Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Hop nebo Misantrop?
DavidK, 13.4.2012
Některé moderní adaptace Molièra jakoby se podbízely dnešnímu divákovi. Děj her přenášejí do současných lokací a vyprávějí jej jazykem poplatným době, zatímco jejich téma zůstává bez obměny. Původní dramata jsou však srozumitelná i bez nánosu vulgarit a senzacechtivého pozlátka a nepřestávají bavit. I přesto se Jihočeské divadlo uchýlilo k uvedení adaptace Misantropa, již má na svědomí Martin Crimp.
Britský dramatik je po formální stránce věrný předloze. Zanechává verš, postavy, vývoj fabule a upravuje je na vrub dnešní době. Překlad Lukáše Nováka tuto tendenci zdařile podporuje. Využívá posledních trendů slovní zásoby, včetně anglikanismů a neváhá hledat rýmy ke slovu „shit“. Chronotop hry je současný hotel, v němž se schází společnost obletující půvabnou herečku Jenny. Alcest je úspěšný dramatik a svou upřímností uráží dílo divadelního kritika Covingtona. Komedie se vysmívá především pokrytectví mediálně známých osobností, jejichž moc spočívá v síle, kterou slovo nabývá v bulvárních plátcích. Postavy se navzájem chválí i haní dle toho, kdo je poslouchá, a média na tom zdařile parazitují. Zasazením do hvězdné společnosti a odkrýváním jejích slabostí však Martin Crimp sám bulvarizuje Molièrovo dílo.
Inscenace režiséra Martina Glasera je krotká. Text se nesnaží interpretovat po svém a bojí se výraznější komediální stylizace. To zamrzí především u výkladu postav. Herci se soustředí na slovo, kterému se nesnaží přidávat na významu nonverbálním jednáním. Často se tak stane, že postavy proti sobě jen dlouhé minuty téměř nehybně sedí. Jejich přirozený projev se bije s hravostí veršovaných replik a ve výsledku nudí.
Alcest Jana Huška je protivným škarohlídem, jenž více než zkaženou společností trpí patologickou láskou k mladičké herečce. Jeho snaha neustále mimicky komentovat jednání ostatních postav protáčením očí v sloup spíš připomíná chování pubertálního jedince, který se proti společnosti bouří z principu.
Hybatelem děje je vycházející hvězdička Jenny (Teresa Branna), jež si svoje místo na výsluní pojišťuje flirtováním s hercem Juliánem (Václav Liška), kritikem Covingtonem (Pavel Oubram) a agentem Alexandrem (Jan Dvořák). Alespoň nás o tom ujišťuje text. Na jevišti však Teresa Branna přechází sem a tam bez jediného vilného pohledu vstříc jejím ctitelům. Jejímu pochlebování chybí úlisnost a jejím pomluvám opovržení.
Snad jen Daniela Bambasová zvládá do svého projevu zapojit určitou porci stylizace, aniž by přitom nežádoucně vyčnívala z celku inscenace. Její učitelka herectví se snaží obstát v konkurenci s mládím a svou elévku nemůže snést již proto, že ji připomíná vlastní věk.
Scéna a kostýmy Marka Cpina jsou expresivnější než samotní herci. Alcest je sešněrovaný svými zásadami, má na sobě tedy černý overal. Jenny nosí krátké, vzdušné šaty, jež poutají zraky bez jejího přičinění a její učitelka Marcia je upnutá v róbě, která střihem ani barvou neodpovídá jejímu věku.
Misantrop Jihočeského divadla neriskuje. Diváka láká na moderní verzi klasiky, již prezentuje poctivě, i když bez výraznějších invencí. Největším lákadlem inscenace je výprava scénografa Marka Cpina, který narozdíl od režiséra Martina Glasera projevil dostatečný cit pro výklad postav.

Martin Crimp: Misantrop
Jihočeské divadlo, premiéra 10. 3. 2012
Režie: Martin Glaser
Dramaturgie: Olga Šubrtová
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Hrají: Jan Hušek, Teresa Branna, Daniela Bambusová, Václav Liška, Pavel Oubram, Jan Dvořák, Tomáš Drápela, Lenka Krčková, Jan Konrád, Jan Saska

Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.