Zpráva
Divadlo Palace přichází v době adventní a vánoční s dárkem pro své malé i velké diváky: s něžnou výpravnou rodinnou inscenací vánočních her českého baroka Český Betlém. Inscenace obrazivou formou popisuje příběh narození Ježíška, vč. událostí, které mu předcházely, i které následovaly. Bonusem je tzv. Rajská scéna a světový unikát tzv. Rakovnická hra vánoční, která popisuje hádku pastýřů a králů u jesliček o to, komu se narodil Ježíšek, zda bohatým nebo chudým. Premiéra proběhne 29. listopadu 2019.
Text inscenace zachovává tradiční biblickou fabuli a má formu jakýchsi zastavení u jednotlivých dějových faktů. Kromě zmíněné Rakovnické hry vánoční vychází ze hry Václava Kozmánka (1607–1679) Actus pobožný o Narození Syna Božího, Pána našeho, Ježíže Krista, jak jej sepsal V. F. Kozmanecius. Části textu citují i jesličkovou obchůzkovou hru z Benecka. Inscenace zachovává i tzv. Rajskou předehru, pojednávající o stvoření světa, prvotním hříchu a následném vyhnání z Ráje, čímž se diváku názorně vysvětlí důvod seslání Božího Syna na zem. Následují všechny uzlové scény 1. části Nového zákona: Zvěstování Panně Marii, Zvěstování Josefovi, Svatba Josefa a Marie, Sčítání betlémského lidu, Cesta do Betléma a hledání noclehu, Narození Ježíše, Zvěstování Pastýřům, Klanění Pastýřů, Králové před Herodem, Hádka Pastýřů a Králů, Klanění Králů, Zvěstování Králům, Herodův rozkaz, Útěk svaté rodiny do Egypta, Vraždění neviňátek, Herodova smrt, Návrat z Egypta. Kromě tradičních sakrálních postav se objeví i postavy typické po české prostředí: Vopovědník, Ďábel (komická postava), Smrt, Drabanti, Sousedi.
Nedílnou součástí inscenace jsou i další fenomény českých Vánoc – laskavý humor a především zpěvnost. Tu zastupuje 17 koled - mj. Narodil se Kristus Pán, V půlnoční hodinu, Půjdem spolu do Betléma, Nesem Vám noviny, Syn Boží se narodil, Tedy poženem atd. - a dále několik pastorálních kantoských písní (Chtíc, aby spal od Adama Michny z Otradovic či Spanilá z archy holubičko od V. K. Hollana Rovenského).
Formálně inscenace plně využívá prvků lidového divadla a barokní ikonografie. Výtvarná stránka a choreografie (především gestika) je silně inspirována výtvarnými mistry renesančního, manýristického a barokního umění. Snahou je navrátit Vánocům jejich původní smysl, připomenout naše kořeny a ukázat starý biblický příběh v nelomené a nezkomolené formě bez postmoderních a zlehčujících prvků.
České Vánoce jsou do značné míry světovým kulturním unikátem. K jejich fenoménům patří něžný humor, velká zpěvnost (od kantorské pastorální skladby až po lidové koledy), spojení vánočního a pašijového motivu a již připomenutou slavnou vánoční scénu s Pastýři a Králi, která se posléze rozšířila do vánočních her celého křesťanského světa.
Hlavním smyslem inscenace je navázat na částečně zpřetrhané vazby naší společnosti na své kořeny, oživit tradici oslavy Českých Vánoc v tradičním duchu, zmírnit ataky Dědů Mrázů, Santa Klausů a jiných cizorodých prvků na náš národní fenomén a ukázat něžnou nikterak nepřevácenou formou pravý smysl Vánoc: Narození děťátka, zrození NADĚJE.
Inscenace je vhodným doplňkem hodin českého jazyka a literatury, občanské výchovy, výtvarné a hudební výchovy a nábožensví. V případě zájmu je možné zprostředkovat besedu-přednášku o vánčních hrách a vůbec i českých vánočních zvycích a tradicích.
zdroj zprávy: Miroslav Král
Text inscenace zachovává tradiční biblickou fabuli a má formu jakýchsi zastavení u jednotlivých dějových faktů. Kromě zmíněné Rakovnické hry vánoční vychází ze hry Václava Kozmánka (1607–1679) Actus pobožný o Narození Syna Božího, Pána našeho, Ježíže Krista, jak jej sepsal V. F. Kozmanecius. Části textu citují i jesličkovou obchůzkovou hru z Benecka. Inscenace zachovává i tzv. Rajskou předehru, pojednávající o stvoření světa, prvotním hříchu a následném vyhnání z Ráje, čímž se diváku názorně vysvětlí důvod seslání Božího Syna na zem. Následují všechny uzlové scény 1. části Nového zákona: Zvěstování Panně Marii, Zvěstování Josefovi, Svatba Josefa a Marie, Sčítání betlémského lidu, Cesta do Betléma a hledání noclehu, Narození Ježíše, Zvěstování Pastýřům, Klanění Pastýřů, Králové před Herodem, Hádka Pastýřů a Králů, Klanění Králů, Zvěstování Králům, Herodův rozkaz, Útěk svaté rodiny do Egypta, Vraždění neviňátek, Herodova smrt, Návrat z Egypta. Kromě tradičních sakrálních postav se objeví i postavy typické po české prostředí: Vopovědník, Ďábel (komická postava), Smrt, Drabanti, Sousedi.
Nedílnou součástí inscenace jsou i další fenomény českých Vánoc – laskavý humor a především zpěvnost. Tu zastupuje 17 koled - mj. Narodil se Kristus Pán, V půlnoční hodinu, Půjdem spolu do Betléma, Nesem Vám noviny, Syn Boží se narodil, Tedy poženem atd. - a dále několik pastorálních kantoských písní (Chtíc, aby spal od Adama Michny z Otradovic či Spanilá z archy holubičko od V. K. Hollana Rovenského).
Formálně inscenace plně využívá prvků lidového divadla a barokní ikonografie. Výtvarná stránka a choreografie (především gestika) je silně inspirována výtvarnými mistry renesančního, manýristického a barokního umění. Snahou je navrátit Vánocům jejich původní smysl, připomenout naše kořeny a ukázat starý biblický příběh v nelomené a nezkomolené formě bez postmoderních a zlehčujících prvků.
České Vánoce jsou do značné míry světovým kulturním unikátem. K jejich fenoménům patří něžný humor, velká zpěvnost (od kantorské pastorální skladby až po lidové koledy), spojení vánočního a pašijového motivu a již připomenutou slavnou vánoční scénu s Pastýři a Králi, která se posléze rozšířila do vánočních her celého křesťanského světa.
Hlavním smyslem inscenace je navázat na částečně zpřetrhané vazby naší společnosti na své kořeny, oživit tradici oslavy Českých Vánoc v tradičním duchu, zmírnit ataky Dědů Mrázů, Santa Klausů a jiných cizorodých prvků na náš národní fenomén a ukázat něžnou nikterak nepřevácenou formou pravý smysl Vánoc: Narození děťátka, zrození NADĚJE.
Inscenace je vhodným doplňkem hodin českého jazyka a literatury, občanské výchovy, výtvarné a hudební výchovy a nábožensví. V případě zájmu je možné zprostředkovat besedu-přednášku o vánčních hrách a vůbec i českých vánočních zvycích a tradicích.
zdroj zprávy: Miroslav Král
Další zprávy
Po střetech generací k náhledu a smíření. Švandovo divadlo uvede sezóně 2026/2027 čtyři premiéry, bonbónkem bude projekt Svítání.
(Švandovo divadlo, 30.6.2026)
Jubilejní Noc s operou překonala rekord. Muzikál Mamma Mia! přilákal přes 20 tisíc diváků.
(Divadlo J. K. Tyla Plzeň, 30.6.2026)
Kolik pohybů kolem nás každý den vzniká, aniž bychom si jich všimli?
(Temporary Collective, 30.6.2026)
Divadlo Polárka zve ke společnému bytí na divadelních výletech, ve foyer i v Otevřeném depozitáři Moravské galerie
(Divadlo Polárka, 23.6.2026)



PRAHA
aktuální festivaly





