Zpráva

Kniha Ferdydurke polského spisovatele Witolda Gombrowicze (1904-1969) je považována za jedno z podstatných děl světové literatury 20. století. Premiéra inscenace, kterou připravil tým režisérky Lucie Ferenzové a dramaturgyně Kateřiny Součkové, proběhne ve smíchovské továrně v pondělí 2. června, první repríza je naplánovaná o týden později.

Situace jednoho dospělého člověka, k němuž se vetře autoritativní gymnaziální profesor, aby ho vtáhl zpět do světa dospívání, rozpaků, trapné intimity, erotického probuzení a póz. Roztomilá jalovost ale naráží na realitu intelektuálního snobismu a předstírané kultivovanosti.

S nápadem inscenovat knihu Ferdydurke přišla dramaturgyně Kateřina Součková, která s Divadlem MeetFactory spolupracovala už na inscenaci Obyčejná žena. „Při přemýšlení o předloze pro MeetFactory mi téma zelenosti, nejistoty, nevyzrálosti až magicky zvětšených stydlivých detailů toho, co se obvykle snažíme skrýt, přišlo najednou hodně živé,“ vysvětluje. Touha po autenticitě a fascinace kultem mládí – Gombrowiczovy motivy zní dnes stejně silně jako před sto lety.

Režisérka Lucie Ferenzová vidí důležitost také v dobovém kontextu vzniku knihy. „V jednom z deníků Gombrowicz píše (parafrázuju), že si po napsání Ferdydurke (1937) kritici mysleli, že je to výplod chorobného mozku… pak vypukla druhá světová a proměny po ní a rázem byl Ferdydurke vnímán jako dílo geniálního analytického autora, kterému se podařilo zachytit svět při jeho dějinném zvratu…“
Lidé jsou polapeni v předem nastavených řádech (škola, město, vztahy), ale ty jsou prázdné. Navzdory tomu, že jsme tlačeni být v něčem nepříjemném, navzdory všudypřítomnému násilí, zachycuje Gombrowicz tenhle realitu napadající sen vtipně a nemoralizuje.

Podle Gombrowicze je člověk utvářen zvenčí, je tedy neautentický, protože je určen formou vznikající mezi lidmi. Ve svém Deníku píše: „Jak tedy v těchto podmínkách chápat zápas s hubou, s ksichtem ve Ferdydurke? Nikoli tak, že se člověk má své masky zbavit - vždyť kromě ní žádnou jinou tvář nemá - zde se dá jen žádat, aby si svou strojenost uvědomil a aby ji přiznal.“ Ferdydurke konstatuje právě tuto rozpolcenost - nemohu být sám sebou, a přece chci být sám sebou.

Od samotného začátku počítali tvůrci s myšlenkou „rozpadu“ hlavní postavy do čtyř já, které ožijí prostřednictvím dvou herců a dvou hereček - Jacoba Erftemeijera, Jany Kozubkové, Šimona Krupy a Anežky Šťastné. Podstatnou součástí jsou v inscenaci i videoprojekce, které připravila Dita Havránková. Autorkou scény a kostýmů je Andrijana Trpković, hudbu složil Gerard Lebik.

Premiéra proběhne v pondělí 2. června v Divadle MeetFactory. Do léta se inscenace bude hrát už jen jednou, a to 9. června. Další tři reprízy jsou naplánovány na podzim: 5., 12. a 13. října, kdy bude inscenace doplněna i o anglické titulky.

-----
Witold Gombrowicz: Ferdydurke
Překlad: Helena Stachová
Adaptace: Kateřina Součková
Režie: Lucie Ferenzová
Scéna a kostým: Andrijana Trpković
Hudba: Gerard Lebik
Video: Dita Havránková
Dramaturgie: Kateřina Součková a Matěj Samec
Produkce: Magda Juránková
Fotografie: Andrea Černá

Hrají: Jacob Erftemeijer, Jana Kozubková, Šimon Krupa a Anežka Šťastná

Premiéra: 2. 6. 2025 v Divadle MeetFactory
Další reprízy: 9. 6., 5. 10., 12. 10., 13. 10.

zdroj zprávy: Zuzana Kolouchová