Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Nechci být host
Lukáš Holubec, 11.6.2019

První premiérou v sezóně 2018/2019 katedry činoherního divadla pražské DAMU byla v Disku adaptace románu českého exilového spisovatele Egona Hostovského Cizinec hledá byt. Pro mě se jednalo o seznámení se s třetím dílem tohoto autora. Po knize Nezvěstný, jež se stala také předlohou pro dvoudílný televizní film, a která v detektivně-špionážní atmosféře přibližuje dobu komunistického převratu v roce 1948, jsem před deseti lety navštívil dramatizaci románu Všeobecné spiknutí v pražském Divadle Komedie. Pod zkráceným názvem Spiknutí jej tam uvedl Dušan D. Pařízek. Kromě skvělých výkonů všech tvůrců mne na inscenaci zaujala právě Hostovského předloha, nicméně od té doby jsem na další adaptaci některého z jeho románů čekal marně. Až tedy nyní, kdy se jí ujal režisér Tomáš Loužný a dramaturgyně Kateřina Slezáková. Pro divadelní zpracování si vybrali Hostovského první poválečný román s již zmíněným názvem Cizinec hledá byt.

Příběh vypadá na první pohled poměrně jednoduše. Doktor Václav Marek, jehož osobní historie je obalena tajemstvím, putuje napříč New Yorkem a hledá si vhodný byt, v němž by se mohl usadit a nerušeně vědecky pracovat. Z jeho úst doslova zní, že mu stačí pouze stůl. Jeho marné procházení cizím městem na vzdáleném kontinentě od domova však ukrývá podobenství, které může nejlépe pochopit ten, kdo se sám ocitl v roli nepřijatelného pro společnost. Nicméně i ostatní diváci si mohou k ústřední postavě najít cestu, jelikož zajímavých a aktuálních témat je v inscenaci několik a v neposlední řadě je vstřícné i celé pojetí hry.

Doktora Václava Marka ztvárnil Adam Langer. Úslužnou, nenáročnou a nepolevující postavu uchopil s pochopením a jeho výkon během představení nabíral na obrátkách. Především v situacích, kdy doktoru Markovi docházely síly a z všeobecného nepochopení se dostavovaly stavy unavenosti, vyčerpání a zoufalství. Všichni ostatní účinkující v inscenaci ztvárnili čtyři až šest postav, přesto však hra držela pohromadě a byla překvapivě přehledná. Nejvíce bych pak vyzdvihl Sáru Affašovou, jejíž energie nebrala konce a Josefa Honzíka, jenž zaujal v každé roli. Především však byl znát všudypřítomný talent celého ročníku katedry činoherního divadla a jejich spolupráce inscenaci výrazně prospěla.

Jedním z témat, jež hra Cizinec hledá byt nabídla bylo vzájemné nepochopení. Na jedné straně jedinec, který svojí jinakostí vybočuje, a byť má jen velmi skromný požadavek v podobě nalezení klidu a samoty, přec neustále naráží nedůvěru a podezřívání. Ovšem jedná se přirozeně také o střet samotných kultur. Ačkoliv by se mohlo zdát, že evropská společnost si je s americkou blízká, postava doktora Marka je přeci jen exulant, cizinec, představitel neznámého. Režisér Tomáš Loužný také výborně pracoval s atmosférou inscenace. Přestože byl vznášející se pesimistický duch chvílemi rozmělněn humornými situacemi, jednoduchá scéna Kateřiny Jirmanové Soukupové a hudba Ivo Sedláčka v čele se známým hitem New York, New York dodávalo prostředí ideální náladu a věrnost pocitu odcizení.

Absence domova a z toho vycházející osamělost a ztracenost naplnila Disk vrchovatě. Věty doktora Marka „Pokud chceme něčeho dosáhnout, musíme si věřit. A být hostem, pořád jen hostem, to podlamuje sebedůvěru.", jež jsou uvedeny i v programu k představení, pak shrnují jednu z několika zajímavých myšlenek Egona Hostovského, kterou talentovaní tvůrci povedeně interpretovali.

 


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.