Zpráva

1. Zhodnocení roku 2018
Martin Glaser, ředitel NdB

Rok 2018 bude patřit v dějinách NdB k těm nejnáročnějším. Navzdory generální rekonstrukci Janáčkova divadla, připravilo NdB pro své diváky nesmírně široký program. Standardní množství premiér zajistilo rozvoj všech souborů, některé byly uvedeny na nově objevených místech (pavilon P na brněnském výstavišti, cirkusové šapitó v Lužánkách). NdB bylo producentem 4 mezinárodních festivalů s rozpočtem přesahujícím 82 milionů. Největší z nich – Janáček Brno 2018 – je nominován na International Opera Awards v kategorii Best Festival – cena je považována za jakési „Oscary operního světa“ a už samotná nominace je obrovským úspěchem. Výsledky budou vyhlášeny v dubnu v Londýně.

V roce 2018 byla nabídnutá kapacita sedadel ještě nižší než v roce 2017 a o 26 % nižší než v posledním roce standardního provozu v roce 2016 – Janáčkovo divadlo se divákům vrátilo až v polovině listopadu 2018. Přesto se podařilo oproti předchozímu roku zvýšit tržby, činily jen za vstupné na domácích scénách více než 60,5 milionu Kč. I díky tomu skončilo divadlo nikoliv v avizované ztrátě, ale v zisku 1,1 milionu Kč! Svými výkony tak divadlo sanovalo i náklady z rekonstrukce, která oproti původním plánům i stanovenému rozpočtu neskončila v srpnu 2018, ale bude pokračovat až do podzimu 2019.

2. Sezonní předplatné 2019/2020
Martin Glaser, ředitel NdB

V divadelní sezoně 2019/20 si mohou stálí i noví divadelní příznivci vybrat z 15 předplatitelských skupin. Oproti předešlým rokům zahajuje NdB prodej předplatného téměř o měsíc dříve, a to od pondělí 11. 3. 2019. Stálým předplatitelům blokujeme místa téměř jeden měsíc od zahájení prodeje sezonního předplatného, což je od 11. 3. do 5. 4. 2019, aby si mohli zakoupit vstupenky na sedadla, na která jsou zvyklí, podle hesla „držíme ti místo!“. Po tomto datu bude prodej předplatného otevřen pro širokou veřejnost a potrvá ještě šest měsíců, tedy do 30. 9. 2019, a lze ho zakoupit jak v Zákaznickém centru NdB, tak online z pohodlí svých domovů či kanceláří. Také letos při koupi předplatného získá divák spoustu výhod, jako je úspora až 60 % oproti nákupu jednotlivých vstupenek, 50% sleva na programy, 10% sleva při nákupu vstupenek na festival Divadelní svět Brno a mnohé další.

Již 1. 12. 2019 spustíme pro velký zájem zejména zahraničních diváků předprodej 7. ročníku festivalu Janáček Brno 2020, který se uskuteční ve dnech 8. – 18. 10. 2020.

Novou sezonu zahájíme již tradičně v srpnu, soubor Janáčkovy opery NdB vystoupí na Špilberku a soubor Baletu NdB na Biskupském dvoře.
6. září 2019 od 18 hodin se uskuteční Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem.

3. Premiéry 2019/2020 ČINOHRA
Milan Šotek, umělecký šéf souboru Mahenovy činohry NdB

Oslovuji vás poprvé coby umělecký šéf Mahenovy činohry. To sousloví vzbuzuje pokoru v každém, kdo před ně umístí své jméno. Nejste to najednou vy sám, není to Šotkova činohra. Šéfovská pozice je v NdB závazně provázána s velkým, poezie plným odkazem Jiřího Mahena. Závazně provázána… Svazuje to? Příchod nového uměleckého šéfa s sebou zpravidla nese výraznou proměnu repertoárovou i personální, v divadlech našeho typu se však nikdy nezačíná od nuly – na zelené louce. Říká se tomu tradice. A tu lze na divadle, které vždy reaguje na ono teď a tady (či jej dokonce předbíhá), udržovat jedině tím, že se rozvíjí – ne konzervuje. Každý námi zvolený titul vstupuje do tvořivého dialogu se 135 lety trvání naší instituce. Nedozrál čas na nové uvedení Lucerny? Hrál se v Brně někdy Liliom Ference Molnára? Atd.

Mahenova činohra působí ve dvou divadelních domech – budeme rádi, když ji budete vyhledávat jako takovou, bez preference jedné z budov. I my máme obě divadla stejně rádi a pečujeme o ně s rovným úsilím. První sezona v Redutě dala by se nazvat „Klasici současné hry“. Je tomu tak i proto, že nejrespektovanější dramatici dneška, Martin McDonagh, Tracy Letts či Marius von Mayenburg, napsali v letech 2017–2018 nové a i v rámci jejich tvorby neotřelé hry. V Mahenově divadle doporučuji pak vaší pozornosti především režiséra – po dvakráte setkáte se zde s novým kmenovým režisérem Štěpánem Páclem, jenž zásadním způsobem určí inscenační styl Mahenovy činohry.

Mahenova činohra, to je především herecký soubor. Od nové sezony s sebou přivádím přední herce Národního divadla moravskoslezského Ivana Dejmala (držitel Ceny Thálie 2018 pro mladého činoherce do 33 let) a Petru Lorencovou. Z Moravského divadla Olomouc k nám přijde Petr Kubes. V obou zmíněných divadlech úspěšně působila také herečka Tereza Páclová. V rámci města k nám přestoupí Vojtěch Blahuta (dosud Městské divadlo Brno) a v průběhu sezony se připojí ještě čtyři mimořádné talenty z absolventského ročníku DAMU: Zuzana Černá, Viktor Kuzník, Jakub Svojanovský a Čeněk Vaculík.

Dramaturgický tým budou tvořit Hana Hložková, zkušená dramaturgyně, působící nyní v Českém rozhlase Brno, a Jaroslav Jurečka, opět čerstvý absolvent DAMU. Výjimečnou péči budeme věnovat novým překladům: garantem pro anglickou jazykovou oblast se stane Pavel Dominik, pro německou Tomáš Dimter.

Naši první sezonu otevírá a uzavírá vždy jedna průzračně čirá komedie. Odměnou by nám bylo, kdyby se váš zájem neomezoval pouze na tento žánr. Věřte, že ani jediný titul příští sezony nevolili jsme s tím, že by neměl být zábavný – ve smyslu, že by neměl udržet vaši pozornost a chtěl vás nudit. Přejeme si ale, abyste po nás vyžadovali i znepokojivé obrazy dnešního světa.

-----

Mahenova činohra - dva domy, jeden soubor!
Třebaže soubor činohry NdB vede Milan Šotek již od ledna tohoto roku, jeho dramaturgie se naplno projeví až s příští sezonou. Spolu se svým týmem přichystal deset (pestrých) premiér, kterými pojmenoval své (pestré) záměry s Mahenovou činohrou. Ta by v povědomí diváků neměla splývat jen s tím, co se odehrává v Mahenově divadle, ale má se stát důvěryhodnou značkou, kterou lze vyhledat i v divadle Reduta a obráceně. Mahenova činohra – to je jeden soubor působící na dvou scénách. K jejich scelení přispěje i jednotný vizuál: ke spolupráci na plakátech k jednotlivým premiérám sezony 2019/2020 jsme přizvali legendárního českého fotografa Jindřicha Štreita.

-----

Premiéry sezony 2019/2020:

Carlo Goldoni: Mirandolína
Překlad: Tereza Groszmannová
Režie: Peter Gábor
Premiéra: 4. října 2019 v divadle Reduta
Zkrocení zlého muže.
Co je Sluha dvou pánů pro herce, to je Mirandolína pro herečku. Majitelka hostince, jejž – přes všechnu jeho počestnost – vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí. Až se jednoho dne objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě. Jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho (1707–1793), stojící v českém divadle neprávem ve stínu Poprasku na laguně a již zmiňovaného Sluhy, rozžívá jednotlivé typy commedie dell’arte do propracovaných charakterů, což je úsilí, které o století dříve započal Molière. Ryze hereckou komedii, jejímuž kouzlu propadl svého času dokonce K. S. Stanislavskij, nazkouší režisér Peter Gábor, který po šéfování činohře Národního divadla moravskoslezského bude jistě při chuti načít novou kapitolu.

Doug Wright: Pera markýze de Sade
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Martin Glaser
Česká premiéra: 11. října 2019 v Mahenově divadle
Je možné umlčet svobodné myšlení?
Markýz de Sade – pro jedny perverzní zvrhlík, pro druhé jeden z největších myslitelů své doby – tráví proti své vůli závěr života v ústavu pro choromyslné. I zde se však odmítá vzdát své literární tvorby. Texty se pokouší pašovat z blázince prostřednictvím mladičké švadlenky Madeleine. Mladý abbé se na naléhaní nového ředitele rozhodne, že z markýze vášeň pro zvrácené představy vymýtí, kvůli čemuž sahá po stále drastičtějších praktikách. Je však možné dosáhnout toho, aby jisté věci člověka prostě nenapadaly? Neprovokuje nakonec de Sade záměrně? Strhující hra amerického dramatika Dough Wrighta (*1962), podle níž byl natočen stejnojmenný film s Geoffrey Rushem a Kate Winslet v hlavních rolích, před nás klade palčivé otázky svobody a cenzury i lidské nezdolnosti a v mnohém připomene Keseyův–Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem. Že jazyk držitele Pulitzerovy ceny za monodrama Svou vlastní ženou bude prost laciné vulgárnosti, garantuje už to, že zazní v převodu českého překladatele Nabokovovy Lolity.

Marius von Mayenburg: Mars
Překlad: Tomáš Dimter
Režie: Natália Deáková
Česká premiéra: 6. prosince 2019 v divadle Reduta
Kolonizace vesmíru, nebo cesta do pravěku?
Uprostřed pralesa obývaného opicemi probíhá konkurs pro odvážlivce, kteří se chtějí podílet na kolonizování Marsu. Čtyři výstřední uchazeči o tuto misi – otec s dcerou a dva téměř identičtí bratři, kteří se předhánějí v tom, kdo z nich je jejich horším já – podstupují fyzicky i psychicky náročné úkoly. Zadání jsou však stále vyhrocenější a smysl takového konání přestává být zřejmý. Máme podobné příkazy vůbec plnit? Co se po nás vlastně chce? A čemu doopravdy věříme? Pořadatelům tohoto experimentu, nebo vlastním instinktům? Uchazeče čeká boj nejen mezi sebou, ale především se sebou samými. Nová existenciální komedie Maria von Mayenburga (*1972), kterou autor – kmenový dramaturg berlínské Schaubühne, známý brněnským divákům díky titulům Tvář v ohni, Perplex či Mučedník – v květnu 2018 sám inscenoval v Schauspiel Frankfurt. Uvedeme ji v režii Natálie Deákové, jež v minulých šesti sezonách formovala jako umělecká šéfka plzeňskou činohru.

Alois Jirásek: Lucerna
Režie: Štěpán Pácl
Premiéra: 13. prosince 2019 v Mahenově divadle
Kouzelná hra.
Když v cimrmanovské hře Záskok seznamují Karla Infelda Prácheňského s novým kusem, hostující herecký virtuos zarytě trvá na tom, že by se měla raději uvést jedna z her „starých a osvědčených“: Lucerna nebo Maryša. Skutečně nenajdeme tituly pro české divadlo emblematičtější. Jedná se o dva vrcholy zásadních linií českého dramatu: pohádkové hry a vesnického realismu. Každá generace se k této klasice vrací a znovu po svém vypráví příběh jednoho ze dvou tak rozdílných mlynářů: Libora nebo Vávry. Po více než 20 letech od inscenace Zbyňka Srby nadešel čas pozvat vás opět do Mahenova divadla na kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska (1851–1930), který nedávná pražská inscenace Hany Burešové bystře pojmenovala jako „český mýtus“. Logický start nového kmenového režiséra Mahenovy činohry NdB Štěpána Pácla, který se inscenováním české dramatiky soustavně a programově zabývá (zmiňme mj. Topolův Konec masopustu, Tylovy Krvavé křtiny či Hrubínovu Křišťálovou noc).

Tracy Letts: Protokol
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Martin Glaser
Česká premiéra: 14. února 2020 v divadle Reduta
Známe minulost své obce?
Zasedání městské rady amerického Big Cherry Townu. Na programu nová parkovací místa a slavnosti, každoročně připomínající hrdinné vítezství seržanta Pyma nad divošskými indiány. Nový, odhodlaný radní Peel se minulé schůze nemohl z osobních důvodů zúčastnit. Na té dnešní chybí zase pan Carp, který posledně o funkci z nejasných příčin přišel. Pan Peel chce nahlédnout do zápisu z minulé schůze. Ten mu však zastupitelé odmítají předložit. Copak si vzájemně nedůvěřujeme? Pan Peel postupně rozkrývá nejen události z předchozího zasedání, ale celou a ne právě lichotivou historii městečka... Ač je tato hra založena na amerických reáliích, vykreslení komunální politiky nepříjemně připomene „české losovačky“. Nejnovější hořká komedie amerického dramatika Tracyho Lettse (*1965), jehož Zabiják Joe a Srpen v zemi indiánů se staly stálicemi na repertoárech českých divadel, měla premiéru v listopadu 2017 ve Steppenwolf Theatre v Chicagu.

Karel Steigerwald: Dobové tance
Režie: Ivan Krejčí
Premiéra: 28. února 2020 v Mahenově divadle
Jaké hodnoty hájíme?
Jede k nám vídeňský komisař! Pozdvižení připomínající začátek Gogolovy komedie Revizor. Postavy naší frašky ovšem vyleká příjezd muže, který má ve městě prošetřit nedávné nepokoje v souvislosti s revolučním rokem 1848. Češi jsou odhodláni Vídni nepodlehnout a ubránit svůj vítězný prapor (který ovšem skrývají ve sklepě). „Dobří lidé kráčejí vyrovnaným krokem k cíli. Ostatní, aniž o tom vědí, tančí kolem nich dobové tance.“ Citátem z Franze Kafky uvodil Karel Steigerwald (*1945) svou hořkou hru, kterou na počátku 80. let na hraně zákazu napsal pro ústecké Činoherní studio a režiséra Ivana Rajmonta. Při zpětném pohledu není jen alegorií na dobu normalizace (jejíž ovzduší jako by se žel vracelo), ale nadčasovým svědectvím o Češích jako takových. Vlastně ironický pandán k Jiráskově Lucerně. Lípy se nevzdáme! Ale co o ní víme? Co pro nás představuje? O české národní povaze bude se hrát ve vídeňské architektuře. A v režii Rajmontova žáka Ivana Krejčího.

Martin McDonagh: Velmi, velmi, velmi temný příběh
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Michal Vajdička
Česká premiéra: 17. dubna 2020 v divadle Reduta
Pohádka do 18 let nepřístupná.
Okázalý ohňostroj. Hansi Christianu Andersenovi se právě v Kodani dostává pocty za jeho dílo. Při děkovné řeči, doprovázené autorským čtením, se ovšem zaplete do několika podrobností své pohádky. Otázka je nasnadě – psal to vůbec on? Jaké tajemství skrývá dřevěná bedna, kterou má od stropu zavěšenu ve své půdní pracovně? A co až se Andersen potká s Charlesem Dickensem, který střeží na svém panství velice obdobného „kostlivce ve skříni“? Po loňském filmovém triumfu Tří billboardů kousek za Ebbingem, které mu vynesly mj. Zlatý glóbus za nejlepší scénář, přichází Martin McDonagh (*1970) s nekorektní černou komedií s překvapivě „neirským“ námětem, ve které dojde i na cestování časem. Dějová linka zvěrstev belgického kolonialismu v africkém Kongu je pak neotřelou příležitostí k tomu, aby se hrálo o současné Evropě a kulturních vlivech napříč kontinenty. Tyla evropská kultura vždy jen z evropských zdrojů? Horká novinka premiérovaná v říjnu 2018 v londýnském Bridge Theatre.

Ferenc Molnár: Liliom
Překlad: Jiří Zeman
Režie: Štěpán Pácl
Premiéra: 30. dubna 2020 v Mahenově divadle
Život je kolotoč.
Andreas Zavoczki, kterému nikdo neřekne jinak než Liliom, obsluhuje pouťový kolotoč. Těžko říct, co je větší atrakcí – zda kolotoč, či fešák Liliom. Nechodí se sem paničky nakonec svézt jenom proto, že doufají v následné svedení vyhlášeným frajerem? Týž den, kdy Liliom konečně najde svou životní lásku, přijde o práci. Nese to těžce a rozhodne se zúčastnit loupežného přepadení... Činohra Národního divadla uvede v Brně vůbec poprvé jednu z nejpůvabnějších her počátku 20. století, která jako by předjala a propojila Kazimíra a Karolínu Ödöna von Horvátha a Periferii Františka Langera a ozvláštnila je o fantastický motiv cesty do nebe (a zpět!). Obě zmíněné hry ostatně Štěpán Pácl režíroval a uvedení Lilioma je tak pomyslným završením trilogie o osudu malého člověka daného jeho povahou. Hra klasika maďarské literatury, Ference Molnára (1878–1952), zpopularizovaná muzikálovou verzí Rodgerse a Hammersteina Carousel, se na česká jeviště vrací po dlouhých 40 letech.

Roland Schimmelpfennig: Idomeneus
Překlad: Tomáš Dimter
Režie: Štěpán Pácl
Česká premiéra: 5. června 2020 v divadle Reduta
Žít na úkor druhých.
Krétský král Idomeneus se vrací z trójské války. Na moři ho stihne bouře, z níž nemůže vyváznout živý. Leda by s Poseidonem uzavřel úmluvu, že mu obětuje prvního člověka, kterého po návratu domů spatří. Stane se. Poseidon bouři utiší. Idomeneus si zachrání život. Netuší však, že ho k lodi přijde přivítat jeho vlastní syn Idamantes... Klasický mýtus, který z antiky putoval do řady pohádek a pověstí a jehož námět vyvolil si v Redutě vždy vítaný W. A. Mozart pro svou ranou operu, vypráví Roland Schimmelpfennig (*1967) po čtyřikráte – tolikráte se u něj Idomeneus pokusí uniknout svému osudu. Můžeme se však z takového „stavu zadlužení“ vůbec dostat? Existují i v dnešním světě fatální chyby a nezvratná rozhodnutí, nebo je vše vždy znovu a snadno účelově interpretovatelné? Dechberoucí hra dramatika, který svými texty koncem 90. let de facto ustavil novou inscenační konvenci, byla napsána roku 2008 pro Bayerische Staatsschauspiel a vyznačuje se velkou básnickou, takřka jungiánskou obrazností.

Eugène Labiche: Slaměný klobouk
Překlad: Michal Lázňovský
Režie: Martin Čičvák
Premiéra: 19. června 2020 v Mahenově divadle
Nechej to koňovi. Nebo?
Stačilo, aby mladý pan Fadinard na ranní projížďce chviličku nedával pozor na svého koně, a tento rozžvýkal slaměný klobouk zavěšený na nedaleké větvi. Ten klobouk však naneštěstí patřil vdané ženě, která zde v trávě rozhodně neležela se svým manželem. Žena je hysterická a její horkokrevný milenec požaduje po Fadinardovi okamžitou náhradu. Oba ho pronásledují až do jeho bytu, jejž odmítají opustit. Je toho málo? Pak vězte, že Fadinard se dnes žení! Jeho snoubenka i výstřední svatebčané už jsou za dveřmi. Pokud této delegaci nechce vysvětlovat přítomnost jiné dámy v domě, měl by urychleně opatřit klobouk nový... Geniální půdorys frašky Eugèna Labiche (1815–1888) inspiroval k vlastním variacím Voskovce s Werichem i Miroslava Horníčka a Oldřich Lipský podle něj dokonce natočil film. My se vracíme k Labichovu originálu a svěřujeme ho výbornému režisérovi, neboť bez něj není fraška založená na precizně zvládnutém temporytmu myslitelná.

zdroj zprávy: Martina Mužátková