Zpráva
Blížící se ekologická katastrofa na Zemi a teoretická možnost osídlení některé z planet naší sluneční soustavy je hlavní zápletkou hry Mars, německého dramatika Maria von Mayenburga. Zachránit si život tím, že se člověk stane jedním z kolonizátorů Marsu, je možné poté, co vybraní jedinci projdou náročným výcvikovým kurzem...
Na odlehlém místě připomínajícím prales se uprostřed prázdného domu sejdou čtyři lidé – vystrašený otec s dcerou a psychicky nevyrovnaná dvojčata. Nesourodá čtveřice však místo školení dostává konkrétní úkoly, které má plnit jednotlivě i společně. Z původně výzkumného projektu se stává podivná soutěž, ve které jsou účastníci hodnoceni podle svého rozhodování a konání. Ale jaké jednání je to správné? Komu se podaří zvítězit? Kdo odletí na „rudou“ planetu? Tlak na skupinu je silný a člověk se pod ním dokáže neobvykle pružně měnit v bezohledného, ale zato odolného tvora.
Navenek ponuré, apokalypticky laděné sci-fi, zaujme vtipnou kombinací odkazů, skrývajících se v narážkách na žánrové filmy, na klasická divadelní dramata, reality show a především na společenskou situaci v Evropě. Prostřednictvím jazyka pak autor buduje humor celé hry – od absurdního až k černému. Asi není divu, že proto jedna z německých recenzí Mayenburgovu hru výstižně popsala: „Mezi Shakespearem a Planetou opic“.
Inscenace Marsu měla premiéru 19. 5. 2018 v německém Schauspiel Frankfurt. NdB uvede Mars jako první na českých jevištích. V režii Natálie Deákové, která se zaměřuje na současné evropské texty, můžete očekávat napínavé drama, ve kterém nebude chybět ani skupina lidoopů.
Překladatel Tomáš Dimter odpovídá:
Byl překlad v něčem „záludný“?
Záludný nebyl, byl „jenom“ náročný. Je to hra na hranici „sprechtheatru“, kdy je dějová linka často upozaděna na úkor formální jazykové ekvilibristiky. Naštěstí vypomohli kamarádi, když jsem se ocitl v úzkých. Aliterace a rýmovačky už byly jen další důvod prvotního zoufalství, nebo spíš nadšení?
Může být i sci-fi drama v něčem humorné?
Apokalyptická vize světa by bez humoru byla jen nudnou moralitou. Takže ano, pokud někdo rád humor hrubšího ražení, přijde si na své, stejně jako divák, který radši subtilní jazykové špílce. A pokud máte rádi škodolibosti a poťouchlosti v mezilidských (mezidruhových?) vztazích, hra vás nudit nebude.
Hrají Petr Kubes, Michal Bumbálek, Annette Nesvadbová, Vojtěch Blahuta, Martin Veselý, Adam Kaňák j. h. / Lenka Sobotková j. h., Natálie Rašín j. h. / Katarína Hlinková j. h., Patrik Holub j. h. / Martin Mikuš j. h.
Premiéra: 6. 12. 2019 v divadle Reduta
zdroj zprávy: Petr Novák
Na odlehlém místě připomínajícím prales se uprostřed prázdného domu sejdou čtyři lidé – vystrašený otec s dcerou a psychicky nevyrovnaná dvojčata. Nesourodá čtveřice však místo školení dostává konkrétní úkoly, které má plnit jednotlivě i společně. Z původně výzkumného projektu se stává podivná soutěž, ve které jsou účastníci hodnoceni podle svého rozhodování a konání. Ale jaké jednání je to správné? Komu se podaří zvítězit? Kdo odletí na „rudou“ planetu? Tlak na skupinu je silný a člověk se pod ním dokáže neobvykle pružně měnit v bezohledného, ale zato odolného tvora.
Navenek ponuré, apokalypticky laděné sci-fi, zaujme vtipnou kombinací odkazů, skrývajících se v narážkách na žánrové filmy, na klasická divadelní dramata, reality show a především na společenskou situaci v Evropě. Prostřednictvím jazyka pak autor buduje humor celé hry – od absurdního až k černému. Asi není divu, že proto jedna z německých recenzí Mayenburgovu hru výstižně popsala: „Mezi Shakespearem a Planetou opic“.
Inscenace Marsu měla premiéru 19. 5. 2018 v německém Schauspiel Frankfurt. NdB uvede Mars jako první na českých jevištích. V režii Natálie Deákové, která se zaměřuje na současné evropské texty, můžete očekávat napínavé drama, ve kterém nebude chybět ani skupina lidoopů.
Překladatel Tomáš Dimter odpovídá:
Byl překlad v něčem „záludný“?
Záludný nebyl, byl „jenom“ náročný. Je to hra na hranici „sprechtheatru“, kdy je dějová linka často upozaděna na úkor formální jazykové ekvilibristiky. Naštěstí vypomohli kamarádi, když jsem se ocitl v úzkých. Aliterace a rýmovačky už byly jen další důvod prvotního zoufalství, nebo spíš nadšení?
Může být i sci-fi drama v něčem humorné?
Apokalyptická vize světa by bez humoru byla jen nudnou moralitou. Takže ano, pokud někdo rád humor hrubšího ražení, přijde si na své, stejně jako divák, který radši subtilní jazykové špílce. A pokud máte rádi škodolibosti a poťouchlosti v mezilidských (mezidruhových?) vztazích, hra vás nudit nebude.
Hrají Petr Kubes, Michal Bumbálek, Annette Nesvadbová, Vojtěch Blahuta, Martin Veselý, Adam Kaňák j. h. / Lenka Sobotková j. h., Natálie Rašín j. h. / Katarína Hlinková j. h., Patrik Holub j. h. / Martin Mikuš j. h.
Premiéra: 6. 12. 2019 v divadle Reduta
zdroj zprávy: Petr Novák
Další zprávy
Dítě v Dlouhé 2024 - vítězové
(Divadlo v Dlouhé, 18.4.2024)
Požár slavného dramatika Schimmelpfenniga se poprvé představí na české scéně, navíc s choreografií někdejší členky Les Ballets de Monte-Carlo
(Divadlo J. K. Tyla Plzeň, 17.4.2024)
LATERNA FEST 2024 - Druhý ročník mezinárodního festivalu multižánrového divadla na Nové scéně
(Národní divadlo, 16.4.2024)
Ježíš je na Tinderu – Jeden z nejkontroverznějších světových režisérů Rodrigo García poprvé v Česku!
(Městská divadla pražská, 16.4.2024)
IHOPEIWILL přináší naději v atmosféře obav z budoucnosti – premiéra 22. 4. v divadle PONEC
(PONEC - divadlo pro tanec, 15.4.2024)
Dojemný inspirativní příběh ženy, která i přes postupující nemoc touží zůstat sama sebou
(Východočeské divadlo Pardubice, 11.4.2024)
Divadlo Bolka Polívky zahájí v Bílém domě premiérou inscenace Sága aneb Vizovský zázrak
(Divadlo Bolka Polívky, 11.4.2024)