Děj se odehrává „mnoho let poté“, v roce 1974, kdy Johnny je na vrcholu kariéry a Leni v Americe představuje svůj první dokončený projekt od porážky Německa. Johnny však ví, co jeho diváky zajímá víc než umění. Minulost se stává hlavním tématem...

Viktor Polesný, Vilma Cibulková (foto: Michal Novák)

Hra opřená o netypický životopisný příběh jedné z nejlepších filmařek světa (navzdory kontroverzi s ní spojené je třeba uznat její průkopnické zásluhy, ona položila základy dokumentární kinematografie) je plná otázek, které musí zaznít, aby minulost trvale zůstala mementem. Jaká je odpovědnost umělce za jeho dílo? Jaká je hranice mezi posluhováním ideologii, aktivní spoluúčastí na budování režimu a uměleckou tvorbou? Je možné převzít odpovědnost za dobu, v které tvoříme? Cítí vinu? Jaké jsou její osobní postoje k fašismu a holocaustu s vědomím fakty nevyvratitelné historické zkušenosti? Johnny Carson se chce dozvědět co nejvíc a nebojí se dotknout ani těch nejosobnějších témat...

Postoje stárnoucí Leni Riefenstahl a zejména dámy, která z hlediště vstoupí do děje a vášnivě dobu obhajuje, vás asi nepřekvapí, ...protože ty postoje znáte. Nejsou nakonec stejného druhu jako smýšlení kovaných a navěky zaslepených komunistů, kteří paradoxně mohou beztrestně plácat ty svoje nesmysly i na půdě parlamentu či v médiích? V tom je hra Leni jistě nadčasová. Nepochopení a nepřiznání toho, co se dělo, je zvláštní stigma. „Postava Berthy je taková Marta Semelová dnešní doby,“ připodobnil druhou ženskou postavu hry režisér Viktor Polesný.

„Nechtěli jsme však v žádném případě napsat moralitu a také nám nepřísluší soudit. Na všechny položené otázky nechť si odpoví sám divák,“ zdůrazňuje spoluautorka hry Valeria Schulczová. „Nejde jen o historický exkurz, předkládáme spíše stále živé téma,“ dodala.

Ondřej Kavan, který si zahraje moderátora talkshow, k tomu poznamenal: „Moralizovat v dnešní době nemá smysl, dělají to všichni a dělají to špatně... V té hře není jednoznačné vůbec nic a necháme na divákovi, aby se rozhodl sám, k jakým odpovědím se dobere. Byli bychom nejradši, kdyby diváci odcházeli s pocitem TAK JAK. A aby na konci zůstal vykřičník a otazník.“

na tiskovém setkání (foto: Michal Novák)

Hra byla napsána tzv. na zakázku Slovenského národného divadla a dá se říci, že jedním z impulsů pustit se do takového tématu byla těžko uvěřitelná skutečnost, že v jedněch volbách na Slovensku byl voliči do komunální politiky dosazen legitimní fašista.

V bratislavské inscenaci titulní postavu ztvárnila Zdena Studenková (role byla napsaná přímo pro ni a za svůj herecký výkon získala nejprestižnější slovenské divadelní ocenění – cenu DOSKY). Pro inscenaci Divadla v Řeznické byla oslovena Vilma Cibulková, která hru také přeložila. Hru nastudoval zkušený režisér Viktor Polesný.

„Napsat divadelní hru jako televizní talkshow mi přijde jako báječný nápad. Ale pozor, kdyby zůstalo jen u toho, nebylo to divadlo, za chvilku by vás to začalo nudit, taková hra se sama rychle zničí samolibostí toho moderátora. Na divadelní napínavou hru vše povyšuje právě ten konflikt mezi moderátorem a Leni. On ji chce nachytat, nachytá spíše sám sebe...,“ přibližuje Viktor Polesný a dodává: „Propaganda ideologie nebo propaganda konzumu a marnivosti, princip je to stejný. Masivní masírování propagandou prožíváme dnes a denně a co je horší, lidi se na to nechají masivně nalákat. Vidíme, kam to vede...“

„Kraken už byl vypuštěný, postava Leni, která zpočátku evokuje jiná očekávání, je toho živým důkazem,“ poznamenala Valeria Schulczová.

Zkoušení inscenace předcházel vydatný sběr materiálů, tvůrci a herci zhlédli mimo jiné řadu filmů kontroverzní filmařky Leni Riefenstahlové i některé carsonovské talkshow. Vilma Cibulková k tomu říká: „Nesmírně mě bavila ta příprava, která byla velmi pečlivá a započala tři čtyři měsíce před samotným zkoušením. Necháme se překvapit, jak budou reagovat diváci. Nehrajeme si na nějaký dokument, ostatně figura, kterou zastihujeme, by měla být starší, než jsem já, pro vyznění je spíše důležitější věkový poměr mezi aktéry...“

Valeria Schulczová, Daniel Krejčík, Ondřej Kavan (foto: Michal Novák)

Vedle nové premiéry se Divadlo v Řeznické, jedno z nejmenších pražských divadel s neopakovatelným geniem loci, představuje v nové vizuální identitě. Vznikla během letošních prázdnin za pomoci přátel a příznivců divadla a také v nemalé míře za přispění studentů uměleckých škol. Nová identita proto snese přívlastek „nízkonákladová“. Ačkoli Divadlo v Řeznické je tu pro vás s novým „kabátkem“, důležitý zůstává stále stejný obsah: repertoár s náročnou dramaturgií a kvalitní výsledky práce na jevišti.

-mys-