Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Jak to vypadá 47 let po premiéře?
Divmichal, 3.8.2020

Stále to má šťávu. Stále to má to, co dělá Cimrmana Cimrmanem. Stále je to ono. I tahle jednoduše by se dalo představení po 47 letech, od své premiéry, hodnotit. (viděno v sestavách: Svěrák, Reidinger, Rumlena/Brukner, Bárta a Svoboda, v letech 2019 a 2020) Ve svém hodnocení hry samotné jsem psal, že nechápu, proč řada diváků, cimrmanologů amatérů, hodnotí tuto hru jako tu nejhorší. Nemám a nechci mít pro ně pochopení, protože tato hra patří do špičky ledovce stejně tak jako například Záskok. Samozřejmě již neuvidíte v této hře například Ladislava Smoljaka, Pavla Vondrušku, Bořivoje Pence či Jana Hrabětu, ale uvidíte zde například Petra Reidingera, Milana Svobodu nebo Roberta Bártu, kteří své slavnější kolegy zastoupili až neuvěřitelně přirozeně. Některé z vás, kteří máte hru "pouze" nakoukanou, toto obsazení, alespoň tedy podle jmen, táhout nemusí, ale věřte, že za to stojí. Milan Svoboda nemůže být v semináři oproti Pavlu Vondruškovi horší, protože nehraje Pavla Vondrušku, ale je sám za sebe. Pavel Vondruška byl sice v semináři více zapamatovatelný a otravný, ale nezapomeňte na herecké zkušenosti. Milan Svoboda je sice oproti televizní verzi klidnější, ale když přijde řada na dirigování, tak jeho dovádění a hlasité dýchání až vzdychání baví sál. Dále je tu Petr Reidinger. Toho jsem si upřímně představit nedovedl a při první návštěvě této hry jsem byl v první moment lehce zklamán, že neuvidím Miloně Čepelku. V tu dobu jsem měl v hlavé také jen tu veřejně známou verzi, ale svým zpěvem a ztvárněním inženýra Vaňka si mě koupil a při druhé návštěvě tohoto představení jsem toužil, aby to byl právě on, kdo Vaňka bude zpívat a hrát. Povedlo se a děkuji. Genadij Rumlena i Petr Brukner jsou rovnocená alternace a v této roli je všichni známe. Petra Bruknera z video verze a Genadije Rumlenu zase z verze zvukové, takže by byl nesmyls se rozepisovat, protože laťku drží pořád na stejně vysokém místě. Robert Bárta jako plantážník Krišna byl též velkým překvapením a opět překvapením velmi povedeným. A co sám principál? Zdeněk Svěrák je prostě plukovník Colonel. Díky němu i po 47 letech má hra nové prvky. Mírné textové úpravy, jelikož větší nejsou s ohledem na to, že se jedná o operu čas, jsou opravdu mírné, ale bránice trhají. Stačí přidat slovíčko navíc a sál praská, plácá se a jednoduše řehtá. Je to kouzelné už jen v tom, že člověk to čeká takhle a hle, ono je to trochu jinak a je to lepší, protože takhle to neznáme. Tyto drobné změny nás od autora neuráží a právě naopak. V jednu chvíli jsem si i myslel, že Zdeněk Svěrák improvizuje více, aby hru oživil i pohybem a to konkrétně při tanečku s inženýrem Vaňkem a plantážníkem Krišnou na slova "V povodí Indu a Gangu...", ale sám se mi poté v šatně naprášil, že pouze zapomněl kroky, jelikož hru hráli po dlouhé době způsobenou koronavirovou přestávkou. A nyní použiji krátkou repliku ze semináře. Co říci závěrem? Snad jen pánům poděkovat a doufám, že se na toto představení ještě dostanu.


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.