Z tiskových konferencí

Příběh o komplikovaném dědictví
vydáno: 9.2.2012
V Divadle Ungelt právě vrcholí zkoušky na uvedení hry anglického autora Petera Nicholase Darrella Na vaše riziko!. Premiéra je naplánována na 14. února. V psychologickém příběhu se představí dvojice, která k Ungeltu patří dlouhá léta – Chantal Poullain a Jiří Schmitzer. Režisérem inscenace je Zdeněk Dušek, pro něhož je to v Divadle Ungelt již druhá režie, dříve zde připravil úspěšnou inscenaci „Šest tanečních hodin v šesti týdnech“.

Autor hry Peter Nicholas Darrell v současné době žije v Londýně a pracuje jako novinář a umělecký kritik na volné noze. Ze všeho nejvíc miluje rébusy, hlavolamy a pseudonymy.
Hra „Na vaše riziko!“ je jeho dramatickou prvotinou. Umělecký ředitel Divadla Ungelt Milan Hein již mnohokráte prokázal „čuch“ na pozoruhodné komorní hry, ty pak na prknech Ungeltu většinou byly uvedeny v české premiéře. „Dramaturgie Divadla Ungelt ovšem vychází z toho, že hledám titul pro konkrétní herce,“ zdůraznil Milan Hein.

Milan Hein, Zdeněk Dušek
Milan Hein, Zdeněk Dušek


Hlavní postavou psychologického příběhu je kdysi úspěšná francouzská šansoniérka, která přijíždí do Anglie převzít dům po svém zesnulém otci. Dědictví je však komplikované - je totiž spojeno s neobvyklým věcným břemenem v podobě konzervativního univerzitního profesora. Samotáře, který dům obývá. „Autor se v této své dramatické prvotině soustředí na dialog, postavy, téma rodiny a jednoduchý příběh založený na klasické dramatické situaci setkání dvou rozdílných, k sobě nepatřících lidí, kteří by se nikdy nepotkali nebýt vnějších okolností,“ přibližuje Milan Hein. Zároveň připomněl, že Chantal Poullain a Jiří Schmitzer už společně v Ungeltu vystupují, již dvanáct let hrají v Albeeho „Hře o manželství“, která má za sebou 330 repríz a stále se hraje!

Podle režiséra Zdeňka Duška největší úskalí hry „Na vaše riziko!“ je v tom, že všechno v ní je postaveno na dialozích. Nabízí se srovnání s předchozími „Tanečními hodinami“, v nichž konverzační pasáže byly neustále vyvažovány situačními momenty. Možná by se daly v obou hrách nalézt podobné rysy. I zde se setkají dva lidé, kteří si zpočátku vůbec nerozumí, pak se začnou poznávat a hledat k sobě cestu. „Také režie hledá konflikt. Ale ty rozpory nejsou v těch lidech, oba hrdinové jsou si dokonce dost podobní. Animozita v prvním obraze je jen daná výchozí situací, vnitřní konflikt si pak v sobě nese jen jedna postava a druhá jej pomáhá řešit. Hra přesto neztrácí náboj, i když dále je to čistá konverzačka cílená jedním směrem. Najednou je nejdůležitější řeč, intonace...,“ říká Zdeněk Dušek. „Hra není akční, stojí a padá s dialogem,“ potvrzuje Milan Hein.

Jiří Schmitzer, Chantal Poullain, Milan Hein
Jiří Schmitzer, Chantal Poullain, Milan Hein


„Je to nádherný příběh o citech, vnitřních emocích těch dvou lidí. My musíme ukázat, co prožívají, i bez zvláštní akce. Právě proto je to pro mě ohromně krásná práce,“ svěřila se Chantal Poullain.
Jiří Schmitzer si zahraje nerudného samotáře. Ke své postavě říká: „Jenže pak se odkryje, že je to s ním trošku jinak. Hrajeme také o tom, že osud si často nevybírá. Ačkoli ta situace zpočátku vůbec tak nevypadá, celý ten příběh přináší silný pocit naděje.“

Uznávaný překladatel Pavel Dominik provedl v textu nemálo úprav, například zcela změnil profese obou hrdinů, aby lépe odpovídaly dramatickému vyznění hry. Zdeněk Dušek k tomu uvedl: „Text dává možnosti k rozdílné interpretaci, není úplně dokonale vycizelovaný. Můžeme jen spekulovat, zda je to autorův záměr. Nevíme o něm zas tak moc, no, zkuste si ho najít na Googlu, zřejmě nepochodíte, jako jsem nepochodil já.“

-mys-