Počet komentářů: 0
Nový komentář

Zpráva z...
Divadlo Tramtarie
> Divoké historky

Olomoucká Tramtarie uvede autorský text Filipa Nuckollse
[12.12.2017]
Divadlo Tramtarie připravuje druhou premiéru sezony 2017/2018, černou komedii s názvem Divoké historky. Režie se ujal sám autor, úspěšný režisér Filip Nuckolls, bývalý dlouholetý umělecký šéf Činoherního studia v Ústí nad Labem. Premiéra se uskuteční v pátek 15. prosince.

Anotace
„Znáte to! Dvě hodiny tvrdnete v čekárně, a když už jste konečně na řadě, tak vás nějaký pitomec předběhne. No nezabili byste ho?“
Černá komedie. Šest minipříběhů ze života úplně normálních lidí, kterým jednoho krásného dne úplně normálně rupnou nervy. Protože čeho je moc, toho je příliš! A výsledek? Nadávky, pohlavky, údery, bomby, mrtvoly a... hromada inteligentního černého humoru.

Kontext
Divadlo Tramtarie zahájilo sezónu dvěma autorskými projekty dvou hostujících režisérů. Tím prvním byla provokativní inscenace Sex zadarmo nedostaneš v režii Jiřího Trnky a tím druhým nyní premiérované Divoké historky Filipa Nuckollse. V dubnu potom Tramtarie naváže divadelní adaptací Velký Gatsby v režii uměleckého šéfa souboru Vladislava Kracíka a v červnu potom pohádkou O popleteném Kouzelníkovi rovněž v Kracíkově režii.

O inscenaci
Hra Divoké historky se skládá ze šesti povídek, šesti krátkých příběhů z naší české přítomnosti. Hlavními hrdiny jednotlivých příběhů jsou obyčejní lidé: neúspěšný herec, servírka, policejní vyjednavač, muž čekající v přeplněné čekárně u lékaře, otec nezdárného syna a nevěsta. Jejich rozmanité osudy spojuje jediný moment, který je většině z nás dobře znám, moment, kdy nám v určité chvíli přeteče pohár trpělivosti a jednoduše nám „rupnou nervy“. A právě tento emoční výbuch je v divokých povídkách dohnán až do absurdně komediálních rozměrů. Jejich hrdinové v sobě dlouho hromadily nejrůznější malé křivdy a nespravedlnosti, až si zkrátka jednoho dne řekli dost a rozhodli se vyřešit svůj daný problém ručně, silou, s intenzitou rozzuřeného zvířete. A tak jednají tvrdě, brutálně, nekompromisně... a komicky. Přes všechnu tu eskalující agresi by nám ale paradoxně mohli být oni hrdinové sympatičtí nebo minimálně blízcí, protože tak jednají v situacích, které většina z nás dobře zná. Copak existuje někdo, kdo v přeplněné čekárně u lékaře někdy nepotkal někoho, kdo byl na zabití?

Ono „rupnutí“ je jakýmsi výchozím bodem, který v každé z povídek spustí kaskádu absurdních situací, nečekaných zápletek a překvapivých point, které diváky jistě nenechají chladnými.

Inscenace Divoké historky je vyprávěna svěžím, moderním jazykem. Její jednotlivé části jsou inscenačně vyprávěny v různých žánrech, od stand-upového výstupu, přes situační komedii, moralitu až po jakýsi skoro western. Spojovacím elementem je pak humor, který je v inscenaci všudypřítomný, a to i přesto, že má místy až mrazivou příchuť. Divoké historky mají velmi rychlé tempo, o čemž svědčí i skutečnost, že se oněch šest příběhů odehraje v inscenaci, jejíž stopáž nepřesáhne 80 minut.

Výrazným prvkem inscenace jsou také filmové projekce výtvarníka Jana C. Lobla.

Slovo režiséra
„Zásadní roli v Divokých historkách hraje také české prostředí. Až bych řekl, že jsme se pokusili o takovou nedokonalou a černou esej vůbec na téma současného češství. Prostředí, ve kterých se jednotlivé povídky dějí, je od Ústí nad Labem přes Uničov do Olomouce, Česká Třebová, Třinec a starý motorest za Teplicema. A jaká je tedy stručná odpověď na hlavní motiv, který prostupuje všemi povídkami? Nikdo nemůže za naše zpackaný životy. Fakt. Prožíváme v současnosti jednu z nejlepších hospodářských etap naší země. Nezaměstnanost je minimální, neustále se zvedá průměrná mzda, koruna posiluje gepardím tempem, naše země nemá zjevné predátory, svoboda slova a projevu je maximální. A přesto v době, kdy bychom si měli plnými doušky užívat každý den, budovat mezilidské vztahy a rozvíjet naše osobnosti, naopak stoupá agresivita společnosti a všeobecné rozladění až nasranost. Velice rádi obviňujeme jiné za vše, co se nám nedaří nebo nepovedlo, se škodolibostí vítáme neúspěchy druhých, remcáme, co je všechno špatně, aniž bychom se sami nějak aktivně chtěli podílet na zlepšení toho, co nás štve. A tak volíme takové strany, které nám slibují, že všechno vyřeší za nás, že jen stačí jim hodit hlas a v klidu si odjet jedním z našich několika aut do Kaufu z lásky k Česku nakoupit plnej vozejk píčovin prohazujíc u toho na své spoluobčany frky. Je to všechno vlastně k vzteku. Ale ze vzdálenějšího pohledu to je velká sranda. Jak jinak vidět zemi, kde je hlavním idolem davů propuštěný nájemný vrah?“
Filip Nuckolls

Tvůrčí tým
Režisér Filip Nuckolls si sebou do Tramtarie také přivedl dva své dlouhodobé spolupracovníky z Činoherního studia. Jednak výtvarníka Jana C. Löbl, který již je v Tramtarii podepsán pod scénou a kostýmy inscenace Kabaret nahatý Shakespeare, a potom také hudebníka Ondřeje Švandrlíka z úspěšného hudebního uskupení Nausea Orchestra. Součásti inscenace jsou náročné bojové scény, jejichž choreografii měl na starost Daniel Bodlák.

V šesti Divokých historkách se představí téměř kompletní soubor Divadla Tramtarie, mezi nejvýraznější postavy patří policejní vyjednavač v podání Václava Stojana, otec snažící se úplatky vyřešit fatální problém svého syna v podání Marka Zahradníčka, či zhrzená nevěsta Dominiky Hrazdílkové. V dalších rolích se představí Tereza Toth Čápová, Jana Posníková, Petra Čiháková a Vít Pištěcký. Hostem v hereckém týmu je opět Jan Ťoupalík, jinak člen činohry Moravského divadla Olomouc a také Kryštof Kotek, student Divadelní vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Premiéra Divokých historek se uskuteční v pátek 15. prosince v 19:00 v Divadle Tramtarie Olomouc, další reprízy pak 19., 20., 22. prosince.

zdroj zprávy: Petra Němečková



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.