Z tiskových konferencí

Strmá sjezdovka pro Tomáše Matonohu
vydáno: 10.9.2011
Hlavním „hrdinou“ hry Produkt z pera britského dramatika Marka Ravenhilla je producent filmu s nejhorším scénářem všech dob. Jeho „prezentaci“ sleduje herečka-hvězda, která je přesvědčována k roli. Monologický text vznikl v roce 2005, Mark Ravenhill si ve své hře dokonce i zahrál, s velkým úspěchem byla pak uváděna v mnoha evropských zemích.
Na českých jevištích se v poseldních jedenácti letech objevilo několik Ravenhillových her: Faust je mrtvý, Polaroidy, Shopping and Fucking, Domeček pro buzničky, Bazén (bez vody), výčet by zahrnoval i hru Produkt, která v Praze uvedena již byla, v jiném prostoru a za jiných podmínek, obě inscenace spojuje pouze jméno režiséra Jiřího Pokorného. „Jistě se budete ptát, proč tuto hru znovu vytahuju. Je to jednoduché, hra je aktuální obsahem a dalším důvodem může být, že mám pro ni ideálního představitele, Tomáše Matonohu,“ říká Jiří Pokorný.

Inscenování her Marka Ravenhilla má tedy v České republice již určitou tradici, shodou okolností u té první, české premiéry hry Faust je mrtvý v brněnském HaDivadle (2000), byl Tomáš Matonoha jako herec také. „To byl mnohem kontroverznější text,“ poznamenal tehdejší představitel role Alaina.

„Jestliže tvorbu Marka Ravenhilla sledujete, poznali jste, že není to šarlatán, i když něco ďábelského v něm je,“ zamýšlí se Jiří Pokorný. „Jeho pověstný černý humor je dvojlomný, je v něm spousta soucitu a lásky, ale zároveň vám Ravenhill vleze do skříně nebo do svědomí. V něčem je velmi subtilní, v jiném robustně transparentní. Bez skrupulí ukáže, jak žijeme ve lži. Aniž by byl vulgární či snad dokonce perverzní, vůbec se nezříká zobrazování hyperkrutých činů nebo specifik sexuality. V Produktu se pustil na jakousi dlouhou a hodně strmou sjezdovku, na které není patrno, kde končí a kam vede...“

„Přesto až tak exponované mi to nepřijde. Text je především výlučný svou formou, není to monodrama, jak by se mohlo na první pohled zdát, je to hra pro dva,“ zdůraznil Tomáš Matonoha. „Jedna postava celou dobu důsledně mlčí a ta druhá důsledně mluví. Pro mě obrovskej monolog, ale je to dialog mezi filmovým producentem a herečkou, které nabízí hlavní roli ve filmu. Dá se to hrát s figurínou, ale nebude to fungovat.“

Aby vše bylo ještě větším dobrodružstvím, režisér zvolil tu variantu, že v každém představení se objeví vždy jiná profesionální herečka. „Ravenhill je mistr zvratů, staví cestu jako princip anekdoty, člověk si myslí, že je v jistotě vyprávění, ale najednou bác ho a objeví se nečekaná souvislost. Je tu prostor nejen pro hru s publikem, ale i spolupartnerkou na jevišti. Tomáše čeká nápor, jak lidi donutit, aby vyslechli ten nehorázný děj filmu nejhorší možné kategorie, ...který ale může vydělat velký prachy, když se do toho vrazí správná tvář. Nejhorší ve smyslu toho, co si lidi na sebe dokážou sami uplést...,“ naznačuje Jiří Pokorný.

Tomáš Matonoha, Jiří Pokorný
Tomáš Matonoha, Jiří Pokorný


Jiří Pokorný přirovnal úkol, který Tomáše Matonohu čeká, k nebezpečné plavbě bez záchranného kruhu. Fixní je pouze to, že hlavní protagonista musí důsledně odvykládat film. Do vyprávění se však pravděpodobně velmi brzy díky reakcím, gestům a mimice herečky dostane prostor pro improvizaci. „Bude to inscenace plně založená na spontaneitě protagonisty, jehož úkolem je nevypadnout zcela z kontur textu.“ Obavy jsou však zcela u herce formátu Tomáše Matonohy a jeho zkušeností z improvizačních pořadů podobného typu (např. Na stojáka, Na forbíně) téměř neopodstatněné.

„Divadlo je zajímavé v tom, že nejen posloucháte, ale taky se díváte. A někdy se přistihnete, že jako divák sledujete mimiku nemluvící postavy, než tu figuru, která zrovna řeční. Protože ta nemluvící je v daný okamžik pro vás zajímavější, vnímáte ji intenzivněji. My chceme, aby herečky tu hru předem nečetli, aby zkrátka po ničem nepátrali, nesmí vědět předem, která bije. Její reakce budou nevyzpytatelné, budou konfrontovány s tím šíleným textem, který je plný zvratů. Skrze její reakce – konkrétní, živé, bezprostřední – bude vše vnímat i divák. Ten se tak nebude bavit pouze absurditou textu, který vyprávím, ale nad absurditou celého dialogu s postavou herečky, která by žádná takovou roli nevzala.“ Tomáš Matonoha ještě dodal: „No, třeba za dvacet let bude vše jinak a podobné scénáře, podobné koncentráty nesmyslů mohou být normou. Taky se může stát, že pozvané kolegyni z toho začne být po deseti minutách zle.“

Tomáš musí být připraven na všechny varianty, i na tu, jak vybruslit z případné ostudy. „Mám v hlavě několik klíčů, jak z toho elegantně vyjít, kdyby mi to někdo chtěl zničit, kolegyně na jevišti, nebo dokonce nějaká divačka,“ ujišťuje hlavní protagonista.

Před čtyřmi lety v Divadle Ta Fantastika se ubírala inscenace Produktu jinou cestou. „Tehdy bylo vše inscenované a více méně nazkoušené. Teď už víme, že to bralo této hře nerv,“ přiznává Jiří Pokorný. „Chceme osobnosti, které budou umět bez jakékoli přípravy reagovat, výmluvně, přesto beze slov.“

Některá jména hereček jsou známá, dalším se bude teprve „s obavami, zdali to vezmou“ telefonovat. Pár jmen padlo, to ano, ale jistě uznáte, že by bylo nefér prozrazovat, s kým se po boku Tomáše Matonohy pravděpodobně setkáte.

Inscenace Produkt bude pravidelně uváděna v Divadle Lávka, které je možná poněkud méně známým divadelním prostorem (zato na nádherném místě přímo u Vltavy), přibližně dvakrát měsíčně. Vstupenky je možné rezervovat přímo na webu Divadla Lávka.

-mys-