Zpráva

Cena Marka Ravenhilla, jejíž vznik již před dvanácti lety iniciovalo Divadlo LETÍ, se pravidelně udílí za nejlepší inscenaci současné hry. Minulý ročník jsme kvůli pandemii byli nuceni vynechat, tudíž bude cena udílena za roky 2020 a 2021. Nezávislá porota složená z osmi odborníků tentokrát vybírala z více než sto dvacet inscenací, přičemž do užší nominace se dostalo deset z nich.

Slavnostní vyhlášení vítěze se uskuteční 20. června 2022 v Divadle VILA Štvanice. Cena bude mít již tradičně podobu kožichu, který pro letošního výherce navrhne běloruská scénografka a ilustrátorka Rufina Bazlova. Multižánrová umělkyně do Česka přišla v roce 2008, kdy byla přijata na studium ilustrace na plzeňské Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. Díky projektu Bělorusko 2020 - grafickým výšivkám přibližujícím nepokoje v její rodné zemi - o její práci ví celý svět.

Posledním laureátem ceny (za rok 2019) se stala inscenace Hadry, kosti, kůže v režii Martina Františáka. Mezi další oceněné patří režiséři Martina Kinská, Dušan Pařízek, Daniel Špinar, Jiří Havelka, Ivan Krejčí, Martina Schlegelová, Adam Svozil, Mikoláš Tyc a David Šiktanc.

Součástí večera bude i představení hostující inscenace olomouckého Divadla na cucky Zatrolleno věnující se fenoménu internetových hoaxů a konspiračních teorií. Divadlo LETÍ chce tímto ročníkem začít novou tradici, kdy bude v rámci předávání Ceny Marka Ravenhilla představovat tvorbu nezávislých divadel z mimopražských regionů. Inscenační tým pod vedením Silvie Vollmann se ujme i slavnostního ceremoniálu.

Inscenace nominované na Cenu Marka Ravenhilla za rok 2020 a 2021:

A Studio Rubín
Barbara Herz a Anna Smékalová: Jenom matky vědí, o čem ten život je
Režie: Barbara Herz
Výrazný, zatím ojedinělý projekt, uvedený v A Studiu Rubín, mapující naděje a beznaděje matek, které zjišťují, že nejkrásnější období v životě ženy bývá mnohdy velmi náročným úkolem. Autorkám Barbaře Herz a Anně Smékalové se podařilo vytáhnout z reálného života pozoruhodné příběhy, které Lucie Andělová, Veronika Lazorčáková a Jiří Kniha nabízejí divákům v originální, polodokumentární formě, při které je vám zároveň do smíchu i do pláče. (Jana Soprová)

Divadlo D21
Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček: Emil čili O Háchovi
Režie: Jakub Vašíček
Inscenace dramatika Tomáše Jarkovského a režiséra Jakuba Vašíčka je přehlídkou antiiluzivních, nepsycholgizujících divadelních prostředků. Tvůrci nabízejí obraz zkratkovitých úsudků, stereotypů, osudových rozhodnutí, příkrých komentářů, (sebe) ironických glos i krutě vtipných písní. Divadlo o politické sebeoběti a pádu do propasti spolupráce se zločinným uchvatitelem, která má prodloužení a trest v zafixovaném negativním dějinném obrazu, se dotýká originálním způsobem i fake news a síly (ilegálních) médií. Tomáš Jarkovský s Jakubem Vašíčkem si vybrali hrdinu se skutečně dramatickým osudem. (Alena Zemančíková)

Divadelní spolek JEDL
Lucie Trmíková: Manželská historie
Režie: Jan Nebeský
Jádrem inscenace Manželská historie je problematický vztah k ženám Augusta Strindberga a jeho manželství s neúspěšnou herečkou Siri von Essen. Na půdorysu vědecké přednášky a jednotlivých etap milostného vztahu v silně groteskní nadsázce ohledává témata neporozumění, manipulace, vnitřní nejistoty, zklamaných nadějí, destruktivních a toxických vztahů, citové vyprahlosti či umělecké sebestřednosti. Trio Trmíková-Nebeský-Prachař inscenací oslavují třicet let spolupráce a nabízejí ve vrcholné formě to nejlepší z roky budovaného stylu – sžíravou ironičnost, extravagantní artistnost, imponující herecké výkony kombinující civilnost s histriónstvím, živý hudební doprovod, rafinovanou přímočarost a navíc notnou dávku zábavnosti a vtipu. O stálé tvůrčí potenci a nespoléhání se jen na „staré a ověřené“ svědčí také přizvání Anny Fialové do role Siriiny milenky Marie, která se dokáže zcela naladit na stávající členy souboru a zároveň přináší novou energii i barvu. (Jitka Šotkovská)

Divadelní spolek JEDL
Lucie Trmíková: Zahradníček / Vše mé je tvé
Režie: Jan Nebeský
Křehká jevištní koláž z dopisů a veršů básníka Jana Zahradníčka, ve které se zračí smutné, dojemné a působivé okamžiky ze života básníka a jeho ženy Marie. Poezie okamžiku v režii Jana Nebeského v působivém podání Lucie Trmíkové a Saši Rašilova. (Tomáš Suchánek)

Divadlo LETÍ
Martina Schlegelová a Marie Špalová: Pubkvíz o budoucnosti světa
režie: Martina Schlegelová
Inscenace, která se tváří jako běžný hospodský kvíz (kterým taky doopravdy je), se postupně odhaluje jako rafinovaná hra s divákem, jeho chováním a myšlenkovými stereotypy.
Informačně nabitý večer, kterým provází zábavná čtveřice performerů-moderátorů (mimo jiné interpretujících zábavné i silné písně Jana Čtvrtníka s texty Martiny Schlegelové), svěže experimentuje s prvky imerze. Nesází na líbivou depresivnost tématu katastrofické budoucnosti světa, ale naopak vzbuzuje v obecenstvu chuť k vlastní aktivitě, aniž by inscenace jakkoliv násilně burcovala a působila jako laciná agitka. (Jitka Šotkovská)

Divadlo LETÍ
Kasha Jandáčková: Les sebevrahů
Režie: Kasha Jandáčková
Environmenální žal, láska a smrt, bloudění světem i svou duší, to jsou jen některá z témat, která nabízí původní hra Kashi Jandáčková. Ta jako režisérka oslovila okruh spolupracovníků, naladěných nejen na stejnou vlnu divadelního, ale i životního názoru a společně vytvořili pro Vilu Štvanice hořkosladkou inscenaci s tajemstvím. V propojení výborně funguje scénografie Jana Tereby, hudba Jakuba Königa, i herecké výkony Anny Kameníkové a Jana Hofmana. (Jana Soprová)

Národní divadlo Brno
Robert Icke: Doktorka
Režie: Lukáš Brutovský
Doktorka je chytrá a originální variace na vrcholné drama Arthura Schnitzlera Profesor Bernhardi. Napsal ji současný renomovaný britský dramatik Robert Icke, který říká: „Musíte najít adaptér, který Vám umožní prohnat elektřinu dneška skrze starou věc a tím ji učinit funkční“. V případě Doktorky se to podařilo nejen jemu, ale především Národnímu divadlu Brno. Inscenace skvěle využívá postavu ženy v krajní životní situaci k realizaci sugestivní jevištní metafory současné rozdělené společnosti, jejíž rozporné myšlenkové zázemí se utváří na pozadí informačních válek všeho druhu. (Luděk Horký)

Divadlo NoD
Natálie Preslová, Janek Lesák: The Legend of Lunetic
Režie: Janek Lesák
The Legend of Lunetic je dokonalou vlajkovou inscenací generačního repertoáru Janka Lesáka a Natálie Preslové. Materiál, který mohl jednoduše sklouznout na módní vlně povrchního pomrkávání po devadesátkových odkazech, je svébytnou výpovědí jedné
generace. Lunetici se ani zdaleka nesnaží o dokumentární zachycení doby, přesto však prostřednictvím autorské mystifikace dokonale vystihují okolnosti dospívání v České republice na přelomu milénia - díky tomu je návštěva NODu pomyslným návratem na pražskou Brumlovku, se silným pocitem nostalgie a náctiletého trapna v ceně vstupenky. (David Košťák)

Divadlo pod Palmovkou
Tomáš Dianiška: 294 statečných
Režie: Tomáš Dianiška
Respekt k historickým faktům, skvěle autorsky a režijně uchopené silné téma, nekonvenční prostředky, sahající až k drastickému humoru a parafrázím klišé estetiky akčních filmů - to vše činí z 294 statečných Tomáše Dianišky jednu z nejvýraznějších a nejsilnějších inscenací, které jsou v současné době na českých jevištích k vidění, s obrovským citem pro metaforu, originálním smyslem pro humor a silným emotivním účinkem. (Jana Slouková)

Studio G Ostrava
Marek David: Planu
Režie: Marek David
Inscenace a její textová předloha nesou silné a (ve chvíli analogického scénáře ruské agrese vůči Ukrajině) nanejvýš aktuální téma - příběh Poláka Ryszarda Siwiece, který se upálil na protest proti agresivnímu napadení Československa v září 1968. Dramatický text tématem a kompozicí míří k dokumentárnímu a politickému divadlu, ale obsahuje také rovinu filozofickou, poetickou či absurdní. Inscenace podtrhuje všechny jmenované aspekty svou jevištní obrazností, kontrapunktickým střídáním poetických a rituálních scén s věcností faktů, předkládaných s cynickým odstupem, ale o to s větší naléhavostí sdělení. Představení překvapuje rytmizací, múzičností a současně apelativním přesahem, týkajícím se aktuální krize morálních hodnot. (Tatjana Lazorčáková)

-----

Rada Ceny Marka Ravenhilla zasedala v roce 2020 a 2021 ve složení:
Luděk Horký, divadelní a televizní dramaturg David Košťák, dramaturg
Tatjana Lazorčáková, teatroložka Jana Slouková, dramaturgyně Jana Soprová, divadelní kritička
Tomáš Suchánek, divadelní manažer
Jitka Šotkovská, divadelní kritička a teoretička
Alena Zemančíková, rozhlasová dramaturgyně a autorka

zdroj zprávy: Denisa Chuchlová