Zpráva

Pražský divadelní festival německého jazyka po patnácté
vydáno: 11.9.2010
Letošní Pražský divadelní festival německého jazyka nabídne v tradičním listopadovém termínu opět to nejlepší z divadelních scén celého německojazyčného prostoru – je tomu tak už patnáctým rokem. Toto výročí nebudeme slavit okázalostmi, ale kvalitní dramaturgií a věříme, že i nadšením diváků.

E.T.A. Hoffmann, jeden z nejdůležitějších německých romantických spisovatelů, platil ve své době svými fantastickými příběhy za narušitele šosácké normality. Hoffmannova fantaskní novela Zlatý kořenáč stírá hranice reality a fikce, ocitáme se v netušených světech, kde se střídají každodenní výjevy s obrazy z jiných světů. „Zlatý kořenáč“ je vynikající inscenace Sebastiana Baumgartena. Uvidíte skvěle sehraný ansámbl drážďanské činohry v jedinečném, provokativním, výtvarně úchvatném a po všech stránkách čarovném představení. Čekají vás dvě hodiny napětí, komiky a vypjaté, barvité vizuality režiséra Sebastiana Baumgartena, mladého a vysoce ceněného divadelníka (mimo jiné režisér roku 2006). Rozjívený student Anselmus převrhne na drážďanském tržišti košík s jablky, a od té doby už není nic, jak bylo dřív. Zamiluje se do modrých očí Hada, ukáže se však, že je to krásná dcera podivínského archiváře Lindhorsta... Začíná souboj poezie a obrazotvornosti se střízlivou realitou našich dnů – nechte se přenést do světů představivosti. To vše na velké scéně a s úžasnými nápady!

Imaginativní hru přináší i další inscenace. Velikán švýcarské literatury 20. století Max Frisch tento princip vložil i do názvu svého textu: Biografie: Hra. Všichni bychom kolikrát toužili změnit běh svých životů – aktéři Frischovy hry tuto výsadu mají. Co by bylo, kdybych se byl tehdy rozhodl jinak? Kde já bych teď mohl být! „Vím přesně, co bych měl udělat jinak, kdybych mohl začít ještě jednou znovu,“ říká jedna z postav příběhu plného životních rozcestníků a variant žití. S herecky precizní inscenací Frischovy hry „Biografie: Hra“ se nám představí curyšský Theater am Neumarkt, dirigovaný mladou režisérkou a zároveň intendantkou této živé a progresivní scény Barbarou Weber. Lidé však tíhnou k tomu své chyby opakovat, a každá nově nastolená cesta otvírá další možnosti a hlavně věčnou touhu po změně.

„Kafka. Mimořádně velký muž. Ještě jsem ho znal – z Berlína a Prahy. Velký spisovatel.“ ...zapsal si Kurt Tucholsky v roce 1930. V listopadu se s ním v Praze setká znovu na jevišti v inscenovaném čtení s názvem TUCHO a K. Franz Kafka a Kurt Tucholsky, dva vystudovaní právníci, židovští spisovatelé německého jazyka, jejichž díla nemohou být rozdílnější: na jedné straně satirik, romanopisec, autor kabaretů, písní a společenský kritik, na druhé straně osamělý bolestín, velikán literární moderny. Ztvární je lucemburští herci Marc Limpach a Germain Wagner.

Pražský divadelní festival německého jazyka každoročně udílí Cenu Josefa Balvína za nejlepší inscenaci původně německojazyčného textu, která se v dané sezoně zrodí na prknech českého divadla. Cenu uděluje nezávislá jury složená z divadelních kritiků, kandidáty, kteří postoupili do užšího výběru, budou oznámeni na naší listopadové tiskové konferenci. Letošní „úroda“ byla bohatá, porota z ní nakonec vybrala inscenaci hry Elfriede Jelinekové Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společností. Soubor Národního divadla a režisér Michal Dočekal Vám odpoví na otázku položenou v titulu hry zcela v duchu autorky: nemilosrdně, sarkasticky a hlavně: velice vtipně!

Dalším večerem se dotkneme první rakouské scény, vídeňského Burgtheateru. Pavel Landovský, proslulý český herec, je jedním z mála z českých divadelníků, kteří zářili na prknech tohoto vzývaného stánku divadla. Pavel Landovský je ovšem mnohem více – skvělý dramatik, herec, kterého můžeme obdivovat ve filmech a jenž nám dnes chybí na divadle. To ale není ztraceno - večer s „Lanďákem“ přinese jeho nehasnoucí energii a odehrávat se bude kde jinde než v pražském Činoherním klubu. „Lanďák“ nám nic nezatají ze svých hereckých začátků a posléze velkého úspěchu v pražském Činoherním klubu, bude mluvit o svém dobývání Vídně, o emigraci a návratu domů, do Prahy.

Naopak poprvé se v Praze představí slavný rakouský kabaretista, herec a autor Josef Hader. Mistr komické zkratky a ostrého jazyka, slavných monologů, rozborů sebe sama, dokáže strhnout publikum k záchvatům smíchu. Josef Hader je ovšem i velmi úspěšný filmový scenárista a herec, ztělesňuje to nejlepší z moderního, přemýšlivého kabaretu a komediálního herectví.

Philip Hochmair je snad nejvíce ceněným hercem svého druhu všude tam, kde se mluví německy. Přes své mládí prošel už tento žák Klause Maria Brandauera takovými divadly, jako jsou Burgtheater, berlínský Deutsches Theater nebo v současné době hamburský Thalia Theater. V Praze jsme Hochmaira viděli v rámci Festivalu už několikrát – nezapomenutelně se vryl jako představitel Hamleta. Právě z Hamburku a tamějšího Thalia Theateru přivezeme nečekanou scénickou interpretaci nedokončeného románu Franze Kafky Amerika v brilantním Hochmairově podání. I v obrovské zemi se můžeme cítit sevřeni – nabitá inscenace přináší příběh vystěhovalce, který s nadějemi přichází do Nového světa, aby zde znovu a znovu ztroskotával. Skleněná scénografie inscenace přináší pocit odcizení, ztráty vlasti a stísnění v tak široširém prostoru.

„Rychle do Švýcarska!“ - to je věta ze hry Elfriede Jelinekové Rechnitz (Anděl zkázy) - a hlavně pryč ze zámku Rechnitz. Tam se totiž odehrály zlé a kruté skutky, panstvo spolu s gestapáky povraždili nevinné a Rudá armáda je už tak blízko. Rechnitz Elfriede Jelinekové popisuje hrůzné a téměř neznámé události konce války a jako vždy z pera této autorky – mnohem a mnohem víc. Nenajdeme mír a klid, dokud nebudou zločiny minulosti potrestány. V curyšském Schauspielhausu, odkud Vám inscenaci Rechnitz přivezeme, se publikum autobusem vydává mimo divadlo na neznámé místo, kde je oslní vynikající herečka Isabelle Menke ve strhující one-woman-show na téma pachatel a jeho nenávist vůči obětem. Působivá práce, která bourá stereotyp zažitého divadla, dechberoucí herecký výkon a naléhavý text. V Praze naopak diváci důvěrně poznají budovu Rudolfina, kde míval pracovnu říšský protektor Heydrich.

V druhé části Festivalu se k nám vrátí drážďanská činohra a její další inscenace s názvem Lulu. Ne však docela – totiž právě v Drážďanech se podařilo setkání hereckých a pěveckých hostů z několika evropských divadel, aby zde inscenovali slavnou látku, kterou činoherně zpracoval Frank Wedekind a operně Alban Berg. V Praze však neuvidíte Lulu ani jako operu, ani jako činohru; je to nesmírně zajímavý gesamtkunstwerk mladého režiséra Davida Martona – snad nejvíce probíraného a nejžádanějšího režiséra dnešních dnů. David Marton je Maďar, který od roku 2003 inscenoval na jevištích v Kodani, Vídni, Hamburku, Berlíně a jinde, hlavně však prošel vlivy Christopha Marthalera a Franka Castorfa. Jeho inscenace se pohybují na hranicích hudebního divadla a činohry, jeho scénické koncepty přinášejí nečekané pohledy na zdánlivě známé skutečnosti. Lulu je femme fatale, žena, v níž je dítě, ale i děvka, smyslná milenka a múza umělců. U Wedekinda je ideálem ženy, zároveň však vidinou nahánějící strach, v Bergově opeře se mění v dynamickou hrdinku velkoměsta, v inscenaci Davida Martona je obojím a ještě čímsi dalším – představitelek Lulu uvidíte totiž hned několik zároveň. Martonova Lulu je skvělým příspěvkem moderního divadla, které však není sebezahleděné, ale velmi sdělné, s mimořádným vtipem a šarmem, vynikajícími výkony v nečekaných situacích. Martonova inscenace získala titul „Inscenace hudebního divadla roku 2009“, který každoročně uděluje německá odborná kritika.

Nejen pro mladé a studentské publikum PDFNJ připravuje doplňující program, který dává možnost viděné inscenace diskutovat s jejich tvůrci či aktéry. Mimo jiné připravujeme přednášku a následnou diskusi s čelním představitelem soudobé německé divadelní vědy, zároveň však i praktikujícím divadelníkem Prof. Hajo Kurzenbergerem. Dozvíte se o tendencích současného divadla, režijních postupech, ale i pronikání teatrality do politiky nebo sportu.

David a Jess se měli rádi, vzali se, žijí spolu v londýnském domku, všechno je to krásné. David se vrátí domu a najde manželku, která se pokusila o sebevraždu předávkováním prášky. Jess ale ještě žije, nic není ztraceno... Další peripetie Vám už neprozradíme. Snad jen to, že David touží po novém Fordu Mondeo, a to může být velký problém. Inscenace, kterou Vám přivezeme z berlínského Deutsches Theateru přináší u nás zatím neznámý text současného britského dramatika Dennise Kellyho, pečlivě vypracovanou fresku našich dnů, poctivou sondu do našich životů, které tolik ovlivňují peníze a krize. Láska a peníze, inscenace Stephana Kimmiga, byla pozvána k letošnímu ročníku prestižního berlínského festivalu Theatertreffen, diváky i odbornou kritiku uchvátila velkým tématem, skvělými herci a nečekaným vyprávěním příběhu, který se nám před očima otevírá jako pečlivě zabalený dárek. Režisér Stephan Kimmig je už pražským divákům dobře znám, ať už jako inscenátor Heddy Gablerové nebo Horváthovy hry Víra, naděje, láska. Jeho křehký, přesto pevný rukopis v nápadité scénografii a silném hereckém obsazení uzavře letošní jubilejní patnáctý ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Věříme, že opět zaplníte hlediště pražských divadel do posledního místečka.


Představení jsou simultánně tlumočena do sluchátek nebo titulkována.
Změna programu vyhrazena!

Předprodej v síti TICKETPRO od 18. října 2010.


zdroj zprávy: Milan Neubauer