Blog redakce i-divadla

Vydatná porce prázdnoty
vydáno: 18.11.2010, Jiří Koula
Osiřelý západ, hra o prostých venkovanech plně determinovaných prostředím, v němž žijí. Jedno se musí Martinovi McDonaghovi nechat - je to drsoň.

Příběh se odehrává na irském venkově ve vesnici, jejíž obyvatelé rozhodně nejsou (a nejspíše ani nemohou být) citlivky. O smrt a alkohol není nouze, obojí je ústředními motivy hry a zároveň (téměř) vším, co jednotlivé postavy znají. Přesto se v tomto prostředí rozehrává příběh, který má šanci zaujmout (jinými slovy z daného prostředí se noří více, než bych si představoval).

Postavy jsou dobře načrtnuté, bratři, z nichž ten (možná jen shodou okolností) dominantní má zálibu ve sbírání figurek svatých a svým škudlením si nezadá s Molierovým Lakomcem, závislý bratr snažící se urvat kus místa na slunci, farář, jemuž se jeho poslání katastrofálně nedaří a své výčitky svědomí utápí v alkoholu, a konečně děvče příhodně zvané Girleen, jež je plně formováno prostředím a nedostatkem partnerů k opravdovému vztahu v jakémukoliv smyslu.

Na jevišti se odehrává drama prázdnoty a bezvýchodnosti, není nouze o hádky, rvačky a vulgarity, které mi ovšem přišly příliš samoúčelné, dovedu si představit, že být jich polovina, lépe by zapadaly do celkového rámce. Jedinou hodnotou je duchovní poslání otce Welshe, jež však v daném prostředí dostává na prdel, abych použil výrazivo odpovídající hře. Ač se v závěru tento vyšší prvek u bratrů dočkává jisté satisfakce, je zřejmě nutností, že se tak děje skrze pokřivenou optiku vlivu církve na prostý lid, kdy je vnitřní přesvědčení nahrazeno vštípenou představou o věcech nadpozemských.

Dalšími motivy, které vdechují hře život, je hádka bratrů o tom, který z nich provedl druhému horší věci (s groteskně působícím tlumičem v podobě deformovaného duchovního rozměru) a noční scéna Girleen a otce Welshe napovídající, že v jiné době na jiném místě by vše mohlo být úplně jinak).

Pokud jde o herecké výkony, trio Dulava - Taclík - Pavlata snad ani nemůže zklamat, Laďce Něrgešové role Girleen též sedí.

Celkově Osiřelý západ považuji za podařenou studii bezútěšného života na drsném venkově odříznutém od okolního světa, jež je sice skvěle zahraná {díky čemuž těch 70% dát musím), ovšem pro mě coby diváka působí přecejen poněkud dietně (kvůli čemuž těch 70% dát musím).

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.